DPH - strana 488

Firma s. r. o., vede účetnictví a je plátce DPH. V letošním roce 19. 3. 2010 jsme obdrželi fakturu se zdanitelným plněním 11. 3. 2009. Můžeme si uplatnit v letošním roce DPH a jak to správně zaúčtovat, aby cena bez daně byla v nákladech roku 2009 a DPH 2010. Prosím o případ. názorný příklad.

Prosím o posouzení účtování fotovoltaické elektrárny. FO na svém RD nezařazeném v obchodním majetku vybudovala fotovoltaickou elektrárnu. Má licenci a smlouvu na výrobu a prodej elektrické energie. FO je zaměstnána a současně má příjmy jako OSVČ ze živnosti, je plátce DPH. Povede účetnictví, výdaje procentem z příjmů i z licence. Osvobození od daně z příjmu za výrobu elektřiny se nevzdá. Vyrobenou elektřinu bude fakturovat EONu s DPH 20 %, stejně bude fakturovat i spotřebovanou elektřinu. Vzhledem k osvobození se bude jednat o daňové nebo nedaňové příjmy a výdaje? V daňovém přiznání nebudou žádné výnosy a náklady uvedeny? Odepisovat elektrárnu, zařazenou do 2. skupiny bude až po 5+1 letech. DPH z elektrárny uplatní nejpozději do 12-ti měsíců od vybudování a to v plné výši, protože odvádí DPH i z elektřiny spotřebované pro vlastní domácnost. Do Přehledu na sociální a zdravotní pojištění uvede kromě příjmů a výdajů ze živnosti také výdaje z el. a příjmy za prodanou elektřinu nebo i za spotřebovanou?

Fyzická osoba podnikatel, plátce DPH, vedoucí podvojné účetnictví, vyřadil 30. 10. 2009 ze svého obchodního majetku stroj a vložil jej do majetku s. r. o. (rovněž plátce DPH), kde je společníkem, a to formou příplatku mimo základní kapitál (§ 121 Obchodního zákoníku). Při vkladu majetku podnikatel odvedl DPH z ceny stanovené znalcem. Částku ve výši odvedeného DPH zaúčtoval 53x MD / 343 DAL. Je odvedené DPH z takto vloženého majetku daňovým výdajem dle § 24 zákona o dani z příjmů?

Zajímalo by mne, zda vniká povinnost se v níže uvedených případech registrovat jako plátce DPH. Jedná se o českou fyzickou osobu poskytující právní služby, tato osoba má zřízenou kancelář v ČR i na Slovensku, trvalý pobyt má v ČR i na Slovensku (převážně se ale zdržuje na Slovensku) V ČR poskytuje služby pouze českých subjektům a na Slovensku pouze slovenským subjektům. 1) v ČR má příjem za rok 2009, 750 000,-- a v SR za rok 2009 příjem 920 000,-- Služby jsou v obou státech samozřejmě poskytování jak občanům tak i osobám povinným k dani. Která částka se počítá do obratu pro povinnou registraci v ČR? 2) v případě že česká právní kancelář poskytne službu osobě povinné k dani na Slovenku nebo naopak přijme službu podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, stává se plátcem dnem poskytnutí nebo přijetí těchto služeb?

Jsem soukromý zemědělec, vedu daňovou evidenci. Chtěl bych vědět, jak se projeví vyřazení již odepsaného hmotného majetku pro osobní potřebu ve vztahu k dani z přidané hodnoty.

Jsme střední škola, zavádíme nový stravovací systém na čipy. Každému zaměstnanci jsme strhli z výplaty jistinu 600 Kč na stravné, aby bylo z čeho odečítat obědy. Jinak bude vždy na konci měsíce skutečnost za obědy odečtena z výplaty. Takže ta částka 600 Kč bude vždy zůstávat do dalšího měsíce a tak pořád dokola. Je nutné z této takzvané jistiny odvést nyní DPH? Vrátí se až když zaměstnanec přestane chodit na obědy.

Jsem plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Mohu si uplatnit odpočet DPH u faktury za telefonní služby pro firemní účely i když na daňovém dokladu od poskytovatele služby není uvedeno, chybí moje DIČ?

