Bc. Romana Smékalová - strana 4

Pořizovali jsem vozidlo a zároveň k tomu od stejné firmy kupovali gumové koberce do auta, které ale byly na faktuře zvlášť. Je potřeba dát koberce na 042 nebo rovnou do spotřeby?   

Společnost s r. o. platí ročně rozhlasový poplatek (na celý rok) pravidelně každý rok. Na jaké účty by měla správně s. r. o. rozhlasový poplatek zaúčtovat a měla by ho časově rozlišit?

Pronajímáme nebytový nemovitý prostor, došlo k ukončení nájemního vztahu. Nájemce zanechal v prostorech technické zhodnocení, které jsme nechali ocenit znalcem, abychom provedli dodanění. Je částka faktury od znalce součástí pořizovací ceny technického zhodnocení nebo můžeme zaúčtovat do nákladů?   

Fyzická osoba vlastní bytový dům, kde pronajímá jednotlivé byty občanům a příjmy z tohoto pronájmu zdaňuje v § 9. Nyní vybudovala na bytovém domě FVE, kde část elektřiny budou spotřebovávat nájemníci a přebytky budou prodávány ČEZ. Licence vzhledem k instalovanému výkonu FVE není nutná. Jak bude fyzická osoba zdaňovat příjmy z prodeje přebytků ČEZ – v § 7 nebo v § 9 ZDP? Pokud v § 7, znamenalo by to, že pokud by součtem příjmů v § 7 a § 9 ZDP byl překročen limit pro registraci k DPH, musela by se fyzická osoba registrovat k DPH? Nájemníci mají v bytech měřidla spotřeby energie. Jak může fyzická osoba stanovit cenu elektrické energie vyrobené ve FVE, za kterou bude tuto energii vyúčtovávat nájemníkům a jak příjmy z této činnosti zdaňovat - teoretické varianty: 1. Může sjednat, že nájem je stanoven s ohledem na spotřebu energie a tedy nebude energii samostatně účtovat a bude mít jen příjmy z nájmu v § 9? 2. Může sjednat, že cena energie bude stanovena pevnou paušální částkou na měsíc, například podle m2 bytu, pak bude mít samostatně příjem z nájmu zdaňovaný v § 9 a samostatně příjem z prodeje energie, zdaňovaný v § 7? Bude pak stále dodržena podmínka, že fyzická osoba nemusí být držitelem licence na elektrickou energii? 3. Může sjednat, že cena energie bude stanovena nákladovou kalkulací vyrobené energie, kde bude zohledněna pořizovací cena FVE a provozní náklady (revize, údržba aj.) a podle počtu vyrobených jednotek elektrické energie stanovena nákladová cena jednotky, která bude vyúčtována nájemníkům. Bude to stále příjem podle § 9 ZDP? Nebo uplatnit při vyúčtování energie nájemníkům zcela jiný postup – jaký a jak ten příjem zdaňovat?

Mohu uplatnit paušál na auto 4 000 Kč/měsíc, když se nebude platit silniční daň za rok 2022, nebo silniční dan za rok 2022 zaplatím jednorázově 31. 1. 2023. Podnikám v účetnictví.

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH má ještě s. r. o., kde je jedním ze dvou jednatelů, druhým je manželka. OSVČ si z firemního účtu poslala peníze na účet s. r. o. Nejspíš si je měl nejdříve poslat na soukromý účet a následně zase na účet s. r. o., ale teď by tedy měl být zaplacen obvyklý úrok, nebo co z této transakce pro obě strany vyplývá?

Občan má trvalé bydliště v bytě v Praze. V r. 2019 získal darem od svých rodičů byt v jiném městě. Byt nebyl v OM. Z důvodu zdravotních problémů rodičů v r. 2022 získaný byt prodal a za získané prostředky obratem zakoupil družstevní podíl k dalšímu bytu v jiném městě, než má trvalé bydliště. V tomto zakoupeném bytě nyní bydlí jeho rodiče. Zakoupený byt občan vybavil i novým příslušenstvím, které odpovídá potřebám špatně se pohybujících osob. Občan z poloviny bydlí ve svém bytě trvalého pobytu a z poloviny u svých rodičů, kde jim s bratrem střídavě pomáhá. 1) Bude se tohoto občana týkat osvobození od daně z příjmů dle §4b odst. 2? Splňuje tento případ pojem "vlastní" bytové potřeby, i když zde občan nepobývá celý rok a trvale zde žijí jeho rodiče? 2) Pokud bude platit osvobození a byla na nákup použita jen část získaných prostředků, je možno poměrnou část těchto prostředků ještě snížit o částku za nakoupené příslušenství? 3) V případě, že by byly použity na nákup této nemovitosti všechny získané prostředky, nebo jen část , jaké povinnosti bude mít občan v 3/2023 vzhledem k FÚ a DPFO?

