Daně a pojištění - strana 6

Tuzemská společnost s ručením omezeným nakoupila postupně v letech 2020, 2021 a 2022 bytové jednotky a u všech uplatňovala na vstupu plný nárok na odpočet DPH, po provedeném místní šetření finanční úřad vždy odpočty vrátil. V některých bytech bylo v roce 2021 poskytnuto ubytování. U některých bytů pořízených v roce 2021 i 2022, po nějakou dobu probíhalo dovybavení bytů a drobné stavební opravy, takže po tuto dobu byty nebyly pronajaty ani zde nebyly poskytovány ubytovací služby. Poté společnost začala postupně v roce 2022 a 2023 uzavírat smlouvy na pronájem, tudíž na výstupu se jedná osvobozená plnění. Jak má společnost správně postupovat ohledně úpravy odpočtu DPH? Jak je tomu, pokud pronájem byl zahájen např. až koncem roku 2022, tudíž pronájem netrval celý rok?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

V s. r. o. sponzorujeme jednotlivé sportovce a také klub, který se zabývá tréninkem mladých sportovců. S. r. o. jim dodává vybavení, případně i přímo finance a oni za to firmu reprezentují v mediálních výstupech a na sociálních sítích, mají loga na autech, oblečení atd. Co vše k tomu bude potřeba doložit, aby se jednalo o daňově uznatelné náklady? Je nějaký rozdíl, když poskytnu fyzickou věc, nebo finance? Je nějaký rozdíl, když dar poskytnu fyzické osobě, nebo klubu? A to z pohledu s. r. o., tak fyzické osoby a klubu? 

Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?

OSVČ uplatňovala v r. 2023 výdaje paušálem, od r. 2024 přešla na uplatňování skutečných výdajů. Na konci r. 2023 měla pohledávky ve výši 1 mil. Kč, které jí byly uhrazeny v 01/2024 (o nutnosti podat dodatečné přiznání i přehled na soc. poj. OSVČ ví, podá až po skončení r. 2024). Vzhledem k poklesu příjmů po odpočtu výdajů v 1. čtvrtletí r. 2024 (je to zejména díky změně uplatňování výdajů) chce požádat o snížení zálohy na soc. pojištění. Předpokládám, že příjmy za pohledávky z r. 2023, které byly uhrazeny v 01/2024 se v žádosti pro sociálku neuvádějí, tj. uvádějí se pouze příjmy z pohledávek vzniklých v r. 2024. 

Prosím o radu ohledně výkonu vedlejší OSVČ při kombinovaném vysokoškolském studiu. U zdravotního pojištění není pochyb, že se jedná o vedlejší OSVČ. Ale u sociálního pojištění si nejsem jistá. Dle § 21 zákona č. 155/1995 Sb. se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje mj.studium na vysokých školách vyjma dálkového studia. Z telefonické informace od OSSZ ovšem vyplývá, že tyto studenty považují za vedlejší OSVČ. Bohužel mi nedokázali sdělit, z jakého paragrafu zákona toto vyplývá. 

Vedeme účetnictví cestovní kanceláři. Jde nám o správné stavení základu daně z příjmů. V listopadu 2023 jsme vybrali od klientů zálohy na zájezd realizovaný v březnu 2024 a zároveň zaplatili v listopadu 2023 svým dodavatelů v zahraničí za pronájem lodě. V kterém okamžiku budeme účtovat nákladově a výnosově zájezd. Až v roce 2024, kdy se zájezd uskuteční nebo v roce 2023, kdy došlo k zaplacení.

Jaká hodnota se píše v přiznání k dani z příjmu právnických osob do řádku č. 5, přílohy č. 1, C. Odpis pohledávek (řádek je označen textem: Stav nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání)? Příklad: Společnost s r. o., eviduje svou první pohledávku po splatnosti. Pohledávka ve výši 100 000 Kč, byla splatná 31. 1. 2022 a dosud neuhrazena. K datu 30. 9. 2023 vytvořím zákonnou opravnou položku dle § 8a ZOR ve výši 50 % tedy 50 000 Kč. Jakou hodnotu pohledávky tedy uvedu do ř. 5? Bude to celá hodnota pohledávky 100 000 Kč, anebo jen ta část ke které dosud nebyla vytvořena opravná položka tedy 50.000 Kč. Do ř. 6 pak uvedu hodnotu v roce 2023 vytvořené zákonné opravné položky 50.000 Kč. Do ř. 7 pak uvedu celkový stav zákonných opravných položek v účetnictví ke dni 31. 12. 2023, tedy také 50.000 Kč. Souhlasí? 

