Hana Rampírová - strana 5

Od 1. 1. 2017 zaměstnáváme pedagogického pracovníka s nárokem na dovolenou 40 dní (za rok). Jeho pracovní poměr bude trvat do 27. 8. 2017. Od 28. 8. 2017 dojde k uzavření dohody, ve které bude změněn druh vykonávané práce a zaměstnanec bude nepedagogický pracovník s nárokem na dovolenou 25 dní (na rok). Pracovní poměr bude trvat až do konce roku 2017. Můžete nám, prosím, sdělit jaký bude jeho nárok na dovolenou v roce 2017?

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru 1. 2. 2014. Od 19. 9. 2014 do 16. 4. 2015 byla v pracovní neschopnosti a od 17. 4. 2015 do 31. 3. 2017 čerpala mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Dnem 3. 4. 2017 jí začala další pracovní neschopnost, přičemž 1. a 2. 4. 2017 byl víkend. Z textu vysvětlivek k vyplnění tiskopisu Přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění mi vychází, že jako rozhodné období pro vyplnění Přílohy bych měl použít rok 2014. Uvedu období 1. 2. – 31. 12. 2014 včetně období dočasné pracovní neschopnosti? Jaký průměr se použije pro výpočet náhrady při DPN v dubnu 2017? Pravděpodobný průměr (podle srovnatelných zaměstnanců) nebo průměr za poslední období výkonu práce, to je třetí čtvrtletí roku 2014? Jak je to se zdravotním pojištěním za 1. a 2. 4. 2017? Podle všeho by si ho měla zaplatit zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele.

Zaměstnanec má sjednanou pracovní dobu 15 hodin týdně a bude docházet podle potřeb zaměstnavatele každý týden tak, aby odpracoval 15 hodin. Předem není stanoveno, v jaké dny ani kolik hodin bude pracovat v daný den. Zaměstnanci bude tento plán předkládán vždy na měsíc dopředu. U zaměstnavatele je zavedena týdenní pracovní doba 40 hodin od pondělí do pátku. Nárok na dovolenou je 5 týdnů. Jaký nárok bude mít tento zaměstnanec s 15hodinovou týdenní pracovní dobou? 

Jak je to s příplatkem za noční směnu, pokud zaměstnanci pracují od 6 do 18 hod.? Platíme 11 hodin, 1 hodina je přestávka. Příplatek za noční směnu je od 22 hod. Máme zaplatit příplatek za noční 8 hodin nebo 7,5 hodin? 

Dobrý den, potřebovala bych si ujasnit, jak je to se srážkovou daní - setkávám se s různými odpověďmi a chtěla bych to samozřejmě mít správně. Za jakých podmínek mohu zahrnout v ročním zúčtování našemu zaměsntnanci srážkovou daň do RZD. Mám tady různé případy: 1) Celý rok máme brigádníka, který podepsal DPP a uplatňoval slevy - jeden měsíc nepřišel na brigádu k nám, ale do jiné firmy, kde daňovku nepodepsal a byla mu sražena srážková daň. Tento brigádník zažádal o RZD u nás ve firmě a dodal potvrzení o výši sražené srážkové daně. Mohu mu to zahrnout do ročního zúčtování, nebo pokud ví, že se mu to oplatí nechat si u nás vyjet POZP a zajít si na FU podat DP sám, kde si zahrne příjem z DPP u nás a zálohovou daň + z toho jednoho měsíce srážkovou z jiné brigády? 2) Během roku nastupoval k nám pan X a doložil, že byl na ÚP a jeden měsíc na brigádě, kde nepodepsal daňovku - donesl na doložení doby - potvrzení o evidenci ÚP + potvrzení o sražené srážkové dani. Mohu mu to zahrnout do RZD u nás - při nástupu podepsal daňové přiznání? Nebo platí podmínka, že pokud si bude chtít přiznat srážkovou daň, musí si podat sám DP a zaměstnavatel mu to zahrnout nemůže? Děkuji za objasnění, čtu všude různé případy a nejsem si jistá, za jakých podmínek můžeme zaměstnanci do RZD zahrnout příjmy sražené srážkovou daní. Máme spoustu zaměstnanců, kteří nastupují během roku - a také během roku měly DPP se srážkovou daní (nepodepsali).

Zaměstnankyně je od 14. 10. 2016 na mateřské dovolené. Pracovala v roce 2016. Zůstatek dovolené je 17 dnů z roku 2016. Nárok v roce 2017 je 25 dnů. Dne 27. 4. 2017 zaměstnankyně nastupuje na rodičovskou dovolenou. Zažádala si před nástupem o dovolenou. Má nárok na 17 plus 25 dnů nebo méně? 