Má zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění na dítě 24. let , které studuje VŠ kombinovaným studiem a zároveň pracuje na hlavní pracovní poměr?

OSVČ (zemědělský podnikatel) vedoucí DE - rozděluje část příjmů a výdajů na manžela jakožto na spolupracující osobu. Tato spolupracující osoba - manžel - vlastní hospodářskou budovu, která je užívána pro podnikatelskou činnost manželky (budova není součástí společného jmění manželů). Je možno tuto manželovu budovu vložit do obchodního majetku manželky a v případě plánované rekonstrukce a oprav na budově uplatnit odpočet DPH a odepisovat technické zhodnocení u provedené rekonstrukce? Pokud bude vklad do OM možný, je pro zařazení do OM nutný znalecký posudek pro stanovecí vstupní ceny nemovitosti? 

Společník a zároveň jediný jednatel si založil novou s. r. o. v 6/2022. Předpokládá však, že činnost bude skutečně vykonávat až v r. 2023. Co musí nyní splnit za povinnosti? Jakou registraci a dokdy? Musí podávat daňové přiznání právnických osob za rok 2022, když nebude mít výnosy?

Nakladatelství vydává periodika (časopisy...). Jednou ročně při inventuře stavu zásob všechna prošlá stará čísla periodik vyřadí ze stavu zásob a zaúčtuje je jako daňově uznatelný náklad (MD 501/D 132). Je tento postup správný? Nebo se jedná o daňově neuznatelný náklad? 

OSVČ přerušila podnikání (dlouhodobá péče o matku), ale platí si dál nájem prostor - salon - aby případně mohla znovu začít. Pokud by část těchto prostor podnajala, jak by danila? Nájem salonu nikde neuplatňuje, protože přerušila podnikání. Vidím to na § 9 ZDP, ale nájem by si proti podnájmu uplatnil nemohla (má přerušeno podnikání). 

Firma má v interních předpisech, že pokud je předplatné na delší období než 1 rok musí se vždy časově rozlišit s dovětkem, že vše co je nad jeden rok se musí rozlišovat i dle zákona/účetních přepisů. Nyní jednatel společnosti předplatil doménu na 9 let dopředu (9 × 149 Kč) za celkem 1341 Kč. Můžu si interní přepis upravit tak, že to nebudu časově rozlišovat 9 let ale dám celé do nákladů roku 2022? Je to malá částka a příliš složitá evidence na 9 let. Jedná se sice o obratově velmi malou společnosti 500 000 Kč/rok, ale ti tak mi připadá nesmyslné rozlišovat 149 Kč po dobu 9 let. (Pokud by se to opravdu muselo rozlišovat 9 let, dalo by se to dát třeba do nedaňových nákladů a odepsat rovnou?) 

Materiálové faktury účtujeme typem B. Máme nastaveno, že přijaté faktury v cizí měně se účtují kurzem zápisu faktury do účetnictví. Vedeme si skladovou evidenci mimo účetnictví z důvodu evidence skladu a zjištění stavu skladu, faktury v cizí měně se přepočítávají v této evidenci kurzem ke dni naskladnění (někdy je jich více: pořízení, doprava, clo). Z této evidence kvartálně účtujeme stav skladu. Je problém v rozdílných kurzech?

1) Maminka žije ve společně hospodařící domácnosti s přítelem. Jejich holčička Ella nemá v rodném listě uvedeného otce dítěte - jak postupovat v případě, že maminka podává daňové přiznání a otec dítěte není uveden v rodném listě a přesto s nimi žije v jedné domácnosti. Stačí aby vystavil zaměstnavatel otce Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků ač otec není zapsán v rodném listě? Nebo je nutné k přiznání doložit něco jiného? Či nic nedokládat? 2) Maminka žije sama s dcerkou Annou v jedné domácnosti a podává daňové přiznání, otec dítěte, který je uveden v rodném listě s nimi nežije, ani se o dcerku nijak nestará a nemají střídavou péči. Je nutné k přiznání doložit Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků - tedy kontaktovat otce, aby doložit toto potvrzení nebo stačí čestné prohlášení matky, že otec s dcerou nežije, nehospodaří - co je nutné k přiznání doložit, resp. jak nejčastěji postupuje FÚ při těchto situacích?

