Ing. Antonín Jeřábek - strana 5

V bance jsme si zřídili kontokorentní účet. Teď máme 2 účty - BU a kontokorentní. Chodí nám do firmy 2 výpisy. Na výpise z BÚ máme např. došlá platba 50 000 Kč a v dalším řádku má banka splátka úvěru 50 000 Kč a pokud odesíláme peníze tak čerpání úvěru 30 000 Kč a v dalším řádku 30 000 Kč příkaz k úhradě Na KTP máme čerpání např. 14 000 Kč, splátka úvěru 30 000 Kč (tzn. vždy jen 1 částka), jak mám prosím správně účtovat? Předpokládám, že budu muset použít účet č. 261.

Jak správně zaúčtovat fakturu za barvy z Polska, příjem na sklad, prodej?

Firma, která si koupila v roce 2008 stav. buňku za 10 000 Kč do stavebnictví, kde prodává stav. materiál. Tuto buňku každý rok zhodnocuje, ale investice nepřevýší částku 40 000 Kč. Tudíš to dává do nákladů. V roce 2012 si kabelem přivedla od sousední firmy el. proud. Firma má měsíční spotřebu za 300 Kč za měsíc. Spotřebovanou elektřinu taky dávám do nákladů. Firma vede daňovou evidenci. Účtuji správně, když to mají vše v nákladech nebo co mám udělat, aby to bylo zaúčtováno správně?

Fyzická osoba, podvojné účetnictví, plátce DPH. Podnikatel provozuje již několik let hostinskou činnost. Před rokem mu rodiče darovali rodinný dům. Podnikatel se rozhodl, že z tohoto rodinného domu vybuduje turistickou ubytovnu a na tuto realizaci požádal o dotaci. Dotace mu byla letos přiznána. Na základě této skutečnosti ještě před zahájením samotných stavebních prací se stal dobrovolně plátcem DPH. Samotné vložení nemovitosti do obchodního majetku proběhlo tak, že ke dni darování byl proveden odhad, a k 1. 1. 2013 byla nemovitost v hodnotě odhadu (mezi okamžikem nabytí darem a vložením do obchodního majetku uplynul asi rok) vložena do obchodního majetku, zaúčtováno 021/491 a 031/491 (pozemek). Teď ale stojím před problémem, zda-li by neměla být nemovitost zaúčtována jako nedokončený hmotný majetek 042/491, vzhledem k tomu, že na rodinném domě je prováděna přestavba. Pokud jej zaúčtuji jako majetek zařazený do používání 021/491, měla bych uplatnit účetní odpisy v páté odpisové skupině, ale po dokončení rekonstrukce se bude jednat o majetek odpisovaný v šesté odpisové skupině.

Vedu účetnictví ve společnosti s ručením omezeným. Společnost vznikla v srpnu 2011 a já jsem ještě do 31. 12. 2011 vedla účetnictví v excelu, k 1. 1. 2012 jsem si pořídila účetní program. Za rok 2011 měla firma zisk a já jsem si neuvědomila, že musím zisk přeúčtovat na účet č. 428 a na zákonný rezervní fond. Nevím, jaký mám teď zvolit postup opravy?

Jsme právnické osoba, vedeme účetnictví. Náš zaměstnanec způsobil škodu odběrateli a škoda byla uhrazena z pojistky odpovědnosti zaměstnavatele. Od odběratele jsme dostali fakturu za opravu námi způsobené škody ve výši 17 000 Kč. Tuto jsme poslali pojišťovně, která uznala celkovou částku 17 000 Kč, ale ponížila svojí platbu o naši spoluúčast 1000 Kč, kterou máme stanovenou ve smlouvě. Vyplatila pojistné plnění přímo na účet poškozeného odběratele a my jsme doplatili spoluúčast. Mám správně zaúčtováno? Přijatá faktura zaúčtovaná v momentě, kdy jsme již věděli výši uznané částky pojišťovnou MD 378/D 321. Spoluúčast škodní události MD 548 (daňově)/D 321.

Jsme právnická osoba, vedeme účetnictví. Byla nám způsobena škoda na firemním automobilu, kdy při pracovní cestě byl náš vůz nabourán. Viníkem byla osoba, která nás nabourala. Nechali jsme si vůz opravit a uplatňovali škodu na pojišťovně, kde má povinné ručení osoba, která vůz nabourala. Náhrada za opravu nám byla vyplacena v plné výši fakturované částky opravy. Zaúčtovala jsem správně? Jak by se účtovalo v případě, že by pojišťovna neuznala celou částku námi zaplacenou za opravu firemního vozidla? Přijatá faktura za opravu MD 511(daňově)/D 211 Předpis nároku náhrady škody MD 378/D 648 (daňově) Následná úhrada MD 221/D 378.

