DPH - strana 5

Společnost Zdraví je prodejcem produktu Stále fit zařazeného v celním sazebníku jako 210690 se sazbou DPH 12 %. Na tento produkt společnost Zdraví vlastní výrobní recepturu (tzn. přesnou definici kvality a množství surovin, výrobní postup). Společnost Zdraví však pro výrobu tohoto produktu nemá výrobní kapacitu, nechává si jej tedy vyrobit u společnosti Linka. Společnost Zdraví dodá společnosti Linka své vlastní suroviny. Mezi společností Zdraví a Linka není uzavřena smlouva, vše probíhá na základě osobní dohody. Společnost Zdraví je uvedena na produktu Stále fit jako výrobce. Podstatou celého procesu ve společnosti Linka je použití dodaných surovin společností Zdraví, jejich navážení, smíchání dle výrobní dle výrobní receptury, naplnění do obalů, označením etiketou, zabalením do sekundárního obalu. Jaká sazba bude použita v případě v rámci vztahu mezi společností Linka a společnosti Zdraví? Jedná se o poskytnutí služby – kompletaci výrobku dle zadání společnosti Zdraví se sazbou DPH 21%, nebo o dodání zboží se sazbou DPH 12 %? Byl by rozdíl v sazbě DPH v případě, že by část surovin dodávala společnost Linka?

Prodáváme zboží na Slovensko a máme s odběratelem ujednáno, že nám může vrátit část neprodaného zboží. V takovém případě vystavujeme opravný daňový doklad v režimu reversecharge. Jak ovšem tuto situaci správně zachytit v intrastatu? Četl jsem sice manuál intrastatu, ale nevím, jestli jsem tomu dobře porozuměl. Čili správně vykázat jako přijetí zboží s kódem 21? V účetním programu však máme z důvodu OPD mínusové položky. Nejsem si jist, jestli ovšem produkt Celní správy InstatDesk dovoluje uvádět mínusové zápisy.

Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?

S. r. o. provozuje běžnou činnost s plným nárokem na odpočet DPH a do toho loni koupilo byt k pronájmu občanům-osvobozené plnění bez nároku. Spočítali jsme zálohový koeficient, celý rok ho používali a v posledním daňovém přiznání vypočetli vypořádací koeficient. Byl 97 %, takže po zaokrouhlení dle § 76 odst. 5 činí 100 %. Letos se ale pořídil druhý byt a začal pronajímat i ten. Máme dál používat starý vypořádací koeficient z 12/2023 ve výši 100% i když se změnili podmínky (místo jednoho bytu dva, nebo můžeme vypočíst nový zálohový koeficient podle změněných podmínek 91 % a použít ten?

Český podnikatel, plátce DPH, má realizovat službu tapetování + prodej tapet občanovi v jeho bydlišti ve Švýcarsku. Budeme fakturovat s 21% DPH?

Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082? 

Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba, pořizuje z EU od plátců zboží. Vztahuje se k pořízení zboží z EU nějaký limit, při nepřekročení kterého česká s r. o. nemusí platit DPH? Dřív ten limit existoval. 

Mám k dispozici jeden vývozní doklad na vývoz zboží do USA vystavený na naši společnost (vývozcem je naše společnost), na kterém jsou uvedena čísla 3 faktur, dvě jsou vystavené naší společností, třetí je vystavena naším dodavatelem. Jakou částku mám uvést do vývozu zboží v DPH? Obávám se, že pokud vykážu v DPH jen naše vystavené dvě faktury, tak FÚ bude po nás chtít i ten rozdíl, nebo může i zákazník uvést ve svém DPH ten rozdíl? Nebude problém, že je vývozní doklad vystavený jen na nás? 

Firma A, která má sídlo v ČR a je plátcem DPH poskytuje službu do EU. Službu poskytuje firmě B, která je plátcem DPH a má slovenské DIČ. Služba obsahuje vykládku, balení a nakládku zboží. Firma B SK pošle firmě A CZ své zboží. Firma A CZ zboží vyloží z transportu, zabalí do patřičných beden a naloží zboží do dalšího transportu ke konečnému zákazníkovi, který je na území ČR. Bude tato služba balení pro slovenskou firmu s místem plění podle § 9 ZDP nebo bude místo plnění v tuzemskou a faktura za službu balení by se vystavovala s tuzemkou daní? Je podmínkou pro PDP aby se zboží vrátilo zpět na území EU? 

