Ing. Ivana Pilařová - strana 79

V přecházejícím dílu, uveřejněném v časopisu Účetnictví v praxi č. 2/2011 na s. 29, jsme se seznámili s účetním výsledkem hospodaření jako východiskem pro sestavení základu daně z příjmů právnických osob a dále s položkami zvyšujícími tento výsledek hospodaření. V tomto díle navážeme položkami snižujícími výsledek hospodaření a sestavíme finální základ daně.

Společnost s r. o. na vlastní budově poskytla na střeše bezplatně místo na umístění FVE. Bylo zřízeno věcné břemeno. Na bezplatné věcné břemeno byla uhrazena druhou s.r.o. darovací daň. Hodnota pro darovací daň byla stanovena na 20 000 Kč na 20 let. Prosím o radu, jak zaúčtovat (včetně čísel účtů) věcné břemeno jak u s. r. o, která místo poskytla, tak u s r. o., která vlastní FVE.

Cizinec [FO] dlouhodobe pobyvajici na uzemi CR, je zapsan v obchodnim rejstriku a z tohoto titulu vede ucetnictvi. Povinny zapis cizince ze treti zeme dlouhodobe pobyvajiciho na uzemi CR byl dan ustanovenim obchodniho zakoniku a zakona o ucetnictvi. Od 1.1.2011 doslo ke zmene obou techto ustanoveni s tim, ze i dlouhodobe pobyvajici cizinci se nemusi povinne zapisovat do obchodniho rejstriku. Od 1. 1. 2011 mohou tedy tyto osoby vest i danovou evidenci. Pokud by cizinec, ktery zacal podnikat v roce 2010 chtel v roce 2011 prejit z vedeni ucetnictvi na vedeni danove evidence, muze takto ucinit? Nebo pro tohoto cizince stale plati povinnost par 4 odst. 7 zakona o ucetnictvi, ze musi vest ucetnictvi nejmene po dobu 5 let? [cizinec by samozrejme musel zazadat take o vymaz z obchodniho rejstriku].

Firma si v době, kdy nedostala úvěr od banky půjčila od: 1) společníka a jeho manželky, 2) jednatele a jeho manželky, 3) zaměstnance. Smlouva je již před rokem 2000, bez dodatků. Dnes pro firmu nevýhodná, ale FO zaplacený úrok zdaňují ve stejném období v DP k DPFO. Dotaz: 1) Ve kterém roce se historicky měnily podmínky pro uznatelnost nákladů u právnické osoby, i když nebyly úroky vyplaceny? 2) Ovlivňuje výši úroků sjednaných ve smlouvě z roku 1998 skutečnost, že byl ke smlouvě zhotoven dodatek o prodloužení splacení půjčky? 3) Pokud dodatek výši úroků ovlivňuje tak: - od kterého roku - je-li jiná situace ve sjednání úroků u osob ekonomicky nebo jinak spojených a jiná u osob nespojených? - je manželka společníka a manželka jednatele považována za osobu jinak spojenou nebo za osobu nespojenou? - je zaměstnanec považován za osobu ekonomicky spojenou?

Naše společnost s. r. o. koupila vůz, který zaměstnanec používá i k soukromým účelům. Poměr použiti je 80/20 firemní/soukromé. V tomto poměru jsme také zkrátili nárok na odpočet DPH, tedy: Pořizovací cena vozu 300 000 Kč z toho: ZD 249 990 Kč, DPH 50 010 Kč. Krácený nárok na odpočet DPH 50010*0.8= 40 008 Kč Naše společnost tedy pořízení vozu zaúčtovala: 343/321 - uplatněný nárok na odpočet DPH 40 008 Kč 042/321 - vstupní cena ve výši 259 992 Kč [249990 + 10002 - neuplatněná část odpočtu DPH] Může naše společnost zahájit daňové odpisování ze vstupní ceny 259 992 Kč nebo musíme částku neuplatněného odpočtu DPH vyloučit jako daňové neuznatelné náklady? Musíme daňové odpisy také krátit poměrem 80/20, nebo můžeme postupovat dle pokynu D-300 a uplatnit daňové odpisy z plně vstupní ceny?

Účetní jednotka s. r. o. se rozhodla provést odklad daňové povinnosti a podává daňové přiznání až k 30. 6. 2011. Účetní závěrku má již ale sestavenou k 1. 4. 2011. Můžou si na základě této sestavené a schválené účetní závěrky valnou hromadou rozdělit společníci zisk, nebo musí čekat až na podání daňového přiznání, tedy si budou moci vyplatit zisk až po 30. 6. 2011?

Podíly na zisku spol. s r. o. Ing. Ivana Pilařová Společnost s r. o. vznikla v listopadu 2009. Zisk 200 000 Kč, za rok 2009 ztráta 450 000 Kč....

