Dokumenty - strana 34

Syn zaměstnance má potvrzení o studiu na celý semestr do 31. 8. 2024. Syn však nastoupil na 15. 3. na HPP, status studenta bude mít do 31. 8 .2024, ale nebude pokračovat ve studiu dále. Je možné, aby si zaměstnanec uplatňoval slevu na dítě až do srpna 2024, nebo může uplatnit slevu na dítě pouze za 3/2024, protože od dubna dítě celý měsíc pracuje na HPP?

V měsíčním přehledu nové legislativy informujeme o vládním nařízení a vyhlášce týkající se mýtného. Vyšel také Finanční zpravodaj a několik informací na webu Finanční správy.

V případě předčasného ukončení životního pojištění v roce 2023, které si zaměstnanec odčítal jako slevu z daňového základu, musí dodanit zpětně za 10 let. Ale tento odpočet z daňového základu nebude za tyto roky činit více než 20 000 Kč, bude činit cca 9 000 Kč. Je povinen podat daňové přiznání za rok 2023 a těch 9 000 Kč uvést v § 10 zákona o daních z příjmů a dodanit?

Poplatník bude podávat daňové přiznání ve kterém má příjmy ze závislé činnosti, z podnikání a dále investoval své soukromé peníze do termínovaného vkladu do VÚB banky na Slovensko. Než si vyřídil daňový domicil, tak mu na Slovensku strhli daň. Máme potvrzení o vyplacených úrocích za rok 2023 , kde je potvrzena i zaplacená daň. Může tuto daň započíst ve svém českém daňovém přiznání? Jaká je zde metoda - prostý zápočet?

Je zaměstnavatel povinen poskytnout exekutorovi mzdový list zaměstnance, nebo to nemůže vůbec vyžadovat?

Fyziská osoba vlastní osobní automobil nezařazený do obchodního majetku, ale jako živnostník ho používá pro potřeby podnikání a i pro osobní potřebu. Vede daňovou evidenci a uplatňuje výdaje paušálem. Může si uplatnit v daňovém přiznání paušální výdaj 4 000 Kč měsíčně, nebo je toto zahrnuto paušálních výdajích? Upřesnění dotazu: FO uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. FO uplatňuje paušální výdaje ve výši 60%. A pokud by právnická osoba zapůjčila auto na tři měsíce od svého jednatele - jedná se o soukromé vozidlo, nezahrnuté u nikoho do jakéhokoli majetku, může si za tyto dva měsíce uplatnit paušální výdaj 3x5000 Kč? Může být tato zápůjčka bezúplatná, nebo ji musí jednatel ocenit obvyklou cenou a zahrnout do příjmu z pronájmu?  

Dobrý den, firma chce poskytnout multisport kartu jak zaměstnancům, tak i dodavatelům na IČO. Víme, jak účetně/daňově řešit zaměstnance. Ale jak je to u ičařů, je to vůbec možné? Mohla by být karta Multisport pro firmu daňově uznatelná, kdyby se „ičařům“ faktury přefakturovávaly?

Poplatník mající vysoké příjmy z podnikání i ze závislé činnosti investoval soukromé peníze do termínovaného vkladu do VÚB banky na SLovensko. Vyřídil si daňový domicil, takže mu nebyla na Slovensku strhávána srážková daň. Máme potvrzení o výši vyplacených úroků za rok 2023 ve výši 70.000,- Kč. Jakým způsobem nejlépe toto zdanit v našem českém daňovém přiznání? V jakém oddíle a jakou sazbou daně?

Jsme soukromá škola poskytující mezinárodní maturitu IB. Firma z UK, která IB zkoušky poskytuje, nám náklad vyfakturuje s nulovou DPH, jelikož v Anglii tyto zkoušky dani nepodléhají. Škola náklad v plné výši přefakturuje studentům. Jak máme prosím naložit s DPH v Čechách? Podléhají tyto zkoušky v ČR DPH? Má probíhat přefakturace s nebo bez DPH? Má být na faktuře DPH vyčísleno? Jen dodám, že tyto zkoušky jsou nezbytné pro dosažení středoškolského vzdělání.

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

Pokud v roce 2024 pořídíme software: platformu pro prodej jídelníčků v hodnotě 150 000 Kč, bude se tento nehmotný majetek daňově odepisovat po dobu 36 měsíců, nebo jde rovnou do nákladů prostřednictvím účtu 518? 

Jak zpracovat DPFO ke dni ukončení dědického řízení a v jaké výši uplatnit odpisy u úmrtí OSVČ vedoucí daňovou evidenci (skutečné výdaje)? Úmrtí OSVČ 8/2023, dědické řízení ukončeno 1/2024. Zatím podáno DPFO do dne předcházejícího úmrtí. Po smrti žádné příjmy ani výdaje. V majetku pouze neodepsaný osobní automobil. Správce pozůstalosti nebude v podnikání pokračovat.

Česká firma plátce DPH uzavřela smlouvu o účinkování českého hosta v TV pořadu v Bratislavě (slovenská firma je plátce DPH. Ve smlouvě je uzavřená odměna ve výši 300 EUR brutto. Jak to bude pro českou firmu s DPH? Máme částku uvést do přiznání DPH na ř. 21 ?

