Daňové doklady - strana 7

Prosím o vyjádření, jak obecnou lhůtu pro archivaci daňových dokladů ovlivní ohlášení (probíhající) daňová kontrola, ať už na vybranou problematiku (např. transfer pricing) nebo kompletní daň z příjmů. Některé kontroly mohou trvat velmi dlouho, po rozhodnutí správce daně může následovat odvolání, příp. obnova řízení. Jakým způsobem to ovlivní lhůtu pro archivaci dokladů po ukončení daňové kontroly i v návaznosti na další zdanitelná období.

Zboží bylo prodáno jako sestava obsahující několik částí (PC, stojan, klávesnice, displej, software atd.) Na faktuře je vyfakturovaná cena za sestavu např. 139 000,-. Zákazník k faktuře obdržel dodací list, s rozpisem dodaných částí sestavy (bez rozpisu cen). Nyní byl reklamován pouze kus této sestavy (PC). Od našeho dodavatele obdržíme dobropis na tento PC. Odběratel od nás obdrží úplně jiný PC, který nakoupíme od našeho jiného dodavatele. Jak máme postupovat vůči našemu odběrateli co se týče dobropisu? Opravný daňový doklad vystavit pouze na část ceny faktury a vyfakturovat nový PC?

Při kontrole salda na pohledávky za měsíc duben jsem narazila na rozdíl ve výši 0,28 Kč, který byl způsoben tím, že zákazník zaplatil hotově fakturu, která byla vystavena i s haléři - na faktuře je částka 771,72 Kč, do pokladny zaplatil 772 Kč. Běžně se k takovým případům vystavuje interní doklad, kterým se vzniklý rozdíl vyrovná, ale teď se tak nestalo. Lze tedy interní doklad vystavit se zaúčtováním ještě do dubna, aby saldo na pohledávky sedělo? Jsme plátci DPH.

Mohu do účetnictví přijmout daňový doklad, na kterém je u našich fakturačních údajů místo oficiálního názvu uveden pouze zkrácený název naší organizace za předpokladu, že všechny ostatní náležitosti (adresa sídla, IČ, DIČ) jsou uvedeny správně?

OSVČ, plátce DPH, nakupuje materiál a zboží z Polska. Nakupuje i s jejich DPH. Má u nás provést samovyměření z jejich základu? (polské DPH si nebude žádat). Materiál bude použit na opravu budovy, kde jsou pronajímány prostory plátcům i neplátcům DPH.

Je možné, aby byl dobropis k původní faktuře vystaven s jiným kurzem než původní faktura? Potřebovala bych to vědět z hlediska DPH a účetnictví. Naše firma používá denní kurz (s jednodenním zpožděním oproti ČNB) Jedná se o dobropisy za licence (někdy se vrací celá částka, protože zákazník licenci přijal, někdy aktivoval a zrušil předčasně / někdy ani neaktivoval, ale přijal k ní veškeré údaje a pak zrušil objednávku, nicméně proces fakturace už proběhl). Jsme distributorská firma, naše fakturace tedy závisí na fakturaci od vendora. Pokud je to možné, v jakých případech a za splnění jakých podmínek?

Jednatel společnosti, zapsaného spolku, objednal zboží na sebe. Faktura má v hlavičce jednatele. Dá se prosím zavést do účetnictví a uznat jako daňově uznatelný náklad?

Jako sdílený obchod na základě komisionářské smlouvy provádíme ve svém obchodě prodej zboží (výrobků) od různuuch OSVČ. Fakturujeme jim "nájemné" za prostor. A oni nám vystavují na základě komisionářské smlouvy fakturu na své zboží, které nám dají do "komise" a my ho v našem obchodě nabídneme na jejich uhrazeném prostoru k prodeji. A zde je problém. Mají oni na fakturu napsat text „fakturuji vám zboží“ nebo „fakturuji vám za zprostředkování prodeje“? Máme v tomto spor s vlastníkem koncepce sdíleného obchodu, protože ten tvrdí, že od začátku přijímá faktury prodejců se zněním „fakturuji vám zboží“ a neměli nikdy problém s úřady, fakturují jejich faktury jako službu náklad (je to zprostředkování) a nikoliv jako nákup zboží. 

