Zdeněk Dušek - strana 4

Kupující jako povinný zřídil ve prospěch prodávajícího jako oprávněného služebnost užívacího práva - doživotní bezplatné právo bydlení v bytě včetně užívání společných prostor bytového domu. Úplata za služebnost bytu je zahrnuta v ceně za převod bytu (není samostatně vyčíslena). Oprávněná osoba se nebude finančně podílet na opravách spojených s bytovým domem. Plynou pro osobu oprávněnou nějaké daňové povinnosti nebo se jedná o plnění, které je buď osvobozené, nebo není předmětem daně z příjmů?

Syn mé známé koupil v roce 2013 dvě štěňata a po roce, kdy je vychoval, je prodal. Příjem v roce 2014 měl 40 000 Kč. Je zaměstnán podle § 6 a jako vedlejší činnost má na § 7 nákup zboží a jeho prodej. Nákupem a prodejem psů se však prokazatelně nezabývá, což může dokázat fakturami. S odvoláním na § 4 a § 10 nám není zcela jasné, zda vůbec příjem zdanit a pokud ano, tak podle čeho. Byl by pes vycvičený pro obranu hmotným majetkem? Pokud ano, kdy a jak je zařazen v DE a v účetnictví? – J Jedná se podle shora popsaného o příležitostnou činnost dle § 10? – Kdyby měl občan dvě a více příležitostných činností za rok, bude se pro osvobození posuzovat každá samostatně nebo v celku za kalendářní rok?

S. r. o. eviduje pohledávku ve výši 200 000 Kč. 1. 12. 2014 byla sjednána smlouva o postoupení pohledávky - sjednaná cena je 200 000 Kč. Postupník uhradil sjednanou cenu 20. 1. 2015. Bude tedy v r. 2014 daňovým výdajem s. r. o. částka 200 000 Kč, když podle ZDP je daňovým nákladem hodnota postoupené pohledávky jen do výše PŘÍJMU plynoucího z jejího postoupení. Do nákladů je sice účtováno v r. 2014, ale příjem nastal až v r. 2015.

Firma přiznává svým zaměstnancům stravenky ve výši 100 Kč. Stravenky nakupuje v hodnotě á 50 Kč, dává tedy zaměstnanci 2 ks ceniny za celkem 100 Kč. Důvodem je skutečnost, že například oběd bez pití stojí 70 Kč. Zaměstnanec zaplatí jednou stravenkou v restauraci a doplatí si 20 Kč. Druhou stravenku použije na nákup pití nebo svačiny v kantýně či jiné prodejně. Vnitřní směrnicí je určeno, že 55 % hodnoty je nákladem firmy a 45 % za zaměstnance platí firma také, i když se nejedná o daňový náklad. V den, kdy je zaměstnanec nemocný nebo je mu na služební cestě poskytováno stravné, mu stravenka nenáleží. Slyšeli jsme, že takovou praxi neuznává správce daně s odůvodněním, že má zaměstnanec nárok na jedno jídlo za pracovní směnu. Je to pravda a musí tedy firma nakupovat stravenky v hodnotě 100 Kč/ks? Rozumí se pracovní směnou 8 hodin a při 12ti hodinové směně je nárok na 2 ks stravenky á 100 Kč? Může firma účtovat 45 %, které nechce od zaměstnance do nákladů na účet 528?

Kde na JSD najdeme datum, kdy bylo zboží propuštěno do režimu volného oběhu? Je to datum, kdy bylo JSD vystaveno - ř. 54 nebo např. ř.4O JSD atd. Jde mi o to, kterým datem uvádíme dovoz zboží do přiznání k DPH. Problém nastává, když je každé datum v jiném měsíci. Informace od deklarantů se různí.

