Ing. Antonín Jeřábek - strana 8

Je nutné přeřadit majetek evidovaný na účtu 022 v pořizovací ceně nižší než 40 000 Kč na účet 028? Stejně tak majetek nižší než 3 000 Kč z účtu 028 na podrozvahovou evidenci? Nebo lze ponechat tak až do vyřazení tohoto majetku? Čím to zdůvodnit? Pokud je to nutné udělat tento přesun jak správně o tomto účtovat?

OSVČ vede účetnictví, poskytuje záruky na své výrobky a odběratel mu uhradí po tuto dobu jen 90 % ceny zakázky. 100 % mu zaplatí, jestliže je vystavena bankov. záruka. Prosím sdělte mi, zda se účtuje o této záruce nebo se jen uvede v příloze k účetním výkazům. OSVČ z ní hradí jen úroky?

Firma poskytla dar ve výši 30 000Kč - altán pro školní děti. Materiál – dřevo bylo zakoupeno s 20% DPH, výrobu (bez montáže) provedli zaměstnanci firmy. Níže uvedené zaúčtování asi není v pořádku. Můžete mi poradit jak správně tento dar zaúčtovat? 24 000 543/501 - 20 000 343 - 4 000 6 000 543/521

Společnost s. r. o. zaplatila „Družstvu mléko CZ“ členský zakladatelský vklad, na základě zaplacení má doklad o přijetí za člena družstva, účtování vkladu u s. r. o. bude na účet č. 063, nebo jako poplatek na účet č. 518?

Společnost s. r. o. plátce DPH, zabývající se prodejem zboží, má konsignační sklad, účtuje sklady metodou B. Ze svého konsignačního skladu odebírá zboží pro vlastní potřebu (prodej). Dne 31. 12. 2011 provedla inventuru tohoto konsignačního skladu. Dodavateli zboží předložila report odebraného zboží. Dodavatel však vystavil fakturu až v lednu 2012 a s DUZP 15. 1. 2012 a pouze v textu je uvedeno, že \\\"dle stavu nahlášeného k 31. 12. 2011\\\". Lze náklady vyplývající z této faktury přijaté zaúčtovat do nákladů roku 2011?

Často se setkávám při vedení účetnictví s tím, že účetní jednotky (právnické osoby) nevedou skladovou evidenci. Na základě přijatých faktur účtují zásoby způsobem B, tedy hned do nákladů a na konci roku provedou fyzickou inventuru, kdy zjistí skutečný stav zásob a z posledních přijatých faktur si zjistí pořizovací cenu zásob. Na základě této skutečnosti pak účetní zaúčtuje předpis 112/501. Je prosím tento způsob možný? Nevím, jak je mám donutit k tomu, aby si vedli skladové karty. Jejich argument je ten, že co nakoupí, hned spotřebují a evidence by je zbytečně administrativně zatěžovala (což teprve ocenění při výdeji metodou FIFO nebo průměr). Mají vlastně pravdu, že výsledek bude správný.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví, plátci DPH, účtování zásob B. V únoru 2012 jsme od našeho dodavatele z EU (pláce) dostali slevu (Credit Memo) na odebrané zboží za IV/Q 2011,v hodnotě 15 000 EUR. Zaúčtovali jsme jej v roce 2012 jako příjem příštího období 321/383 a součastně jsme v roce 2011 interním dokladem zaúčtovali snížení nákladů 383/504. Máme v r. 2011 provést přepočet EUR k 31. 12. 2011?