Společnost s. r. o., účetnictví, plátce DPH. Můžete mi prosím poradit se správným zaúčtováním dokladů týkajících se dovozu zboží. Co vše se zahrnuje do základu pro samovyměření DPH (clo, doprava - na kterou je vystavena zvláštní faktura, celní poplatky) nebo samovyměřuji DPH pouze z částky uvedené na zahraniční faktuře? Z celního úřadu mi přišla kalkulace DPH, kde je základ pro výpočet DPH přepočítaný celním kurzem nebo zda musím použít denní kurz ze dne doplnění údajů na přijaté zahraniční faktuře?

Jaká pravidla platí pro skartaci starých účetních dokladů. Mám všechny účetní doklady od vzniku firmy v r. 1993. Chtěla bych provést skartaci starých roků a nevím jak postupovat a které doklady musím nechat. Musím provést seznam skartovaných dokladů a zlikvidovat je u nějaké konkrétní firmy a nařízeným postupem?

Galeriím ze Slovenka fakturujeme roční poplatek (za uveřejnění jejich výstav v průběhu celého roku) v časopise, který vychází v ČR. Pokud nám galerie nahlásí DIČ, tak fakturujeme poplatek bez DPH dle §10b zákona o DPH. Nevím jestli se jedná o službu dle § 10b,a zda služby uvedené v § 10 se musí uvádět v souhrnném hlášení. Pokud nám galerie neuvedou slovenské DIČ tak vystavujeme fakturu s DPH a uvádíme ji ve výkaze DPH na ř. 1. Prosím o sdělení, zda postupujeme správně.

Vydavatel časopisu (plátce DPH) vytiskl inzerát o konání výstavy v Praze, který si objednal zahraniční odběratel z EU (plátce DPH ve Finsku). Výstava se koná v Praze, časopis vychází v ČR. Prosím o sdělení, zda bude faktura s DPH, když je služba V ČR.

Společnost s. r. o. zakoupila v roce 2000 nemovitost včetně pozemku, uplatnila odpočet DPH (5%),nemovitost odepisuje (úč. shodné s daň.) Stav v účetnictví k 1. 1. 2009: 021 - 1.320.191,- 031 - 193.799,- 081 - 642.496,- Jediný společník a jednatel půjčil společnosti 1.400.000,- a společnost je ve ztrátě. Jaký by byl nejlepší postup? a) s. r. o. prodá nemovitost za cenu 3.000.000,- včetně pozemku, jak se provede účetně a jak daňově (DPH i DPPO) a následně vrátí dluh společníkovi, vyplatí podíl na zisku, nebo b) jak převést majetek na společníka, který by si následně majetek prodal sám (po 5ti letech) - účetně i daňově.

Na základě jednoho kontraktu (A+B) provádí pro tuzemskou firmu „A“ (ORD v ČR) zahraniční firma „B“ (se sídlem v USA) služby (opravy a revize přístrojů) ve svých dceřinných firmách jednak v zahraničí (v Saudské Arábii a jinde) a jednak v EU (u ORD v EU) nebo v ČR u firmy „A“. Firma „B“ má v ČR organizační složku, která je plátcem DPH a daně z příjmů v ČR, ta se však daných zdanitelných plnění nezúčastňuje, pouze zajišťuje přepravu přístrojů do zahraničí nebo do EU a zpět, pojištění a celní odbavení (k dodací paritě DDP sídlo „A“). Je postupováno správně pokud: Fakturaci služeb ze zahraničí (Saudské Arábie, atd.) provede česká organizační složka firmy „B“ s českou DPH? Firma „A“ zaplatí 100% ceny služby, nebude provedena srážka ani zajištění daně na daň z příjmů. Fakturaci služeb z EU pro \\\"A\\\" od r. 2010 neprovádí česká org. složka firmy „B“, ale přímo její poskytovatel a DPH odvede firma „A“ v ČR (§ 9/1, § 108/2, § 24/3). Poskytovatel v EU podá souhrnné hlášení.

