Blažena Petrlíková - strana 9

Odvod PO zřizované ÚSC za porušení RK PO obdržela usnesení od svého zřizovatele- Platební výměr za porušení rozpočtové kázně (použila prostředky grantového projektu v rozporu se stanoveným účelem). Odvod byl nařízen následovně: Zřizovatel ukládá příjemci odvod do rozpočtu kraje ve výši 150 000 Kč. Povinnost platby odvodu byla částečně splněna nevyplacením předmětné části dotace ve výši 10 000 Kč v rámci žádosti o platbu dne xx.x.xxxx. Zbývající část odvodu 140 000 Kč je příjemce povinen zaplatit ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí. PO zaúčtovala: Schválená dotace = MD 346/D 672 - 300 000 Kč Rozhodnutí o porušení RK MD 542/D 349 - 150 000 Kč Odvod z BÚ a zápočet závazku a pohled. MD 349 150 000 Kč/D 346 (10 000 Kč), D 241 (140 000 Kč) Použití RF k úhradě odvodu MD 413/D 648 - 150 000 Kč Nedošlo ke snížení účtu 672, dojde ke snížení další zálohy. Je účetní postup PO správný?

Nezisková organizace – plátce DPH přijala na služby, které provádí, dotaci. Dotace pokrývá pouze část nákladů, které související s prováděním těchto služeb. Je možné, si na vstupu uplatnit celé DPH z těchto nákladů, nebo lze uplatnit pouze DPH z částky, kterou nepokryje dotace? Jak účtovat dotaci? Prozatím účtujeme náklady související s dotovanými službami na účet 5xx, 343/321, přijatou dotaci pak na 221/346 a následně převádíme přijatou dotaci do výnosů na 346/691. Postupujeme správně? Je možné účtovat zkráceně – tj. bez výsledkových účtů u dotovaných nákladů – tj. náklady, které pokryje dotace, neúčtovat na účty 5xx ale rovnou na 346/321 a přijatou dotaci pak na 221/346? Pouze náklady, které by nepokryla dotace, by byly účtovány na účty 5xx.

Jsme příspěvková organizace zřízená krajem, plátce DPH. Byl nám předán věcný dar 39 počítačů bez monitorů v ocenění 200 Kč/ks. K tomu jsme si o 2 měsíce později v stejném účetním období pořídili monitory za 2 500 Kč včetně DPH. Pořízený majetek bude sloužit hlavní činnosti bez nároku na odpočet daně. Jak máme uvedený majetek evidovat? Dle naší vnitřní směrnice evidujeme DDHM od ceny 500 Kč, jiný DDHM na podrozvahové evidenci od 300 Kč. Máme tyto 2 položky sečíst a evidovat počítač za 2 700 Kč, nebo počítače neevidovat a evidovat pouze koupené monitory? Vzniká nám v souvislosti s přijetím věcného daru nějaká povinnost z hlediska DPH?

Jsme střední škola, PO zřízená ÚSC. Nejsme plátci DPH, účetnictví vedeme ve zjednodušeném rozsahu. 1. Naše škola pořizuje nový přístupový systém do 5 samostatných budov (A,B,C,D, DM) řízený systémovým kontrolerem (obdoba serveru) v budově D. V ostatních budovách budou namontovány inteligentní dveřní terminály. Jak správně zavést do evidence tento systém? Domníváme se, že se jedná o DHM – soubor (řídící jednotkou je systémový kontroler a k němu jsou připojeny terminály - čtečky v ostatních budovách). Na zaúčtování rozvodů jsou různé názory: a) součást budovy – technické zhodnocení, b) součást DHM – v našem případě souboru. Jedná se o rozvody vedené v lištách, pokud je v tom nějaký rozdíl. Výměnu zámku FAB za elektrický je možno účtovat z položky oprav? 2. V souvislosti s pořízením nového přístupového systému dojde k přeložení stávajících (starších) čteček na vstupní karty, a to do šaten. Tyto čtečky jsou evidovány jednotlivě jako DDHM (fungují samostatně). Lze přemístění, náklady na instalaci, považovat za poskytnutou službu? Faktura bude dále obsahovat náklady na kabely a jejich montáž, výměnu zámků FAB za zámky elektrické. Zde nastává stejný problém jako u předcházejícího dotazu.

Jsme příspěvková organizace, zřízená KÚ. Budeme prodávat automobil Fabia, který je již plně odepsán (v roce 2012). Nabídli jsme ho prostřednictvím EDD ostatním PO, ale nikdo nemá zájem. Paní ředitelka sehnala kupce a chceme mu automobil prodat. Samozřejmě až to projedná Rada kraje a pověří paní ředitelku prodejem. Utržené prostředky musíme odvést Středočeskému kraji. Musím ocenit reálnou hodnotou při prodeji, i když je zůstatková hodnota 0? Pořizovací cena je 424 082 424, zůstatková cena 0, Kupní smlouva 32. Je možné, aby se reálná hodnota rovnala kupní ceně? Jak se bude prodej automobilu účtovat jako celý účetní případ včetně odvodu utržených finančních prostředků zřizovateli?