Jsme manželé, máme založené s. r. o., oba dva jsme jednatelé, oba dva máme smlouvu o výkonu funkce, kde je stanovená odměna a ostatní náležitosti, které tato smlouva dle zákona má mít. Smlouvy byly schváleny valnou hromadou. V roce 2013 jsme měli dvě smlouvy na práci jednatele a a jeden jako obchodní zástupce a druhý jako účetní. Začátkem roku nám bylo sděleno, že dvě smlouvy statutár nesmí mít jen jednu smlouvu o výkonu funkce. Odměna byla stanovena jako v roce 2013, že se peníze sečetli a vyplácel se jen jeden příjem v roce 2014, ale náplň práce byla stejná jako v roce 2013. Je to správné řešení? Dále bych se chtěla zeptat v roce 2014, jsme požádali o příspěvek na zahraniční rekreaci valnou hromadu. Příspěvek byl schválen a částka 20 000 Kč, byla poskytnuta z ostat. fondů.(úč. 427/518) rekreaci vyřizovala s. r. o. zbytek jsme doplatili převodem z půjčky, kterou jsme v dřívějších letech bezúročně firmě půjčili(249/518). Příspěvek dostal i další pracovník, který ve firmě pracuje a o něj požádal valnou hromadu. V s. r. o. pracujeme jenom tři. Dále bych se chtěla zeptat, dříve jsme vykazovali prac. dobu jen 20 hod. týdně, částečný úvazek byl schválen valnou hromadou. Musíme nyní pracovat 40 hod. týdně? Máme ještě další zaměstnání. Společenská smlouva nám toto umožňovala a i dále umožňuje.

Účetní jednotka nakoupí měřící přístroj v pořizovací hodnotě 50 000 Kč, přičemž obdržená dotace činí 20 000 Kč, vstupní daňová cena klesne na 30 000 Kč, tedy pod limit samostatných movitých věcí 40 000 Kč. Může poplatník uplatnit přístroj do daňových nákladů (drobný majetek) nebo ho bude účetně odepisovat dle § 24 (2) v) ZDP? Nebo se musí majetek pořízený na dotace zařadit v částce 50 000 Kč do 1. odpis. skup.?, snížit vstupní cenu o dotaci na částku 30 000 Kč a daňově odepisovat dle § 31 a § 32? Který je správný postup?

Zákonem č. 267/2014 Sb. bylo v § 10 odst. 1 písm. g) dosavadní znění "nebo další podíl na majetku transformovaného družstva..." nahrazeno novým zněním "podíl na majetku transformovaného družstva...". Není nám jasné, proč k této změně došlo a co ve svých důsledcích tato změna znamená. Z původního znění bylo naprosto zřejmé, že tzv. "restituční" část majetkového podílu není ostatním příjmem a zdanění tudíž nepodléhá, což z nového znění zcela zřejmé není. V § 36 odst. 2 písm. o) - zákona o daních z příjmů - je sice uvedeno, že zvláštní sazba daně ve výši 15 % se odvádí " z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu...", z čehož by bylo možné dovodit, že tzv. "restituční" část majetkového podílu zdanění nepodléhá. Nicméně se domníváme (s ohledem na shora uvedenou změnu), žen by mohlo docházet k rozdílným výkladům a tudíž vás zdvořile žádáme o vaše stanovisko. Konkrétní dotaz tak zní, zda podléhá tzv. "restituční" část majetkového podílu zdanění či nikoliv.

Společnost má ve svém majetku tři "ztrátové nemovitosti". Jedná se o: 1. Byt - je využíván zaměstnanci či vedením společnosti jako ubytování na služebních cestách; 2. Nemovitost s možností ubytování - využívána pro obchodní jednání, případně ubytování obchodních partnerů; 3. Nemovitost - není využívána vůbec. Žádná z těchto nemovitostí nemá žádné výnosy, nicméně jsou zde odpisy, výdaje na otop, energii,.., pořízení vybavení, opravy či údržba. Je možné tyto náklady posoudit (nebo alespoň některé) za náklady daňově uznatelné? A co dopad do DPH? A jak by to bylo v případě, kdyby částečně byly nemovitosti pronajímány a částečně využívány bez souvisejících výnosů?

Jak je možné postupovat v případě, že OSVČ provede opravu motorového vozidla pro tělesně postiženého a nebude chtít tuto opravu zaplatit? Může si výdaje na opravu ponechat v nákladech, pouze musí odvést interním dokladem DPH? Jak musí být tato oprava ošetřena dokladově, aby bylo před FU všechno v pořádku?