Jsem malá firma s r.o. s jedním majitelem a jedním zaměstnancem. Majitel je zároveň jednatelem. Majitel je v této firmě v pracovněprávním vztahu, má pracovní smlouvu jako zaměstnanec, na práci opraváře. Jinou smlouvu s firmou nemá. (Nedostává odměny za činnost jednatele, ani jiné, je pouze dělník.) Jeho mzdu za práci opraváře zaúčtováváme stejně jako mzdu druhého zaměstnance takto: • hrubá mzda MD 521/D 331, • SP, ZP hraz. firmou MD 524/D 336, • SP, ZP hraz. zaměstnancem MD 331/D336, • daň z příjmů fyz. osob MD 331/D342, • spoření MD 331/D 379, • zbytek výplaty hotově vyplacené MD 331/D 211, Účtujeme jeho výplatu dobře? Mělo by to být správně zaúčtováno takto, jako mzda společníkovi, i když přímo na tuto činnost nemá smlouvu a mzdu nedostává z titulu výkonu funkce společníka? • hrubá mzda MD 522/D 366, • SP, ZP hraz. firmou MD 524/D 336, • SP, ZP hraz. zaměstnancem MD 366/D 336, • daň z příjmů fyz. osob MD 366/D 342, • spoření MD 366/D 379, • zbytek výplaty hotově vyplacené MD 366/D 211.

Společnost vede účetnictví, sklad vede metodou B. Sklady má dva:1. běžný sklad a 2. konsignační sklad (prodá zboží, vystaví doklad a teprve později dostane fakturu od dodavatele - ve skladu jsou nulové nebo mínusové stavy). Na konci roku na základě inventury se provede 1. u běžného skladu doúčtování zásob 132/504 a cena pro jednotlivé zboží = množství x vážená nákupní cena ? 2. u konsignačního skladu doúčtování skladu 132/504? a cena jednotlivého zboží = množství (takže mínusová hodnota) X co? (tam kde je mínusová položka tak ještě nepřišla faktura od dodavatele - tudíž nákupní cenu neznám) - ve výsledku, jelikož se jedná o mínusovou částku, tak mi hodnota konsignačního skladu náklady navýší? 3. Jak zaúčtovat rozdíly na konci roku v kons.skladu vzniklé u sypkých materiálů - např. VF prodáno 1,25m3, ale později došla faktura od dodavatele, na které bylo pouze 1,2m3 - vznikne mínusový stav ve skladu -0,05m3 a jakou cenu vzít k zaúčtování (nákupní, prodejní)?

4. jak zaúčtovat záměny zboží zjištěné v rámci inventury mezi běžným skladem a konsignačním - kompenzace. U běžného skladu se určí cena přebytku nebo manka jako počet kusů x vážená nákupní cena , ale u konsignačního skladu se cena urči jako počet kusů x co? (nákupní neznám, když mi ještě třeba nepřišla faktura od dodavatele) 5.doúčtování DPH k manku vzniklému v důsledku záměny počítám pro každou jednotlivou záměnu zvlášť? U přebytku vzniklého v rámci záměny doúčtování DPH nedělám? 6. Při inventarizaci bylo zjištěno, že v konsignačním skladu je pár položek, které jsou v mínusovém stavu po dobu delší než jeden rok (zboží se prodalo, ale déle než rok nepřišla faktura od dodavatele) a celou tu dobu nebyly u tohoto zboží žádné další pohyby. Jak zaúčtovat toto zboží na konci roku do účetnictví při metodě B ? 132/504 (mínusovou částkou) ikdyž je možné, že faktury od těchto dodavatelů třeba ani nepříjdou?