Jak je to s nárokem na dovolenou u zaměstnankyň, které jsou část roku na rodičovské dovolené a nastupují potom zpět do zaměstnání - nebo na MD s druhým miminkem? Příklad 1 Paní v roce 2016 na rodičovské dovolené od 1. 1. 2016 - 31. 8. 2016 a pak nastupuje buď na novou mateřskou dovolenou, nebo do zaměstnání. Ve firmě máme celoroční nárok dovolené ve výši 25 dní. V jejím případě splní podmínku odpracované dobu 60 dní, neboť nastupuje na mateřskou dovolenou od 1. 9. 2016 a MD se považuje za odpracovanou dobu. V těchto případech se dovolená krátí za rodičovskou dovolenou klasickým postupem 100 neodpracovaných dní 1/12 a dále 21 dní další? Tj. 25 dní - 8 dní krácení (174 neodpracovaných pracovních dní) nárok na dovolenou 17 dní? Příklad 2 Druhý případ je stejný, jen upravím RD od 1. 1. - 31. 10. a pak nastupuje do zaměstnání zpět nebo na MD s druhým miminkem. Krátí se pouze dovolená za rodičovskou dovolenou jako v případě 1 nebo se to správně počítá jen jakože odpracovala (mateřská dovolená) od 1. 11. - 31. 12. 2016 a dovolená bude jen poměrná 2 x 21 odpracovaných dní? Nebo postup stejný 25 dní - krácení za rodičovskou dovolenou?  

Podnikatel v roce 2015 dal výpověď zaměstnanci pro hrubé porušení pracovní kázně, po konzultaci s advokátem. Pracovník napadl neplatnost výpovědi u soudu. V případě, že v roce 2016 soud rozhodne ve prospěch zaměstnance (jak to v praxi obvykle bývá), tak zaměstnavatel bude muset zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Jakým způsobem je tato náhrady mzdy zdaňována, podléhá dani ze závislé činnosti, zdravotnímu a sociálnímu pojištění?

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 1. 12. 2015 do 17. 8. 2016, potom opět od 1. 11. 2016 do 28. 2. 2017. Kolik dnů má nárok na dovolenou za rok 2016?

Chceme dát některým zaměstnancům do mzdy pevnou částku, kterou zatím vedeme jako ostatní příplatek - ohodnocení. Tuto částku chceme vyplácet bez ohledu na odpracované hodiny a přesčasové hodiny (nepočítala by se ale z této částky případná práce přesčas, jako se počítá ze základní mzdy, ale samozřejmě do výpočtu na průměr by tato pevná částka vstupovala). Můžeme si to takto nastavit ve mzdách? 

Zaměstnankyně bude po ukončení MD dne 12. 3. 2017, čerpat dle § 217 odst. 5 zákoníku práce řádnou dovolenou roku 2017, v délce 5 týdnů. K čerpání této dovolené nastoupí od 13. 3. 17. V období od 13. 3. do 31. 3. takto vyčerpá 15 dnů, zbývajících 10 dnů bude čerpat od 1. 4. 2017. Na den 14. 4. a 17. 4. připadne státní svátek. Bude tato dovolená trvat tedy od 1. 4. do 18. 4. včetně, aby došlo k vyčerpání 10 zbývajících dnů? Budou dny státních svátků (14. a 17. dubna) proplaceny i u této zaměstnankyně jako odpracované? Naši zaměstnanci mají měsíční mzdu, která se v případě, že svátky připadnou na jinak běžné pracovní dny za dny těchto svátků nekrátí a zaměstnanci obdrží měsíční mzdu v plné výši. 

Jak má být počítána a následně čerpána dovolená, jestliže je v pracovní smlouvě uvedeno: - pracovní úvazek je stanoven na výši 20 hodin týdně (někdy pracuje 4 jindy 5, 6, 7 hodin za den) - dovolená 20 dní za rok?