Jednatel (smlouva o jednatelství) a společník firmy je každoročně zván svým významným obchodním partnerem na tří denní lyžování do Alp (jedná se o setkání všech významných obchodní partnerů společnosti- cca 50 osob). Ubytování a veškerou útratu má hrazenou obchodním partnerem. Jediným výdajem jednatele je doprava (firemním automobilem) na místo a s tím související výdaje - benzín + dálniční známky. Tyto výdaje platil jednatel firemní kartou. Je možné je zaúčtovat jako daňově uznatelné výdaje?

Český daňový rezident, občan Polska, měl kromě zaměstnání v ČR ještě práci na DPP a na smlouvu o dílo v Polsku. Práce byla v oboru IT a fyzicky byla vykonána na dálku z Prahy. Polský zaměstnavatel/klient srazil z těchto příjmů polskou daň. SZDZ mezi ČR a Polskem zjednodušeně říká, že příjmy ze zaměstnání a obdobné příjmy (smlouvu o dílo zařazuji také sem, protože ve smlouvě není jiná bližší kategorie) se zdaňuji tam, kde byla vykonávána práce. Podle všeho nemůžeme použit žádnou z metod zamezení dvojího zdanění, protože v tomto případě zaměstnavatel/klient nesměl podle SZDZ srazit daň v Polsku. To by ale znamenalo, že příjem z Polska se má zdanit v ČR podruhé jako příjem podle § 6 ZDP, s mizivou perspektivou vracení sražené polské dani. Prosím o posouzení, zda tuto situaci hodnotím správně.

Zaměstnancům nově od roku 2024 poskytuje firma příspěvek na dovolenou ve výši 6 000 Kč/rok. A můj dotaz spočívá v tom, jestli má zaměstnanec přinést do firmy podklady k platbě/zálohovku/fakturu k proplacení, kde budou údaje firmy jako odběratele, anebo mohou být na dokladu údaje zaměstnance a bude to v pořádku? A co když bude zájezd na 10 000 Kč například a firma poskytuje jen 6 000 Kč? Zaplatí to celé firma a zaměstnanec firmě pošle 4 000 Kč ze svého? anebo firma zaplatí opravdu jen poskytovaných 6 000 Kč a zaměstnanec si doplatí 4.000 Kč na zájezd sám? A poslední dotaz. Jak by se tento poskytnutý benefit účtoval u zaměstnavatele? Když bychom tvořili ze zisku nějaký fond na tyto účely, na účet 427, tak by se zmíněná platba účtovala 427/221? 

Naše společnost na základě § 21 odst. 8 ZDPH v minulosti odvedla daň z přidané hodnoty u dlouhodobé zakázky ke konci roku následujícího po roce, kdy plnění bylo započato. Zakázku jsme jako subdodavatel měli fakturovat na českého plátce daně. Konečným odběratelem byl zákazník z Ukrajiny. Z důvodů válečného konfliktu však byla zakázka ukončena. Dle smluvních podmínek pro naši společnost v tomto případě bohužel neplyne žádné vyrovnání. Dotaz: je možné k okamžiku ukončení kontraktu využít § 42 odst. 1 ZDPH resp. §42 odst. 3 písm. a) a tím opravit základ daně resp. získat daň odvedenou v minulosti zpět?

Poplatník, český rezident (středisko životních zájmů má v Čechách) měl celý rok 2023 příjmy ze závislé činnosti v Německu. V ČR pronajímá byt. Kdy je povinen podat daňové přiznání u nás v Čechách? 1) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly ve výši 18.000,- Kč; 2) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly 36.000,- Kč; 3) Příjmy z pronájmu za rok 2023 byly 60.000,- Kč. Jde mi o správné vyhodnocení § 38g odst.2 ZDP.

Společnost A (s. r. o.), má dva společníky, fyzické osoby. Společnost A vlastní 100% podíl ve společnosti B (s. r. o.), které poskytla bezúročnou zápůjčku. Vzhledem k tomu, že je to zápůjčka od společníka, nejedná se u společnosti B o bezúplatný příjem a základ daně se tak nebude zvyšovat. Jak to bude ale v případě, kdy společnost A poskytne bezúročnou zápůjčku společnosti C (s. r. o.) na nákup pozemků, na kterém plánuje realizovat developerský projekt. Společníky ve společnosti C jsou stejné fyzické osoby jako ve společnosti A. Bude i v tomto případě poskytnutí zápůjčky bez daňového dopadu u společnosti C nebo musí společnost C zvýšit základ daně o bezúplatný příjem v případě, kdy úroky v ceně obvyklé přesáhnou částku 100 000 Kč, protože se jedná o zápůjčku pouze od spojené osoby a ne od společníka?

Jsem rezident ČR, příjmy mám pouze ze zaměstnání v ČR. V zahraničí vlastním nemovitost a v roce 2023 jsem měl i příjmy z krátkodobého pronájmu této nemovitosti (airbnb). Tyto příjmy byly již v zahraničí zdaněny. Musím tyto příjmy zdanit i v ČR podle paragrafu 7 nebo 9? Pokud mám povinnost příjmy zdanit podle paragrafu 7, tak je nutné si založit živnost? Bude se z příjmů odvádět i zdravotní a sociální?