Zdeněk Dušek - strana 3

Dvě právnické osoby chtějí uskutečnit mezi sebou prodej části podniku z jedné právnické osoby na druhou. Obě mají stejného jednatele. Tudíž jsou spřízněné osoby. Máme stanovenou tržní cenu na základě našeho kvalifikovaného výpočtu. Je nutné stanovit cenu té části podniku znaleckým posudkem? Jaké by mohly být dopady v případě, že FU napadne cenu obvyklou? A to na straně prodávajícího a i na straně kupujícího?

Pokud je s. r. o. A jako matka s podílem v druhé spol. B jako dcera a poskytla této dceřiné společnosti půjčku bude se to uvádět v daňovém přiznání jako příloha transakce se spojenými osobami? A jaké transakce se uvádějí od nějaké částky nebo všechny?

Fyzická osoba vlastnila v osobním vlastnictví 1/2 nemovitosti - pozemkové parcely, která byla prodána v 4/2014 v celkové ceně za obě poloviny 1.750.000 Kč (odhadní cena 1.770.000 Kč). Tuto nemovitost koupila FO společně s další FO, každá osoba vlastnila 1/2 podílu, v 8/2012 byla kupní cena zaplacená za nemovitost 1.400.000 Kč (odhadní cena byla 1.380.000 Kč). Na koupi stavebního pozemku použila FO v r. 2012 z části vlastní prostředky a z části hypoteční úvěr, může uplatnit úroky z tohoto hypotečního úvěru za rok 2014? Ihned po prodeji nemovitosti byl tento úvěr doplacen. Jaký je termín pro podání DP za prodej této nemovitosti? Jaké jsou další úkony, které souvisejí s prodejem nemovitosti z pohledu FÚ? Na co si máme dát ještě pozor?

Manželé s nerozděleným SJM, manžel je zaměstnanec, manželka je OSVČ s vlastním příjmem ze SVČ okolo cca 40 000 Kč v roce 2014. Manželé dostali v roce 2014 do SJM darem od otce manželky zahradu, která jako bezúplatné plnění nebyla oceněna, a dále dostali do SJM od města darem zřízenou kanalizační přípojku, kterou město ocenilo podle nákladů na 46 tis. Kč. Kanalizační přípojku zahrne manžel celou do svého daňového přiznání za rok 2014 jako bezúplatný příjem v ocenění 46 000 Kč. Otázkou je, jak se tato situace projeví v posuzování vlastního příjmu manželky pro uplatnění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. a)      promítne se do vlastního příjmu manželky darovaná zahrada, a pokud ano, tak v jaké výši? b)      promítne se do vlastního příjmu manželky darovaná kanalizační přípojka, a pokud ano, tak v jaké výši?

Fyzická osoba - OSVČ, zapsaná v obchodním rejstříku vede povinně podv. účetnictví. K 31. 12. 2013 měl v rozvaze pohledávky 541 000 Kč., závazky 3 406 000 Kč., žádné rezervy, opravné položky atd. HIM nemá. V roce 2014 výnosy 2 022 000 Kč, změna stavu ned. výroby 359 000 Kč a musel dodanit 707 000 Kč neuhrazené závazky 36 měsíců po lhůtě splatnosti. Výnosy celkem 3 088 000 Kč - náklady 2 040 000 Kč - základ daně 1 048 000 Kč. Vše jsem již elektronicky odeslala, ale má 4 děti, tak přemýšlím o daňové optimalizaci. Vyzobala jsem skutečné příjmy/ne výnosy/ v roce 2014 a ty dělají 2 078 000 Kč, paušální výdaje 60 % by činily 1 247 000 Kč a základ daně by se pak snížil na 831 000 Kč, tím i daň, sociální i zdravotní. K přiznání bych pak přiložila Závěrku, ale v Přiznání by byl paušál. Lze to takto „elegantě“ vyřešit a nedopustit se daňového úniku (mám na mysli, zejména vyhnout se tak dodanění neuhr. závazkůa zároveň nezdanit změnu stavu ned. výroby).

Mám živnostenský list založený na fyzickou osobu. 1)      Existuje nějaké rozlišení mezi názvem firmy na fyzickou osobu (např. Naturela) a s. r. o.? 2)      Chci si nechat testovat kosmetické produkty a nevím, zda vyhotovené testy zůstanou platné při převodu z fyzické osoby na s. r. o.?

Jsme veřejnou vysokou školou a ve snaze podpořit kvalifikační růst členů akademické obce a prestiž vědecké práce je vyhlášena na kalendářní rok cena děkana : - za zvýšení kvalifikace (jmenování docentem a profesorem ve vazbě na nepřekročení určité věkové hranice) - cena za významnou publikační činnost. Při splnění určitých podmínek je zaměstnanci navržena odměna dle rozhodnutí děkana. Prosím o sdělení, zda by se u těchto odměn z hlediska daně z příjmů mělo postupovat odlišně při zdanění - např. srážkovou daní.