Na kontrole na sociální správě bylo zjištěno, že u jednoho zaměstnance byl součet dvou Dohod o provedení práce více než 10 000 Kč za jeden měsíc a to v roce 2012. Následně byla dopočítána částka doplatku na sociální pojištění a penále. Prosím jak zaúčtovat tento náklad sociálního pojištění roku 2012 ze strany zaměstnavatele a ze strany zaměstnance. (Zaměstnanec již u firmy nepracuje a bohužel není ani v ČR).

Společník vložil do podniku automobil bez finanční náhrady (nepeněžní vklad). Bylo účtováno takto: MD 042/D 365...200 000 Kč, zařazení 200 000 Kč MD 022/D 042 a pak odpisy MD 551/D 082...80 000 Kč Nyní si vzal společník automobil z firmy zpět. Jak v tomto případě postupovat s vyřazením a jak vyrovnat účet č. 365?

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví, plátci DPH, účtování zásob způsob A. Od dodavatele z EU jsme odebrali 200 ks zboží Quick, 15 EUR/kus. Celkem Eur 3 000, doprava 200 Eur. Celkem částka na faktuře Eur 3 200. Návod k použití jsme si nechali přeložit a zpracovat u české firmy, která nám poslala fakturu s následující specifikací. Příprava pro DJV Kč 120 Překlad plný Kč 180. Překlad poloautomatický Kč 200. Překlad automatický Kč 160. Grafické zpracování Kč 588. Tisk a vazba 200 ks návodů Kč 3 960. Celkem faktura bez DPH Kč 5 208 + 21 % DPH Kč 1 093,68 = Kč 6 301,68. Jak bude vypadat účtování – prosím předkontaci, jaký bude finanční stav tohoto zboží na skladě? Dále došlo k prodeji 150 ks tohoto zboží. Pak jsme nakoupili dalších 200 ks výše uvedeného zboží Quick za stejných podmínek, tj konečná faktura Eur 3 200. Česká firma nám dodala dalších 200 ks návodů a fakturovala Kč 3 960 + 21 % Kč 831,60 = Kč 4 791,60. Jaký bude finanční stav skladu za předpokladu, že nyní máme na skladě 250 ks zboží Quick? Používáme aritmetický průměr, kurs 28 Kč /Eur.

Firma s. r. o. účtuje nákup zboží způsobem B, tj. při pořízení do nákladů, včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Občas si dopravu od dodavatele zajišťuje vlastním dodávkovým vozem. Výdaje související s provozem tohoto automobilu jsou účtovány přímo do nákladů společnosti (PHM, údržba, odpisy). Je povinnost firmy kalkulovat náklady na 1 ujetý km a přeúčtovávat na účet č. 504 jako vedlejší náklady pořízení zboží? Jestliže ano, jak se bude účtovat?

Vedeme daňovou evidenci. Je vhodnější nakoupené pozemky pro zemědělské podnikání (orná půda, louky) včetně výdajů za kolky, ověřené podpisy na smlouvách a provize realitní kanceláři zahrnout do obchodního majetku, i když se neodepisují, anebo je do obchodního majetku nezařazovat a nechat je jen jako daňově neuznatelné výdaje?

Společnost zabývající se chovem masného skotu oceňuje příchovky a přírůstky ve vlastních nákladech. Dnem narození mláděte se ze zásob (mladých zvířat) stává DHM (dospělé zvíře - základní stádo). Společnost v současné době převážně navy suje stav základního stáda, a proto k prodeji zásob ve velkém rozsahu nedochází. Na základě kalkulace vlastních nákladů cena zásob a z toho vyplývající cena DHM několikanásobně převyšuje prodejní - tržní cenu. Ekonomicky je tento provoz možný, jen díky dotacím. Dotace však, dle názorů Národní účetní rady, nevstupují do ocenění zásob (nelze snížit). Jak správně vykázat zásoby a DHM v účetnictví podniku? Je lépe u takovýchto zásob a DHM využít opravných položek nebo odpisu (ocenění je zřejmě trvalého charakteru)? V případě odpisu, je takový odpis daňově uznatelný?

Společnost bude nakupovat jednotlivé komponenty (součásti) a ve svých prostorách bude provádět kompletaci, jejímž výsledkem bude hotový výrobek, který bude společnost následně prodávat. Komponenty se budou nakupovat částečně v ČR a částečně v třetích zemích. Jakým způsobem bude společnost o celém procesu (nákup komponent, kompletace, naskladnění, prodej a vyskladnění) účtovat? Je třeba tuto činnost chápat jako výrobu a uvádět na finálním produktu jako výrobce tuto společnost?

