DPH - strana 5

Je uzavřena smlouva o dílo, dodávka díla horizontální větrná turbína – projektová dokumentace, stavební povolení, regulátory energie, stožár, kabeláž, trasování, příslušenství, montáž, revize, oživení. Místo plnění ČR, na pozemku odběratele, dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Použijeme režim přenesení daňové povinnosti?

Jse, podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a koupím vozidlo za účelem dalšího prodeje v roce 2024 a v roce 2025 se rozhodnu, že ho budu používat jako dlouhodobý hmotný majetek. Jaké to má daňové dopady z pohledu DPH a daně z příjmů? 

Podnikající fyzická osoba, neplátce DPH, pořídila v dubnu 2025 stroj z Turecka. Tento stroj dovezla do ČR (volný oběh) a celnímu úřadu uhradila při dovozu DPH. Stroj je určen výhradně pro podnikatelské účely a je v obchodním majetku. Podnikatel předpokládá, že v nejbližší době požádá o dobrovolnou registraci k DPH. Dotazy: Bude mít podnikatel jako nový plátce možnost uplatnit si zaplacené DPH z dovozu při registraci (§ 79 ZDPH) v prvním daňovém přiznání k DPH? Pokud by registrace proběhla až v roce 2026, vznikne nárok pouze ve výši 4/5 DPH?

Česká s. r. o., plátce DPH, dostala fakturu za zboží od společnosti usazené v Irsku. Hodnota zboží převyšuje 326 000 Kč. Irská společnost nemá VAT number, který je zveřejněno v systému VIES. Je to správně, že irská společnost nemá VAT number a prodává zboží do jiné země v EU? Jaký důsledky ponese česká s. r. o., pokud pořídí zboží u společnosti, která je usazena ve členském státě a nemá VAT number? Žádný reverse charge a osvobození podle zákona? Má česká s. r. o.  povinnost uhradit DPH z faktury za nakoupené zboží? 

Jakou sazbu DPH použít na montáž dřevěné terasy u rodinného domu určeného k bydlení, kolaudován byl v roce 2013? Zápis v katastru nemovitostí: způsob využití stavby rodinný dům. Dům slouží k bydlení. Jedná se o náhradu původní terasy, která byla poškozená a byla nahrazena terasou novou. Terasa je přimontována na podkladových latích upevněných v terčích, navazuje přímo na francouzská okna v přízemí, ze kterých se na ni vstupuje z interiéru domu. Terasa je částečně zastřešena pergolou, která se nijak neupravovala. Lze na dodání dodání terasy použít sníženou 12% sazbu DPH?

Společnost s r. o., neplátce DPH, vystavuje faktury za služby s přesahem do dalšího roku. Vstupuje do obratu pro DPH celá částka faktury, nebo jen její časové rozlišení? Např. faktura vystavená v roce 2025 na služby, které se uskuteční částečně v roce 2025 a částečně v roce 2026. Do obratu pro DPH za rok 2025 tedy vstupuje jen ta část služeb uskutečněná v roce 2025, nebo celková částka faktury?

Česká s. r. o. je plátce DPH, jedná se o cestovní agenturu. Nakoupila letenky u jiné s. r. o., nákup letenek je bez DPH. Prodala tuto letenku FO také bez DPH. Bude tato částka v přiznání k DPH na řádku 0 jako osvobozené plnění, nebo by se to mělo uvádět na nějakém jiném řádku?

Je výplata pojistného plnění za náhradu škody na nemovitosti zahrnuta do obratu DPH u pronajímatele nemovitostí dle § 4a zákona o DPH? 

Nájemce v roce 2025, po 4 letech (zařazení TZ bylo v roce 2021), opustil pronajatý prostor a bezúplatně ponechal TZ pronajímateli. Chtěla bych se zeptat, zda plátce, který bezúplatně ponechal TZ, musí v takovém případě postupovat následovně: aplikovat fikci uskutečněného plnění a dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH odvést DPH z daňové zůstatkové ceny TZ k datu předávacího protokolu, nebo dle § 78d zákona o DPH provést úpravu odpočtu DPH a částku ve výši 6/10 vrátit státu? 

V expertní odpovědi ze dne 8. 9. 2025 Podstatná změna stavby, OaO ID 54629 jsem se dočetla následující: „Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se podle § 56 odst. 5 ZDPH účinného od 1. 7. 2025 rozumí takový zásah provedený na dané věci, jehož cílem je změna jejího využití nebo změna podmínek jejího obývání, a současně náklady na tuto změnu bez daně přesáhnou 30 % základu daně při následném dodání.“ Pokud je tedy situace, kdy byla společností (neplátce DPH) v ČR nakoupena budova, která byla podle katastru nemovitostí vedena jako ubytovací zařízení a nyní se tato budova rekonstruovala (pouze vnitřní prostory, přičemž tato rekonstrukce nepodléhala kolaudaci a hodnota rekonstrukce je vyšší než 30 % základu daně při následném dodání) a rozdělila na apartmány, které se prodají fyzickým osobám za účelem bydlení, bude se jednat o změnu využití nemovitosti? Pokud ano, bude tedy již první prodej apartmánu podléhat DPH?