OSVČ, vede daňovou evidenci, neplátce DPH: Sídlo podnikání má v ČR. Jezdí každý týden na 4 dny za prací do Rakouska (práce v lese). Nejedná se o stálou provozovnu. Prosím jen o upřesnění, zda si může uplatňovat do daňových výdajů zahraniční stravné. (Též s ohledem na doplnění § 24(2)k)2., poslední věta ZDP 2014.) Pokud by byla změna pro r. 2014, prosím ještě o odpověď, která by se týkala uplatnění v r. 2013.

Potřebovala bych poradit, kdy nastane uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že uzavřeme smlouvu o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno podléhá zápisu do katastru. Smlouva byla podepsána v lednu s tím, že nyní přišlo vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí kde je uvedeno, že vklad byl proved např.13. 3. s právními účinky 1. 2. 2015. Naše firma vystaví fakturu a bude se řídit § 21 odst. 3 zákona o DPH. Je tomu tak? Nejsem si úplně jistá, ale mělo by se vše, co podléhá zápisu do katastru řídit právě § 21 odst. 3? V tomto odst. 3 se totiž hovoří o dodání nemovité věci a to asi zřízení věcného břemene není, takže nevím, nicméně podléhá zápisu do katastru nemovitostí. Závěrem tedy konkrétně v mém případě uvedu částku za věcné břemeno v přiznání k DPH za 03/2015 je tomu tak?

Firma s. r. o. podniká v telekomunikačních službách, datových službách. Prosím o zařázení HM hodnota nad 40 000 Kč. Jedná se o anténu pro přenos dat ke klientům, patežní spoj. Do které odpisové skupiny zařadit anténu ( CZ-CPA) Pak switch, router (do které odpisové skupiny zařadit CZ-CPA), které slouží k propojení telekomunikační sítě, k routování sítě a pojítko sítě a přenašeč dat.

V rámci rekonstrukce průmyslového objektu na skladovací a výrobní prostory investujeme do lakovacího a sušícího boxu s rekuperaci, který se bude nacházet v přízemí objektu, rekuperační jednotka se bude pak nacházet nad lakovacím boxem v 1. NP. Investice bude realizována na základě 2 stavebních povolení, první povolení je na rekonstrukci objektu jako takového, druhé povolení se týká stavebních úprav spojené s instalací lakovacího a sušícího boxu s rekuperací a na výstavbu lakovny jako takové. Pořízení technologie si vyžádá následující stavební úpravy: Vybourání podlah, rozvody plynu, elektroinstalace, vybourání stropu, který nahradí kovový rošt, na kterém bude v 1. NP rekuperační technologie. Dále v podlaze lakovacího a sušícího boxu bude umístěno zvedací zařízení na automobily. Lakovací a sušící box si vyžádá dále investice do projektové dokumentace (řeší celý projekt - obě stavební povolení, jak to rozčlenit? stačí dílčí fakturace?), poplatku za zmiňované stavební povolení, rozptylová studie pro žádost EIA = příloha pro povolení životního prostředí (cca 130 tis. Kč) k provozu lakovny, specifického provozního řádu, dopravy, posudku, který bude řešit následné měření znečištění ovzduší, posudkem tedy pro kolaudaci doložíme, že stačí měření znečištění ovzduší propočtem. Nebudeme tedy muset např. měsíčně měřit ovzduší přes autorizovanou společnost. 1. V jaké pořizovací ceně a do jaké odpisové skupiny zatřídit lakovací box, rekuperační jednotku, zvedací zařízení zabudované v podlaze a stavební úpravy? Bude dle pokynu D-22 zatříděn zvlášť lakovací box, rekuperační jednotka a zvedací zařízení jako samostatné majetky spojené s budovou, dále stavebních úprav, které budou technickým zhodnocením budovy? Následný zmiňovaný posudek pro měření znečištění ovzduší bude dokládán ke kolaudaci, měl by tedy dle našeho názoru vstupovat do pořizovací ceny? Taktéž provozní řád je podmínkou pro úspěšnou kolaudaci. V případě, že lakovací box, rekuperační jednotka, zvedací zařízení, stavební úpravy budou dotčeny 4 inventárními kartami (3x samostatný majetek, 1x TZ stavby) v jakém poměru rozpustit dopravu boxů, rozptylovou studii, provozní řád apod. Nutno rozpustit poměrem dle ceny do všech pořizovaných technologií i do technického zhodnocení stavby? 2. V jakém okamžiku zatřídit jednotlivé majetky? Na základě předávacího protokolu nám bude od dodavatele předán lakovací box s rekuperací, od jiného dodavatele pak stavební úpravy vč. zvedacího zařízení. Celý projekt má tedy samostatné stavební povolení, které si vyžaduje půlroční zkušební provoz. V jakém okamžiku technologie a stavební úpravy zařadit? Navrhujeme, že technologie (lakovací box, rekuperační jednotka, zvedací zařízení) zařadíme ke dni protokolárního předání, ve kterém dodavatel prohlásí, že jsou technologie způsobilé k užívání. Technologie určitě začneme hned používat, tedy od okamžiku zahájení zkušebního provozu. Stavební úpravy zařadíme až ke dni kolaudačního souhlasu. Je to tak možné, i když stavební úřad to posuzuje jako celek? Pokud by to možné nebylo, potřebujeme kvůli čerpání finančních prostředku z EU na technologie doložit včas inventární karty technologií. Tedy pokud by mělo zařazení technologií také vazbu na kolaudační souhlas a námi navrhované řešení by nebylo možné, můžeme technologie zatřídit ke dni předání od dodavatele a účetně odepisovat, daňově odpisy pak uplatnit až ode dne kolaudace? Celkové potřebujeme poradit s termínem zatříděni jednotlivých technologií a stavebních úprav. 3. V jakých odpisových skupinách budou jednotlivé technologie? Je možné zařadit na jednu inventární kartu lakovací box a rekuperační jednotku, nebo to budou 2 různé odpisové skupiny? Nakupujeme to jako celek. Do jaké OS přijdou stavební úpravy a zvedací zařízení zabudované v podlaze (nosnost cca 20 tun)? V podlaze také budou umístěny rošty s nosností 20 t, pod kterými bude odsávání lakovacího boxu, rošty jsou součástí dodávky lakovacího boxu s rekuperací, tedy dle našeho názoru by měly být součástí pořizovací ceny lakovacího boxu?