Jak máme postupovat při přijetí zálohy v CM od českého plátce DPH. Přijetí zálohy EUR 100 ZD a DPH 21 kurzem 25 kč, vystavíme daňový doklad na přijatou platbu ZD 2500, DPH 525 účtujeme přijetí zálohy 3025,- 221/324, dále daň.doklad na přij.platbu budu účtovat 324/324 2500,- 324/343 525,- Musím účtovat podvojně a nejde účtovat jen o DPH. Za měsíc vystavím konečnou fa, která pro účetnictví bude ZD 2500,- Kč 311/604 a DPH 525,-Kč 311/343 odečet zálohy (-2500 kč 311/324 a -525 kč 311/343) . Pro DPH nebudeme už nic vykazovat? Je tento postup správný? Pokud ale nebudu mít 100 % zálohy, ale jen 50 %, tak konečnou fakturou musím dofakturovat zbytek dodávky. Pro DPH bych měla použít kurz data uskutečnění plnění což je u nás datum dodání zboží, českému plátci, který nakupuje v EUR musím také uvádět kurz CM na fa. Na faktuře bychom měli tedy rozepsat zboží za kurz zálohy 50 % a zbytek na který nebyla záloha, nejdřív vyřešit část zboží se zálohou a pak zbytek zboží bez zálohy? Nedokážu si představit pokud je na fa více položek jestli je vždy šance se přesně dostat s prodejem zboží na hodnotu 50 % zálohy. Uvažuji správně? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 11. 2021 ve věci C-281/20 Ferimet

Žalobce, zastoupený advokátem (oba plátci DPH), měl v občanskoprávním sporu plný úspěch ve věci (§ 142 o. s. ř.). Soud proto rozsudkem mimo jiné uložil žalovanému, aby nahradil žalobci k rukám advokáta náklady řízení sestávající z odměny advokáta 9 000 Kč, náhrady hotových výdajů 1 000 Kč a DPH 210 Kč (§ 149, § 151 odst. 2 o. s. ř.), celkem tedy 10 210 Kč. Žalovaný celou částku 10 210 Kč uhradil na účet advokáta žalobce a ten ji obratem přeposlal žalobci (protože je to nárok žalobce a ne jeho advokáta, advokát je pouze platebním místem). Vzniká někomu povinnost vystavit fakturu, na jakou částku a s jakým DUZP? Vzniká žalobci povinnost z takto přijaté částky odvést DPH a v jaké výši, popř. daň z příjmu? Může si žalovaný, který částku uhradil, uplatnit odpočet DPH (za předpokladu, že je plátcem DPH) a v jaké výši, popř. uplatnit jako daňově uznatelný výdaj?

Vedeme účetnictví, jsme plátci DPH. Zaměstnanec si v průběhu pracovní cesty zakoupil jízdenku MHD přes telefon. Jediným dokladem je tedy SMS dopravního podniku v telefonu a poté částka 31 Kč na faktuře a ve vyúčtování telefonních služeb. Telefonní služby účtujeme na účet 518. Je možné účtovat 31 Kč jako samostatnou položku na účet 512 v rámci zaúčtování faktury telefonních služeb? U klasických papírových jízdenek uplatňujeme odpočet DPH 10%. Jak to bude v případě jízdenky, která je pouze v telefonu a o DPH nic neuvádí?

Identifikovaná osoba (IO) nakoupila od ORD z Německa zboží za částku 68 000 Eur.  1) Na faktuře je uvedena poznámka - přenesená daň - to správně uvedla ORD či nikoliv? Kdyby to ORD na faktuře neuvedla, byla by to velká chyba s nějakým dopadem pro IO?   2) Faktura od ORD vystavena dne 17. 12. 2021 a k fyzickému převzetí zboží IO došlo až 2. 1. 2022. V jakém měsíci má povinnost přiznat a odvést daň IO?  3) Na řádku 3. daňového přiznání bude přepočtená částka 68 000 EUR + česká DPH, tj. počítá se částka 68 000 Eur x náš kurz = základ daně?  4) Jakým kurzem a k jakému datu přepočte IO částku z Eur? IO má v ruce doklad od ORD.  5) Musí ještě sama IO nějaký doklad vystavit na to, že právě tento obchod přizná na řádku 3. daňového přiznání nebo již sama žádný doklad nevystavuje nebo ho vlastně nemá komu vystavit?