1) Klient koupil pozemek (031) v roce 2020 a v roce 2022 na něm začal stavět halu pro svoji ekonomickou činnost. V průběhu roku 2021 byly prováděny různé práce na přípojkách, geodetické práce, výkresy plánu haly. Vše jsem účtovala na 042. Klient chce vše, co se týká stavby, účtovat na jeden účet. Ale mohu například nákup nářadí, zabezpečovací kamery a jiné různé drobné nákupy dát na účet 042 a pak to vstupuje do ceny haly? 2) V roce 2021 jsem architektonický návrh zaúčtovala na 042 a ještě jiné náklady, s tím, že to půjde do ceny těch bytů, které budou na prodej. Nyní se ale klient rozhodl v roce 2022, situace ho donutila, že se stavět nezačalo a bude to prodávat v roce 2022. Jak se mám vypořádat s těmi náklady na 042 v roce 2021? Asi je nechám na 042, ale co v roce 2022? Při prodeji je dám proti výnosům do náklad?

OSVČ je od roku 2022 v režimu paušální daně. V minulých letech pořídila do obchodního majetku nemovitost, kterou pronajímala a příjmy danila v § 7 ZDP. Když je nyní v režimu paušální daně, jak to bude v roce 2022 s příjmy z pronájmu? V jakém paragrafu budou muset být zdaněny, resp. může se příjem z pronájmu nadále považovat za příjem pod § 7 ZDP a pouze hlídat celkové tržby, aby nepřesáhly 1 mil. Kč? 

Česká společnost zaměstnává slovenského občana. V ČR pracoval celý rok 2021 a chtěl by provést roční zúčtování. Má ale trvalé bydliště na Slovensku. Na Slovensku též žije manželka s dětmi. Myslím si, že zaměstnavatel tomuto zaměstnanci nemůže udělat roční zúčtování, protože má středisko zájmů (rodinu) na Slovensku, tudíž je nerezidentem, a musí sám na FÚ v ČR podat DPFO za rok 2021. A dále, pokud si chce uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, musí doložit potvrzení od slovenského správce daně o výši příjmů. Dále musí doložit kopie rodných listů dětí, a prohlášení zaměstnavatele manželky, že neuplatňuje děti ze svého příjmu. Je to tak?

Český rezident, měl zaměstnán celý rok v ČR a měl podepsané prohlášení postupně u dvou českých zaměstnavatelů. Mimo to měl DPP v ČR, kde nepodepsal prohlášení a bohužel 1 měsíc měl nahodilý brigádnický úvazek na Slovensku za nízkou částku (cca 1000 Kč odměna). 1) Je pravda, že nemůže učinit žádost o roční zúčtování díky tomu, že měl příjem z brigády na SK? Z toho příjmu mu byl sražena i slovenská daň (výpomoc v obchodě na SK). 2) Je jeho povinnost podat přiznání v ČR? 3) V případě podání přiznání v ČR musí tam uvádět i příjem z SK, nebo díky metodě vynětí tam příjem z SK vůbec neuvede?

OSVČ uplatňuje výdaje procentem a má příjmy mj. v cizí měně (fakturuje v EUR německému odběrateli za servisy strojů). Jako identifikovaná osoba k DPH eviduje vydané faktury denním kurzem ČNB k DUZP. Tyto příjmy mu chodí na eurový účet. Jaké kurzy lze použít pro zdanění těchto příjmů? Domnívám se, že je možné použít vyhlášený jednotný kurz anebo denní kurz ČNB ke dni úhrady. Jsou možné obě tyto varianty, když uplatňuje výdaje procentem z příjmů? A dále se chci zeptat: je možná ještě jiná varianta (nazvu ji třetí), a to využít částek z evidence faktur - tedy přepočtené kurzem k DUZP, což by bylo v tomto případě nejjednodušší a v porovnání s přepočtem jednotným kurzem i výhodnější?