Jeden společník a zároveň jednatel společnosti, základní kapitál 200 000 Kč uvažuje o prodeji s. r. o. v roce 2015. Myslím si, že se v účetnictví o prodeji neúčtuje. Změna se projeví pouze na účtech základního kapitálu až po převodu podílu. Převodem podílu zaniká převodci jeho účast v s. r. o. Částka, kterou převodce obdrží, podléhá dani z příjmu fyzických osob. Za výdaj se bude považovat vklad společníka. Společnost má dva zaměstnance. Pokud se nedohodne s nabyvatelem, že si zaměstnance ponechá, dá zaměstnancům výpověď a ukončí s nimi pracovní poměr. Provede odhlášení na OSSZ a zdravotní pojišťovně. Musí změnu oznamovat na FÚ? Provádí účetní závěrku ke dni převodu obchodního podílu dnem doručení účinné smlouvy o převodu podílu? Jsou ještě nějaké další povinnosti bývalého společníka k úřadům?

Poplatník má na území ČR trvalý pobyt, ale žije již několik let ve Španělsku jako nerezident. V ČR se nezdržuje. Ve Španělsku pracuje a zdaňuje dle španělských zákonů. V ČR koupil byt, který pronajímá. Jakým způsobem zpracovat jeho přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Musí se do něj zahrnout i příjmy ze Španělska?

Společník veřejné obchodní společnosti si pořídí soukromě jako fyzická osoba automobil na leasing. Toto auto bude používat jak pro svou potřebu, tak i pro služební potřeby ve veřejné obchodní společnosti. Může mu v. o. s. vyplácet náhradu za spotřebované pohonné hmoty a také základní náhradu za km jízdy? Pokud ano, budou tyto náhrady pro společnost daňově uznatelné a pro společníka nebudou podléhat dani z příjmů?

S. r. o. - dva jednatelé a zároveň společníci od založení s. r. o. před 20 lety nepobírají odměnu jednatele. Mají pracovní smlouvu na montážní práce. Dle JUDr. Salačové s odkazem na Stanovisko MF by prý od r. 2014 mělo s. r. o. přidanit jako majetkový prospěch tyto nevyplacené odměny. Pokud je tomu tak, můžete dát odkaz na dané Stanovisko MF, případně odkaz na § v zákonu o dani z příjmů. Jak se má určit základ k přidanění? Mají si sami určit a odsouhlasit na valné hromadě výši, která však nebude vyplácena? Firma je dlouhodobě ve ztrátě, takže ani nemá z čeho odměny platit. Vzhledem k tomu, že jednatelé pracují na plný úvazek jako zaměstnanci, na práci jednatele zbývá málo času, tudíž odměna by byla minimální, např. 2 000 Kč měsíčně. Jako druhá varianta: Není možné odsouhlasit valnou hromadou např.: odměna nebude pevná, ale závislá na hospodářském výsledku, v případě zisku se vyplatí 10 % ze zisku po zdanění a v případě ztráty nebude vyplacena odměna žádná a tudíž nic nepřidaňovat, neboť žádný prospěch nevznikl? Předpokládám, že se o přidanění neúčtuje, pouze se přičte do daň. přiznání - do jakého řádku?

