Zdeněk Dušek - strana 2

Záměrem tohoto článku je poskytnout čtenáři ucelený přehled o ustanoveních týkajících se (dlouhodobého) hmotného a nehmotného majetku z pohledu účetních a daňových předpisů s hlavním cílem uvedení vzájemných legislativních rozdílů týkajících se definice, způsobu oceňování, odpisování a uplatňování dalších nákladů ovlivňujících výsledek hospodaření účetní jednotky a stanovení základu daně poplatníka.

Rádi bychom využili institut spolupracující osoby u manželky OSVČ. Manžel bohužel zapomněl nahlásit manželku jako spolupracující osobu na finanční úřad od 1.1.2014. Může dodatečně takto učinit, nahlásit manželku jako spolupracující osobu zpětně od 1.1.2014? Pokud ano, jaké jsou případné sankce? Může OSVČ pak v přiznání k dani z příjmů využít § 13 ZDP ? Může to finanční úřad nějak napadnout, jednostranně odmítnout a donutit podnikatele vše dát jen do svého daňového přiznání?

Společnost s. r. o. - jeden společník (syn), 3 jednatelé (rodiče a syn). Jednatel (matka) společnosti se rozhodl poskytnout firmě krátkodobou finanční výpomoc na uhrazení závazků (zachyceno na účtu č. 249). Není sjednán žádný úrok a předpokládá se „vrácení“ co nejdříve to bude možné. Tato výpomoc ve výši 3 mil. zůstala nevyrovnaná přes roční účetní závěrku. Je účtování správné a je možné, aby byla půjčka bezúročná?

Nezisková společnost - o. p. s. účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb. dostala investiční dotaci na pořízení dlouhodobého movitého majetku. Pořizovací cena majetku je 70 000 Kč, dotace je ve výši 90 %, tedy 63 000 Kč. Podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. uplatňuje účetní odpisy z ceny před snížením o dotaci, takže odepisuje ze vstupní ceny 70 000 Kč, roční odpis 551/082 je 14 000 Kč a zároveň rozpouští poměrnou část dotace k odpisům 901/64x. 12 600 Kč. Podle zákona o daních z příjmů § 29 odst. 1 se snižuje vstupní cena DHM o dotaci, daňová vstupní cena majetku bude 7 000 Kč, ale potom se už nejedná o dlouhodobý majetek podle § 26 odst. 2. Jak tento případ uvést do daňového přiznání, v případě že by daňová vstupní cena přesáhla 40 000 Kč? Vykážeme rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem na ř. 50 a na ř. 101 nedaňový výnos z rozpuštění dotace? V tomto případě máme daňovou vstupní cenu pod zákonným limitem, můžeme uplatnit celý účetní odpis a neodepisovat podle odpisových skupin?

Lze know-how zařadit jako dlouhodobý nehmotný majetek? Jedná se o případ, kdy s. r. o. provádí opravy a rekonstrukce drážních vozidel, při nichž používá specifické technologické postupy, jak při demontáži, výrobě poškozených náhradních dílů, tak i při konečné montáži. Z tohoto pohledu by zřejmě bylo možné usoudit, že jde o technické informace (bez nutnosti patentování), které jsou v daném případě nezbytné pro průmyslovou reprodukci výrobních postupů. Zmíněné výrobní postupy byly zčásti nabyty úplatně, zčásti vytvořeny vlastní činností. Lze považovat využívání těchto postupů při opravách a rekonstrukci za "obchodování s nimi nebo jejich opakované poskytování"? (viz ZDP, § 32a odst. 1)

Fyzická osoba si pořizuje živnostenský list Masérské, rekondiční a regenerační služby - bude provádět masáže. Dále plánuje rozšířit svoji činnost na oblast poskytování meditací. Co je třeba k tomu, aby mohla tyto služby poskytovat (živnostenský list, vzdělání, atd.)?

Společnost s. r. o., plátce DPH: proběhl nákup části závodu. Součástí kupní smlouvy jsou jednotlivé přílohy. Příloha "dlouhodobý hmotný majetek" v celkové zůstatkové ceně 221 000 Kč obsahuje i majetek plně odepsaný a dále obsahuje i majetek v zůstatkové ceně pod 40 000 Kč, což je pro nás hranice pro dlouhodobý majetek. Nebyl zpracován znalecký posudek. Jak se máme k takovémuto majetku postavit, jak jej zaúčtovat a zadat u kupujícího do majetku? Mezi dlouhodobý HM (s tím, že navedeme jeho původní kupní cenu a veškeré jeho odpisy do doby prodeje) nebo mne nezajímá, že se u prodávajícího jednalo o dlouhodobý majetek a navedu jej pouze kvůli evidenci do drobného evidovaného majetku, protože z pohledu naší společnosti jsme jej koupili za 0 Kč (ten plně odepsaný) nebo za cenu pod 40 000 Kč?