Obdržela jsem doklad hrazený v hotovosti. Rozúčtování na dokladu je následující: Cena včetně DPH 270,90 Kč. DPH 15 % = 35,30 Kč. Základ daně není uveden. Zaokrouhlení dokladu 0,1 Kč. Celková částka na dokladu 271 Kč. Pokud budu vycházet z poslední platné legislativy, tak se domnívám, že výpočet DPH není správný. Zaokrouhlení 0,1 Kč nevstupuje do základu daně ani do DPH, tedy podle mého by mělo být: DPH 15 %= 35,33 Kč, základ daně 235,57 Kč. Celkem tedy 270,90 Kč. Je to takto v pořádku? Mohu účtovat daň na vstupu jinak, než je uvedeno na přijatém dokladu? 

Firma s. r. o., autodopravce, měsíční plátce DPH. Nákup PHM - natural, nafta má doklady (lístky) o nákupu. Měsíční nákupy lístků třídí podle jednotlivých aut. Musím každý nákup PHM (lístek) zaúčtovat do pokladny samostatné dle datumu nákupu, nebo můžu za každé auto jednotlivě nákup PHM sečíst za celý měsíc a k poslednímu dni vyúčtovat z pokladny včetně DPH?

Naše firma s. r. o. dodává zasklení lodžií. Konečnému zákazníkovi vystavujeme fakturu my a to s 15% DPH při fyzické osobě a v režimu PDP, pokud je odběratel s. r. o. Na montáž si najímáme montážní firmy, které nám následně účtují práci v režimu PDP. Jakou sazbu použít při oddanění takto přijatých faktur – 15% nebo 21%?

Firma, SRO, má vlastní směrnici na archivaci dokladů, kde si stanovila archivační lhůtu pro archivaci primárních účetních dokladů 10 let. Důvodem je že se jedná o plátce DPH. Současně s doklady je archivováno jejich zaúčtování, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh. Po uplynutí 10 let se ve firmě sejde skartační komise, a pokud ve firmě neprobíhá žádná daňová kontrola a nic podobného rozhodne sama o skartaci účetních dokladů a nechá se skartovat profesionální firmou. O souhlas Archivu NEŽÁDÁ, protože je přesvědčena, že to není nutné. Nyní si jednatel vyslechl při školení významné české lektorky, kde byla nutnost souhlasu zmíněna. Prosím o ujištění, že souhlas Archivu ke skartaci primárních účetních dokladů není třeba a povinnost žádat o souhlas Archiv se týká pouze dokumentů, které mají "možnou trvalou hodnotu". Děkuji

Obchodní společnost používá v účetnictví čtvrtletní kurzy. Zaplatili jsme zálohu na dodávku materiálu tuzemskému dodavateli ve výši 323,50 EUR, naším kurzem zaplacená záloha činí 8 029,27 Kč, byla zaúčtována na účet 314. Dodavatel poslal daňový doklad k přijaté platbě 323,50 EUR, ve výši 8 042,21 Kč(vypočteno jeho kurzem): daňový doklad k přijaté záloze: 323,50 EUR, 8 042,21 Kč (základ daně 6 646,57 Kč, DPH 1 395,64 Kč). Základ daně na vyúčtovací faktuře dodavatele za dodání zboží byl vyčíslen na částku 6 646,57 Kč, k platbě pak 0 Kč. Jak má být správně celá transakce zaúčtována, v jaké částce má být přijat na sklad materiál, v jaké výši a kdy se bude účtovat kurzovní rozdíl? Jedná se sice o malé částky, ale realizujeme takto i větší objemy obchodů, tudíž i rozdíly budou větší.

Podnikám jako fyzická osoba, výdaje uplatňuji paušálním procentem (60 %). Maminka také podniká, uplatňuje skutečné výdaje. Maminka je mojí spolupracující osobou. Lze na ni přerozdělit do limitu 30 % můj podíl příjmů a paušálních výdajů? Může mít maminka v rámci § 7 ZDP příjmy a výdaje svoje skutečné a moje paušální?

Na našem eshopu uskutečnila fyzická osoba na své IČ objednávku. DIČ neuvedla a ARES hlásil, že není plátcem. Této osobě jsme zboží odeslali na dobírku. Zákazník od přepravce zásilku nepřevzal a zboží se nám vrátilo nazpět, dodavatel fakturu přiloženou ke zboží tím pádem ani neobdržel. Na vrácené zboží jsem vystavila opravný daňový doklad, jelikož při odeslání zboží došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Bohužel jsem po měsíci zjistila, že jsem opravný daňový doklad zákazníkovi nezaslala. Mohu si z tohoto opravného daňového dokladu DPH nenárokovat, protože jsem nesplnila podmínku doručení druhé straně, ale zaúčtovat do nákladů? Pokud lze do nákladů, tak na jaký účet 548, daňově?