Jsme příspěvková organizace zřízená USC. Náklady na vzdělávání účtujeme na účet 518. Byli jsme upozorněni, že bychom měli tyto náklady účtovat na účet 527. Jaký je správný postup? A dle jakého předpisu?

Zemědělské dotace, na které nemám rozhodnutí ke konci roku 2012, účtuji do výnosů a na dohadnou položku. Jak postupovat v případě, že ke konci března nebudu vědět jeden titul dotací – zda bude vůbec vyplacen a výši také nevím? Na SZIFu tvrdí, že rozhodnuto bude v dubnu nebo květnu. My podáváme daňové přiznání ke konci března. Je lepší vytvořit dohadnou položku (třeba 50 000 Kč) a pokud dotace bude vyplacena dát zbytek do výnosů roku 2013? Nebo dohadnou položku netvořit? Jak bude toto posuzováno při případné kontrole? Dá se přesun do výnosů dalšího roku obhájit tím, že opravdu nebylo známo, zda dotace bude?

SVJ každý rok provádí vyúčtování služeb. Přeplatky posílá na účty popř. složenkami vlastníkům. Některé přeplatky se vrátily jako nedoručitelné a ani vlastníci si je následně nevyžádali. Jak zaúčtovat tyto vratky přeplatku v běžném roce a jak je zaúčtovat po třech letech, kdy jsou promlčené a zůstanou SVJ. Podléhají zdanění SVJ?

Občanské sdružení, vede účetnictví, obdrželo od Středočeského kraje z Fondu sportu neinvestiční dotaci ve výši 50 000 Kč na "parkové úpravy sportovního areálu". Jak správně proúčtovat tuto dotaci a její čerpání (čerpána byla na základě faktur od zahradnické firmy na parkové úpravy). Je tato dotace součástí ocenění sportovního areálu? Areál se postupně buduje od jara 2012, ještě není dokončen, jsou nakupovány např. lavičky herní prvky pro děti (vše účtuji na účet č. 042) a jedním z výdajů jsou i parkové úpravy, jejichž výše je větší než přijatá dotace. Vzniknou k 31. 12. 2012 nějaké zdanitelné výnosy v souvislosti s nedokončeným projektem sportovního areálu?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Kontrola vyžaduje rozbor účtu č. 241, tedy identifikaci všech peněžních prostředků, které jsou na běžném účtu. Jaké účty započítat nebo jak správně postupovat při tomto rozboru?

Prosím o bližší vysvětlení Českého účetního standardu (dále jen "CÚS") č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku v příspěvkové organizaci: Jedná se o příspěvkovou organizaci, zřizovatelem je město. Účetně odpisujeme: 2. auto kat. N1 od r. 2005 do r. 2015 dle stanoveného odpisového plánu; auto bylo pořízeno částečně z investiční dotace zřizovatele, částečně z fondu reprodukce majetku organizace; 1. garáž od r. 2009 do r. 2039 dle stanoveného odpisového plánu, pořízena z prostředků fondu reprodukce organizace. Musím postupovat podle ČÚS 708, zařadit tedy auto do kategorie (předpokládám III), garáž do kategorie (předpokládám VII) a změnit výši a dobu odpisování a jakým způsobem zohledním zbývající odpisy? A především odkdy musím ev takto postupovat? Musí se nějak zohlednit podíl investiční dotace, ze které byl majetek pořízen ?

Pokud mohu doplnit k mému dotazu - sportovní areál, který občanské sdružení buduje, se kolaudovat nebude. Podali jsme pouze ohlášení stavebnímu úřadu, "výstavba" probíhá na pozemku Obce. "Výstavba" spočívá spíše v terénních úpravách, nic se nezdí, nestaví žádné budovy, pouze instalují lavičky, odpadkové koše, herní prvky pro děti. Je tedy nutné v průběhu roku výdaje účtovat na účet č. 042 nebo je mohu dát přímo do daňově uznatelných nákladů? Přijatá neinvestiční dotace od Kraje bude součástí zdanitelných příjmů nebo ne? Předpokládám, že jako s darem, který je osvobozený, s ní nakládat nemohu.

Nadační fond pořádá veřejnou sbírku prodejem plyšových zvířátek. Nákupní cena předmětu je 10 Kč, prodejní 50 Kč, příspěvek na veřejnou sbírku činí 20 % z ceny předmětu, tj. 10 Kč. Prodej uskutečňuje prostřednictvím brigádníků dodavatelská firma, která za tuto činnost fakturuje Nadačnímu fondu. Jak bude vypadat účtování? Která část z prodeje vstupuje do obratu pro DPH? Jak by měla vypadat evidence, aby byla přehledná a co nejjednodušší.