Občanské sdružení (dnes spolek) v roce 2014 obdržel dar ve výši 300 000 Kč na podporu sportovní a vzdělávací činnosti, je tento dar pro spolek předmětem daně?

Společnost vlastní nemovitost (kancelářská budova) zkolaudovanou v 80. letech minulého století. V současné době je vydáno stavební povolení na část této budovy. Pokud se bude prodávat část budovy, na kterou se nevztahuje nové stavební povolení, tak bude cena osvobozena od DPH podle § 56 odst. 3? A pokud by došlo k prodeji části budovy, na kterou se vztahuje nové stavební povolení, bude cena s DPH?

Dle výkladového stanoviska k pojmu podnikatel č. 22 Expertní skupiny KANCL ze dne 9. 4. 2014 s odkazem na § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník plyne, že podnikatelem je i ten, který podniká i bez podnikatelského oprávnění, je-li zákonem vyžadováno. V příloze č. 4 k § 25 odst. 2 zákona 455/1991 Sb. zákon o živnostenském podnikání je pod bodem 59 uveden pronájem a půjčování věcí movitých. Z tohoto usuzuji, že by tyto příjmy měly být zdaňovány v § 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. V uvedeném zákoně v § 9 odst. 1 písm. b) jsou rovněž uvedeny příjmy z nájmu movitých věcí. Pokud jsou však tyto příjmy uvedeny ve dvou paragrafech, dle kterého by tyto příjmy měly bý zdaňovány? Zdanění v různých paragrafech zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů má dopad do výpočtu vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

FO, čtvrtletní plátce DPH, odebírá od dodavatele zboží, které prodává ve své prodejně, další zboží má v komisi a na toto zboží vystavil dodavatel odběrateli fakturu - daňový doklad s datem vystavení 6. 10. 2014, DUZP 24. 9. 2014, datum splatnosti 19.2.2015 na částku 1540 Kč s DPH a odběrateli byla tato faktura doručena 2. února 2015. Dále je na tomto daňovém dokladu "Sdělení odběrateli": Daňové doklady s DUZP 1. - 30. 9. 2014 se splatností 22.2 2015 budou součástí zápočtu, který Vám bude následně zaslán před nabytím splatnosti zápočtu. Dále byl odběrateli doručen opravný daňový doklad, kde je datum vystavení 8. 1. 2015, DUZP 31. 12. 2014, datum splatnosti 19. 2. 2015 na částku -245 Kč, dále je na tomto daňovém dokladu "Sdělení odběrateli": Daňové doklady s DUZP 1.-31.12 2014 se splatností 22.2. 2015 budou součástí zápočtu, který Vám bude následně zaslán před nabytím splatnosti zápočtu. Jak a kdy bychom měli správně tyto doklady zaúčtovat?

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu DE. Do podnikání jsem koupil automobil na úvěr (5/2014), podepsal smlouvu o zajištění závazku převodem a smlouvu o výpůjčce. Automobil je pouze služební, po celý rok píšu knihu jízd a uplatňuji skutečné výdaje na PHM a z těchto dokladů jsem si uplatnil DPH. Nyní jsem zjistil, že si výdaje za PHM v prokázané výši nemůžu uplatnit z důvodů smlouvy o výpůjčce, ale musím uplatnit ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Mám dva dotazy, uvedu v příkladech: 1)      Celkem za rok 2014 skutečné výdaje na PHM 19 000 Kč + uplatněná DPH 3 990 Kč, vypočtená náhrada dle vyhlášky 21 000 Kč včetně DPH, jelikož průměrná cena za litr PHM 35,70 Kč je včetně DPH, v uzávěrkových operacích DE bych snížil daňové výdaje o 19 000 Kč, ale nevím, jak mám do režie zaúčtovat správnou částku náhrady za PHM (přepočet koeficientem DPH)? Předpokládám, že uplatněné DPH 3 990 Kč zůstane? 2)      Spotřebu pohonných hmot jsem spočítal z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu, kde je uvedeno u spotřeby paliva-metodika: EHK 101 a nejsem si jistý, zda se tato zkratka vztahuje do normy pro kombinovaný provoz nebo se to normy netýká a mám spočítat aritmetický průměr z těchto údajů (7,2/5,5/6,1)?