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Společnost má zálohový koeficient na DPH z důvodu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Osvobozené plnění bez nároku na odpočet jsou úroky z poskytnutých půjček. Nyní společnost pořizuje vozidlo, které bude používat pro svoji ekonomickou činnost. Musí DPH z nákupu vozidla krátit zálohovým koeficientem? 

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, podniká více než 10 let. Předmětem podnikání mimo ostatních má taky "Pronájem a půjčování věcí movitých" Skutečný popis podnikání, resp. výkony: dlouhodobý pronájem nemovitosti, souboru strojů, 6-ti osobních vozidel vyšší cenové kategorie již několik roků. V minulém roce objednal další vozidlo vyšší cenové kategorie (překročení limitu 2 mil. Kč bez DPH) , které bude dodáno až v roce 2024. Má nějakou možnost v rámci podnikání, případně krátkodobějších nájmu na uplatnění odpočtu DPH nad výše uvedený limit a taky možnost uplatnění daňových odpisů ?

Máme majetek na účtu 042 - ke dni registrace není zařazen ani nemůže. Máme možnost při registraci DPH odpočet z přijatých plnění na tuto nemovitost? 

Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 

Česká firma plátce DPH uzavřela smlouvu o účinkování českého hosta v TV pořadu v Bratislavě (slovenská firma je plátce DPH. Ve smlouvě je uzavřená odměna ve výši 300 EUR brutto. Jak to bude pro českou firmu s DPH? Máme částku uvést do přiznání DPH na ř. 21 ?

Český daňový rezident, občan Polska, měl kromě zaměstnání v ČR ještě práci na DPP a na smlouvu o dílo v Polsku. Práce byla v oboru IT a fyzicky byla vykonána na dálku z Prahy. Polský zaměstnavatel/klient srazil z těchto příjmů polskou daň. SZDZ mezi ČR a Polskem zjednodušeně říká, že příjmy ze zaměstnání a obdobné příjmy (smlouvu o dílo zařazuji také sem, protože ve smlouvě není jiná bližší kategorie) se zdaňuji tam, kde byla vykonávána práce. Podle všeho nemůžeme použit žádnou z metod zamezení dvojího zdanění, protože v tomto případě zaměstnavatel/klient nesměl podle SZDZ srazit daň v Polsku. To by ale znamenalo, že příjem z Polska se má zdanit v ČR podruhé jako příjem podle § 6 ZDP, s mizivou perspektivou vracení sražené polské dani. Prosím o posouzení, zda tuto situaci hodnotím správně.

Naše společnost na základě § 21 odst. 8 ZDPH v minulosti odvedla daň z přidané hodnoty u dlouhodobé zakázky ke konci roku následujícího po roce, kdy plnění bylo započato. Zakázku jsme jako subdodavatel měli fakturovat na českého plátce daně. Konečným odběratelem byl zákazník z Ukrajiny. Z důvodů válečného konfliktu však byla zakázka ukončena. Dle smluvních podmínek pro naši společnost v tomto případě bohužel neplyne žádné vyrovnání. Dotaz: je možné k okamžiku ukončení kontraktu využít § 42 odst. 1 ZDPH resp. §42 odst. 3 písm. a) a tím opravit základ daně resp. získat daň odvedenou v minulosti zpět?

Klient dodává zboží (nábytek) českému odběrateli pro jeho soukromou potřebu - vybavení jeho domu na Kapverdských ostrovech. Český občan má „zelenou kartu“ na Kapverdských ostrovech, žije střídavě tam a v ČR (50:50). Nábytek si koupí od českého dodavatele s tím, že ho vyveze a chce vystavit fakturu bez české DPH. Zboží bude přepraveno českým kupujícím na jeho náklady do Portugalska a následně lodní přepravou na Kapverdy. Z EU tedy vystoupí v Portugalsku. Celní formality a lodní přepravu zajišťuje pro českého kupujícího společnost MAERSK. Dokumenty o vývozu odběratel následně zašle českému dodavateli. Může český dodavatel vystavit „vývozní fakturu“ bez české DPH? 

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň?