Bc. Radka Lakotová - strana 2

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování zaměstnanci, který měl mimo příjmů ze zavislé činnosti, také příjem od Kooperativy za pracovní úraz a má od pojišťovny potvrzení o zdanitelných příjmech přesahující 6 000 Kč nebo je povinen zaměstnanec podat daňové přiznání.

Mateřská akciová společnost prodala akcie své dceřinné společnosti. Je tento prodej akcií osvobozen o daně z příjmů?

Chybně účtovaná cena zboží v letech 2006-2010 Radka Lakotová Zprostředkovatel, společnost s. r. o., nakupoval zboží od výrobce (organizační složky v Česku, mateřská firma Rakousko). Zprostředkovatel si ke zboží...

Zprostředkovatel, společnost s. r. o. nakupovala zboží od výrobce (organizační složky v ČR, mateřská firma Rakousko). Zprostředkovatel si ke zboží přidal marži 10% a následně jej prodával zákazníkovi, tuzemské a. s. Jednalo se o pravidelné dodávky v letech 2006 až 2010. Od roku 2011 požadoval zákazník nakupovat přímo od výrobce a přitom bylo zjištěno, že výrobce prodává toto zboží zprostředkovateli (a ten následně zákazníkovi) za cenu 3x vyšší než je vlastní ceník výrobce. Nyní zákazník nakupuje přímo od výrobce, a zprostředkovatel je vyplácena provize 10%. Na základě tohoto zjištění požaduje zákazník po zprostředkovateli vrácení dvou třetin navíc zaplacených v letech 2006 až 2010. Zprostředkovatel i výrobce souhlasí. Jak by měl zprostředkovatel správně při vracení „přeplatku ve výši desítek tisíc EUR“ zákazníkovi postupovat? Dobropisovat? Bude nutné opravovat přiznání k daním? DPH? Daň z příjmů právnických osob?

Fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, vedoucího daňovou evidenci. Co je považováno za datum uskutečnění zdanitelného plnění v případě zálohových plateb na el. energii hrazených podle platebního kalendáře. Můžu DPH uplatnit každý měsíc ze zálohové částky (DPH je na platebním kalendáři u každé částky vyčísleno) a za datum uskutečnění zdanitelného plnění považovat vždy poslední den v měsíci a nebo ho můžu uplatnit až ve chvíli, kdy dostanu fakturu s vyúčtováním el. energie za celý rok a řídit se datem uskut. zdan. plnění na faktuře.

Slovenské firmě - společnosti s ručením omezeným - vznikla v roce 2011 v ČR službová stálá provozovna dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Slovenskem. 1. V jaké lhůtě je povinnost registrovat provozovnu k dani z příjmů na finančním úřadě? 2. Pro provozovnu platí sazba daně z příjmů právnických osob 19%? 3. Na kterém finančním úřadě se má provozovna registrovat, pokud práce poskytuje dle uzavřeného kontraktu s českou firmou na vícero místech v ČR, např. v Brně a v Praze?

Firma si pronajala pro svoji výrobu pozemky. Aby mohla výrobu zahájit, musela na žádost stavebního úřadu provést určité opravy povrchu těchto pozemků (položení asfaltu, zpevnění příjezdových cest). Faktury od dodavatele těchto prací byly vystaveny na „úpravu terénu“ a byly v celkové výši cca 90 000 Kč. Pronajímatel pozemku tyto úpravy odmítl hradit ani nechtěl snižovat nájem. Jakým způsobem mám zaúčtovat tyto dodavatelské faktury na provedené úpravy u nájemce?

Od 1. 8. 2005 mám uzavřené investiční životní pojištění. K 1. 8. 2010 činila hodnota investice 131 291 Kč. Na pojištění mi nepřispívá zaměstnavatel. Dne 8. 12. 2010 mi na mojí žádost z této pojistky byl vyplacen částečný odkup ve výši 59 000 Kč. Dle dopisu od poskytovatele, mi tato částka nebyla při výplatě zdaněna. Chci se zeptat, zda tento částečný odkup podléhá zdanění daní z příjmů či nikoliv.

OSVČ, plátce má více činností. Vlastní bytový dům, kde zatím není, ale mohl by být pronájem osvobozený. Výdaje, které souvisejí s touto činností, jsou na vstupu dávány do sloupce krácéného nároku. Během roku přibyde jiná osvobozená činnost - pojišťovnictví. Za celý rok se nakonec žádný pronájem neuskuteční. Pokud vypočteným koeficientem (bude nižší než 0,95) pokrátím veškerá plnění na vstupu, která jsou uvedena ve sloupci kráceného nároku,OSVČ bude znevýhodněn, neboť se mu pokrátí nárok, který ve výsledku nesouvisí s žádným osvobozeným plněním. Je možné s tím něco udělat? Podat dodatečná přiznání za předchozí čtvrtletí?

