Dokumenty - strana 35

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

1) Uvádí se do vyúčtování srážkové daně za rok 2023 platba daně za rok 2022 (společnost zapomněla za jeden měsíc roku 2022 zaplatit, doplatila v únoru 2023), případně vrácený přeplatek z minulých let? Do jakého sloupce a řádku vyúčtování se případně tyto platby daně či vratka přeplatků z minulých let promítnou? 2) Srážková daň z mezd za listopad 2023 - část mezd za listopad byla vyplacena v prosinci (částka 2 125 Kč) a část mezd až v lednu 2024 (2 975 Kč). Srážková daň (900 Kč) byla celá zaplacena v lednu 2024 - jak se toto zachytí do vyúčtování srážkové daně?

Jsme základní škola, která má současně i mateřskou školu. Od 1. 3. bude naše paní učitelka z MŠ, vyučovat v mateřské školce, ve které pracuje, holčičku z Vietnamu českému jazyku. Toto rozhodnutí je na základě doporučení PPP a bude činit 1 hodinu týdně. Jaké bude prosím její pracovní zařazení (asistentka pedagoga nebo učitelka) a na jakou dobu máme uzavřít pracovní smlouvu, když návrh na poskytování podpůrných opatření je do 31. 3. 2026 a dítě bude od 1. 9. 2024 již žákem základní školy. Předpokládáme, že učitelka z MŠ nebude již od září docházet do ZŠ učit žákyni českému jazyku. Bude se jednat pravděpodobně o jiného zaměstnance.

V květnu 2006 jsme koupili s manželkou byt do SJM. Odchodem do důchodu jsem manželce formou zúžení SJM převedl svůj podíl. Datum zápisu v katastru nemovitostí je září 2021. Od této doby se stala manželka výhradním vlastníkem bytu. Změnou situace je nutné byt prodat v letošním roce. Nejsem si jistý, jaká hodnota ceny bytu bude podléhat dani z příjmů. Manželka, z mého pohledu, splňuje podmínky § 4 odst. 1 a) ZDP na svůj podíl, který vlastní od roku 2006, ale zúžením SJM v roce 2021 o moji polovinu už je v daňové povinnosti. V případě, že je tento názor správný, tak mám ještě jeden dotaz na výdajovou část. Lze využit znalce a stanovit na straně výdajů cenu, která by odpovídala hodnotě bytu v září 2021? V případě, že znalec ocení hodnotu bytu, jakou cenu by měla použít – skutečnou nebo tržní?

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?

Pokud naši zaměstnanci pracují 12 hod. denně, mohou. když budou souhlasit. odpracovat i směnu 13 a 14 hod.? Je to vůbec přípustné a kolik hodin musí mít přestávku, než zase přijdou na další směnu?

Klient se zabývá obchodováním s CP. Zakoupil si roční přístup na web poskytující poradenství v oblasti obchodování a investování. Lze si tento náklad nějak uplatnit v přiznání k dani z příjmů FO? Zdaňovat v příslušném roce bude jen přijaté úroky ze zápůjčky a úrok z volných peněžních prostředků na obchodní platformě. Prodej CP v tomto roce nerealizoval.

Dodavatel z EU vyslal svého zaměstnance - servisního technika z EU k našemu CZ zákazníkovi. Díly potřebné pro opravu si přivezl s sebou - nám vystavil fakturu na všechny díly, které k zákazníkovi vezl. Nemáme tedy žádný důkaz o přepravě do ČR. Je to takto v pořádku? Musíme si sehnat důkazní prostředky od dodavatele? Případně jaké? Díly, které při opravě neupotřebil, přivezl zpět dodavateli do EU. Dodavatel nám vystavil dobropis na tyto nepoužité díly. Požaduje od nás vystavení dodacího listu na tyto díly. Můžeme přijmout dobropis, kde opět nemáme žádný důkazní prostředek, o přepravě vrácených dílů dodavateli do EU? Je nutné mít důkazní prostředek?

Firma eviduje ve svém majetku stroj - míchárnu krmiv, která je ovládána elektronicky přes počítačový systém. Nyní došlo k úpravě software této míchárny-přidání dalších modulů, zakázání jiných. Cena je 43 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení, nebo zaúčtuji tyto úpravy rovnou do nákladů, protože není splněn limit 60 000 Kč? 

Podnikatel zemřel 24. 2. 2024, přiznání k DPFO za rok 2023 dosud nebylo podáno, mělo být podáno daňovým poradcem na základě plné moci, t. j. k 1. 7. 2024. K jakému datu musí být v této situaci podáno daňové přiznání za rok 2023, a dále podání za období od 1. 1. 2024 do 24. 2. 2024. Lze použít § 245 daňového řádu a sjednotit lhůty?