Pojišťovací agent s. r. o. vyplácí svým pojišťovacím zprostředkovatelů (OSVČ) provize. Dle podmínek pojišťoven musí pojišťovací agent vyplacené s. r. o. provize do dvou let vrátit, pokud klient smlouvu zruší. Na základě této skutečnost pak požaduje s. r. o. vrácení těchto provizí od pojišťovacích zprostředkovatelů (OSVČ). Výplatu provizí poj. zprost. účtujeme MD 518/D 325, storno pak mínusem MD 518/D 325. Nyní chce s. r. o. postoupit tyto stornované provize jiné s.r.o. ve výši 18 % (druhá s. r. o. je spojenou osobou, v obou společnostech je stejný jednatel). Příklad: 1.Vyplacená provize 10 000 Kč 518/325 2.Storno provize -10 000 Kč 518/325 3.Jak účtovat 18 % z 10 000 Kč pro účely postoupení? Poznámka: Dle advokáta pohledávky z vyplacených provizí ze stornovaných smluv půjde jen těžko vymoci a 18 % je adekvátní hodnota. Dotaz tedy zní: a) Jak zaúčtovat postoupené stornované vyplacené provize, které původně byly závazkem? b) Musí druhá s. r. o., která pohledávky nakoupí mít k této činnosti živn. list?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme účetnictví, chováme kozy. K 1. 1. 2011 jsme evidovali jednoho plemenného kozla a 10 ovcí. Odepisujeme je jako celek. V průběhu roku 2011 se postupně narodilo 16 kůzlat, z nichž 4 jsme k 31. 10. 2011 prodali a 12 koz je k 31. 12. 2011 březích, tj. považujeme je za dospělé. 1) jakou sazbu DPH jsme měli použít při prodeji koz? 2) kozy se dle účetních předpisů mají ocenit vlastními náklady - patří tam tedy krmivo, veterinář? Výdaje na opravu stájí také? Pokud vlastní náklady činily za rok 50 000 Kč (výdaje za krmivo, veterináře pro všechny, tedy i prodané kozy), jak vypočítám hodnotu 12 koz, které evidujeme k 31. 12. 2011? 3) je možné výdaje za krmivo, veterináře ad. účtovat v průběhu roku do daňově uznatelných nákladů? A pak kozy k 31. 12. 2011 aktivovat (do výnosů)? Tj. do nákladů se nám výdaje na krmivo dostanou až formou odpisů stáda? Nebo se postupuje jinak?