Nevím si rady s účtováním leasingu. Mám stroje, které již x let odepisujeme. Dáváme je do fin. pronájmu s následnou koupí dle smlouvy, ve které není určena akontace, splátky jsou nerovnoměrné, poslední je nejvyšší, odkupní cena cení specifikována, doba nájmu je jeden rok. Mám to časově rozlišit, kdy mám dané stroje vyřadit, mám je odepisovat jako doposud?

Potřebuji poradit ohledně metodiky účetního odpisování dlouhodobého majetku. Firma má založenou v programu metodiku účetního odpisování dlouhodobého majetku formou ročních odpisů. To znamená, že v roce pořízení se spočítá účetní odpis ve výši 50 % ročního odpisu bez ohledu na to, zda byl majetek pořízen v lednu nebo v listopadu. Může tento způsob účetního odpisování zachovat, když ho tak má nastavený a popsaný ve směrnici, nebo musí změnit roční účetní odpisy na měsíční účetní odpisy, aby se účetní odpis majetku v roce pořízení stanovil poměrem podle počtu měsíců používání majetku? Jde mi o to, aby tento způsob ročního výpočtu účetních odpisů nebyl napadnutelný z hlediska věrného obrazu majetku firmy v účetnictví.

Vedení s. r. o. se rozhodlo, že změní způsob oceňování zásob vlastní výroby, a sice že rozpracovaná výroba se bude oceňovat v úrovni úplných nákladů výroby a dokončené výrobky se budou oceňovat v úrovni úplných vlastních nákladů. To znamená zvýšení hodnoty vlastních zásob. Jak bude účetní jednotka o tomto zvýšení účtovat? Moje představa je taková, že změnu je možné provést pouze k 1. 1., je potřeba provést inventuru zásob a zjištěný stav ocenit jak ve stávající úrovni oceňování, tak v nové úrovni oceňování, a jako první operaci v novém roce zaúčtovat přecenění zásob /tj. rozdíl obou zjištěných cen). Jaký souvztažný účet k účtu zásob se použije -bude se účtovat do třídy 6 na účty skupiny 61 nebo do třídy 4? Někde jsem slyšela výklad, že se přecenění zásob vlastní výroby neúčtuje výsledkově, ale do účtu třídy 4 a tedy v roce přecenění není žádný dopad na základ daně z příjmů. Můžete mi k tomuto poskytnout informace?

Společnost přijme na devizový účet půjčku v EUR dne 7/10 2013 a v rámci stejného kalendářního měsíce, např. 28/10 2013 uzavře s poskytovatelem půjčky písemnou dohodu o změně měny, kdy se měna půjčky změní na CZK. Jelikož poskytovatel i příjemce půjčky používají v účetnictví pevné měsíční kurzy, sjednají si v dohodě o změně měny, že přepočet na CZK provedou tímto pevným měsíčním kursem ČNB (tj. kursem ČNB platným k 1/10 2013). Nedojde tak účetně ke vzniku žádného kursového rozdílu. Je tento postup z hlediska účetních (potažmo daňových) předpisů v pořádku? Nebo je nutno provést přepočet denním kurzem ČNB?

Společnost s ručením omezeným funguje jako zdravotnické zařízení. Pojišťovny jí na základě zpracovaných podkladů lékařů platí přes bankovní ústav výkony. Výkony jsou redukovány podle určitých zásad. Firma nevystavuje odběratelské faktury. V účetnictví účtujeme podle výkonů lékařů 378/602 a následně o přijatých platbách 221/378. Mezi skutečnými platbami a výkony lékařů jsou ale rozdíly. Jak vyúčtovat tento rozdíl? Je správnější účtovat na účet 601 nebo 602? Účtovat jen částky přijaté, i když se nejedná o daňovou evidenci? De facto 221/602 – Rozdíl účtovat do nákladů 5xx/378 nebo tvořit opravné položky? Pokud bude rozdíl účtován do nákladů, jedná se o daňový náklad? Pokud ano, je to daňový náklad v plné výši? Pokud by se tvořili opravné položky, jak účtovat daňově – nedaňově?

1. V restauraci došlo k poruše chladicího zařízení a zkazilo se maso. Účtujeme metodou B, jsme plátci DPH. Maso je účtováno na účet č. 501. Jak zaúčtuji částku zkaženého masa? Lze daňově? Jak s DPH? 2. Jak postupovat například v případě piva – účtováno rovněž na účet č. 501, u kterého dochází k odlévání např. při narážení piva, ráno odlitím z trubek, případně zkažením zbytku v sudě. Jak účtovat rozdíl mezi nakoupeným a prodaným pivem. Jak bude v tomto případě DPH?