1.Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v pátek nepůjde do práce a tento den si "nadělá" další den v sobotu, náleží mu příplatek za sobotu? 2. Zaměstnanec, který má pracovní dobu od 6:00 do 14:00, si udělal přesčas od 14:00 do 16:00, tzn. 2 hod přesčasu, tento přesčas si vybere formou náhradního volna, náleží mu příplatek za odpolední směnu?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Nyní budeme zajišťovat zaměstnancům zvýhodněné tarify na telefon. Vyúčtování probíhá tak, že přijde společná faktura na školu např. pro 15 zaměstnanců, my ji musíme rozpočítat dle telefonního čísla a zaměstnanci srazit z platu. Za tím účelem jsme vyhotovili dohodu o srážkách z platu, kterou Vám v příloze zasílám a ptám se, zda je nutné uvádět tam i číslo toho daného telefonního čísla zaměstnance. Příloha - dohoda o srážkách z platu. Dohoda o srážkách z platu zaměstnavatel: XY sídlo: IČ: zastoupená: (dále jen zaměstnavatel) a paní: XY narozená: trvalé bydliště: (dále jen zaměstnanec) uzavírají tuto dohodu o srážkách z platu Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavírají dne 30. 1. 2017 dohodu o měsíčních srážkách z platu ve prospěch zaměstnavatele, za služby společnosti O2. Částka bude vždy zaokrouhlena na celé koruny. V případě, že nebude možno srážku z platu provést, zaměstnanec se zavazuje částku za služby uhradit v hotovosti, nebo zasláním na bankovní účet zaměstnavatele č. 19...., a to vždy do 15. následujícího měsíce. Jako variabilní symbol uvede číslo telefonu. V obci ... 30. 1. 2017, podpis zaměstnavatele, podpis zaměstnance.

Pokud je zaměstnanci změněna týdenní pracovní doba ze 37,5 hod (směnný provoz) na 40 hod, musí se vystavit i nový mzdový výměr s přepočtenou měsíční mzdou, nebo může být stále měsíční mzda 20 000 Kč? Mzda není uvedena v pracovní smlouvě, je dána mzdovým výměrem - měsíční mzda. Týdenní úvazek byl původně uveden ve smlouvě, dodatkem jen upřesněn, že úvazek bude 1,00, původně bylo ve smlouvě 37,5 hod. 

Pracovníkovi byla od 1. 1. 2017 zvýšena hodinová mzda. Výpočet náhrady byl spočítán ze mzdy za 4. čtvrtletí 2016, tedy ze mzdy nižší. Má se náhrada ze zvýšené mzdy přepočítat nebo používat již stanovený průměr pro 1. čtvrtletí 2017?  

Máme zaměstnankyni (uklízečku). Víme, že u zkráceného úvazku se jedná o přesčas až nad rámec týdenní pracovní doby, ale zaměstnavatel by této zaměstnankyni chtěl vyplácet v případě jejích přesčasových hodin - z důvodu větších úklidových prací - tyto hodiny navíc jako přesčasové hodiny. Jinou uklízečku nemáme, tak se nejedná o žádné zvýhodnění, může tedy zaměstnavatel takto normálně vyplatit přesčasové hodiny?

Dobrý den, jsme s.r.o. na Mzdových výměrech máme vždy - Základní měsíční mzda např ve výši 12 100 Kč + diferenciační-osobní příplatek až do výše 5 000 Kč. Celkem je tedy měsíční mzda 17 000 Kč. Ten diferenciační příplatek je pohyblivá částka, ale krátí se jen ve vyjímečných případech. Jde nám o to, jestli to takto můžeme nechat a nebudeme mít problém se zaručenou mzdou třeba pro řidiče, která je od 1.1.2017 vyšší. Zaměstnanec má vlastně dle Mzdového výměru tedy skutečně za měsíc bez příplatků za přesčas, noční, SO a NE, svátky a ztížené prostředí mzdu vyšší než je zaručená mzda (např.našich 17 000 Kč). Je to tak správně? Můžeme Mzdové výměry takto nechat. Děkuji

Zaměstnanec neziskové společnosti (poloviční úvazek, nízká mzda) má dohodnutou bezúročnou půjčku, kterou splácí každý měsíc - 1 500 Kč. Nyní mu přišel k zaměstnavateli exekuční příkaz na srážky za mzdy - nepřednostní pohledávka. Může mu zaměstnavatel strhávat zároveň exekuční srážku i splátku půjčky, nebo je nutné dodržet nějaké minimum, které musí zaměstnanec dostat? 

Zaměstnankyně pracuje na DPČ. Odpracovala: červen 172,5 h, červenec 7,5 h, srpen 22,5 h, září 157,5 h, říjen 150 h, listopad 97,5 h, prosinec 22,5 h tzn. celkem 630 h za rok. Pracovní doba v celé firmě u dělníků je 37,5 týdně tzn. 18,75 pro DPČ. Odpracovaný průměr je tedy 630/52 týdnů = 12,12 za týden? Podmínka odpracování průměru za týden byla splněna?