Jsme společnost s. r. o. a budeme nakupovat zboží z EU, která však má evidovaný účet v CZK. Tzn., že faktury budou znít na CZK, avšak sídlo společnosti je v Německu. Jedná se o zboží v oblasti instalatérství. Jak máme postupovat a co vše musíme splnit v případě příchodu zboží a takové faktury? Dodavatel je jinak ve své zemi plátce DPH. Dopravu zboží bude zajišťovat dodavatel (pravděpodobně přes přepravní společnosti). Musíme dělat intrastat?

Jsme s. r. o., plátci DPH v ČR, ale i registrováni k DPH na SK. Provádíme službu - práce na nemovitosti na SK. Zde si také nárokuji DPH (nákup materiálu) a odvádím DPH (fakturace). Ale nyní jsme nakoupili materiál, půjčili nářadí, (dobíjení mobilů pracovníků pro pracovní účely) atd. v ČR a sami převezli na SK. Mám řádný daňový doklad + zjednodušený daňový doklad s českou DPH. Mohu si toto české DPH nárokovat v Česku, i když na výstupu neodvádím DPH do ČR. Nebo mám požadovat u řádného daňového dokladu přepsání na DPH SK - bez DPH (ale jak doložím, že toto zboží přešlo na SK), ale co ostatní zjednodušené doklady?

Podnikatel, fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, provádí pro slovenskou firmu služby spočívající v úpravě a kácení stromů ve Francii. Domnívám se, že místo plnění služby je na Slovensku, pokud je slovenská firma registrovaná k DPH, a český subjekt bude fakturovat bez DPH. Pokud by tomu tak nebylo je místem plnění ČR a český podnikatel bude fakturovat s DPH. Ovlivňuje nějakým způsobem výše uvedené pro českého podnikatele skutečnost zda příjemce služby ve Francii je nebo není plátce DPH?

Firma s. r. o., plátce DPH, podvojné účetnictví, má 4 zaměstnance. Každý měsíc pro tyto zaměstnance koupí v jídelně u plátce DPH stravenky, které jsou platné jen v této jídelně. Na prodej stravenek vystaví pouze nedaňový doklad. Stravenky prodá zaměstnancům za část ceny a zbytek tvoří příspěvek zaměstnavatele zaměstnancům na stravování. Považuji stravenky za ceniny a tudíž účtuji všechny zápisy vč. příspěvku zaměstnavatele bez DPH takto: nákup stravenek 213/211, prodej stravenek zaměstnancům 211/213 a příspěvek zaměstnavatele na stravenky 51x/213. Je z hlediska DPH tento postup správný? Je možno účtovat stravování zaměstnanců a příspěvek na stravování bez stravenek - rovnou za hotové a s DPH nebo bez DPH?

V těchto dnech jsme obdrželi od našeho dodavatele tepla a TÚV fakturu - vyúčtování za rok 2009 (období 1. 1. - 31. 12.). Dodavatel je plátce DPH my naopak nejsme. Na faktuře je uváděno zdanitelné plnění 23. 2. 2010 a DPH 10 %. Dle mého názoru jsou oba údaje chybné. Mělo být zdanitelné plnění 31. 12. 2009 a DPH 9 %. Dle ústního vyjádření jsou jejich údaje správné. Mimo jiné zastávají stanovisko, že při našich měsíčních platbách záloh na teplo nemusí jako účetní operaci (platbě) snižovat zálohu o DPH, t. j. 343 / 314.

Společnost s. r. o., plátce DPH pronajímá ve své nemovitosti nebytové prostory několika nájemcům, též plátcům DPH. U nájemného se uplatňuje DPH. Nájemci platí měsíční zálohy na služby (elektřina, voda, plyn). Existuje nějaká lhůta ve které je pronajímatel povinen vyúčtovat nájemcům tyto zálohy, když on sám obdrží faktury od dodavatelů energií? Musí v nějaké lhůtě zúčtovat každou došlou fakturu? Problém není tolik u faktur za elektřinu a plyn (vždy 1 za rok), ale u vodného a stočného, u kterých je několik faktur za rok. Nestačilo by vystavit nájemcům za vodné a stočné jednu zúčtovací fakturu na konci roku?

Mám dotaz ohledně účtování stravného od r. 2010, když si nárokuji na vstupu DPH a rozděluji to 50% na 527 a 50 % na 335. Jakým způsobem to mám dále rozúčtovat.