Firma s. r. o. specializace prodej zboží (žádná finanční činnost), plátci DPH, poskytujeme zaměstnanci půjčku, která se mu strhává každý měsíc ze mzdy a na konci roku tedy v prosincové mzdě se mu strhne o sjednaný úrok 250 Kč více. Uvádí se tento úrok do řádku 50 DPH? Máme případně něco z této poskytnuté půjčky uvádět do daň. přiznání DPH ř. 50 nebo do jiných řádků?

Pronajímatel, právnické osoba, plátce DPH, má několik provozoven, které pronajímá. Dne 14. 11. 2011 byla v hotovosti v pokladně banky připsána na běžný účet částka 5 000 Kč s variabilním symbolem, bez jakékoli jiné identifikace, který nešel k žádnému nájemci přiřadit a ani po pátrání jak v bance, tak mezi nájemci se nepodařilo dodnes zjistit, o jakou platbu jde. Musí právnická osoba v tomto případě v daňovém přiznání za rok 2014 tento "závazek" dodanit? Pokud ano, na jakém řádku? V účetnictví platba zůstane dál evidována? Nebo se může nějakým způsobem odepsat?

Přefakturace nájmu nebyt. prostor, energií, vodného, stočného, otopu, úklidu, svozu odpadu za celý rok 2014 při povinné registraci k DPH OSVČ k 1. 12. 2014 OSVČ se stala povinně ze zákona plátcem DPH k 1. 12. 2014 .Je v pronájmu a polovinu pronájmu přefakturovává jednou ročně OSVČ neplátci DPH, se kterým tyto prostory sdílí jednou polovinou. Nejedná se pouze o pronájem nebyt. prostor, ale i o el. energii, vodné, stočné, otop, úklid, odvoz odpadů. Tato přefakturace se provádí v prosinci roku 2014, protože při sledování obratu k plátcovství DPH je každý měsíc těsně pod hranicí 1 mil. Kč. Musí být v prosinci přefakturace za celý rok vyfakturována i s DPH? Nejsou to nízké částky. Nemohl by tento podnájem dát do § 9 a vyfakturovat jej bez DPH? OSVČ plátce DPH uplatňuje výdaje procentem z příjmů.

Chtěla bych se zeptat na problematiku stravného u zaměstnanců. Zaměstnanec má místo výkonu práce sídlo společnosti stanovenou jako obec (např. Brno). Do zaměstnání dojíždí z jiné obce (př. Slavkov), ze svého bydliště. Jak je to v okamžiku, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne, že některé dny bude pracovat z domu tzv. home office. Má zaměstnanec nárok na stravné?

S účinností d 1. 7. 2014 je ve smlouvách o výkonu funkce definována odměna pro členy orgánů. Jakým způsobem se tyto odměny daní a dle jakých předpisů? Vzhledem k tomu, že představenstvo již nemá pracovněprávní smlouvu, táži se, jestli se tedy odměny z výkonu funkce člena představenstva započítávají na důchod. Krom představenstva budou mít odměnu i členové dozorčí rady, jakým způsobem zdanit odměnu ve výši 5 000 Kč?

První případ: Na základě výzvy magistrátu uhradí s. r. o. „určenou částku“ za překročení rychlosti. Částka je uhrazena ve stanoveném termínu, nebude tedy zahájeno řízení o správním deliktu. Jedná se v tomto případě o pokutu? Je nějaká definice „pokuty“ ve smyslu § 25, odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů? Je nutné přeúčtovat tuto částku řidiči, tj. zaměstnanci? Druhý případ: Firma částku nestihne zaplatit v termínu, je proto zahájeno správní řízení. Kromě původní částky se hradí také správní poplatek. Je tento správní poplatek daňově uznatelný náklad?

