Blažena Petrlíková - strana 10

Sportovní klub (občanské sdružení) uzavřelo s Komerční bankou „Smlouvu o obstarávání obchodů s cennými papíry kolektivního investování“. Předmětem této smlouvy je závazek banky vlastním jménem a na účet klienta a podle jeho pokynů obstarávat nákup, odkup a převod cenných papírů Fondů. Sportovní klub na základě této smlouvy zaslat na účet banky 500 000 Kč. Jak bude o této transakci účtováno (na jaký účet). Sportovní klub účtuje dle standardů pro nevýdělečné organizace.

Nadační fond pořádá veřejnou sbírku prodejem plyšových zvířátek. Nákupní cena předmětu je 10 Kč, prodejní 50 Kč, příspěvek na veřejnou sbírku činí 20 % z ceny předmětu, tj. 10 Kč. Prodej uskutečňuje prostřednictvím brigádníků dodavatelská firma, která za tuto činnost fakturuje Nadačnímu fondu. Jak bude vypadat účtování? Která část z prodeje vstupuje do obratu pro DPH? Jak by měla vypadat evidence, aby byla přehledná a co nejjednodušší.

Co všechno musí být uvedeno na místním seznamu? Doposud jsme tam uváděli všechny předměty, které se nacházely v místnosti, tzn. i předměty bez inventárního čísla např. odpadkový koš, předměty vlastní apod.

Pokud mohu doplnit k mému dotazu ‒ sportovní areál, který občanské sdružení buduje se kolaudovat nebude. Podali jsme pouze ohlášení stavebnímu úřadu, „výstavba“ probíhá na pozemku Obce. „Výstavba“ spočívá spíše v terénních úpravách, nic se nezdí, nestaví žádné budovy, pouze instalují lavičky, odpadkové koše, herní prvky pro děti. Je tedy nutné v průběhu roku výdaje účtovat na 042 nebo je mohu dát přímo do daňově uznatelných nákladů? Přijatá neinvestiční dotace od Kraje bude součástí zdanitelných příjmů nebo ne? Předpokládám, že jako s darem, který je osvobozený s ní nakládat nemohu.

Občanské sdružení, vede účetnictví, obdrželo od Středočeského kraje z Fondu sportu neinvestiční dotaci ve výši 50 000 Kč na „parkové úpravy sportovního areálu“. Jak správně proúčtovat tuto dotaci a její čerpání (čerpána byla na základě faktur od zahradnické firmy na parkové úpravy). Je tato dotace součástí ocenění sportovního areálu? Areál se postupně buduje od jara 2012, ještě není dokončen, jsou nakupovány např. lavičky, herní prvky pro děti (vše účtuji na účet č. 042) a jedním z výdajů jsou i parkové úpravy, jejichž výše je větší jak přijatá dotace. Vzniknou k 31. 12. 2012 nějaké zdanitelné výnosy v souvislosti s nedokončeným projektem sportovního areálu?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Kontrola vyžaduje rozbor účtu č. 241 ‒ tedy identifikaci všech peněžních prostředků, které jsou na běžném účtu. Jaké účty započítat nebo jak správně postupovat při tomto rozboru?

Svazek obcí - účtování členských příspěvků v r. 2012 dotaz 710/2012 Blažena Petrlíková Na jaké účty správně zaúčtovat předpis členských příspěvků obcí svazku na rok 2012. V roce 2011...

V naší firemní praxi jsou běžné tzv. finanční bonusy (FB), které jsou formou slevy za množství odebraného zboží či spotřebovaných služeb za určité období. V publikovaných článcích k této problematice se objevují různé názory na účtování těchto bonusů. Když jsem prošel ČUS 019, zjistil jsem, že jako většinu praktických otázek tuto oblast vůbec neřeší a tak bych si rád udělal jasno. Někteří odborníci tvrdí, že správné je vykázat FB v provozních nákladech či výnosech (tj. dodavatel plnění buď na MD 548 nebo s mínusem na D 648, odběratel buď na MD 648 nebo s mínusem na MD 548 - uvažuji původní směrnou účtovou osnovu). Já se ovšem přikláním k účtování s mínusem do nákladů popř. výnosů, se kterými FB věcně souvisí tj. např. na 501, 504, 518 nebo 601,602,604 a to z toho důvodu, že účetnictví je především výkaznictví a nemá-li být zkreslen pohled uživatele na výkaz zisku a ztráty, musí být správně vykázány i slevy tam, kam patří-do marže(např. kvůli fin.analáze apod.). Jaký je správný postup?

