Ing. Martin Svoboda - strana 6

Česká s. r. o. , plátce DPH, vlastní nemovitost na Slovensku. Vystavuje faktury pro slovenského plátce DPH. Do českého daňového přiznání k DPH se tato faktura uvede v jakém řádku? Faktury se uvádí s textem: Místo dodání Slovensko. Jaký další text musíme uvádět na faktury z důvodu osvobozeného plnění? Zdanění tohoto pronájmu je na Slovensku v jejich daňovém přiznání?

Jsme české s.r.o. se sídlem v ČR, plátci DPH v ČR. Od slovenské firmy, která má sídlo na Slovensku a není na Slovensku plátce DPH, jsme dostali fakturu za vývoj produktů pro Amazon a na této faktuře je uvedeno, že daná slovenská firma není plátce DPH. Musíme tuto fakturu uvést do našeho přiznání k DPH, případně do jakého řádku přiznání? 

Český plátce DPH, právnická osoba, si objedná u slovinské společnosti dodání a montáž "mobilní vily" v Chorvatsku. Tato mobilní vila je v Chorvatsku na pronajatém pozemku instalována na betonové "patky" a připojena na sítě. Vila může být kdykoliv demontována bez jakéhokoliv poškození a přemístěna jinam. Slovinský dodavatel, osoba registrovaná k dani v Slovinsku, vystaví daňový doklad bez DPH na českou společnost a na dokladu uvede české DIČ odběratele. Jedná se z pohledu pořizovatele, české společnosti, o pořízení zboží dle § 16, nebo dodání zboží s montáží dle § 7 odst. 5, poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci dle § 10, případně něco jiného? Vzniká pořizovati, českému plátci DPH, povinnost vykázat v českém přiznání k DPH daň na výstupu? Pokud ano, má nárok na odpočet DPH? Jak má pořizovatel v tomto případě postupovat z pohledu DPH? Česká společnost není zatím registrována k DPH v Chorvatsku. 

Dlouhodobě pronajímáme byt jako kancelář, ubytovací jednotku jako kancelář a rodinný dům jako kancelářské prostory plátcům DPH s DPH a uplatňujeme si DPH na vstupu. Bude možno takto činit i po 1. 1. 2021, přičemž výše uvedené prostory nejsou zkolaudovány jako nebytové, ale přesto tímto způsobem dlouhodobě využívané? Pokud nelze, nebude lepší raději prodat takové prostory neplátci DPH a raději vrátit poměrnou část DPH na vstupu a vyhnout se neuplatňování nároku na odpočet z provozních nákladů? 

Společnost s r. o., provozuje montážní činnost v oboru instalatérství, provozuje obchod s instalatérským zbožím a pronajímá byty (osvobozené nájemné) - to vše ve svých prostorách v domě, který je obchodním majetkem společnosti. V roce 2010 koupila zboží-ohřívač vody (původní záměr byl následný prodej zákazníkovi, který nakonec od koupě odstoupil), uplatnila si DPH na vstupu a ohřívač vody evidovala jako zásobu zboží. V roce 2020 společnost ohřívač vody namontovala do bytu nájemníkovi. Společnost si sice uplatnila DPH při koupi ohřívače, ale protože ohřívač použila pro byt nájemníka (osvobozené nájemné) až za 10 let od nákupu, nemusí DPH vypořádat?

Společnost (poskytovatel) hodlá poskytovat telemarketingové služby pojišťovně na základě smlouvy o poskytování telemarketingových služeb. Poskytovatel bude realizovat službu formou "marketingového" volání podle předem pojišťovnou daného scénáře (call scriptu). Při plnění smlouvy bude poskytovatel formou telefonických hovorů oslovovat osoby z vlastní databáze kontaktů a sjednávat schůzky z obchodními zástupci pojišťovny. Poskytovatel se dle smlouvy zavazuje neposkytovat jakoukoliv službu ke které by bylo třeba nějaké zvláštní oprávnění, zejména licence ČNB. Poskytovatel není oprávněn sdělovat navolávaným osobám žádné podrobnosti týkající se produktů, které nabízí pojišťovna. Poskytovateli služby náleží odměna za každou sjednanou schůzku. Bude výše popsaná služba vykonávaná poskytovatelem pro pojišťovnu považována za osvobozené plnění podle § 55 písm. c) zákona o DPH - služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění, nebo se bude jednat o zdanitelné plnění?