Článek 30 první pododstavec, článek 60 a čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že: brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se čl. 215 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, použije obdobně na daň z přidané hodnoty (DPH) při dovozu, pokud jde o určení místa, kde vzniká povinnost k této DPH při dovozu.

Zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu, který využil možnosti, kterou mu přiznává článek 267 SFEU , ukládá povinnost nepoužít právní posouzení vnitrostátního soudu vyššího stupně, pokud má s ohledem na výklad ustanovení unijního práva podaný Soudním dvorem ve formě rozsudku nebo usnesení s odůvodněním ve smyslu článku 99 jeho jednacího řádu za to, že uvedená posouzení nejsou s tímto právem v souladu. Tato zásada však nebrání vnitrostátní právní úpravě, která se omezuje na to, že vnitrostátním soudům nižšího stupně ukládá povinnost odůvodnit jakoukoli odchylku od těchto posouzení. Článek 167, čl. 168 písm. a) a čl. 178 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být ve světle zásad daňové neutrality a právní jistoty vykládány v tom smyslu, že nebrání praxi, na jejímž základě daňová správa odepírá osobě povinné k dani nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) související s pořízením zboží, které jí bylo dodáno, z důvodu, že fakturám týkajícím se těchto pořízení nelze důvěřovat na základě okolností svědčících o nedostatku řádné péče ze strany uvedené osoby, přičemž tyto okolnosti jsou v zásadě posuzovány s ohledem na oběžník pro osoby povinné k dani zveřejněný touto správou, pokud – tato praxe a tento oběžník nezpochybňují povinnost uvedené správy právně dostačujícím způsobem prokázat objektivní skutečnosti, na základě kterých se lze domnívat, že se uvedená osoba dopustila úniku na DPH nebo že věděla nebo měla vědět, že dotčené plnění je součástí takového úniku, – uvedená praxe a uvedený oběžník neukládají téže osobě povinné k dani nést břemeno složitého a důkladného prověřování dodavatele, – požadavky uplatňované uvedenou správou jsou v souladu s požadavky stanovenými oběžníkem a – zveřejněný oběžník pro osoby povinné k dani byl formulován jednoznačným způsobem a jeho použití bylo pro procesní subjekty předvídatelné. Směrnice 2006/112 musí být vykládána v tom smyslu, že – brání tomu, aby se daňová správa v případě, že hodlá osobě povinné k dani odepřít nárok na odpočet DPH odvedené na vstupu z důvodu, že se tato osoba podílela na kolotočovém podvodu v oblasti DPH, omezila na prokázání, že toto plnění je součástí kruhového fakturačního řetězce, – uvedené správě přísluší, aby přesně určila skutečnosti zakládající daňový únik a předložila důkaz o podvodném jednání a dále prokázala, že se osoba povinná k dani na tomto úniku aktivně podílela, nebo alespoň věděla či měla vědět, že pořízení zboží nebo služeb, jež uplatňuje na podporu tohoto nároku, je součástí uvedeného úniku, což nutně nevyžaduje identifikaci všech účastníků tohoto úniku a jejich příslušných jednání.

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Po zemřelé mamince jsem se sestrou před 5 roky zdědil napůl byt. Sestra mi svoji polovinu darovala, takže jsem vlastníkem jen já. V současné době byt pronajímám. Chtěl bych byt zahrnout do společného vlastnictví manželů. Jak nejlépe situaci vyřešit a jaký dopad bude na daň z příjmu? Matka měla bydliště v bytě 40 roků.

