Ing. Ivana Pilařová - strana 82

Náš dotaz se týká OSVČ - neplátce DPH, vede daňovou evidenci. Tato OSVČ každý měsíc vystaví fakturu, kterou dostane zaplacenu vždy následující měsíc, někdy i později. OSVČ si do příjmu za aktuální rok dá vždy příjmy včetně do 15. ledna následujícího roku - on si zdůvodňuje tím, že v lednu je mu proplácena mzda (na základě faktury) za prosinec starého roku. Tato situace se opakuje již několik let. Z hlediska daňové evidence to asi není správné, proto se obracíme na Vás a prosíme o Váš názor na časové posouzení těchto příjmů.

Právnická osoba, s. r. o., účetnictví Na účtu 331 máme evidovány i závazky vůči zaměstnancům z titulu tzv. deponovaných mezd. Jedná se o částky mezd (v řádech max. stokorun), které byly odesílány bývalým zaměstnancům poštovní poukázkou, a které nám byly z různých důvodů vráceny zpět např. jako nevyzvednuté, příjemce nebydlí na uvedené adrese apod. Za jak dlouho se tyto závazky stávají promlčenými? Týká se i těchto závazků tzv. dodanění neuhrazených závazků dle zákona o dani z příjmu?

Pro naši matku jsme v loňském roce vyráběli ze suroviny matky v přepracovacím režimu výrobek. Tento výrobek máme uskladněn v našem skladu, při inventarizaci bylo zjištěno u tohoto výrobku manko. Matka uplatnila náhradu škody, kterou uhradíme. Manko zatím nebylo předepsáno k náhradě osobám majícím hmotnou odpovědnost. Pokud nebude manko předepsáno k náhradě, budeme muset uplatnit DPH výstupu? Jak škodu zaúčtovat z pohledu daně z příjmu.

FO podniká s příjmy podle § 7/1/b, dále od 2009 vyrábí elektřinu, tj podniká podle § 7/1/c, dále pronajímá nemovitosti podle § 9. Do roku 2008 co se týče příjmů § podle § 7/1/b uplatňovala paušál. U příjmů podle § 9 uplatňovala skutečné výdaje (vedla evidenci o příjmech a výdajích). Z důvodu podnikání s elektřinou je povinna od roku 2009 vést účetnictví. K tomu se fyzická osoba rozhodla od 1. 1. 2009. Přesto, že fyzická osoba povede účetnictví, bude uplatňovat u příjmů podle § 7 paušál a u příjmů podle § 9 skutečné výdaje. 1) Přechod z paušálu při evidenci příjmů na paušál při vedení účetnictví je nutné dodanit pohledávky (v podstatě totiž nedochází ke změně, stále bude z účetnictví preparovat příjmy, na které následně uplatní paušál)? 2) K otázce 1 - pokud by se musely pohledávky dodanit, je možné využít v tomto případě postupné zdanění §23/14? 3) Předpokládám, že není problém vést účetnictví a u příjmů podle § 7 uplatňovat paušál a podle § 9 skutečné výdaje, pokud jsem schopen výdaje dostatečně rozlišit?

Jsme PO, s. r. o., plátci DPH. Kam konkrétně se zapisují nově zavedené paušální výdaje za automobil v přiznání k dani z příjmů právnických osob?

Prosíme o radu ohledně veřejné obchodní společnosti. Uvedeme příklad. Zisk k rozdělní 800 tis. Kč. Ve společenské smlouvě uvedeno, že zisk se dělí rovným dílem. Jsou 2 společníci. Firma v roce 2009 zaplatila za společníky sociální a zdravotní pojištění, které je pro společnost nedaňovým nákladem. Za společníka A zaplatila 50 tis. Kč, za společníka B 70 tisk. Kč. Bude správně uvedeno na daňových přiznáních jednotlivých společníků: -v řádku 112 oba uvedou částku 400 tis. Kč a v tabulce E (zvyšující příjmy) oba uvedou stejnou částku týkající se pojištění 60 tis. Kč(50+70=120/2)? Rozdělení zisku, každý 400 tis. Kč - účtování 596/364. Jak vyrovnat mezi společníky to, že za každého firma zaplatila jinou částku pojištění, aby nebyl jeden z nich zvýhodněn.

