Ing. Zdeňka Hušáková - strana 20

Jsme a. s., plátci DPH. Prodáváme arniku číslo sazebníku je 3301903000, chtěla bych se zeptat jakou sazbu daně bude mít naše vystavená faktura jestli 20 % nebo 14 %. Záleží na tom, jestli to firma potřebuje k účelům potravinářským nebo kosmetickým?

Jsme stavební firma, plátci DPH. Stavíme rodinné domy. Půjčíme si u specializované firmy lešení, včetně montáže a demontáže k zakázkám na rodinných domech. Firma nám tuto službu fakturuje v režimu PDP, ale uvádí 20 % sazbu DPH. Odmítá uvést na dokladu 14% sazbu DPH. Postupuje správně? V jaké sazbě DPH tedy máme my udělat PDP vstup a výstup DPH za lešení? Odběrateli fakturuje ve 14 % a DPH odvádíme.

Podnikatel fyzická osoba, plátce daně z přidané hodnoty, provádí pokládku podlahových krytin. Spolupracuje se stavební firmou, právnická osoba, plátce DPH, registrace k DPH v ČR. Pro tuto firmu bude provádět pokládku podlahových krytin, jako subdodavatel, na zakázce v Rusku, konkrétně v Moskvě. Kde bude v tomto případě místo plnění, bude toto plnění podléhat DPH v ČR a použije se režim přenesení daňové povinnosti?

Jsem plátce DPH, fyzická osoba. Vlastním dům, který splňuje parametry bytového domu. V přízemí je obchod, v 1. a 2. patře jsou byty (osvobozená plnění). Zámečník, plátce DPH provedl výměnu ocelových konstrukcí výkladu obchodu. Fakturuje v režimu PDP, uvedl sazbu DPH 20 %. 1) Já si přesto uplatním a současně odvedu 14 % DPH? Musím si žádat nový doklad u dodavatele? 2) Patří nárok na DPH do krátícího koeficientu ř. 41 a ř. 52 Přiznání k DPH a odvod DPH bude 100 % v ř. 2 Přiznání k DPH?

Jsme Tělovýchovná jednota, občanské sdružení, právnická osoba, plátci DPH (na vstupu krátíme koeficientem), sdružujeme 14 oddílů. Asi před 4 roky nám při kontrole finanční úřad sdělil, že pokud TJ jako celek na výstupu odvádí DPH (např. z reklamy, nájmu movité věci) může uplatňovat na vstupu krácené DPH u celé TJ, tedy i u oddílů. V letošním roce při kontrole nadm. odpočtu DPH jsme vznesli znovu dotaz na uplatňování DPH. Bylo nám však řečeno, že pokud oddíl neprovozuje žádnou ekonomickou činnost, kde odvede DPH na výstupu, nemůže nárokovat krácené DPH na vstupu. V kombinované činnosti je problematika daní složitá.

Počítají se do obratu členské příspěvky v neziskové organizaci (rybářský svaz), pro povinnou registraci k DPH (1 mil. Kč). Členský příspěvek je na základě Stanov.

Tuzemský plátce daně přímá pravidelně měsíčně daňové doklady za poskytnuté služby od dodavatele (poradenská, programátorská a konzultační činnost k informačnímu systému) a to na základě smlouvy o dílo. Poskytovatel služeb byl dobrovolným plátcem DPH. Finanční úřad zaslal 17. 10. 2011 rozhodnutí o zrušení registrace, proti kterému se dodavatel odvolal a zavázal se, doložit chybějící doklady, k jejichž doložení ho FÚ vyzval. Tyto doklady včas nedoložil a správce daně zrušil řízení o odvolání dne 16. 12. 2011. Dne 2. 1. 2012 byl dodavateli doručen dopis, ze kterého vyplývá, že mu registrace byla zrušena dle správního řádu již k 18. 10. 2011. Dodavatel si toto rozhodnutí chybně vyložil a dál se považoval za plátce DPH a vystavoval nám daňové doklady za poskytnuté služby. Navíc nedošlo k výmazu z registru DPH na internetu, odtud zmizel až v 04/2012. Máme uplatněny odpočty z daňových dokladů za měsíce 10/2011-02/2012, jak máme nyní správně postupovat? Bude nutné podat dodatečná DAP a odpočet snížit?