V roce 2022 byla zakoupena nemovitost - hotel. Tato nemovitost je dále pronajímána dle paragrafu 9. Od roku 2022 je uplatňován zrychlený odpis z kupní ceny, tzn. 10.000.000 Kč (kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku). V roce 2024 byla zjištěna chyba ve znaleckém posudku. Skutečná cena byla stanovena na 11.000.000 Kč. Jakým způsobem se projeví navýšení hodnoty o 1.000.000 Kč v odpisech? Rozloží se hodnota do stávajících odpisů jako technické zhodnocení? Nebo bude tato částka odepisována jako opravná položka? Prodlouží se délka odepisování?

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

Přišlo nám oznámení o změně místní příslušnosti z ÚSSZ. Firma má sídlo na Praze 4, dosud jsme byli evidováni na PSSZ. Nyní přišlo oznámení o přechodu na OSSZ Kutná Hora. Je nějaká možnost toto rozhodnutí zvrátit? 

U naší hlavní banky máme nyní možnost využívat termínovaný vklad. Nejedná se zvlášť o účet, nemáme k dispozici žádné výpisy. Z uzavřeného převodu máme pouze potvrzení, které obsahuje výši úroku, částku a termín, kdy nám budou peníze připsány zpět na účet. Jedná se zpravidla o termínovaný vklad přes noc, kdy nám další den bude připsána zpět částka včetně úroku. Dle informací od bankéřky se jedná o úrok, který není zdaněný. Můžeme takový druh převodu účtovat přes účet peníze na cestě? Úrok účtujeme na účet 662. Na jakých řádcích daňového přiznání k dani z příjmu bude následně tento úrok zachycen? Jsou zde nějaká úskalí?

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

Společnost s r. o. eviduje zahraniční pohledávku ve výši EUR 1587,99 (Kč 40.430) splatnou 16. 6. 2021. 1) Dne 17. 12. 2023 tvorba opravné položky dle § 8a ZoR ve výši 100 % (Kč 40.430) MD 588/D 391 (firma netvořila 50% OP po 18 měsících po splatnosti). 2) Dne 30. 4. 2024 odpis pohledávky Kč 40.430 MD 546/D 311 a rozpuštění opravné položky MD 391/D 588. 3) Dne 30. 4. 2024 zaúčtování kurzového rozdílu přeceněné pohledávky k 31. 12. 2023 MD 311/D 663. Je možné tvořit 100% opravnou položku až v roce 2024 (např. v lednu) a v tom samém roce před promlčením pohledávku odepsat? 

Jak je to s uznatelností nákladů při výpočtu daně z pronájmu bytové jednotky? V roce 2023 zaplaceno v rámci předpisu měsíčních plateb za správu domu a pozemku za bytovou jednotku v rámci SVJ celkem 17 722 Kč. Částka zahrnuje dlouhodobé zálohy na opravy, platbu za správu, platbu za účetnictví a havarijní službu. V roce 2023 bylo provedeno zateplení části domu částkou 975 984 Kč, na které si společenství vlastníků vzalo úvěr. Je možné částku 17 722 Kč považovat rovnou za uznatelný náklad? Nebo musím postupovat tak, že zvýším vstupní cenu bytové jednotky o podíl na zateplení (107 341 Kč) a zvýšit hodnotu odpisů o 3,4% × 107 341 Kč = 3 650 Kč? Dále v případě navýšení odpisů předpokládám nutnost každoročního krácení odvedených peněz za správu domu a pozemku o tuto částku, tj. 17 722 Kč - 3 650 Kč = 14 072 Kč. Oba postupy by tak vedly ke stejným uznatelným nákladům pro výpočet daně, což se mi nezdá. 

Fyzická osoba, občan nepodnikatel, prodal koncem roku 2023 pozemek, v roce 2023 obdržel pouze zálohu a zbytek kupní ceny bude doplacen až 5/2024. Současně v prosinci 2023 sepsal kupní smlouvu na nákup rodinného domu. Kdy má se hlásit, že obdržené finanční prostředky použije na nákup nemovitosti pro vlastní bydlení, a to do lhůty pro podání přiznání v roce 2024 nebo až 2025?