Jak správně postupovat při účtování tzv.:poskytnutých služeb přes („Slevomat”).Máme smlouvu uzavřenou v lednu (např. na 2 000 voucherů á 50 Kč). Provize slevomatu náleží ve výši 25 % z prodaných voucherů a z neprodaných 50 %. Naše služby jsou poskytovány během 6 měsíců. Otázkou je: kdy má být účtováno do výnosů a odvedeno DPH: 1) na základě podpisu smlouvy nebo 2) na základě připsání peněz za prodané vouchery nebo 3) při poskytnutí naší služby zákazníkovi? Provizní fakturu (včetně DPH) vystaví slevomat, ale naši fakturu za poskytnutou službu nepožaduje.Na náš bank.účet složí slevomat částku poníženou o jejich provizi. Další mou otázkou je: kdo má vydat daňový doklad za službu? My nebo slevomat? Podobný problém máme s dalším poskytovatelem tzv.: Ideálních dárků. Zde naopak požadují vystavit fakturu – jako pohledávku za akceptaci Vašich voucherů, ale s 0% DPH. Tento postup by pak vyžadoval, abychom interně rozdanili tuto vyfakturovanou částku a odvést DPH. Doplnění odpovědi: Děkuji za radu a posílám přesný popis : / my jsme dodavatelem / 1/ SLEVOMAT a) uzavřena smlouva, b) slevomat připraví prodejní akci, c) probíhá prodej voucherů – slevomat inkasuje peníze jménem a na účet dodavatele, d) slevomat sečte inkasované prostředky, e) slevomat vypočte svou odměnu a hodnotu jistoty 18 750 Kč, f) slevomat vystaví fakturu za 1. část své odměny, g) slevomat provede zápočet faktury a jistoty proti prostředkům inkasovaným za prodej voucherů, h) rozdíl je vyplacen dodavateli/ 56 250 Kč, i) po ukončení akce je vypočten podíl na neuplatněných voucherech, j) slevomat vystaví fakturu na podíl na neuplatněných voucherech a zbylou část provize, k) j)slevomat provede zápočet faktury s jistotou, l) zbylá část jistoty je vyplacena dodavateli. Příklad: V rámci akce je prodáno 2 000 voucherů á 50 Kč. Celková tržba by měla být 100 000 Kč. Odměna Slevomatu je 25 %, jistota také 25 %. Není vyčerpáno 20 voucherů, podíl slevomatu je 50 %. Dodavatel je plátce DPH Faktura od Slevomatu za 1. část odměny: 15 625 + 3 125 Kč DPH – celkem 18 750 Kč Jistota 25 000 Kč Příjem peněz 56 250 Kč (100 000-15 625-25 000) Faktura na podíl na nevyužitých voucherech a zbylá odměna 6 500/ 50 % z nominální hodnoty nevyužitých voucherů tj. 20 ks á 50 Kč (0,5*20*50 = 500Kč)+ 25 % provize z uplatněných voucherů (po odečtu 1.části provize) využito 1 980 voucherů á 50 Kč = 99 000Kč. Celková provize 25= z 99 0000 Kč – 24 750 Kč již vyfakturováno bod e) =18 750 Kč – zbývá provize za 6 000 Kč Příjem peněz 18 500 Kč Návrh účtování: MD 315/D 384 – 100 000 Kč bez DPH – interním dokladem (2 000*50) MD 518/D 321 – 18 750 Kč (včetně DPH) Zápočet MD 321/D 315 – 18. 750 Kč Připsání peněz MD 221/D 315.– 56 250 Kč MD 518/D 321 – 6 500 Kč zbytek odměny na nevyužitých voucherech Zápočet faktury proti jistotě MD 321/D 315 – 6 500 Kč Příjem peněz MD 221/D 315 – 18 500 Kč 384.. bychom snižovali po poskytnutí služby a zdanili dnem uskutečnění služby?: MD 384/D 602 a 343 .DPH V TOMTO MOMENTĚ ODVEDEME NA VÝSTUPU? nebo již při zaúčtování MD 315/D 384 interním dokladem? 2/IDEÁLNÍ DÁREK a) a/ my vystavíme fakturu bez DPH – s textem: fakturujeme Vám pohledávku za akceptaci Vašich voucherů DPH 0 %. Přiložíme kopie voucherů. např. 3 x 2 000 Kč celkem 6 000 Kč b) b/ Ideální dárek uhradí tento závazek po odečtu své provize – na kterou vystaví provizní fakturu, včetně DPH. Účtování: MD 315/D 384 – 6 000 Kč Provize MD 518/D 321 – 1 000 Kč Zápočet MD 321/D 315 – 1 000 Kč Připsání peněz MD 221/D 315 – 5 000 Kč a opět budu rozpouštět MD 384/D 602 – podle DUZP a odvádět DPH na základě uskutečnění služby . Zde se mi to zdá jednodušší, ale i tak prosím o radu, kdy odvádět DPH. Časová prodleva mezi podepsanou smlouvou a DUZP může být až půl roku.

Jak správně uplatnit odpočet DPH z faktury za internet 12/2011 vystavené 3. 1. 2012 zúčtovací období 1. 12.-31. 12. 2011 datum uskutečněného zdanit. plnění 31. 12. 2011 a došlé 6. 1. 2012. Domnívám se, že podle změny zákona o DPH (neznám ale paragraf a prosím o uvedení) si mohu uplatnit DPH až v lednu 2012. Nevím, jak správně zaúčtovat tuto fakturu, protože účetní program řeší daň z příjmu i zdanit. plnění dle zadaného zdanit. plnění. Pokud uvedu zdanit. plnění lednové jde faktura do daně z příjmu do roku 2012.