Dnes jsem se setkala s názorem, že pokud fyzická osoba plátce DPH vystaví zjednodušený DD do 10 000 Kč, nebude se na ni vztahovat přenesení daňové povinnosti (z těchto 10 000 Kč odvede DPH). Chtěla bych znát na toto odborný názor. Jedná se o fyzickou osobu, která poskytuje práce s bagrem (různé výkopové práce apod., kde jde jednoznačně o stavební práce).

Obdržíme fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti, bez DPH. Vypočítáme DPH, odvedeme DPH, odešleme „výpis z evidence..“ finančnímu úřadu jako odběratelé. Až potud vše jasné. Jak ale bude vypadat faktura, jestliže celou částku přefakturujeme nájemci, opět musí být bez DPH? Jestliže ano, pak budeme vystavovat finančnímu úřadu \\\"výpis z evidence...\\\" jako dodavatelé? Zdá se mi to nelogické, naše poslání není dodávka stavebních prací?

Zvláštní režim je zdaňován přirážkou. Cestovní kancelář (dále jen „CK“) má novinku, na trhu se objevila firma Benefit Plus, která firmám zprostředkovává úhrada např. zájezdů pro zaměstnance ze sociálního fondu. Benefit uhradí vydanou fakturu CK za zaměstnavatele, sníženou o svoji provizi. Může CK zahrnout do nákladů pro výpočet DPH ve zvláštním režimu tuto provizi? Tento „nový“ náklad se dosud v účtování CK neobjevil. Ve výkladu MFCR je pouze poukázáno na to, že se nesmí do zvláštního režimu zahrnout provize cestovních kanceláří.

Stavební firma staví nový rodinný dům. Náš dodavatel, který dodává kompletní vodoinstalatérské a topenářské práce, fakturoval montáž bojleru (který stojí na zemi a je připojen) se sazbou 20 % DPH. Zdůvodňuje tuto sazbu, tak že je bojler volně stojící. Dle mého názoru měla být sazba snížená, neboť je tento bojler součástí celé dodávky prací.

Jsem fyzická osoba, plátce DPH a provozuji nákladní dopravu. V rámci toho nakupuji pohonné hmoty v zemích Evropské unie. Jak postupovat z hlediska uplatnění DPH na pohonné hmoty?

Naše společnost provádí pomocí subdodavatelů pro obec renovaci parku. Obec je v tomto případě účastníkem vztahu jako osoba nepovinná k dani, proto je jí vše účtováno s DPH na výstupu. Jednotliví subdodavatelé nám účtují různé práce týkající se renovace parku, pokud spadnou v klasifikaci CZ-CPA do kódu 41-43, nutíme je fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti. Nejsme si jisti, jak přistoupit k fakturaci za tzv. štěpkování klestu, jedná se plnění v RPDP? Toto plnění je poskytováno v souvislosti s výstavbou zpevněných ploch (chodníků) a dalšími terénními pravami pozemku.

Společnost zajištuje úklid společných prostor pro SVJ. Bytový dům má ve 2. patrech nebytové prostory (kanceláře). Jaké sazbě DPH má služba podléhá? Dle přílohy č. 2 k zákonu č.235/2004 Sb. o DPH je služba zařazena pod CZ-CPA 81.21.10 a 81.22.11 tedy sníženou 14 %, ale nejsem si jistá pokud v bytovém domě jsou bytové jednotky v osobním vlastnictví (fyzické osoby), ale i nebytové prostory (právnické osoby). Společné prostory využívají jak FO, tak i PO, tudíž jestli služba nepodléhá základní sazbě DPH.

V roce 2008 dělala naše společnost zakázku na montážní práce pro ČEZ dle Smlouvy o dílo a vyfakturovala také ještě v roce 2008 (tj. s DPH). Pro naši společnost je tím zakázka uzavřena. V letošním roce ještě na tuto zakázku naše spol. dostala objednávku na skutečné zaměření stavby (tj. geodetické práce) a vklad věcných břemen. Nyní jsme tyto práce vyfakturovali s DPH jako novou zakázku, protože se nejedná o práce v CZ-CPA 41-43. ČEZ nám fakturu vrátil z důvodu, že jsme zakázku realizovali (i když v roce 2008) a chtěl ji vystavit v režimu přenesené daň. povinnosti (tedy bez DPH). Byl jejich požadavek správný? Pro nás to byla nová zakázka, pro ně ne.

