Dokumenty - strana 37

Jak se postupuje u dohody o provedení práce nad 10.000 Kč z pohledu sociálního a zdravotního pojištění, od kterého data platí pojistný vztah - den uzavření smlouvy nebo den nástupu do zaměstnání? Jak postupovat s odhlašováním a přihlašováním zaměstnance, jak s ELDP a zákonným pojištěním?

Je zaměstnán jako vrchní ministerský rada v odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí, kde se podílí na tvorbě celostátní koncepce důchodového pojištění. Současně působí jako odborný asistent na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se též lektorské a publikační činnosti.

1 Afs 37/2023 – 30 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: L. B., zastoupen Mgr. Ivetou Kubica Magnuskovou, advokátkou se sídlem Ó. Lysohorského 702, Frýdek–Místek, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2021, č. j. 28576/21/5200–10421–712995, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2023, č. j. 25 Af 38/2021–37, takto:I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečné platební výměry ze dne 8. 6. 2020, kterými Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (dále jen „správce daně“) doměřil žalobci daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období – kalendářní roky 2016 a 2017 ve výši 46 800 Kč a 42 540 Kč a současně žalobci uložil povinnost uhradit penále ve výši 9 360 Kč a 8 508 Kč. Žalovaný totiž neuznal jako uplatnitelné výdaje na dosažení příjmu z prodeje členského podílu v bytovém družstvu náklady na rekonstrukci bytu, neboť jediným uplatnitelným výdajem ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v rozhodném znění (dále jen „ZDP“), je podle odst. 6 téhož ustanovení nabývací cena podílu. [2] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), který v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl. Při výpočtu základu daně u příjmů podle § 10 odst. 1 písm. c) ZDP lze jako výdaj započíst pouze nabývací cenu podílu. Odst. 6 téhož ustanovení představuje lex specialis vůči odst. 4. „Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmu z převodu podílu podle § 10 odst. 1 p

Jsem OSVČ, podnikání vedlejší činnost - vedení účetnictví + fotovovoltaická elektrárna - provoz s licencí. Vedu podvojné účetnictví a v roce 2024 bych chtěla přejít na výdaje paušálem. V případě, že vedu podvojné účetnictví, tudíž pohledávky i závazky jsou ve výnosech i nákladech toho roku, nemusím již nic dodaňovat ani upravovat a mohu rovnou jen přejít na výdaje paušálem?

Vznikne zaměstnanci nárok na další příspěvek na stravování v případě směnnosti v rámci nepřetržitých pracovních režimů (24/7)? Z důvodu nepřetržitých dodávek energií, obsluhy zařízení pro jejich výrobu, dohledu a kontroly zařízení nelze práce přerušit. Jedná se o práce především na jednočlenných pracovištích, kde nelze v určených směnách zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky a umožnit mu čerpání přestávky. Přiměřená doba na jídlo a oddech poskytovaná těmto zaměstnancům se započítává do pracovní doby. Příklad: Zaměstnanci mají nastavenou pracovní směnu např. od 6.00 h – 18.00 h. Přestávka jim v rámci směny není poskytnuta. Pracovní směna se skládá z: 6.00 h – 17.00 h pracovní doba 17.00 – 18.00 h nařízená práce přesčas v rámci směny, v docházce se používá kód pro přesčasovou práci (hodiny přesahující stanovenou měsíční pracovní dobu jsou dle dohody se zaměstnancem kompenzovány náhradním volnem nebo proplaceny jako práce přesčas). Má zaměstnanec nárok na další příspěvek na stravování v rámci téže směny - odpracovaná doba je delší než 11 hodin?

Zaměstnanec z důvodu potřeby na pracovišti sám nechtěl čerpat celou dovolenou za rok 2023. Chtěl by ji raději proplatit. Je možné to takto po domluvě se zaměstnavatelem udělat?