Společnost s ručením omezeným, vede účetnictví, plátce DPH, provozuje obchodní činnost. S platností od 1. 4. 2011 dostáváme od dodavatelů na finanční bonusy a skonta opravné daňové doklady s mínusovou částkou. Např. finanční bonus celkem -1200 Kč z toho ZD - 1000 a daň 20 % činí -200 Kč. Jak správně tyto účetní případy zaúčtovat (výnos nebo storno nákladů, a jak promítnout DPH, snížení vstupu nebo výstup)? Do 1. 4. 2011 byly finanční bonusy a skonta účtovány do pohledávek na účet č. 648.

Společnost A pořídila v roce 2010 automobil v hodnotě 1 900 000 Kč na úvěr. Úvěr byl poskytnut ve výši 1 330 000 Kč, zbytek 570 000 Kč splatila společnost ze svých prostředků. V březnu 2011 byl tento automobil prodán společnosti B za 750 000 Kč na základě Kupní smlouvy. Současně společnost B převzala závazek splatit zbývající část úvěru, který k březnu 2011 byl ve výši 831 000 Kč. Můj dotaz směřuje k účtování ve společnosti B, v jaké ceně bude automobil převeden do užívání a zařazen do příslušné odpisové skupiny. V kupní ceně 750 000 Kč, nebo ve výši 1 581 000 Kč (kupní cena 750 000 Kč + zbytková část úvěru 831 000 Kč = celkem 1 581 000 Kč)? Pokud by byl zařazen v ceně 750 000 Kč, nevím kam zaúčtovat zbývajících 831 000 Kč, nedaňový náklad by bylo asi dosti drsné řešení. V kupní smlouvě je stanovena kupní cena 750 000 Kč a upozornění, že k vozidlu je sjednána smlouva o úvěru, který je zapotřebí splatit.

Firma s. r. o. nakladatelství. Vydáváme tištěné knihy, které se nyní převádí i do elektronické podoby. Jak účtovat právě tyto elektronické knihy. Převedení tištěných knih do e-podoby nám provádí jiná firma. Tyto náklady účtuji na účet 518 - ostatní služby. Výnos z prodeje těchto elektronických knih účtuji na 602 tržby z prodeje služeb. Jinak tržby za tištěné knihy účtujeme na 604. Je výše uvedený způsob účtování správný?

Společnost s r. o., plátce DPH, vede podvojné účetnictví. Potřebovala bych vědět, na jaký účet se účtují osobní výběry z pokladny nebo z běžného účtu? A dále jak se naopak účtují osobní vklady do pokladny nebo na běžný účet?

V případě, že je vystavena faktura-daňový doklad se všemi náležitostmi dle zákona o DPH (rovněž splňuje podmínky účet. dokl.) a tato faktura je následně uhrazena v hotovosti, vystavuje příjemce peněz doklad o převzetí peněžní částky (případně tuto informaci uvede na faktuře). Podstatné je, že převzetí peněz stvrdí svým podpisem. V tomto případě tedy příjmový pokladní doklad (či jiný) slouží pouze k prokázání toho, že dodavatel převzal peněžní částku a pohledávka tedy byla uhrazena. Je tedy možný následující postup?: Dodavatel stvrdí svým podpisem odběrateli, že převzal peněžní částku uvedenou na DD-faktuře: 1. příjmovým pokl. dokladem (není číslován, je uvedeno číslo uhrazované faktury-DD) 2. listem papíru, kde ručně napíše \\\"Dne xx.xx.xx jsem převzal částku xxx jako úhradu faktury č.xx, podpis. 2. emailem Dodavatel si neponechá kopii tohoto dokladu (má peníze) a zaúčtovaný DD-fakturu uhradí pokladnou, kde si vytvoří příjmový pokladní doklad při zaúčtování (321/211).

Je nutné mít na daňovém dokladu podpis vystavujícího (vlastnoruční nebo elektronický). Zákon o DPH v § 26-28 tuto náležitost nijak neupravuje. Z mého pohledu takto vystavený daňový doklad bez podpisu osoby zodpovědné za jeho vystavení se dá zneužít.