Mám povinnost stát se identifikovanou osobou, pokud poskytuji služby dentální hygieny pro polskou zubní ambulanci (i když činnost dentální hygieny je v ČR osvobozena od DPH)? 

Dne 28. 4. 2023 byla schválena účetní závěrka společnosti s.r.o. s jedním společníkem za rok 2022. HV byl kladný a část ze zisku byla převedena na účet nerozděleného zisku a část je určen k vyplacení podílu společníkovi (termín pro výplatu podílu je určen do konce roku 2023). V interním účetním zápise datovaném k 28.4.2023 bylo rozdělení HV zúčtováno vč. předpisu srážkové daně z podílu na zisku: 431/428, 431/364, 364/342. Je účtování srážkové daně 28. 4. 2023 takto v pořádku? V jakém termínu musím srážkovou daň uhradit? Do 31. 7. 2023? Když byl podíl vyplacen v 12/2023, srážková daň je takto tedy uhrazena dříve? 

Je povinností zaměstnavatele vzít si od nového zaměstnance zápočtový list od bývalého zaměstnavatele (např. aby zjistil, zda zaměstnanec nemá exekuce)?

Podnikatel, FO, vedoucí podvojné účetnictví, zemřel 24. 2. Dědic, syn, bude pokračovat v provozování živnosti. Jak konkrétně se tato situace promítne ve vedení účetnictví - bude se otevírat účetnictví pro nový subjekt nebo se bude pokračovat a provede se pouze mimořádná uzávěrka? 

Výrobní firma - vyrábí zakázkové výrobky z kovů. Sklady vede metodou B. Při zpracování dochází k vytváření odpadu - odřezky z kovových profilů, špony atd. Na konkrétní výrobek je ze skladu vydán materiál a tím je spotřebován (zákazníkovi se účtuje cena za celé profily, protože je to zakázková výroba, nejsme schopni určit, kolik zbytků bude, část odřezků se použije při výrobě - různé podložení apod.) Zbytek odřezků, špony, piliny se třídí a ukládá. Pak je prodán do výkupny kovů. Během roku účtujeme na výnosy - prodej materiálu / 642. Nejsme si jisti správností, protože tento materiál už vlastně jednou ve výnosech proběhl - při prodeji výrobku. A nyní jsme prodali 10. 1. 2024 odpad z r. 2023 (na skladě už vedený není, byl vydán na zakázku), zaúčtujeme na dohadné položky? Přesnou částku se dozvíme až při prodeji odpadu, při vážení ve sběrně. Ve výrobě toho nejsme fyzicky schopní, jedná se někdy o stovky kg. Navíc ceny se mění v řádu dnů.

V rámci ubytování je možnost si na pokoji zakoupit drobné občerstvení (brambůrky, oříšky, čokoládu, paštiku, sušenky). Jaká sazba DPH se na tyto potraviny vztahuje? Bude stejná sazba DPH použita i v restauraci, která toto drobné občerstvení prodává např. k pivu?

Jsme s. r. o. a plátci DPH. Na faktuře, v hlavičce u odběratele, vždy uvádíme jméno nebo název společnosti, adresu a příp. DIČ. IČO odběratele na fakturách neuvádíme. Máme za to, že občanský zákoník ukládá povinnost uvedení IČO pouze dodavateli. Pokud je povinnost uvádět také IČO odběratele, prosím o odkaz na konkrétní paragraf.

Je možné, aby v rámci jedné společnosti měli zaměstnanci jiný nárok na dovolenou? Jednatel chce stanovit, že např. pracovní pozice prodejce bude mít 5 týdnů a ostatní 4 týdny. Nebo stanovit, že budou 4 týdny a po odpracovaní např. 2 let 5 týdnů, a to pouze u té jedné pracovní pozice. Myslím, si, že to tak nelze.

Společnost s r. o. uhradila fakturu za službu přijatou z EU vystavenou v USD, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Tuto fakturu uhradila z českého účtu, kde je uveden kurz, který použila banka. Jaký kurz mámě použít pro přepočet (denní kurz nebo kurz, který použila banka)? Pokud platíme přijaté faktury z EU v EUR, tak používáme účet vedený v EUR. 

Společnost se rozhodla prodat nepoužívaný (již odepsaný) stroj zařazený v DHM. Faktura byla vystavena i uhrazena koncem roku. Ovšem kupní smlouva byla sepsána až počátkem nového roku (s datem nového roku). Také vyřazení majetku, předání na základě předávacího protokolu a nákladního listu proběhlo až počátkem roku nového. Ve smlouvě není specifikováno konkrétně, kdy dojde k převodu vlastnictví (je zde pouze zmínka o výhradě vlastnictví, tedy, že až po zaplacení kupní ceny). V jakém okamžiku je dle Vašeho názoru správné účtovat o výnosu na účtu 641? Ve starém či novém roce?