Daň z příjmů - strana 4

Manželé mají nemovitost v SJM. Nemovitost pronajímají (dle § 9 ZDP) a manžel příjmy z pronájmu vždy zdaňoval. V září 2023 došlo k zúžení SJM a od té doby manželce dochází i příjmy. V SJM mají i jiné nemovitosti, které stále bude danit (pronájem) manžel za oba. Za první část roku, kdy zmiňovaná nemovitost byla v SJM se přiřadí příjmy manželovi a druhá část roku manželce - takto jsou spolu domluveni. Jakým způsobem si mohou rozdělit zrychlený odpis nemovitosti v 7. roce odpisování. Je možné, aby manžel uplatnil 1/2 tohoto odpisu (za 8 měsíců) a 1/2 tohoto odpisu manželka, která v odpisovém plánu pokračuje, nebo je možné uplatnit jeden celý odpis pouze 1 z manželů a u koho?

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.

Firma, s. r. o. nakoupila v 2023 osobní automobil za 289 000 Kč. V průběhu roku 2023 došlo k dopravní nehodě. Pojistné plnění bylo vyplaceno ve výši 175 000 Kč. Pojišťovna ohodnotila i využitelné zbytku vozu ve výši 99 000 Kč. Firma si z automobilu demontovala díly pro svá další auta v hodnotě 77 000 Kč. Vrak byl následně prodán za 40 000 Kč. Nový majitel vůz na sebe nepřehlašoval, doložil firmě zpětně likvidaci a ta zajistila zrušení technického průkazu. Vozidlo se stalo majetkem firmy v 2023, není tedy nárok na odpisy. PC je v tomto případě ZC. Je zůstatková cena daňovým nákladem v plné výši?

Společnost s r. o., plátce DPH, si nechala vytvořit plastové logo společnosti na stěnu za 12 400 Kč. Jak, prosím, toto logo zaúčtovat? Bude se jednat o daňový náklad s možností odpočtu DPH?

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

S. r. o. poskytla bezúročnou zápůjčku druhé s. r. o. V obou společnostech figuruje stejný jednatel. Má to nějaký dopad na daň z příjmů?

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

 Malá s. r. o. nakupuje podíly na nemovitostech (např. byty nebo rodinné domy). Udělá za rok např. 2 obchody. Nakoupí podíl 1/8 za 100 000 Kč a prodá ho za 150 000 Kč. Protože se jedná o zboží, tak vede skladovou evidenci a nakládá s podíly jako se zbožím. Nerozlišuje hodnotu nemovitosti a pozemku, který k tomu patří, protože to není pro účely zboží potřeba. Je nutné do hodnoty podílu započíst 2 000 Kč poplatek návrh na řízení o povolení vkladu: Jelikož se jedná o malé částky, tak by firma radši do pořizovací ceny zásob tento poplatek nedávala. Pokud je podíl (např. byt a související část pozemku patřící k bytu) evidován účetně jako zásoba, tak to znamená, že pro účely daně z příjmů nemá hmotný majetek, ale 1× zásobu - je to tak? Pro účely DPH nemá v tomto případě dlouhodobý majetek, protože pro účely DPH se dlouhodobý majetek definuje u staveb (jednotek) jako hmotný majetek z DPPO a pozemky jako pozemky dle zákona o účetnictví. To znamená, pokud podíl (byt + související pozemek) prodá, tak je to pro účely DPH dodání nemovité věci. Ale tyto nemovité věci pro účely zákona o DPH nedisponovala nikdy dlouhodobým majetkem pro účely jiných ustanovení. Pokud v DPH neudělá jinou ekonomickou činnost než prodej takových podílu, tak se nikdy nestane plátcem i za předpokladu, že překročí obrat 2 mil. Kč, protože uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Je navrhovaný postup správný? 

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

Fyzická osoba koupila v roce 2016 pozemek. Tento pozemek byl v tomto roce rozparcelován na menší části - parcely. Druh pozemku i po rozdělení zůstává stále stejný. V roce 2023 došlo k prodeji několika parcel. Bude prodej těchto pozemků od daně z příjmu osvobozen dle § 4 ZDP (lhůta 5 let od nabytí pozemku)? Dle sdělení majitele nebylo od data jeho pořízení s pozemkem (trvalý travní porost) vůbec nijak nakládáno, nebylo provedeno žádné zasíťování, přivedení cesty či jiné dodatečné úpravy. Pozemek byl pouze rozdělen z jedné na několik parcel. Jinak je ve stejném stavu jako při původním pořízení.

Společnost (s. r. o.) je částečně provozovatelem veřejné kanalizace v průmyslovém areálu (odpadní voda se předává k čištění dalšímu provozovatel). Dle zákona o vodovodech a kanalizacích má tedy povinnost zpracovávat plán obnovy. Společnost dle tohoto plánu vypočetla, že by ročně měla do plánu obnovy vkládat částku 100 tisíc. Kč. Společnost však ročně vynaložila a vynakládá na údržbu a opravu kanalizace ještě více finančních prostředků než je požadovaných 100.000  Kč ročně. Vzhledem k tomu se domnívá, že již nemusí ukládat finanční prostředky ve výši 100 000 Kč ročně. Chtěli bychom požádat o stanovisko, zda je možno takto postupovat – zda takto bude dodržen požadavek podle § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.v platném znění -– tzn. společnost nebude evidovat finanční prostředky prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým, ale bude finanční prostředky vynakládat na jejich obnovu. Případně jak by mělo vypadat účtování o tvorbě takovéto rezervy (vést speciální bankovní účet pro odkládání fin. prostředků nepřipadá v úvahu). 

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?

Poskytujeme našim zaměstnancům stravování prostřednictvím jiné firmy. Cena oběda dle fakturace stojí 82 Kč včetně DPH. Zaměstnavatel platí 45 Kč a 37 Kč platí zaměstnanec. Účtujeme 527/321 ve výši 82 Kč včetně DPH a poté 331/527 ve výši 37 Kč včetně DPH. Zaměstnanci nic nepřidaňujeme. Lze takto postupovat?

OSVČ si pořídila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku. Při pořízení automobilu bude uplatněn odpočet DPH. Na automobil budou uplatňovány paušální výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. DPH z PHM a z parkovného uplatňováno nebude. Z případných faktur za opravy by DPH uplatňováno bylo. Musí OSVČ vést pro potřeby prokázání DPH knihu jízd?

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

V termínu pro podání daňového přiznání za rok 2022 byl správci daně řádně oznámen záměr použít prostředky z prodeje nemovitosti na vlastní bytovou potřebu. Do konce roku 2023 byl pořízen za tyto prostředky rodinný dům pro vlastní bytovou potřebu. V tomto rodinném domě byl však k datu pořízení nájemník s platnou nájemní smlouvou na dobu určitou do 30. 6. 2024. Považuje se i pořízení této nemovitosti za použití prostředků na vlastní bytovou potřebu podle § 4b, pokud se do rodinného domu kupující nastěhuje až po vypršení nájemní smlouvy (tedy v roce 2024)?

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet.