Hana Rampírová - strana 8

Příspěvková organizace, dům s pečovatelskou službou, zřizovatel je město. Řešíme problém příplatků v případě vybírání a nevybírání náhradního volna. 1) Pečovatelka pracuje v sobotu nebo v neděli, vybere si do 3 měsíců náhradní volno (zpravidla následující měsíc) a dostane příplatek 25 % za práci v sobotu a neděli (§ 126 zákoníku práce) a při vybírání náhradního volna dostane normální plat, jako kdyby pracovala, čili ve výsledku dostane celkem 125% platu. 2) Pečovatelka pracuje ve svátek (který nepřipadá na sobotu a neděli, jedná se o velikonoční pátek a pondělí), vybere si náhradní volno jako v případu 1, dostane pouze plat jako kdyby pracovala, když si bude vybírat náhradní volno, žádný jiný příplatek nedostane, ve výsledku tedy 100 % platu. Pokud by svátek připadl na sobotu nebo neděli, dostala by příplatek 25 % jako v případu 1? Je tento postup správný, anebo by měly pečovatelky dostávat ještě příplatky za přesčas dle § 127 zákoníku práce, i když si vybírají náhradní volno, tzn. že by pak dostaly za práci v sobotu a v neděli ve výsledku celkem 175 % a ve svátek 200 %? Anebo by toto dostaly jen tehdy, pokud si nevyberou náhradní volno, tudíž by byly zvýhodněny oproti případu, kdy si náhradní volno vybírají? Jak by to bylo v případě pracovnice na zkrácenou pracovní dobu (4 hodiny/den), v případě, že by si nevybrala náhradní volno, příplatek za přesčas by jí zřejmě nenáležel, neboť se u ní nejedná o přesčas - § 78 odst. 1 písm. i)?  

Zaměstnankyně je povinná u několika exekučních příkazů. Některé exekuční příkazy byly poníženy o srážky u předchozího zaměstnavatele zaměstnankyně. U nynějšího zaměstnavatele tzn. naší firmě přišli v jeden den 3 nepřednostní pohledávky, které byly odváděny poměrnou částí. Po zhruba 4 měsících jsme obdržely další pohledávku na povinnou, které nabyla právní moci 21. 8. 2010 a u předchozího zaměstnavatele byly již strhávány srážky ze mzdy z tohoto příkazu. Za dalšího půl roku přišla další pohledávka, u které taktéž byly u předchozího zaměstnavatele sráženy srážky, tento příkaz nabyl právní moci 28. 11. 2012. Všechny pohledávky jsou nepřednostní. Z kterého příkazu mají být prováděny srážky ze mzdy? Od předchozího zaměstnavatele není známé pořadí srážek.

Zaměstnavatel provádí zaměstnancům srážky na základě obdržených exekučních rozhodnutí nebo insolvencí. Zároveň má zaměstnavatel uzavřeny dohody o srážkách ze mzdy za odebrané stravenky, které uzavírá se zaměstnanci při nástupu do zaměstnání. Stravenky zaměstnavatel poskytuje měsíčně podle počtu odpracovaných směn. Může si zaměstnavatel po výpočtu a srážce exekuce (insolvence) ze zbytku čisté mzdy srazit částku za stravenky nebo ji musí v tomto případě zaměstnanec hradit hotově po obdržení výplaty?

V případě, že budu celý rok u společnosti za odměnu 2 499 Kč a nebudu mít žádné jiné příjmy, můžu se společností podepsat prohlášení poplatníka a uplatnit si tak slevu na poplatníka a zvýhodnění na děti, nebo je tam nějaký limit a v mém případě si tyto úlevy nemohu uplatnit? V případě, že si nebudu moci uplatnit žádné slevy, tak se mi dle účetního softwaru bude strhávat záloha na daň z příjmu 420 Kč - je to v pořádku? Není nějaké celkové osvobození od záloh na dani při tak nízkém příjmu? V případě, že se mi měsíčně bude strhávat uvedená záloha na dani - můžu si pak v daňovém přiznání podat žádost o vrácení zaplacených záloh? (hypotéka atd.)