Podnikatel český plátce daně jako objednatel (A) uzavřel smlouvu o dílo se slovenským podnikatelem plátcem daně jako zhotovitelem (B) na výměnu nádrží a zásobníků vody a jejich napojení do rozvodů topných systémů městských domovních kotelen v ČR (dílo). B má v ČR org. jednotku (nikoliv stálou provozovnu, která by se podílela na plnění) s českým DIČ (C). Pro B provede dílo jako subdodavatel český podnikatel plátce daně (D) a vystaví fakturu (s DIČ CZ) na C (na DIČ CZ) jak je ujednáno ve smlouvě mezi B (DIČ SK) a D. Následně B s DIČ SK a s přirážkou vyfakturuje dílo na A (na DIČ CZ). Jedná se zejm. o instalatérské práce s dodávkou instal. materiálu pro napojení do rozvodů; zásobníky a nádrže dodá A. 1) Jak správně zařadit tyto služby dle ZDPH - jedná se o služby dle kódu 43.22.11 klas. CZ-CPA s přenosem daň. povinnosti dle § 92e na A a C, s tím že B musí fakturovat s DIČ CZ (od C) nebo se jedná o služby dle kódu 43.22.12, které jsou z přenosu vyčleněny? 2) Jak a kdo přizná DPH?

Prosím o odpověď k přenesení daňové povinnosti CZ-CPA 41-43- u stavebních prací. Jedná se mi o to, že klient si objednává úpravu nebytových prostor, je plátcem DPH -jedná se o ekonomickou činnost. Já jsem poskytovatelem truhlářské práce - dodání materiálu včetně montáže, montážní práce. Zákazník požaduje rozpis jednotlivých činností mé služby. Nevím si rady, zda uplatnit reverse charge u dopravy materiálu, související s poskytnutou službou. Zákazník požaduje uvést na daňovém dokladu také zvlášť. Dále prosím o radu, jak postupovat, jestliže zákazník požaduje fakturaci dodaného materiálu zvlášť. Všechen materiál je také součástí poskytnuté služby.

Odměna není za zprostředkování finančních služeb, to by byl peněžní tok obrácený. Pro poskytnutí více informací si dovolím připojit text smlouvy, na základě, které je odměna účtována : I. 1. Společnost Stavební RD s.r.o. 2. Společnost Poskytovatel půjčky, s.r.o. II. Společnost Poskytovatel půjčky, s.r.o. zavazuje poskytovat klientům společnosti Stavební RD s.r.o. bezúročné půjčky a společnost Stavební RD s.r.o.se zavazuje zaplatit společnosti Poskytovatel půjčky, s.r.o.za poskytování půjček klientům Stavební RD s.r.o. jednorázovou paušální smluvní odměnu ze sjednané půjčky ve výši 0,5 % z jistiny každé takto poskytnuté půjčky, která bude vyúčtovaná čtvrtletně. Povinnost uhradit výše uvedenou odměnu společností Stavební RD s.r.o. je podmínkou pro poskytnutí půjčky jejím klientům.

Jsme česká dopravní společnost, plátci DPH. Italská společnost si u nás objednala přepravu zboží z Německa do Itálie. Podle zjištěných skutečností, italská společnost není plátce DPH v žádném státě EU. Jak máme správně dopravu fakturovat?

Dvě firmy se dohodly v rámci úspěchu na trhu udělat společně reklamní akci. Celá kampaň je nasměrována na získání zákazníků na výstavbu RD. První firma je stavební - staví rodinné domy. Druhá firma má předmět podnikání - poskytování půjček. Podstatou reklamní kampaně je výstavba domu a poskytnutí půjčky na jeho výstavbu, jako bonus je půjčka poskytnuta po dobu 2 měsíců bez úroku. Zákazník uzavře smlouvu o dílo s první firmou a smlouvu o půjčce s druhou firmou. Ve smlouvě o půjčce je sjednáno, že je po dobu 2 měsíců neúročena. Druhá firma fakturuje první firmě odměnu za poskytnutí bezúročných půjček na dobu 2 měsíců. Lze tuto odměnu posuzovat jako osvobozenou finanční činnost dle § 54 zákona 235/2004 Sb.?