Co všechno musí být uvedeno na místním seznamu? Doposud jsme tam uváděli všechny předměty, které se nacházely v místnosti, tzn. i předměty bez inventárního čísla, např. odpadkový koš, předměty vlastní apod.

Účtuji občanské sdružení - sportovní oddíl. Donedávna trenéři trénovali děti bez nároku na odměnu. Výbor se rozhoduje o variantách odměňování trenérů, které by rádi zavedli, a to tak, aby bylo optimální pro organizaci i pro trenéry. Přichází v úvahu odměňování na základě živnostenského oprávnění, dohody o provedení práce a také jen o čisté proplácení nákladů, které trenéři s výkonem tréninku a souvisejících aktivit mají. Jde např. o náklady na telefonní hovory, vybavení (stopky, stulpy oblečení...), benzín. Jak je prosím nejlepší tyto náklady prokázat? Např. stopky trenérovi vydrží cca tři roky, a proto do kalkulace proplácených nákladů vchází 1/3 cen stopek, ale doklad je jen v roce pořízení. Jako nevhodné považuji úhradu ušlého platu z důvodu účasti na soustředění dětí. Prosím o konzultaci variant - živnostenské oprávnění, DPP a proplácení nákladů -jejich výhody a úskalí jak z hlediska organizace, tak z hlediska trenérů.

Sportovní klub (občanské sdružení) uzavřelo s Komerční bankou "Smlouvu o obstarávání obchodů s cennými papíry kolektivního investování". Předmětem této smlouvy je závazek banky vlastním jménem a na účet klienta a podle jeho pokynů obstarávat nákup, odkup a převod cenných papírů Fondů. Sportovní klub na základě této smlouvy zaslal na účet banky 500 000 Kč. Jak bude o této transakci účtováno (na jaký účet). Sportovní klub účtuje dle standardů pro nevýdělečné organizace.

Tělocvičná jednota (občanské sdružení, vede účetnictví, neplátce DPH) nakoupila Tesco dárkové poukázky jako odměnu za činnost pro své členy (děti i dospělé - nejsou zaměstnanci). Jak bude postupovat při zaúčtování a zdanění?

Nově založené občanské sdružení vlastnilo ještě před založením drobný majetek (do 40 000 Kč). Stačí tento drobný majetek vložit do sdružení zápisem do podrozvahové evidence, nebo jakým způsobem ho do sdružení vložit, když nechceme použít účet 02 a následně odepisovat.

Účtuji občanské sdružení - sportovní oddíl. Donedávna trenéři trénovali děti bez nároku na odměnu. Výbor se rozhoduje o variantách odměňování trenérů, které by rádi zavedli a to tak, aby bylo optimální pro organizaci i pro trenéry. Přichází v úvahu odměňování na základě živnostenského oprávnění, dohody o provedení práce a také jen o čisté proplácení nákladů, které trenéři s výkonem tréninku a souvisejících aktivit mají. Jde např. o náklady na telefonní hovory, vybavení (stopky, stulpy, oblečení...), benzín. Jak je prosím nejlepší tyto náklady prokázat? Např. stopky trenérovi vydrží cca tři roky, a proto do kalkulace proplácených nákladů vchází 1/3 cen stopek, ale doklad je jen v roce pořízení. Jako nevhodné považuji úhradu ušlého platu z důvodu účasti na soustředění dětí. Prosím o konzultaci variant ‒ živnostenské oprávnění, DPP a proplácení nákladů ‒ jejich výhody a úskalí jak z hlediska organizace, tak z hlediska trenérů.

Prosím o bližší vysvětlení ČÚS č. 708 – odpisování dlouhodobého majetku v příspěvkové organizaci: Jedná se o příspěvkovou organizaci, zřizovatelem je město. Účetně odpisujeme 1) auto kat. N1 od r. 2005 do r. 2015 dle stanoveného odpisového plánu; auto bylo pořízeno částečně z investiční dotace zřizovatele, částečně z fondu reprodukce majetku organizace; 2) garáž od r. 2009 do r. 2039 dle stanoveného odpisového plánu, pořízena z prostředků fondu reprodukce organizace Musím postupovat podle ČÚS 708, zařadit tedy auto do kategorie (předpokládám III), garáž do kategorie (předpokládám VII)a změnit výši a dobu odpisování a jakým způsobem zohledním zbývající odpisy? A především odkdy musím ev. takto postupovat? Musí se nějak zohlednit podíl investiční dotace, z které byl majetek pořízen?