Jednalo se o žalobu na doplacení dovolené za ukončený pracovní poměr. Požadovaná vypočítaná částka byla vyšší než 13 000 Kč. Soudce navhl smír a určil zaměstnavateli doplatit 5 500 Kč. Tato částka byla zaplacena žalované straně v plné výši.

Syn našeho zaměstnance ukončil studium na střední škole 30. 6. 2014. Prázdniny nikde nepracoval, otec si tedy uplatnil slevu na dani do 31. 8. 2014. Od září byl syn veden na úřadu práce. V červnu 2015 byl přijat na vysokou školu, která mu vystavila potvrzení o studiu, kde je uvedeno, že je studentem od 17. 7. 2015. Může si uplatnit zaměstnanec slevu na dani v roce 2015 na toto dítě již od července?

Nepřetržitý pracovní režim, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, týdenní pracovní doba 37,5 h/týdně, délka směn stejná, vyrovnávací období 52 týdnů (kol. smlouva). Dle vzorce bude použitelný fond pracovní doby 37,5 * 52 = 1 950 hodin na rok. Při sestavení kalendáře směn na rok vychází vyšší počet odpracovaných hodin (2013), než je dle PFPD, tzn. předem určíme celkový počet přesčasových hodin (63). 1. Vyplývá povinnost zaměstnavatele tyto přesčasové hodiny předem konkrétně určit? 2. Pokud ano, jak určit konkrétní přesčasové hodiny? 3. Lze určit veškeré přesčasového hodiny na konec vyrovnávacího období? 4. Pokud ano, lze za ně čerpat NV v následujících 3 měsících (tj. po vyrovnávacím období)?

Pokud máme v pracovní smlouvě místo výkonu Praha a zaměstnanec je vyslán na TPC a v návrhu má uvedeno zahájení cesty Praha cíl Olomouc, pak se začátek pracovní cesty považuje čas odjezdu předem určeného dopravního prostředku? Jak se přihlíží, pokud zaměstnanec nejede do zaměstnání a z něj na pracovní cestu, ale rovnou z domova se přepravuje na nádraží, odkud jede spojem Praha - Olomouc? Cestovné po Praze na nádraží mu nenáleží z důvodu místa výkonu. Jedná se mi o určení času pro výpočet stravného? Mohu považovat čas odjezdu dopravního prostředky a nezohledňuji, jestli se dopravuje na nádraží z domova deset minut a nebo je mimopražský a jede hodinu?

Mám poplatníka, který má 2 děti. Jedno 5 let a druhé se narodilo v září 2015. Pokud zadám do daňového přiznání první dítě 4 měsíce a druhé 12 měsíců, tak mi vyjde daňový bonus 20 272 Kč. Pokud zadám první dítě 12 měsíců a druhé 4 měsíce 18 672 Kč. Co je prosím správné?

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, ale vedle příjmu plynoucího z HPP má ještě dohodu o provedení práce uzavřenou s tělovýchovnou jednotou, kde je zároveň statutární orgán (má datovou schránku). Příjem z dohody je pouze pár set korun měsíčně, čímž splňuje limit do 10 000 Kč, takže je z něj pouze strhávána srážková daň. Mohu mu roční zúčtování daně udělat? Nebo je povinen si podat daňové přiznání sám? Pokud by nastala za a) varianta, že mu mohu za zaměstnavatele roční zúčtování udělat, kam přesně mám částku z dohody načíst nebo načítá se vůbec někam? Pokud by nastala za b) varianta, že si musí podat daňové přiznání sám, jaký formulář přesně pro zpracování daň. přiznání použít? Stejný jako pro fyzické osoby podnikatele? Případně za c), pokud jsou přípustné obě varianty, je některá z nich pro zaměstnance výhodnější, dostane zpět více peněz nebo je to jedno?

Poplatník má potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru ze stavebního spoření. Je vlastníkem nemovité věci, na kterou je úvěr čerpán, ale trvale v ní nebydlí a mám za to, že po dokončení oprav zde bude bydlet syn. Mohu mu tyto úroky uplatnit jako zaměstnavatel ve vyúčtování daně?

Zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce a pošle je domu za 60 % z minimální mzdy - 5 940 Kč hrubá mzda. Jaký vyměřovací základ bude pro odvod sociální a zdravotního v případě, že 60 % je pod minimální mzdou?