Manželé, oba OSVČ soukromí zemědělci, plátci DPH, založili farmu s. r. o., také plátce DPH, do které budou vkládat majetek (budovy, některé pozemky, zvířata, zásoby a provozuschopné stroje) vkladem do základního kapitálu. Vše se teď řeší u notáře. Jak budou postupovat z pohledu DPH a daně z příjmu FO i PO? Budou jako OSVČ nebo s. r. o. něco danit? A ještě mají staré stroje, dávno odepsané a nepoužívané, které se do s. r. o. převádět nebudou. Dle odhadce nemá ani cenu je vkládat do s. r. o. Zůstanou v majetku OSVČ, která ale bude končit živnost. Bude za tyto stroje odvádět nějakou DPH, případně daň z příjmu? Pokud ano, z jaké částky a k jakému datu? 

Plátce DPH uplatňuje u vozidla, které využívá v podnikání, ale nemá ho vloženo do majetku cestovní náhrady. Může i přesto z nákupů PHM (v tomto případě LPG) uplatňovat DPH?

Společnost, obchodník s cennými papíry, plátce DPH, zajišťuje pro klienty obchody s cennými papíry. Za zprostředkování těchto obchodů inkasuje od protistran provizi (účtováno do výnosů). Tyto provize jsou osvobozené od DPH a společnost je vykazuje na řádku 50 přiznání k DPH. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu si společnost u klientů, kterým je poskytována služba obhospodařování majetku zákazníka, nesmí obdrženou provizi ponechat. Proto provizi související s těmito obchody klientům vrací. V přiznání k DPH společnost tyto vratky provizí nevykazuje, protože se domnívá, že vratky provizí nejsou předmětem DPH a jedná se pouze o finanční vypořádání (účtováno jako snížení výnosů). Na řádku 50 přiznání k DPH jsou vykázány provize v plné výši, tj. včetně provizí, které budou klientům vráceny, vratky provizí se v přiznání k DPH nevykazují a osvobozená plnění na ř. 50 nekorigují. Je tento postup z hlediska DPH správný?

Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, účinná od 1. 1. 2025 upravila také ustanovení, které se týká ručení. Podstatnou změnou je zavedení tzv. vyvratitelných domněnek. Slovy zákona: „má se za to, že“. Procesně se tím odebralo břemeno prokazování z beder správce daně, protože on byl tím, kdo musel před novelou prokazovat, že plátce „věděl nebo vědět měl a mohl“. Kromě toho byl zrušen limit, od něhož se při úhradě na nezveřejněný bankovní účet stával příjemce plnění ručitelem. Po novele riskuje plátce úhradou v jakékoliv výši na nezveřejněný účet, že bude vyzván finančním úřadem, aby daň neodvedenou dodavatelem sám zaplatil.

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

S. r. o., autoservis, vede účetnictví a uplatňuje místo skutečných výdajů na PHM a parkovné paušál. Vozidlo je příležitostně půjčeno klientovi po dobu opravy, klient za to hradí půjčovné. Jinak je vozidlo využíváno jako služební. Lze odečítat paušál v plné výši, nebo jen ve zkrácené? Pokud by se toto vozidlo opravovalo, a chtěli bychom uplatnit DPH, je nutné vést knihu jízd? Vozidlo bylo koupeno od neplátce daně, takže jsme doposud knihu jízd nevedli.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, byla vystavovatelem na akci Země živitelka v Českých Budějovicích. Firma se zabývá realizací FVE. Na akci nakoupila vstupenky v hodnotě 85 Kč bez DPH – celkem za 6 885 Kč bez DPH. Vstupenky rozdala svým zákazníkům i potencionálním zákazníkům. Jak v tomto případě postupovat z hlediska DPH a DPPO. Můžeme si z tohoto plnění nárokovat DPH? Bude pro nás tento náklad daňově uznatelným nákladem? 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má v majetku nemovitost-byt a chtěl by ji převést do osobního užívání. Jaké daňové dopady jak z hlediska daně z příjmů, tak z hlediska DPH by měl tento převod? 

Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila 10. 1. 2024 zálohovou fakturu (daň odvede zákazník), která byla zaplacena 15. 1. 2024. Účetní v lednu 2024 odvedla z této faktury 21% DPH, což byla chyba. Zálohová faktura byla vyúčtována až v únoru 2025 v režimu přenesení daňové povinnosti (dle § 92 ZDPH). Jak opravit zálohovou fakturu z 10. 1. 2024, kdy se odvedla 21% DPH – dobropisovat s datem leden 2024?