V naší firemní praxi jsou běžné tzv. finanční bonusy (FB), které jsou formou slevy za množství odebraného zboží či spotřebovaných služeb za určité období. V publikovaných článcích k této problematice se objevují různé názory na účtování těchto bonusů. Když jsem prošel ČUS 019, zjistil jsem, že jako většinu praktických otázek tuto oblast vůbec neřeší a tak bych si rád udělal jasno. Někteří odborníci tvrdí, že správné je vykázat FB v provozních nákladech či výnosech (tj. dodavatel plnění buď na MD 548 nebo s mínusem na D 648, odběratel buď na MD 648 nebo s mínusem na MD 548 - uvažuji původní směrnou účtovou osnovu). Já se ovšem přikláním k účtování s mínusem do nákladů popř. výnosů, se kterými FB věcně souvisí tj. např. na 501, 504, 518 nebo 601,602,604 a to z toho důvodu, že účetnictví je především výkaznictví a nemá-li být zkreslen pohled uživatele na výkaz zisku a ztráty, musí být správně vykázány i slevy tam, kam patří-do marže(např. kvůli fin.analáze apod.). Jaký je správný postup?

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účetnictví vedeme ve zjednodušeném rozsahu. Jak zaúčtovat škodní událost - odcizení okapů? Okapy jsou součástí budovy, neznáme jejich cenu. Pojišťovna zašle na náš účet částku poníženou o spoluúčast. Dalším častým případem pojistné události je školní úraz. Pojišťovna stanoví výši pojistného plnění. Částku poníženou o spoluúčast zašle rodičům žáka přímo na jejich soukromý účet a škola uhradí pouze spoluúčast taktéž na účet rodičů. Jak toto vše zaúčtovat? Musíme účtovat o závazku nebo stačí účtovat pouze o úhradě, tj. MD 549/D 241?

Vyplývá ze zákona, aby základní umělecká škola, zřizovaná obcí, vedla činnosti odděleně? Za činnosti považuje auditor jednotlivé obory studia - hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. ZUŠ přece vykonává pouze jednu činnost a to: poskytuje základy vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech (§ 109 Školského zákona). Vyjádření auditora: „Rozbor hospodaření je prováděn jen podle zdrojů financování a nikoliv podle činností tak, aby byly zabezpečeny požadavky zákona o daních z příjmu. Dle § 18 zákona o daních z příjmu je nutné vést účetnictví podle jednotlivých druhů činností a v rámci nich sledovat činnosti, které jsou předmětem daně (ziskové) a ty, které předmětem daně nejsou.\\\"

ZO Českého zahrádkářského svazu, byla založena v r. 1981 proto, protože na vlastní náklady vybudovala elektrické vedení do chatové oblasti a jejím vlastníkem musela být právnická osoba. Dnes je v její správě vedení VN a NN, vybírá platby za elektřinu od jednotlivých vlastníků chat a tyto platby vyúčtovává E.ON. Vlastní BÚ jehož prostřednictvím probíhají veškeré platby. ZO byla zapsána na MV a bylo jí přiděleno IČ. Je třeba, aby tato organizace vedla účetnictví? Které zákony se této problematiky týkají?

Dovolujeme si obrátit se na Vás se žádostí o zodpovězení následujících dotazů týkajících se účetního odpisování majetku u příspěvkových organizací. Příspěvkovým organizacím zřízeným statutárním městem Brnem je zřizovací listinou předán k hospodaření majetek ve vlastnictví města. Radou města Brna, plnící dle ustanovení § 102 zákona o obcích úkoly zřizovatele, byly schváleny Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím (dále Zásady) http://www.brno.cz/sprava-mesta/urady-a-instituce-v-brne/mestske-organizace-a-spolecnosti/.cz. V části týkající se hospodaření příspěvkových organizací je mimo jiné uvedeno, že je příspěvkovými organizacemi každoročně sestavován odpisový plán, který obsahuje zejména údaje – název majetku, datum zařazení, dobu odpisování, roční odpisovou sazbu, pořizovací cenu, výši účetních odpisů, výši oprávek a zůstatkovou cenu. V odpisovém plánu je organizace povinna zohlednit též výši odpisů naplánovaného nově zařazeného a vyřazeného majetku. Majetek se odpisuje jen do výše pořizovací ceny. Takto sestavený odpisový plán je každoročně předkládán RMB ke schválení. Dotazy: 1) Dle ustanovení § 31 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, příspěvková organizace vytváří investiční fond k financování svých investičních potřeb. Zdrojem tohoto fondu jsou peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu. Náš dotaz zní, zda je správně odpisový plán zřizovatelem schvalován každoročně dle platných „Zásad“ s výše uvedeným obsahem, tj. soupisem jednotlivého odpisovaného majetku s uvedením názvu majetku, data zařazení, doby odpisování, roční odpisové sazby, pořizovací ceny, výše účetních odpisů, výše oprávek a zůstatkové ceny nebo by měl být zřizovatelem schvalován odpisový plán v rozsahu rozdělení majetku do skupin se stanovením předpokládané doby používání a pouze v případě, že dojde k přehodnocení stanovené předpokládané doby používání majetku je znovu předložen zřizovateli ke schválení. 2) Další dotaz se týká stanovené předpokládané doby používání majetku. Zda při rovnoměrném způsobu odpisování lze v průběhu odpisování změnit předpokládanou dobu používání. V případě, že ano, za jakých podmínek (majetek pořízený a již zařazený a několik let odpisovaný). 3) Zda je u příspěvkových organizací dána povinnost při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. V případě, že ano, za jakých podmínek a od jakého data.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Máme ve správě čističku odpadních vod, která je na cizím pozemku, tudíž se musí odstranit. Letos jsem proto dokončili a zařadili do majetku stavbu kanalizace. Příští rok se musí ČOV zlikvidovat. Jak se bude o tomto účtovat - jako o investici a hradit z investičního fondu? Zvýší se o to cena kanalizace nebo to spolu nebude souviset? Nebo lez uhradit z provozních prostředků jako službu?