Taky máte takové novoroční předsevzetí, že letos sestavíte účetní závěrku roku 2010 a vypočítáte daňovou povinnost úplně bez chyb a na první pokus do desátého ledna 2011? To beze zbytku zvládne jen ten, kdo umí dojet na konec kruhového objezdu. Dotyčný by jistě uměl i sestavit základ daně za rok 2010 už v listopadu 2010. Takové schopnosti ale my, běžní účetní a ekonomové, nemáme, nezbývá tedy, než se na „dobu daňovou“ řádně připravit. Novoroční předsevzetí pak nemusí být utopií.

Firma účtuje kromě jiného o nákladech služebních aut. Ze 7 aut vozového parku chce u 3 aut použít paušálu na dopravu. Z těchto 3 aut používá jedno auto i pro soukromé účely společník (k Hm je přidaňováno 1% PC auta) a jedno auto používá z části pro soukromé účely zaměstnanec. Firma je plátcem DPH. V roce 2010 byly pohonné hmoty rozděleny na účtu 501AE, DPH bylo uplatněno na vstupu. 1) Jak nejlépe účtovat o nákladech a DPH, aby bylo účetnictví průhledné, ale účtování co nejjednodušší v návaznosti na budou využití paušálu na dopravu? 2) Není vhodný pro účtování jiný účet než účet 501 a 518? 3) Jak účtovat o DPH u jednotlivých aut, když je firma měsíčním plátcem DPH?

V případě vkladu celého podniky fyzické osoby do s. r. o. je podnikání fyzické osoby definitivně ukončeno (viz. Mzdová praxe 15. 11. 2010 čl. Ing. Ivany Pilařové). Jakým způsobem se řeší: - smluvně rozpracované akce fyzické osoby (s termínem ukončení v r. 2012), - ztráta v hospodaření fyzické osoby za rok 2010 (je možno ji uplatnit ve vzniklé s.r.o.?), - jakým způsobem se provede ocenění movitého a nemovitého majetku fyzické osoby, který je vkládán do s. r. o., - je nutné provést nový odhad ceny odpisovaného majetku (dle Mzdové praxe – „nabyvatel při odpisování hmotného majetku pokračuje v odpisování vkladatele“, - kdo je oprávněn provést ocenění aktiv fyzické osoby a stanovit goodwill u nabyvatele nebo oceňovací rozdíl k nabytému majetku?

Akciová společnost, která je plátcem DPH vystavuje fakturu za překlad, který posílá elektronicky odběrateli, který je ze třetí země. Chtěla bych se zeptat, zda vystavit fakturu s DPH nebo bez DPH a podle jakého § se postupuje.

Společnost vlastní ochrannou známku (dlouhodobý nehmotný majetek ), zaúčt. na účet 014. V roce 2010 uhradí společnosti zabývající se obnovou ochranných známek fakturu ve výši 16 500 Kč za prodloužení této ochranné známky na dalších 10 let, konkrétně od 4. 2011 – 4. 2021. Dotaz: Náklady na prodloužení (obnovu) ochranné známky v hodnotě 16 500 Kč je jednorázovým nákladem roku 2010 nebo jednorázovým nákladem roku 2011 nebo je nutno časově rozlišit tento náklad na 10 let, tj. od roku 2011 do 2021.

V poslední době se množí účetní doklady od klientů, které jsou tištěny jen elektronicky. 1) Jaké náležitosti taková faktura musí obsahovat? a) u plátců DPH, b) u neplatců, c) musí být faktura opatřena elektronickým podpisem? 2) Je-li zaslán účetní doklad nebo jiná korespondence s ověřeným elektronickým podpisem, jak si mohu toto ověřit?

V minulém dílu uveřejněném v č. 12/2010 časopisu Účetnictví v praxi na s. 16 jsme se zabývali nedobytnými pohledávkami ve vztahu k tvorbě zákonných opravných položek. Naše setkání s nedobytnými či jinak problematickými pohledávkami bude pokračovat tímto druhým dílem, kde si přiblížíme neméně ošidné ošetření pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení a odpis pohledávek z účetního i daňového pohledu. Zejména při daňově účinném odpisu pohledávek uplatníme znalosti nabyté v prvním dílu.

V roce 2009 jsem se dopustila matematické chyby pří přepočtu dokladu z cizí měny na koruny (tyká se úhrady). Což mi zvýšilo (v účetnictví) stav valutové pokladny o 4.000 Kč oproti skutečnosti. Existuje-li způsob, jak opravit tuto chybu v roce 2010 (snížit počátečný stav pokladny)? Na který účet by se dala proúčtovat tato částka proti pokladně?

Firma s. r. o. má v účetnictví pohledávky za věřitelem FO v souhrnné výši 76.000 Kč. Jednalo se o prodej zboží a všechny pohledávky byly zaúčtovány do výnosů, bylo z nich odvedeno DPH. Splatnosti jednotlivých pohledávek jsou v letech 2006, 2007 a 2008. V roce 2008 a 2009 byly k těmto pohledávkám vytvořeny zákonné opravné položky ve výši 20 %. V září 2009 se firma dozvěděla o insolvenčním řízení proti tomuto dlužníkovi a ještě v roce 2009 podala přihlášku celé pohledávky do tohoto insolvenčního řízení. V srpnu 2010 bylo firmě doručeno rozhodnutí soudu o popření pravosti pohledávky v celé výši z důvodu nedoložení právního titulu dodávky zboží a insolvenční soud pohledávku odmítl. Firma se proti rozsudku neodvolala. Jak nyní správně daňově o pohledávce a opravných položkách účtovat?

