Bc. Romana Smékalová - strana 5

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravu ve vlastním stravovacím zařízení. Zaměstnanci si zaplatí hodnotu potravin 30 Kč a dostanou oběd v hodnotě 72 Kč. Je rozdíl 42 Kč osvobozené plnění zaměstnavatele?

Kamarádovi zemřela manželka a ocitl se v těžké tíživé situaci. V této souvislosti jsme se rozhodli (kamarádi) zřídit úče, na který budeme přispívat. Dohodli jsme se, že peníze budou využity na studia dětí, jejich ubytování, stravování, dopravu atd. Jak se bude hledět na darované peníze z pohledu daní? Bude se jednat o osvobozený příjem?

Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?

Otec by chtěl přenechat synovi motorový člun v hodnotě cca 2 000 000 Kč. Je lepší jej darovat nebo prodat? Jaké z tohoto úkonu vyplývají finanční povinnosti na obou stranách? Člun není v majetku firmy, je evidován na jméno otce. 

Společnost s r. o. vykonává svou činnost tak, že si na zakázky sjednává subdodavatele, jedná se převážně fyzické osoby, které svou práci na různých zakázkách fakturují. Přitom se stává, že pokud je zakázka prováděna ve větší vzdálenosti od místa jejich bydliště, s. r. o. objedná svým jménem ubytování, a toto také hradí. Může být ubytováno i několik subdodavatelů najednou. Dle mého názoru by si každý subdodavatel měl toto ubytování hradit sám a tento náklad pak zahrnout do své faktury, kterou vystavuje k dané zakázce, toto je však v praxi pro s. r. o. nepřijatelné z hlediska jednoduchosti zajištění ubytování. Jak tedy v daném případě postupovat - zahrnout tento náklad také jako daňově účinný výdaj souvisejí s konkrétní zakázkou, nebo je to nedaňový náklad na reprezentaci nebo by se měla část ubytování příslušnému subdodavateli vyfakturovat a on toto zohlednit při své fakturaci a nebo zcela jinak? 

Fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH - zednické práce vykonává svou činnost na základě živnostenského oprávnění a daní ji v par.7 ZDP. S kamarády si založili hudební skupinu a občas zpívají na různých akcích. Nyní možná dojde i k vydání a prodeji CD. Jakým způsobem se toto daní nebo jde o příležitostnou činnost, která je od daně osvobozena?

Majitel - jednatel uvažuje jakým způsobem se nechat zaměstnat ve své společnosti - s. r. o. Dnes zde vykonává pozici kuchaře. jaké má možnosti zaměstnání a která z forem je pro něj možná - nejlepší? a) pracovní smlouva na pozici kuchař, b) smlouva o výkonu funkce, protože je zde jednatelem, c) může jako OSVČ fakturovat do svého s. r. o. nebo toto není možné?

Po rodičovské dovolené k nám do zaměstnaneckého poměru nastoupila pracovnice. Je matkou tří dětí. Je rozvedená , z předešlého manželství má jednu zletilou dceru. Za současného přítele není vdaná a má s ním dvě nezletilé děti. Ve společné domácnosti figurují tedy tři děti. Podepsala u nás, jako u zaměstnavatele, prohlášení k dani a chce nyní uplatnit slevu na dítě - jen na zletilou dceru. Pokud si přítel bude uplatňovat slevy na dani na dvě společné děti u svého zaměstnavatele (1. a 2. dítě), náleží zaměstnankyni sleva u nás jako zaměstnavatele na zletilou dceru v pořadí na první dítě ( měsíční sleva 1267 Kč), nebo v pořadí na třetí dítě ( měsíční sleva 2017 Kč)? Do tabulky podle § 35 c a § 35 d v prohlášení pak vypíše všechny děti s označením uplatnění a s označením pořadí?

Společnost s r. o. poskytla druhému s. r. o. (ve kterém je stejný společník, nicméně se nejedná o matku a dceru) půjčku s obvyklým úrokem. Dlužník si přijatou půjčku bude účtovat na účtu 249. Na jaký účet bude poskytnutou půjčku účtovat věřitel a v jakém řádku státního výkazu rozvahy v plném rozsahu se mu tím pádem poskytnutá půjčka projeví? Předpokládáme, že úroky pak bude věřitel účtovat na stejný účet.

Jednatel s. r. o. vybíral v minulosti peníze z účtu, které byly pokladními doklady účtovány jako vklad do pokladny. Při fyzické kontrole stavu pokladny je ovšem v pokladně jen malý zůstatek. Jedná se řádově cca o 1 mil. Kč, který chybí fyzicky v pokladně. Lze se účetně vypořádat s chybějících zůstatkem zaúčtováním na účet MD 569/D 211? Nebo mám zvolit raději jiný nedaňový účet z řady 5..? Nebo vůbec takovýto postup nelze volit? Jednatel tvrdí, že hotovost nemá a není schopen ji fyzicky do pokladny vrátit.

