Ing. Ivana Pilařová - strana 80

Byli jsme povinni přejít z daňové evidence na vedení účetnictví. Jak stanovit a zaúčtovat účetní odpisy majetku, když majetek byl dosud odepisován pouze daňově v daňové evidenci?

Společnost s r. o., neplátci DPH, předmětem činnosti je poskytování úklidových služeb. Chceme prodávat zákazníkům vlastní dárkové poukazy na námi poskytované úklidové služby v nominální hodnotě 500 Kč za poukaz. Nepůjde o poukazy, které bychom nakupovali někde jinde. Jak by měl být zaúčtován: - prodej jednoho dárkového poukazu v hodnotě 500 Kč v hotovosti zákazníkovi? - čerpání služby na daný dárkový poukaz?

Jsme spol. s r. o., plátci DPH. Někteří naši odběratelé jsou zároveň i našimi dodavateli. Ráda bych se zeptala, zda je možné provádět jednostranné zápočty pohledávek a závazků (a druhé straně je zaslat pouze na vědomí, že došlo k započtení) či je třeba vyžadovat od našich odběratelů či dodavatelů jejich potvrzení a zasílat tedy pouze návrh zápočtu. A v jakém právním předpisu najdu pro ten či onen postup podporu.

Podnikatel hradil penále z prodlení úhrady faktur 247.518,67 Kč. Dále hradil náklady řízení soudu a paušální poplatky 70.250 Kč. Může si tyto výdaje dát do nákladů nebo jako jiný výdaj?

Stavební firma má k 31. 12. nedokončené zakázky. Lze nedokončené zakázky k 31. 12. ocenit a aktivovat zakázku jen v hodnotě spotřebovaného materiálu, nebo je třeba do hodnoty nedokončené zakázky započíst i kalkulaci mzdových a ostatních nepřímých nákladů (kterých)?

Jak správně zaúčtovat v účetnictví, aby se také saldokonto správně spárovalo: 1) zálohový list na 46.056 Kč, 2) záloha zaplacena bankovním převodem 46.056 Kč, 3) daňový doklad na přijatou platbu, 4) faktura na 44.505,60 Kč (37.088Kč + 7.417,60 DPH), 5) Zbylá část dodávky přijde za měsíc (1.292 + 258,40 DPH).

V letošním roce poprvé za 20 let podnikání nám vychází ztráta. Zisk jsem převáděla na účet nerozděleného zisku. Ztrátu budu účtovat proti neroz. zisku. Ztráta bude vyšší než je stav účtu nerozděleného zisku. Jak vše správně zaúčtovat?

Jsme právnická osoba, plátce DPH. V účetnictví evidujeme dvě pohledávky po splatnosti za stejným odběratelem. Pohledávka ve výši 20.000 Kč splatná 30. 6. 2009 a pohledávka 25.000 Kč splatná 31. 7. 2009. Můžeme k 31. 12. 2010 vytvořit 100% OP k pohledávce splatné k 30. 06. 2009 v souladu s § 8c ZOR ve výši 20.000 Kč? OP ve výši 100% k pohledávce 25.000 Kč splatné k 31. 7. 2010 bychom vytvořili v roce 2011.

Jsme firma, která dováží vybavení švédské značky Salming pro florbal. Máme sponzorské smlouvy s několika extraligovými kluby a reprezentací ČR na dodávky vybavení zdarma. Dále také podporujeme několik florbalových turnajů, do kterých věnujeme věci do cen výměnou za propagaci naší značky. A konečně podporujeme také formou vybavení zdarma několik florbalových hráčů. Jaký je, z účetního a daňového pohledu, správný postup při vydávání sponzorského zboží ze skladu - z účetní evidence? Slyšeli jsme o dvou způsobech: 1) na základě Výdejek ze skladu, kde je uvedena hodnota zboží, která odpovídá objemu dohodnutého sponzorského vybavení daného smlouvou s klubem/turnajem/hráčem; 2) na základě vystavených faktur, kdy protistrana vystaví fakturu za propagaci ve stejné hodnotě a faktury se započítají. V tomto případě je problém v tom, že mnoho klubů, ale i individuálních subjektů nejsou plátci DPH.

V roce 2008 byly zaúčtovány a nezaplaceny 3 pohledávky jednoho odběratele, jejichž součet je vyšší než 30 tisíc Kč. Účetní vytvořila podle § 8c) zákona o rezervách v roce 2009 opravnou položku na 2 z nich (součet 23 tisíc) 551/391. V roce 2010 chce zaúčtovat opravnou položku k 3. nezaplacené pohledávce 551/391 = 9. Nezaplacené pohledávky jsou v rozvaze na konečném zůstatku účtu 315 = 32. Firma nepředpokládá, že by byly pohledávky zaplaceny, neboť se jednalo ze strany odběratele o pozastávku z ceny díla, s kterým nebyl spokojen. Firma proto s odběratelem již neobchoduje. Kdy a jak bude zlikvidován zůstatek účtu 315 a 391, když již nedojde nikdy k zaplacení pohledávky?

Převzala jsem firmu: 1) v rozvaze je konečný zůstatek účtu u Komerční banky. V průběhu roku jsem zjistila, že firma tento účet nikdy neměla, ale v minulosti bylo na něj účtováno, protože na něj došla platba odběratele firmy. Bankovní účet je osobním účtem jednatele firmy. Mohu zaúčtovat 211/221? Jako opravu chyby minulého období?