Společnost s r. o., plátce DPH, podvojné účetnictví. Jak správně zaúčtovat tuto situaci? Z pohledu spol. B Spol. A si u společnosti B objednala provedení prací a společnost B si některé práce zadala u společnosti C. Spol. C při provádění prací poškodila část objektu. Zákonitě společnost A začala náhradu za škodu požadovat na společnosti B (ta má uzavřenu poj. smlouvu ohledně odpovědnosti) a společnost B na společnosti C (i ta má uzavřenu pojistku). Spol. B si zadala zpracování znaleckého posudku u soudního znalce. Za tuto službu obdržela fa (vč. DPH), kterou zaúčtovala 518+343/321 a zaplatila. 1) Výsledek škodní události mezi spol. A a B - např. celková škoda - 200.000 Kč limit plnění - 100.000 Kč spoluúčast - 10.000 Kč poj. plnění - 90.000 Kč Rozdíl mezi celk. škodou a poj. plněním tj. 110.000 Kč uhradila společnost B společnosti A na základě vyřízení poj. Události - škodního spisu. To vše v jednom kalendářním roce. Je možno takto zaúčtovat: předpis 548/379 (548-nedaňový) 110.000 Kč; úhrada 379/221 2) Na základě vyřízení škodní události mezi spol. A a B nyní požaduje společnost B na společnosti C, která bude uplatňovat náhradu škody na základě své uzavřené pojistky, toto: a) úhradu rozdílu mezi celkovou škodou a pojistným plněním, který sama poukázala společnosti A - tj. 110.000 Kč; b) úhradu faktury - tj. přefakturace nákladů včetně DPH (311/602+343) za znalecký posudek, který společnost B již také uhradila. Jak správně zaúčtovat tuto situaci v případě, že: - dojde k dořešení ještě v běžném roce (je možno předpis 378/688? nedaňový 110.000 Kč, platba 221/378) - nebo až v roce následujícím (příjmy př. obd. nebo dohadné účty)? Myslím si, že by to mohly být příjmy příštích období, protože vlastně přesnou požadovanou částku známe. Bude nějaký rozdíl v účtování, jestliže uhradí něco pojišťovna a něco spol. C nebo vše spol.C či vše pojišťovna - já se domnívám, že by být z našeho pohledu neměl. Dále bych se chtěla ujistit, zda účty skupiny 5 a 6 budou daňové neúčinné.

Kterým datem se má doklad zaúčtovat. Obdržel jsem doklad dne 12. 11. 2010 s datem zdanitelného plnění 31. 10. 2010. Účetní doklad vztahující se k měsíci říjen je vyhotoven a podepsán osobou odpovědnou za účetní případ a osobou odpovědnou za zaúčtování tedy dne 12. 11. 2010 (tímto datem je zaevidován i do systému). V účetním deníku je však zaúčtován pod datem 30. 10. 2010 dle data uskutečnění účetního případu. Lze takto postupovat? Měl by se doklad do účetního deníku účtovat okamžikem vyhotovení dle § 11 odst. 1 písm. d) ZaÚ nebo okamžikem uskutečnění účetního případu dle § 11 odst. 1 písm. e) ZaÚ?

Společnost s r. o. vznikla v 11/2009. Zisk 200 tis. Kč, za rok 2009 ztráta 450 tis. Kč. V roce 2010 zisk ve výši 650 tis. Kč po zdanění. Převod 20 tis. do rezervního fondu, úhrada ztráty ve výši 450 tis. Kč. Lze z částky 180 tis. Kč rozdělit podíly na zisku ve výši 90 tis. Kč 2 společníkům? Z těchto podílů odvede spol. s r. o. srážkovou daň 15 %?

Chtěl jsem se zeptat, zda je povinností mít u každého účetního dokladu tvz. „košilku“, na které je uvedena předkontace a podpis oprávněné osoby a kdo doklad zaúčtoval. Lze vytisknout například za všechny přijaté faktury předkontace souhrnně a přiložit tento doklad do knihy přijatých faktur? Nevím, jak to dělají ostatní účetní jednotky, ale nedovedu si představit, že na každé košilce je podpis oprávněné osoby. Tedy, že by jednatel podepisoval všechny tyto košilky. My to nyní provádíme tak, že právě vytiskneme souhrnné zaúčtování, např. za všechny přijaté faktury a tento souhrnný podklad zaúčtování necháme podepsat oprávněné osobě (jednateli) a účetní. Košilky tedy vůbec netiskneme. Je to tento postup správný?