Zaměstnankyně naposledy odpracovala celý leden 2023. Od 1. 2. 2023 do 25. 3. 2023 byla nemocná. Nástup na PPM 26. 3. až 7. 10. 2023. Od 8. 10. 2023 dosud pobírá rodičovský příspěvek. Zůstatek nároku na dovolenou před nástupem na PPM byl 26 hod. Dovolená nárok v pracovním poměru 200 hod. Jaký je tedy nárok dovolené za rok 2023? Pokud nepožádá o vybrání dovolené, musí se jí proplatit?

Společnost s r. o. bude v letošním roce pořádat valnou hromadu a při té příležitosti by chtěla oslavit 20 let trvání své činnosti. Na valné hromadě bude cca 30 společníků. Budou jim rozdány dárky v hodnotě 600 Kč bez DPH pro každého. V tomto případě by tento náklad nemohl být daňově uznatelný jako reklamní předmět (částka nad 500 Kč)? Dále bude na valné hromadě pohoštění a bude objednán pravděpodobně nějaký zpěvák. Jedná se o reprezentaci firmy a účtujeme o daňově neuznatelných nákladech, nenárokujeme odpočet DPH? Na valné hromadě budou ještě dva zaměstnanci firmy, kteří jsou v pracovním poměru. Změnilo se souvislosti s konsolidačním balíčkem něco v této oblasti?

Společnost s. r. o. nakoupila zboží (brožuru dle § 71i zákona o DPH) z Polska. Na faktuře je uvedeno polské DIČ, 0% DPH. Brožura je zařazena pod celní kombinovanou nomenklaturou 4901. Pořizovatel nebude zahrnovat brožuru do daňového přiznání ani kontrolního hlášení?

Naše společnost uzavřela v roce 2023 smlouvu o dílo se sníženou sazbou 15 % DPH. V roce 2023 byly vystaveny zálohové faktury se sníženou 15% sazbou DPH. Z těchto uhrazených zálohových faktur byla v roce 2023 odvedena 15% DPH. V roce 2024 má být vystavena konečná faktura. Jakou sazbu DPH máme použít v roce 2024? 

Naše zaměstnankyně nyní čerpá rodičovský příspěvek na první dítě, narozené v 2021, po ukončení PPM si v 2021 požádala o čerpání dovolené, 1. 5. 2024 bude nastupovat na novou PPM. Jak to bude s jejím nárokem na dovolenou za rok 2024, když poskytujeme 25 dnů/rok?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci zakoupil v roce 2018 automobil a vložil ho do obchodního majetku. Byl uplatněn 100% odpočet DPH. Automobil byl v roce 2022 zcela odepsán. Nyní by ho podnikatel chtěl prodat. 1. Co se týče vyřazení z hlediska daně z příjmu - zde předpokládám nejde v okamžiku vyřazení o zdanitelný příjem. Při prodeji do 5 let od vyřazení z obchodního majetku se tento prodej zdaní dle §10 zákona o dani z příjmu. Pokud by nevyřadil a prodával jako podnikatel, odvádí z prodeje krom daně z příjmu dle §7 ale i sociální a zdravotní pojištění. 2. DPH - není nám ale zcela jasné, jak postupovat z pohledu DPH. Při prodeji (ať vozidla již vyřazeného z pohledu daně z příjmu nebo dosud nevyřazeného) se odvede DPH ze sjednané prodejní ceny. Pokud by si chtěl podnikatel nejprve převést vozidlo do osobního užívání, odvádí ve chvíli převodu DPH z obvyklé ceny? (Což při nárůstu cen vozů za posledních 5 let od koupě znamená dokonce navýšení ceny oproti ceně nákupní) 3. Je možno vyřadit vozidlo v jiný čas z pohledu daně z příjmu a DPH nebo musí jít o vyřazení ve stejný okamžik?

Akciová společnost má základní kapitál ve výši 50 milionů Kč. Společnost vlastní 2 akcionáři, fyzické osoby, rezidenti v ČR. Akcie nabyli před rokem 2000 od původního vlastníka. Vzhledem k délce vlastnění akcií už nejsou schopni prokázat jejich nabývací hodnotu. V roce 2024 došlo k rozhodnutí snížit základní kapitál z 50 na 2 miliony Kč. Bude příjem společníků podléhat zdanění, pokud základní kapitál nebyl nikdy navýšen z vlastních zdrojů společnosti(zisku) a zároveň společníci nemohou prokázat nabývací hodnotu akcií, které získali v roce 2000? Má nemožnost prokázání nabývací ceny akcií vliv na případné zdanění této výplaty?