K 1. 1. 2021 budu pronajímat bytový prostor (tak je zapsaný v katastru nemovitostí), ale 20 % plochy tvoří dle kolaudačního rozhodnutí komerční prostor. Mohu nájemníkům v komerčním prostoru fakturovat nájem s DPH?

Daňový subjekt s. r. o. který provozuje hotel, se dne 17. 6. 2020 stal plátcem daně z přidané hodnoty (původně identifikovaná osoba). Rád by si uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých plnění za období předcházející datum registrace plátce daně z přidané hodnoty. Jedná se o plnění od měsíce 08/2019. Prosím o názor k některým plněním - montáž, nájem lešení, nákup drobného spotřebního materiálu, používaného při opravách hotelu, stavební práce různého druhu od různých dodavatelů, montáž zabezpečovacího systému, zřízení WiFi a následně vybavení pokojů nábytkem i drobnými předměty. Na všech daňových dokladech je vyčíslena daň a plnění bylo pořízeno od plátců. Vše bylo použito na úpravy, opravy, vybavení a provoz hotelu. Má v tomto případě daňový subjekt nárok na odpočet daně v plném rozsahu, i u drobného spotřebního materiálu, který byl použit pro opravy objektu a ke dni registrace byl již spotřebován? A co služby, které nesloužily k opravě objektu, např. montáž zabez. zařízení, zřízení wifi? K vybavení hotelu je nutná ke dni registrace provedená inventura?

Společnost koupila vozidlo, zaplatila fakturu, vyřídila si úvěr na toto vozidlo. Ihned po zakoupení vozidla při převozu na dálnici automobil naboural jiný řidič. Dle pojišťovny je auto neopravitelné. Společnost dostane pojistné plnění. Může si nárokovat společnost odpočet na DPH z tohoto vozidla?

Podnikatel dostal doklad nad 10 000 Kč za servisní práce, ale odběratel není vyplněn. Podnikatel žádal firmu (dodavatele) o doplnění odběratele, ale firma odběratele odmítla doplnit. V tomto případě pro uplatnění odpočtu DPH doklad nesplňuje potřebné náležitosti. Je v tomto případě možné doklad na celkovou částku včetně DPH zaúčtovat jako daňový výdaj bez uplatnění odpočtu?

Jaká bude sazba DPH při montáži kuchyňské linky v případě, že bude přimontována ke zdi? Jaká bude sazba DPH při dodávce kuchyňské linky, pokud část je u zdi a část bude jako ostrůvek volně stojící v prostoru?

Od 1. 1. 2021 u bytů nesmím podnikatelům pronajímat obytné prostory pro podnikání s DPH (jsem fyzická osoba, plátce DPH, a příjmy zdaňuji v § 9). Jak budu fakturovat samostatný pozemek, který si ode mě pronajímá sběrna? Ve výpisu z katastru nemovitostí je zapsáno "pozemek". 

Česká společnost plátce DPH dovezla do ČR zboží ze třetí země. Je identifikovanou osobou. Společnost je registrovaná k DPH i v Německu. Zboží převeze z ČR do Německého skladu Amazonu, kde je pak zboží prodáváno finálnímu zákazníkovi. Při převozu zboží uvede zboží na ř. 20 a v souhrnném hlášení? Nebo jde o přemístění majetku a jak se v tomto případě postupuje? 