Společnost zahájila v roce 2013 spor s dlužníkem o uhrazení pohledávek a současně zaúčtovala a daňově uplatnila opravné položky podle § 8a ZoR. Dlužník namítl promlčení pohledávek z důvodu 1 leté promlčecí doby u přepravní smlouvy, věřitel, který dosud vztah považoval za zasilatelskou smlouvu se 4letou promlčecí dobou, spor podle pravomocného rozsudku Nejvyššího soudu v roce 2014 prohrál, ale následně podal v této věci stížnost k Ústavnímu soudu, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Je řízení vedené u Ústavního soudu soudním řízením podle § 8a ZoR? V jakém zdaňovacím období musí věřitel rozpustit a zdanit uplatněné opravné položky v případě prohraného soudního řízení?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH provozuje v nebytových prostorech obchod s krmivy. Je vlastníkem těchto nebytových prostor, nemovitost nevložil do obchodního majetku a nepoužívá jí k soukromým účelům. Část pozemku pod nemovitostí patří jinému subjektu plátci DPH, který fakturuje podnikateli pronájem s DPH. Lze tento pronájem uplatnit jako daňově uznatelný náklad a uplatnit nárok na odpočet DPH? Jakou má správně platit sazbu daně ze staveb?

Společník a zároveň jednatel společnosti se základním kapitálem ve výši 200 000 Kč uvažuje o prodeji s. r. o. v roce 2015. Společnost má dva zaměstnance. Pokud se nedohodne s nabyvatelem, že si zaměstnance ponechá, dá zaměstnancům výpověď a ukončí s nimi pracovní poměr. Provede odhlášení na OSSZ a zdravotní pojišťovně. Musí změnu oznamovat finančnímu úřadu? Jsou ještě nějaké další povinnosti bývalého společníka k úřadům?

Smlouva o zřízení věcného břemene byla podepsána v lednu 2015. Nyní přišlo vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, kde je uvedeno, že vklad byl proveden např. dne 13. 3. s právními účinky vkladu 1.2.2015. Naše firma vystaví fakturu a bude se řídit dle § 21 odst. 3 zákona o DPH . Je tomu tak? Kdy nastane uskutečnění zdanitelného plnění?

Je odměna jednatele/společníka s. r. o. či a. s. na základě mandátní smlouvy daňově uznatelná v neomezené výši?

S. r. o., plátce DPH, se zabývá vydavatelskou činností. Na základě autorské smlouvy vydá publikaci v počtu 1 000 ks, vynaložené náklady s. r. o. činí 150 000 Kč (zaúčtovány většinou na 518), tedy 1 kniha má výrobní cenu 150 Kč. Ale v autorské smlouvě se autor knihy zavazuje, že k okamžiku vydání zaplatí na základě vyúčtování obdrženého od s. r. o. polovinu nákladů, tedy 75 000 Kč, ze svých prostředků (zaúčtováno na 601). Měla by se výrobní cena 1 publikace tedy také snížit na polovinu? Ve vyúčtování jsou sečteny doklady jednak od plátců DPH a jednak od neplátců, z nich je předepsána polovina k úhradě autorovi. Výsledná DPH za celé vyúčtování je vyčíslena a odvedena jen z daňových dokladů, je tento postup správný nebo by mělo s. r. o. odvést DPH i z dokladů od neplátců?