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, koupil v roce 2020 malotraktor a ten zařadil do obchodního majetku. Malotraktor byl používaným majetkem, byl pořízen od fyzické osoby-také plátce dph a zaplacen hotově. Nebyl proto v záruce a nelze ho nijak reklamovat. V letošním roce byl traktor kvůli závadě na elektroinstalaci zcela zničen. Traktor nebyl pojištěn. Policie vyloučila cizí zavinění. Vrak bude odvezen k likvidaci. Je možné uplatnit v letošním roce poloviční odpis a je zůstatková cena daňově uznatelným výdajem? Je nutné upravit uplatněný nárok na odpočet DPH?

Společnost s r. o. daruje hodinky v hodnotě 20 000 Kč svému obchodnímu partnerovi jako poděkování za spolupráci a zaúčtuje dar na účet 543. Má povinnost uvádět, komu byl dar poskytnut? Musí se s obdarovaným něco podepsat, že dal převzal? Má obdarovaný povinnost dar uvést ve svém daňovém přiznání a zdanit jej?

Fyzická osoba podnikající vede daňovou evidenci. V době podnikání pořídila majetek. Jelikož byla ve ztrátě, neprováděla odpis majetku (i když je to povinnost). V letošním roce odchází do starobního důchodu a bude ukončovat podnikatelskou činnost. Pokud by majetek správně odpisovala, byl by teď plně odepsán. Jak by měl správně majetek teď vykázat za rok 2020 a při ukončení podnikatelské činnosti v roce 2021?

Jednatel s. r. o. vybíral v minulosti peníze z účtu, které byly pokladními doklady účtovány jako vklad do pokladny. Při fyzické kontrole stavu pokladny je ovšem v pokladně jen malý zůstatek. Jedná se řádově cca o 1 mil. Kč, který chybí fyzicky v pokladně. Lze se účetně vypořádat s chybějících zůstatkem zaúčtováním na účet MD 569/D 211? Nebo zvolit raději jiný nedaňový účet z řady 5..? Nebo vůbec takovýto postup nelze volit? Jednatel tvrdí, že hotovost nemá a není schopen ji fyzicky do pokladny vrátit.

Na zemědělský stroj má OSVČ vedoucí daňovou evidenci zažádáno o dotaci. Stroj je pořízen v říjnu 2020, Dohoda o poskytnutí dotace uzavřena v následujícím roce a samotná dotace obdržena taktéž v následujícím roce. Jak je to s odpisy v roce 2020, v roce 2021 a dalších letech? Je možné i v tomto případě uplatnit odpisy dle volby, tj. rovnoměrné, zrychlené případně mimořádné odpisy?

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, eviduje několik pohledávek a má zároveň také závazek z obchodního styku – tj. dodání a poskytnutí služby vůči právnické osobě - s. r. o. z roku 2015. Zjistili jsme, že tato právnická osoba nevedla účetnictví, tak jak ukládá zákon, měli dluhy vůči finančnímu úřadu a zřejmě i vůči dalším institucím. Finanční úřad provedl daňovou kontrolu a za roky 2015 a 2016 vyměřil daňové povinnosti dle pomůcek. Tato firma tyto své problémy ustála a dál je aktivní, provozuje svou činnost. Nebyla a není v insolvenci, nezanikla, nebyl prohlášen konkurz. Jednatel odmítá se vůbec bavit o svých závazcích z těchto let, zřejmě vůbec tyto závazky neeviduje. Vyměřením daňových povinností ex-offo tuto kapitolu uzavřel. Pohledávky fyzické osoby za touto firmou nebudou nikdy uhrazeny a fyzická osoba (logicky) nechce uhradit svůj závazek. Jak postupovat dál u fyzické osoby v daňové evidenci?

Je možné uplatnit výdaje i v nižší sazbě, než je uvedeno v § 7 odst. 7 u písmene b), tedy 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč? Je možné uplatnit např. výdaj jen ve výši 900 000 Kč nebo se uvedená procenta nedají změnit?

Fyzická osoba prodala v roce 2020 byt v osobním vlastnictví, který koupila v roce 2017. V bytě nikdy nebydlela, jen ho pronajímala. Prodej bytu tedy nelze osvobodit, přestože prostředky získané prodejem použila na svoji bytovou potřebu. Lze v tomto případě použít jako výdaj prokazatelně vynaložený na dosažení příjmu úroky z hypotečního úvěru, kterým financovala nákup tohoto bytu?

Pobírám příspěvek na bydlení od úřadu práce. Dokladám výši čtvrtletního příjmu pro výpočet výše dávky (vystavuje zaměstnavatel). Nyní jsem dokládala příjmy za 1. čtvrtletí 2021, v únoru mi bylo provedeno vyúčtování daně z příjmu. Dodatečně jsem uplatnila slevy na děti, takže mi bylo vráceno cca 37 000 Kč. V potvrzení za únor je k čisté mzdě přičteno cca 12 680 Kč, což je asi část z těch vrácených daní. Je to tak správně? Myslela jsem, že se to do příjmů nezapočítává. 

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?