Dne jsme 1. 2. 2024 jsme zaplatili dodavateli zálohu ve výši 50.000 Kč na zboží. Dne 10. 2. 2024 došlo k dodání zboží. Dodavatel nám k předešlé zaplacené záloze nevystavil daňový doklad k přijaté platbě, ale až k 10. 2. 2024 vystavil daňový doklad na celkovou cenu zboží, kde jen odečetl celkovou částku zálohy. Je takovýto postup v pořádku? Není dodavatel povinen vystavit daňový doklad k přijaté platbě k zaplacené záloze, ačkoli k předání došlo za 10 dní a ve stejném měsíci? Nebo je možné, pokud k předání dojde do 14 dnů od úhrady zálohy a ve stejném měsíci jako úhrada zálohy, daňový doklad k přijaté platbě vůbec nevystavovat? Někdo vystavuje daňový doklad k přijaté platbě hned, ačkoli ve stejný den dojde i k předání zboží/služby a někdo to řeší takto, tak by mě zajímalo, co je správně.

Máme zaměstnance na stálou noční směnu, 5 dní v týdnu, na svoji první směnu nastupuje v pondělí od 22:00 hod do 6:00 hod ( máme ve spol. i ranní a odpolední směny, jako první směna je stanovena pondělní ranní směna). Takto tedy odpracuje 5 směn, skončí tedy v sobotu ráno v 6:00 hod, pak bude mít přesčas, a to v sobotu od 22:00 hod do 6:00 hod. Bude se mu počítat nepřetržitý odpočinek v týdnu od neděle 6:00 hod až do pondělí 22:00 hodin, tj. celkem 40 hodin (18 Ne + 22 Po)?

Zaměstnanec uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru. Ve smlouvě o hypoteč. úvěru je rozdělena celková částka poskytnutého úvěru na účelovou část na koupi pozemku vč. rodinného domu a na neúčelovou část, u které není uveden žádný účel. V potvrzení o úrocích je celková částka bez zmínky o účelové a neúčelové části úvěru. Pokud si zaměstnanec sám určil podíl účelové části úroků z celkové částky a zapsal tuto částku do Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování?

Společnost s r. o., malá účetní jednotka, dala v 6/2023 peníze do podílového fondu. Celkem se jednalo o 8 mil. Kč. Zaúčtovali jsme MD 251/D 221 ve výši 8 mil. Kč. Peníze nevybrala. K 31. 12. 2023 dle výpisu struktura portfolia je 8 mil. 259 000 Kč. Přeceňujeme reálnou hodnotou a účtujeme výsledkově 259 000 MD 251/D 664. Jedná se ale opravdu o účet 251? Nemohl by to být např. účet 257, kde bychom potom k 31. 12. 2023 přeceňovali reálnou hodnotou rozvahově MD 257/D 414? Jaké je prosím správné účetní a poté také daňové řešení? Neradi bychom danili něco zbytečně, hlavně když se jedná o nerealizovaný zisk. Nemáme s cennými papíry zkušenosti. S. r. o. chtěla hlavně zhodnotit peníze, které ležely na běžném účtě, a proto se rozhodli tímto způsobem investovat.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Jsou mé názory na následující situace v souvislosti se vzdáním se ztráty z roku 2023 správné: a) doba pro případnou kontrolu FÚ je do 1. 7. 2027, b) bez vzdání se – doba pro kontrolu FÚ do 1. 7. 2032, c) lze uplatnit vzdání se ztráty a zároveň zpětně uplatnit v roce 2022, d) pokud se uplatní zpětně v roce 2022, tak kontrola tohoto roku končí 1. 7. 2027, e) nelze po vzdání se této ztráty v případě kontroly a následného doměření daně z ní něco uplatnit?