Převzali jsme od roku 2015 vedení účetnictví firmy, u které jsme následně zjistili, že má v evidenci neuhrazené závazky. Tyto závazky jsou vůči jednomu ze tří společníků této firmy. Jedná se o faktury (údajně prý za nájem prostor, které se nacházejí v objektu, který je v majetku společníka, asi je to jeho bydliště-rodinný dům) se splatností 14.1.2007 - nezaplaceno 15 000,-Kč, 14.1.2008 - nezaplaceno 120 000 Kč a 14.1.2010 - nezaplaceno 80 000 Kč. Podle našeho názoru měly být tyto nezaplacené pohledávky podle § 23/3/a) 12 zák.o dani z příjmu dodaněny v daňových přiznáních za rok 2010, 2011, 2012. V roce 2010 a v roce 2011 spol. vykázala zisk, v roce 2012 ztrátu. Bohužel nemáme k dispozici ani předmětné faktury nebo smlouvy o nájmu, ani daňová přiznání. Máme jen evidenci závazků a zůstatky účtů tř. 4. Informaci o tom o jaké závazky jde a že skoro určitě dodaněny nebyly, jsme získali ústně od jednoho ze společníků. V dalších letech se prý už nájem 'nefakturoval' a firma prostory užívá dál bezplatně. Jak se v této situaci zachovat, co je třeba podniknout, aby se firma zbytečně nevystavovala nějakým postihům?

1)      Vyplynou z této transakce nějaké povinnosti pro fyzickou osobu? - daň z převodu. 2)      Jak postupovat v s. r. o.? Budeme účtovat o majetku na základě odhadu soudního znalce, vkladem dojde k navýšení základního kapitálu s. r. o., tedy budeme účtovat 021/411? Nemovitost budeme odepisovat 30 let? Poplatek za odhad bude uznatelným nákladem s. r. o.? 3)      Fyzická osoba má na tuto nemovitost úvěr, jakým způsobem se promítne jeho splácení do účetnictví s. r. o. 4)      S. r. o. bude hradit daň z nemovitosti? 5)      Jaké případné další "nástrahy" jsou v zákoně v souvislosti s tímto převodem?

Rádi bychom využili institut spolupracující osoby u manželky OSVČ. Manžel bohužel zapomněl nahlásit manželku jako spolupracující osobu na FU od 1. 1. 2014. Může dodatečně takto učinit, nahlásit manželku jako spolupracující osobu na FU od 1. 1. 2014? Pokud ano, jaká jsou rizika? Co může dostat za sankce? Může OSVČ pak v přiznání k dani z příjmů využít § 13 ZDP? Může FU toto nějak napadnout a jednostranně to odmítnout a donutit podnikatele si vše dát jen do svého daňového přiznání?

Společnost s. r. o., plátce DPH provedla v roce 1999 technické zhodnocení na budově fyzické osoby - nepodnikatele, společnost provádí odpisy a fakturuje příslušné nájemné tohoto technického zhodnocení vlastníkovi budovy. Nyní se obě strany domluvily, že majitel budovy odkoupí zůstatkovou cenu tohoto technického zhodnocení a dojde k ukončení nájmu předmětného tech. zhodnocení. Stavba byla kolaudována v roce 1999. Má společnost s. r. o. fakturovat zůstatkovou cenu s DPH, anebo je tento prodej osvobozen od DPH?

Poplatník koupil základovou desku pro výstavbu rodinného domu. Zbudoval hrubou stavbu a nyní se rozhodl pro prodej. Prosím o informaci zdanění tohoto prodeje z hlediska daně z příjmů i daně z převodu a možnosti snížení daněné částky o investované náklady.

Společnost uzavřela jako "pojistník" s pojišťovnou jako "pojistitelem" dvě smlouvy na pojištění odpovědnosti za škody a) způsobené zaměstnanci svému zaměstnavateli b) způsobené při výkonu funkce členy statutárních orgánů. Součástí smlouvy jsou seznamy "pojištěných", tj. zaměstnanců či členů statutárních orgánů. Pojistné plnění jde ve prospěch společnosti (pojistníka) Jaký je daňový dopad na straně společnosti (zaměstnavatele), zaměstnanců [ad a)] a členů statutárních orgánů [ad b)] u obou smluv?

Fyzická osoba, občan ČR, po celý rok zaměstnán v Irsku. Obdržel potvrzení o příjmech z Irska (formulář P60), kde je uveden příjem a sražená daň (ta činí 8,55 %). Tato osoba měla zároveň příjem od českého zaměstnavatele (práce vykonávána na dálku - odborné konzultace + příležitostně při návštěvě ČR), od českého zaměstnavatele má potvrzení o zdanitelných příjmech, prohlášení k dani z příjmu nebylo v ČR podepsáno, daň z těchto příjmů byla sražena. Má tato fyzická osoba povinnost podat přiznání v ČR? Musí zdanit příjmy z Irska v ČR a zahrnout je do daňového přiznání? Nebo si může podat přiznání jen za české příjmy, a požádat si o přeplatek daně?