Zaměstnanci můžeme poskytnout odměnu, ale jak vyřešit, aby se hodiny za dobu strávenou na cestě mimo směnu dostaly do výpočtu průměrného výdělku - viz předchozí dotaz? Př. odpracováno 160 hodin - mzda 20 000 čas na cestě 40 hodin - odměna 5 000 Kč. Průměrný výdělek: 25000/160 = 156,25 Kč nebo 25 000/200 = 125 Kč. Pokud nedostaneme do výpočtu průměrného výdělku i hodiny, je průměrný výdělek hodně navyšován.

Firma zaměstnává na hlavní pracovní poměr občana z EU, může mu ve mzdě uplatnit slevu na vlastní vyživované dítě (7 let), i když rodina s ním v ČR není? Pokud ano, jaký doklad musí doložit?

Jsme společnost s ručením omezeným a naši zaměstnanci často jezdí na pracovní cesty k zákazníkům, které souvisí s jejich druhem vykonávané práce, na kterých stráví velké množství času. K cestě používají služební vozidlo. Jako druh práce v pracovní smlouvě mají sjednáno – strojní zámečník. Pracovní doba je od 6,00 do 14,30 hodin. Od 11,00 do 11,30 je stanovena přestávka na jídlo a oddech. Na pracovní cestu vyjíždí ve 4,00 hodiny, k zákazníkovi dojedou a práci začnou vykonávat v 7,00 hodin, s prací skončí v 17,00 hodin a zpět do sídla naší společnosti přijedou ve 20 hodin. Domníváme se, že od 4,00 do 6,00 hodin a od 17,00 do 20,00 hodin se nezapočítá do odpracované doby a není tudíž ani prací přesčas a nenáleží mzda ani náhrada mzdy, čas od 6,00 do 7,00 hodin je překážka v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží mzda, čas od 7,00 do 11,00 a od 11,30 do 17,00 hodin je výkon práce a náleží mzda včetně příplatku za 2,5 hodiny práce přesčas. (Přestávku na jídlo a oddech čerpali od 11,00 do 11,30 hodin). Je tento postup správný? Chtěli bychom však zaměstnancům zaplatit i čas, který strávili na cestě jinak, než výkonem práce tj. jízdou dopravním prostředkem, ale zároveň nechceme, aby tento čas byl prací přesčas. Můžeme zakotvit ve vnitřním předpise, že čas strávený na pracovní cestě mimo rozvrh směn, jinak než výkonem práce tj. čas strávený jízdou dopravním prostředkem se zaměstnanci zaplatí stejně jako výkon práce tj. podílem měsíční mzdy + příplatkem ve výši 25% průměrného výdělku. Mzda i hodiny za tuto dobu by se započetly i pro výpočet průměrného výdělku. Nešlo by však o práci přesčas. Postup výpočtu mzdy: měsíční mzda 15000,- Kč, 1 hodiny překážka na straně zaměstnavatele 7 hodin + 2,5 hodiny práce přesčas zaměstnanec odpracoval 5 hodin není výkon práce, čas strávený na cestě mimo rozvrh směn, ale chceme zaplatit 15000 / 168 x 15,5 hodin tj. 1384,00 Kč 2,5 hodiny x 0,25% průměrného výdělku – příplatek za práci přesčas 5 hodin x 0,25% průměrného výdělku – příplatek za čas na cestě mimo rozvrh směn Evidence hodin: Odpracováno – 10,5 hodiny z toho práce přesčas – 2,5 hodiny Čas na cestě - 5 hodin, není prací přesčas Do výpočtu průměrného výdělku pro následující čtvrtletí by bylo započítáno 1384,00 Kč a 15,5 hodiny. Je takový postup možný? Můžeme překážku na straně zaměstnavatele od 6,00 do 7,00 hodin zaplatit jako mzdu, nebo musí být zaplacena jako náhrada mzdy průměrným výdělkem?

Má se doplatek do zaručené mzdy započítávat do průměrného výdělku? Náš mzdový software nezapočítává a programátoři tvrdí, že by nebylo v souladu se zákoníkem práce, kdyby se započítával. Moc se mi vysvětlení programátorů nepozdává, myslím si, že je to mzdové plnění za výkon práce a proto by se započítávat měl.