Společnost s ručením omezeným vznikla v srpnu 2010. Máme na přiznání DPPO, vyúčtování daně ze závislé činnosti uvádět v záhlaví těchto dokumentů, že jsou podávány za zdaňovací období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 nebo, že jsou podávány za část zdaňovacího období srpen 2010 až prosinec 2010.

Firma by chtěla zaměstnat plně invalidního člověka. Uvažovaná mzda je zhruba v částce mzdy minimální. Dotazem na sociální správě mu bylo sděleno, že uvažovanou práci může vykonávat (administrativa) ale nesmí překročit 150 hodin ročně,částka výše mzdy neomezeně. Moje otázka je: - je možné zaměstnat plně invalidního člověka na hlavní pracovní poměr?? (odpověď PSSZ mi nápadně připomíná DPP) Event. jaká forma smlouvy je vhodná? - je nějak omezena částka mzdy aby nedošlo ke krácení jeho invalidního důchodu?

Společnost s r. o. zaslala v rámci benefičního večera „Světlo pro světlušku“ dar ve výši 5.000 Kč. Máme pouze doklad z banky, na kterém je číslo účtu sbírkového konta. Je to dostačující pro odečet dle § 20 odst. 8, nebo je třeba si nechat od příjemce vystavit potvrzení o přijetí daru?

Zaměstnanec na mzdovou účtárnu 5. 11. 2010 nahlásil, že je rozvedený již od srpna 2009 a nepřetržitě uplatňoval daňové zvýhodnění na dceru. Od rozvodu nežije s manželkou, která byla na mateřské dovolené, ve společné domácnosti. Jakým způsobem máme provést nápravu slevy na dani?

Jsme společnost s r.o., náš zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě - studenta. Dítě udělalo maturitu v náhradním termínu v září. Po té nastoupilo do zaměstnání. V měsíci červenci a srpnu pracovalo na dohodu o provedení práce. Může zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen?

K příležitosti 20. výročí založení firmy uspořádala najatá agentura večer pro obchodní partnery včetně pohoštění a najala kapelu a kouzelníka. Jsou daňově účinné náklady na kapelu a kouzelníka?

Jsme spol. s r. o., obchodní činnost, plátci DPH, vedeme účetnictví. Máme dva zaměstnance a zatím nemáme mzdový SW. Můžeme vést zpracování mezd ručně a jaká je pro toto povinná evidence? (mzdový list - sevt a další?)

Účtuji autoservis spol. s r. o., plátce DPH. Společník (zaměstnanec spol. s r. o.) provedl drobné opravy sociálního zařízení a šaten v pronajatém objektu. Materiál nakoupil, práci prováděl o sobotách. Prosím o radu, jak postupovat. Je možné účtovat nakoupený materiál na 501 a uplatnit si DPH? Jedná-li se o aktivaci služby, jakým způsobem přeúčtovat materiál z 501 na 511? Musí být společníkovi vyplacena mzda za odvedenou práci (např. na dohodu o provedené práci)? Jak určit cenu za tuto práci - celkem za dílo nebo hodinovou sazbou? Nebo by se mělo postupovat tak, že o materiálu se v spol. s r. o. neúčtuje, měl by ho financovat společník jako soukromá osoba, která si s autoservisem dohodne práci na základě dohody, a do celkové ceny zahrne jak cenu materiálu, tak cenu práce? Pro spol. s r. o. by byl zřejmě výhodnější první způsob (odpočet DPH), takže pokud je to možné, prosím o posouzení této možnosti.

Společník spol. s r. o. půjčil svému s.r.o. peníze na dobu neurčitou, předpoklad 1 rok. Úrok je ve výši 3 % a bude vyplacen po vrácení půjčky. Bude spol. s r. o. z tohoto úroku odvádět srážkovou daň, nebo daň zaplatí společník v daňovém přiznání dle § 8?

Jeden ze tří společníků - majitelů - společnosti s ručením omezeným chce odejít do důchodu a ukončit tím také svoje společenství v spol. s r. o. Tento společník by chtěl svůj podíl v spol. s r. o. prodat. Jak se postupuje při prodeji podílu? 1. Musí společník prodat podíl za účetní cenu, nebo může k prodat podíl za cenu tzv. tržní, kterou si sám navrhne? 2. Musí svůj podíl přednostně nabídnout ostatním společníkům ke koupi? 3. Co když společníci nesouhlasí s tzv. tržní cenou, je to důvod k tomu, že může prodávající společník podíl prodat někomu „cizímu“? 4. Jak se určuje prodejní cena podílu v spol. s r. o.?

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. Generální ředitel naší firmy je naším zaměstnancem od května minulého roku. Ve smlouvě má stanoveno, že mu firma bude proplácet školné za jeho děti nicméně toto školné je nám vždy na konci roku refundováno z evropského ústředí firmy, v nákladech tudíž nemáme nic. Můj dotaz souvisí s dodaněním tohoto nepeněžního plnění u zaměstnance, kterému je poskytnuto. Je nutné i v případě, že naše firma je pouze prostředníkem a nemá toto zahrnuto v nákladech?