OSVČ pojišťovací zprostředkovatel uplatňuje výdaje paušálem ve výši 40 %. Nyní v roce 2013 musel vrátit pojišťovně provize. O některá tato storna mu byly sníženy částky vyplacených aktuálních provizí, ale některá storna musel přímo proplatit pojišťovně. V konkrétních číslech: aktuální provize v roce 2013 byla 20 000 Kč, tato byla pojišťovnou vyplacena ve výši 11 000 Kč ( bylo ponížena o storna ve výši 9 000 Kč ) a OSVČ ještě dále musela pojišťovně proplatit 30 000 Kč ( další storna provizí ). Jsou tato storna výdajem ,který je již obsažen v paušálu 40 %, a příjmem, ze kterého se bude počítat výdajový paušál za rok 2013 je 20 000 Kč a základem daně pak 12 000 Kč ?

Mezi nájemcem a pronajímatelem vznikl spor o platnost nájemní smlouvy v r. 2013. Dle nájemce je nájemní smlouva platná a tento stále hradí částky nájmu (čtvrtletní platby). Dle pronajímatele smlouva zanikla k 31. 12. 2012. Tento spor se dostal až k soudu, kdy soudní řízení proběhne v r. 2014. Pronajímatel v roce 2014 vrátil nájemci uhrazené nájemné za r. 2013. Je možné ponechat zaplacené částky za nájem v daňových nákladech roku 2013 a čekat na výsledek soudního řízení s tím, že pokud by soud neuznal platnost náj. smlouvy za r. 2013 podat dodatečné daňové přiznání? Případně existuje k této věci nějaký judikát?

Fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci a dosud neuhradil společnosti ABC s. r. o. dodavatelskou fakturu na 58 000 Kč včetně DPH. Tato společnost ABC s. r. o. dluží jiné společnosti CDF s. r. o. 90 000 Kč. Společnost CDF s. r. o. prodala svoji pohledávku v hodnotě 90 000 Kč za 45 000 Kč této fyzické osobě. Jak Fyzická osoba zavede nakoupenou pohledávku v daňové evidenci a jak uhradí dlužnou fakturu 58 000 Kč? Jaký je dopad z pohledu DPH a daně z příjmu?

Fyzická osoba bude mít souběh příjmů, § 10 - pár tisíc bude z příležitostných příjmů - nějaká smlouva o dílo, § 7 - část bude ze živnosti a § 9 - část z pronájmu vlastní nemovitosti, která má dva majitele a byla v roce 2012 daněna podle § 11 ZDP. Je veden záznam o příjmech a výdajích na tuto fyzickou osobu a do DPFO je rozdělen zcela shodně dle majetkového podílu zapsaného v katastru nemovitostí, 3/4 jdou k mé osobě a 1/4 jde k druhé majitelce. Dotaz 1) Od 1. 1. 2014 je § 11 ZDP zrušen a já se ptám, stále toto dělení příjmů a výdajů dle spoluvlastnictví zapsaném v KN platí, jen je § 11 nahrazen § 12? Vše je při starém, nic se nezměnilo? Příjmy z roku 2013 se daní už podle NOZ a § 12? Dotaz 2) Řeším obrat k povinnosti registrovat se k plátcovství DPH. Potvrďte, zda je to správně prosím, do obratu se sčítají příjmy podle § 7, dále podle § 10 a také komplet podle § 9 a to dokonce celé, celých 100 %, protože příjmy jsou vedeny na moji fyzickou osobu jejím jménem a dělení dle § 11 daně z příjmu nemá na výpočet obratu DPH vliv. Četla jsem judikaturu ohledně spolupracující osoby, kde to vyznělo takto. Dotaz 3) Na to navazující, rozhodnu se, že evidenci příjmů a výdajů za pronájem nemovitosti dle § 10 bude vést ta druhé majitelka svým jménem a pak zase dámy podělí svůj podíl jako doteď. A jaký vliv to bude mít na obrat DPH? Nyní má fyzická osoba bude mít jen příjmy podle § 7 a § 10, protože pokud je má teze z dotazu 2 správná, nyní je veškerý obrat je na druhé majitelce, moje jen zdaní své 3/4 převedené nyní již dle § 12 ZDP. Myslím, že je nyní srozumitelné, co potřebuji vědět u výpočtu toho obratu u tohoto danění příjmu z nájmu nemovitosti.