Jsem trochu zmaten odpovědí na otázky č. 445/10 a 736/10. Nevím kdy posuzovat plnění podle § 9 a kdy podle § 10. Podle mne se v obou otázkách jednalo o službu spojenou s veletrhem či výstavou - tudíž by se vždy mělo jednat o místo plnění dle § 10b, nehledě na to, kde má příjemce (za předpokladu, že je plátce DPH) sídlo. Z toho usuzuji, že i v případě otázky 736/10 by se poskytoval či příjemce měli zajímat zda nejsou povinni k registraci k DPH v místě plnění. Dále bych rád věděl českou i anglickou formulaci věty na faktuře, že plnění je osvobozeno od DPH podle § 10b.

Akciová společnost, plátci DPH. Koupili si osobní vůz na úvěr. Došlou fa zaúčtovali na 042100, zaplatili zálohu, a zbytek je na úvěr. Na splátkovém kalendáři je rozepsáno splátka jistiny, úrok, náklady pojištění a celkem k úhradě. Jak to celé zaúčtovat?

Jsme spol. s r.o., plátci DPH. Dovážíme motocykly od německé firmy, které prodáváme v ČR. V záruční době provádíme garanční opravy, použitý materiál a práci postupujeme německému dodavateli formou garančního protokolu, následně nám je zaslán dobropis z Německa na použitý materiál a práci. Nevím, jak postupovat při zaúčtování provedené práce? Neměli bychom správně vystavovat fakturu my? S daní nebo bez?

Naše dceřiná spol. s r. o. nakupuje od matky (a. s.) výrobky. Tyto výrobky dále prodává. V některých případech spolu s dodáním zajišťuje i montáž a instalaci popř. zaškolení obsluhy. Pokud by došlo k případu, že bude uzavřena např. smlouva o dílo na dodávku výrobku včetně jeho instalace nebo montáže, jak bude o takovém výnosů účtováno v tržbách - jako prodej zboží na 604 nebo jako služba materiální povahy na 602. Někteří zákazníci pak vyžadují uvést na faktuře cenu „zboží“ a služeb zvlášť. Doplňuji, že náplň synt. účtů volíme podle dřívějších Postupů účtování pro podnikatele.

Dcera jednatele společnosti s r. o. chce poskytnout této firmě bezúročnou půjčku na splátku dluhu. Je to možné nebo musíme uzavřít smlouvu, ve které jsou úroky stanoveny?

Firma spol. s r. o., plátce DPH. V září 2010 jsme zjistili zpětně chybu v účetnictví v roce 2009. Vlivem systémového zkratu účetního SW či nějaké poruchy na PC při ukládání došlo u jednoho dokladu k chybnému souhrnnému zaúčtování prodejek u jednoho dokladu a byla tak následně v daňovém přiznání do výnosů na účet 604 zahrnuta podstatně vyšší částka, než měla být. Stejně tak byl ovlivněn i účet DPH 343 na výstupu a odvedeno vyšší DPH. Nyní potřebujeme udělat dodatečná daňová přiznání – k DPH i k dani z příjmů PO. Můžeme nyní postupovat podle podle § 17 ods. 4 zákona o účetnictví, otevřít uzavřené účetní knihy, udělat opravu tam a následně podat dodatečná přiznání? Nebo musíme o těchto skutečnostech účtovat až v r. 2010 a podat jen dodatečná přiznání 2009 bez zasahování do již uzavřených účetních knih? Pokud je už účetní závěrka schválena valnou hromadou, je třeba toto rozhodnutí novou valnou hromadou revokovat a schválit novou účetní závěrku?

Firma se rozhodla při prodeji jízdních kol některá kola bezplatně testovat do časopisu, zákazníkům nebo závodníkům, kteří kola vyzkoušejí v extrémních podmínkách a zároveň budou propagovat značku jízdních kol. Po vrácení a mírném opotřebení jsou kola nabídnuta k prodeji. Jak mají být tato kola vedena v účetnictví po převedení do skladu testovacích kol (cena kol 20-50 tis. Kč) a v průběhu výpůjčky. Jak bychom měli účtovat rozdíl mezi prodejní cenou (jaké má nové kolo) a cenou, za jaké se opotřebované kolo prodalo? Jednalo by se o náklady na reklamu, protože kola jsou zapůjčovány z reklamních důvodů a opotřebované jsou prodávány za nákupní cenu? Popř. jak by se zaúčtoval prodej pod nákupní cenu a jak by tento prodej ovlivnil DPH z prodeje.

Firma je spol. s r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Zabývá se výrobou a dovozem šperků. Šperky, které dlouhodobě leží na skladě a jsou neprodejné, se rozeberou na zlato a kameny. Syntetický kameny se dají do odpadu, brilianty se naskladní na sklad materiálu. Zlato se roztaví a po úpravě se rovněž naskladní na sklad materiálu. Vyřazení šperků účtujeme jako škodu MD 549/D 123,132. Získaný materiál účtujeme MD 112/D 648. Jak má být stanovena cena zlata a briliantů při naskladnění? Může být použita aktuální cena zlata na burze, platná v den naskladnění? Dojde tak ale k situaci, kdy např. hodnota vyřazených šperků bude činit 1mil.Kč, ale hodnota naskladněného zlata v důsledku podstatného zvýšení ceny zlata bude činit 1,5 mil. Je to tak v pořádku? Pokud ne, prosíme poradit, jak jinak stanovit cenu materiálu?

Obdrželi jsme fakturu za školení od společnosti registrované k DPH v UK (školení proběhne též v UK). Faktura je vystavena dne 24. 8. 2010 s tím, že školení se uskuteční až 15. 11. 2010 a datum zaplacení proběhne do 25. 10. 2010. Můžeme tento doklad považovat za daňový a jako D. U. Z. P v účetnictví uvést 24. 8. 2010? Bylo nám sděleno, že jiný doklad dodavatel již nevystaví.