Naše organizace (ZŠ) zakoupila v r. 2003 drobný hmotný dlouhodobý majetek ve výši 20 364,30 Kč. Majetek byl proúčtován do nákladů školy ve výši 100 % v roce, kdy byl pořízen a zároveň proúčtován na majetkové účty. V roce 2012 vlivem bouřky došlo k poškození tohoto majetku. Uplatnili jsme náhradu škody u pojišťovny. Pojišťovna uznala škodu na majetku ve výši 16 034 Kč. Prosím o předpis k zaúčtování těchto operací.

Chtěla bych se zeptat, jak se správně účtuje v neziskové organizaci dotace na tábor. Konkrétně: 1. Nárok na dotaci od státu 20 000 Kč 2. Na účet zatím došla dotace ve výši 13 000 Kč 3. Došlá dotace byla rozdělena na: tábor X...... 4 500 Kč tábor Y ......5 000 Kč tábor Z ......3 500Kč Evidenci táborů musíme v účetnictví vést, je to podklad nutný pro kontrolu dotací. Nevím, jak správně zaúčtovat daný případ a jak postupovat v případě, že do 31. 12. nepřijde na účet státem uznaná dotace 20 000 Kč, popř. bude rozhodnutím výše dotace změněna.

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účetnictví vedeme ve zjednodušeném rozsahu. Jak zaúčtovat pojištění našich žáků – sportovců, kteří jezdí do zahraničí na soustředění? Pojištění zaměstnanců účtujeme na účet 512 - Cestovné jako součást nákladů na pracovní cestu a pojištění majetku účtujeme v roce 2012 na účet 549, který zachycuje náklady na pojistné na neživotní pojištění. Také jsem četla názor účtovat pojištění žáků na účet 525, ale ten zahrnuje náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců (Kooperativa) a je hrazeno z přímých výdajů (ONIV). Jaký je Váš názor? Finanční prostředky na sportovce dostáváme prostřednictvím rozvojového programu „Podpora přípravy sportovních talentů na školách s oborem vzdělání gymnázium se sportovní přípravou“ od MŠMT. Odškodnění školních úrazů a ztrát účtujeme na nákl. účet 549. Je to takto správně?

Jsme občanské sdružení, vedeme účetnictví. Budujeme hřiště, které po dokončení bude předáno darem Obci. Jednotlivé prvky, které jsou součástí hřiště, včetně terénních úprav, nákup mobiliáře účtuji na 042 - je to tak správně? Jak účtovat drobné výdaje související také s výstavbou hřiště - např. mzdy brigádníků, informační tabule, barvy na natření jednotlivých prvků? Také na účet č. 042 a zahrnout do celkových nákladů na hřiště až po dokončení, nebo lze rovnou do nákladů (budou daňově neuznatelné)?

Jsme střední škola. Na Domově mládeže ubytováváme cizí osoby. Pro město vybíráme ubytovací oplatek 6 Kč. Jak správně účtovat? My účtujeme MD 261/D 602 + 344, při odvodu MD 344/D 261. Jak správně postupovat?

Jak zaúčtovat přijetí věcného daru u neziskové organizace? Společnost XY na základě darovací smlouvy darovala neziskové organizaci 4 ks vody v barelech a 500 ks kelímků v ceně 700 Kč na akci konanou v rámci hlavní činnosti neziskové organizace. Voda byla při akci úplně spotřebovaná. Darovací smlouva MD 378/D 682, spotřeba vody MD 501/D 378? Poznámka autorky odpovědi: Aby bylo možné podat přesnou odpověď, prosím, aby tazatel dotaz doplnila o informace: • o jaký typ neziskové organizace se jedná (např. občanské sdružení, nadace, nebo PO, ÚSC aj., ‒ Občanské sdružení, • k jakému účelu přesně byla darovaná voda použita (občerstvení účastníků akce, nebo poskytnutí nápojů při stravování či něco jiného) ‒ Občerstvení účastníků akce, • z celkového ocenění daru kolik činila cena vody, kolik činila cena kelímků a zda se jednalo o kelímky k jednorázové spotřebě či nikoliv ‒ Jednalo se o kelímky k jednorázové spotřebě. Cena vody a cena kelímků nebyla rozčleněna. V darovací smlouvě byla uvedena celková cena, • jak bylo naloženo s barely na vodu, tj. byly vráceny dárci jako vratné obaly či nikoliv? V každém případě je třeba uvést též cenu obalů na vodu a jak s nimi bylo naloženo ‒ Cena barelů na vodu není uvedena, jelikož dárce vodu ráno na akci přivezl a večer si prázdné barely odvezl.