V zákoně o dani z příjmů je uvedeno, že při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví lze hodnotu pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. Nevím, jak si vysvětlit slovo (\"postupně\"). Znamená to, že musí dodanit každý rok stejnou částku, tj. 1/9 nebo stačí osm roků např. 100,- Kč a poslední rok zbytek nebo by připadala do úvahy i varianta rok nic, pak část, pak třeba zase nic.., tak aby do devíti let bylo vše dodaněno?

Klient daroval svému nezletilému vnukovi prostory, ve kterých však dále podniká. Nájemní smlouva je s ohledem na původní darovací smlouvu na 1,00 Kč. Protože jsou ale prostory na klienta velké, podnajal část prostor za souhlasu vnuka (zákonného zástupce nezletilého) další podnikající osobě a to za tržní nájemné. Je možné, aby příjem z pronájmu, resp. podnájmu dle § 9 zdaňoval ve svém DPFO klient nebo musí příjem zdaňovat vždy vlastník, tedy nezletilý vnuk? Peníze z tržního nájemného dostává ve skutečnosti můj klient a ne jeho vnuk. Mám však obavu, zda nebude správce daně posuzovat vazbu na osobu spřízněnou. Z daně strach nemám, u vnuka by vyšla daň nulová, u klienta se naopak bude zdaňovat. U vnuka je ale v případě přiznání příjmů z § 9 jeho jménem ohrožena vazba na přídavky studujících dětí v rámci rodiny.

Zákon č. 87/2009 Sb. přiznává nárok na odpočet DPH i u vozidel M1. Při leasingové smlouvě byl vydán 10/09 daňový doklad, na základě kterého byl uplatněn odpočet. Přílohou smlouvy je „rozpis plateb“ obsahující 36 „splátek“. Splátka obsahuje podíl z pořizovací ceny, fin. služby (úrok) a DPH. Je správný postup vyúčtování: D / MD nárok na odpočet 379 / AE 343 přiznání odpočtu 343 / 221 splátka a) bez DPH 379 / 518 b) podíl DPH 379 / AE 379 / AE, jako forma „umořující“ nepoměr mezi jednorázovým odpočtem a splátkovou úhradu PC vč. DPH?

Fyzická osoba, doposud vede daňovou evidenci. Zvažujeme možnost uplatnění paušálních výdajů v r. 2009 a v této souvislosti mám následující dotazy: 1) Je hostinská činnost řemeslná, na kterou se vztahuje možnost uplatnění 80 % výdajů? 2) Patří závazek z placení úroků z úvěru k závazkům, o které se musí upravit základ daně v předch. období? 3) Nastane nějaký problém, v případě, že má podnikatel leasing? (Předpokládám, že při případném přechodu opět na daňovou evidenci bude pokračovat jako předtím, bez jakýchkoli změn, pouze přeskočí uplatnění čas. rozliš. splátek v období uplatnění paušálních výdajů.) Pokud skončí leasing v době, kdy uplatňuje paušální výdaje, jaké nastanou problémy? 4)Při přechodu z uplatňování paušálních výdajů na daňovou evidenci se řídí dle § 23 odst. 8 bodu 3.? Čili neupravuje základ daně v předch. období o závazky? 5) V případě plátce DPH musí stále vést evidenci výdajů z důvodu uplatnění odpočtu DPH?

Firma s. r. o. zakoupila v 8/09 traktor (2N/5,1t, r.1984) a nakladač (2N/ 8,07t. r.2005), oba mají SPZ P00xxxx, používají se výlučně na staveništi. Musí platit silniční daň, pokud ano v jaké výši?

Vystavili jsme zálohovou fakturu v EUR a úhrada byla provedená v jiný den, jelikož používáme denní kurz ČNB byl vytvořen v našem účet. prog. KR. Minulý účet program umožňoval zaúčtování zaplacené zálohy bez KR, tzn.,že byl použit kurz zaplacení a kurz ze zálohové faktury se nepromítl. Naše daňová poradkyně, tvrdí, že u zálohových faktur KR nesmí být. Záloha se promítá pouze zaplacením.

Spol. s. r. o. zažalovala u soudu dlužníka. Na jaký účet se zaúčtuje soudní poplatek za návrh na vydání platebního rozkazu? Je tento náklad daňově uznatelný?