Slovenské stavební firmě, která je osobou neusazenou v tuzemsku, tj. nemá zde sídlo ani provozovnu [§ 4 písm. l) zákona o DPH] bylo přiděleno české DIČ. V tuzemsku provádí pouze stavební práce v režimu přenesené daňové povinnosti, tj. DPH je povinna přiznat osoba, pro kterou jsou tato plnění poskytována. Je možné tuto firmu považovat za českého plátce a podle jakého paragrafu (v § 6c odst. 2 zákona o DPH je uvedena výjimka pro takováto plnění) a na jakém řádku daňového přiznání (ř. 25 x ř. 21) se tato plnění vykazují?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila fakturu svému odběrateli v 4/2020. V 5/2020 vystavila k této faktuře opravný daňový doklad, kterým snížila cenu. Opravný doklad zaslala e-mailem ještě v květnu. Odběratel odvedl DPH z tohoto opravného dokladu v 5/2020, s. r. o. si DPH z tohoto dokladu uplatnila na vstupu v 7/2020. Je možné, aby si vystavovatel opravného dokladu takto uplatnil DPH na vstupu - tedy později, než odeslal doklad odběrateli? Platí i v tomto případě tříletá lhůta pro uplatnění na vstupu?

Právnická osoba povinná k dani nakupuje a prodává zboží. Za odebrané zboží po stanoveném období dostává provizi. Na základě svolení odběratele, fakturu na provizi jeho jménem vystavuje dodavatel zboží. Zřejmě je to proto, že dodatel nejlépe zná pdmínky výpočtu poskytnuté provize. Vstupuje provize za odebrané zboží do obratu podle § 4a zákona o DPH? Situace je zvláštní i z toho důvodu, že provozovna byla ze známých důvodů v dubnu a květnu uzavřena. Prodej zboží za toto období nebyl uskutečněn. Provizi za předcházející období danový subjekt obdržel. Tato částka je rozhodující v otázce, zda se daňový subjekt stane plátcem DPH.

Právnická osoba, neplátce DPH, nakupuje zboží ze třetích zemí, které následně prodává v ČR. V měsíci červnu 2020 dovezla zboží ze třetí země a uhradila DPH vyměřené celním úřadem. Následně zjistila, že v měsíci březnu 2020 byl překročen limit pro vznik povinnosti registrace k DPH, a tudíž byla zpětně od 1. 5. 2020 zaregistrována jako plátce DPH. Tato právnická osoba je povinna vypočíst a uhradit DPH na výstupu z prodaného zboží po 1. 5. 2020. Může si tato právnická osoba v přiznání k DPH za měsíc červen 2020 uplatnit v řádku č. 42 nárok na odpočet DPH vyměřeného celním úřadem nebo musí žádat přímo celní úřad o vrácení DPH z dovozu zboží? 

Do jakého řádku kontrolního hlášení bude patřit vydaná nebo přijatá faktura, u které je celková částka = 0 Kč, ale v položkách je zdanitelné plnění 20 000 Kč + 4 200 Kč DPH = 24 200 Kč a odečtená záloha 24 200Kč (bez DPH; nebyl vytvořen DD k přijaté platbě, jelikož platba i celkové vyúčtování proběhlo v rámci jednoho měsíce)?

Máme "Potvrzení o výstupu z EU", kde je uveden datum propuštění a datum ukončení. Které datum je platné jako datum uskutečnění zdanitelného plněné při vývozu zboží do třetí země, datum propuštění nebo datum ukončení? 

Stavební firma plátce, DPH, česká s. r. o., posytuje stavební práce - pokládání dlažeb pro odběratele na základě smlouvy o dílo, kdy dle zjišťovacích protokolů k poslednímu dni v měsíci dochází k převzetí splněných prací a následné fakturaci odsouhlasené částky. V současné době natala situace, kdy odběratel odmítá převzít část dílčího plnění k poslednímu dni v měsíci, a to vzhledem k tomu, že na díle byly odkryty nějaké stavební nedostatky. Jak dále postupovat zhlediska DPH? Nemohu přece jako dodavatel nic k poslednímu dni v měsíci vyfakturovat, když nemám podepsán a přebrát zjišťovací protokol? Mohu/musím tedy posunout datum DUZP až se odstraní nedostatky a odběratel nám podepíše protokol např. za dalších 14 dní? Anebo musíme vystavit fakturu s DUZP s i přesto, že dílčí plnění nebylo předáno celé a to za alespoň nezpochybnitelnou část, kterou bude odběratel ochoten podepsat?