Ráda bych se zeptala na Váš názor o kurzových rozdílech v daňové evidenci. Je mi jasné, že za normálních okolností se o kurzových rozdílech v daňové evidenci neúčtuje. Ale jedná se mi o přechod z podvojného účetnictví na daňovou evidenci. Fyzická osoba v roce 2008 vedla účetnictví. Např.:Faktura za služby v roce 2008 285,--EUR kurz ČNB k 31. 12. 2008 26,930 = 7.675,--Kč. Z této částky byla v r. 2008 odvedena daň z příjmu. Faktura byla zaplacena 5. 2. 2009 kurzem 28,250 = 8.051,25 Kč. Částka 7.675,-- účtována v daňové evidenci jako daňově neúčinné příjmy. A co s kurzovým rozílem 376,25 Kč? Jako daňově účinný příjem? A ještě jeden problém v DE. Fyzická osoba má běžný účet v Kč a v EUR. Z účtu v EUR byly převedeny peníze na účet v Kč. Eurový účet přepočítáváme denním kurzem ČNB. Ale naše banka při převodu na korunový účet použije jiný kurz. Pak musíme účtovat o kurzové ztrátě jako o daňově účinném výdaji?

Jak z pohledu účetního, (tj. i skladová evidence) a daňového (i DPH) nahlížet na poskytování reklamních předmětů (do 500) zákazníkům jako bezplatný bonus (reklamní předměty s logem)?

Jsme PO, vedeme účetnictví, plátci DPH. Dotaz: Vytvořili jsme vnitropodnikovou směrnici, ve které stanovujeme, že naši zaměstnanci obdrží při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let finanční dar (odměnu), a dále finanční dar při životních výročích a prvním odchodu do důchodu. Částka bude vyplácena jako součást mezd za příslušný měsíc. Budou takto vyplácené finanční prostředky daňovým nákladem firmy?

Chtěla jsem se zeptat, jsme firma plátci DPH ,vedoucí účetnictví a při zaplacení zálohy firmě jsme neuplatnili odpočet DPH na základě daňového dokladu. Lze toto DPH uplatnit na základě konečné faktury přesto že na faktuře je uvedeno např.základ daně 100.000,-Kč, DPH 19.000,-Kč. Odpočet zálohy -100 000,-Kč, DPH -19.000,-Kč.V rekapitulaci pak vychází základ daně i DPH 0,00. Záloha byla zaplacena v roce 2008 a konečná faktura v roce 2009.

Jsem předsedkyní SVJ, které nedávno vzniklo. Budu dávat odměnu sobě a členům výboru SVJ - jednatelům. Máme to i schválené ve stanovách. Dověděla jsem se, že si nesmíme dávat dohodu o provedení práce, ale odměny statutárním orgánům a z těch odvádět ZP (minimálně z minimální mzdy odvádí statutární orgán ze mzdy) + SVJ odvod ZP jako organizace + daň z příjmu. Je to tak správně?

Mám firmu, je to soukromý zemědělec, každoročně dostává dotaci ze Státního zemědělského fondu na výměru orné půdy a nevíme zda ta dotace podléhá dani z příjmu, nebo je to od daně z příjmu osvobozené.

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci. Tento podnikatel začal podnikat od ledna tohoto roku, vlastní auto na leasing od r.2008, které má v osobním majetku. Podnikatel si od počátku roku píše cesťáky s počty km, které potom vynásobí průměrnou cenou za benzin a sazbou náhrady v hodnotě 3,90 Kč. Takto by chtěl postupovat do srpna r. 2009, ale od září r. 2009 by chtěl tento osobní automobil vložit do obchodního majetku a uplatňovat skutečné výdaje za benzin či opravy a též by chtěl začít od září r. 2009 uplatňovat zbytek leasingových splátek, které bude splácet ještě 2 roky. Chtěla jsem se zeptat, zda je vůbec možné takto převést osobní automobil během jednoho účetního roku z osobního vlastnictví (kdy budou uplatňovány cesťáky podle průměrných cen benzinu do srpna r. 2009) do obchodního majetku na skutečné výdaje s uplatňováním leasing. splátek od září r. 2009? Pokud ano, musí si nechat předělat leasing.smlouvu, kterou má jako soukromá osoba pouze na rod.číslo na DIČ a IČO?