DPH - strana 6

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

Jsme soukromá škola poskytující mezinárodní maturitu IB. Firma z UK, která IB zkoušky poskytuje, nám náklad vyfakturuje s nulovou DPH, jelikož v Anglii tyto zkoušky dani nepodléhají. Škola náklad v plné výši přefakturuje studentům. Jak máme prosím naložit s DPH v Čechách? Podléhají tyto zkoušky v ČR DPH? Má probíhat přefakturace s nebo bez DPH? Má být na faktuře DPH vyčísleno? Jen dodám, že tyto zkoušky jsou nezbytné pro dosažení středoškolského vzdělání.

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Dodavatel z EU vyslal svého zaměstnance - servisního technika z EU k našemu CZ zákazníkovi. Díly potřebné pro opravu si přivezl s sebou - nám vystavil fakturu na všechny díly, které k zákazníkovi vezl. Nemáme tedy žádný důkaz o přepravě do ČR. Je to takto v pořádku? Musíme si sehnat důkazní prostředky od dodavatele? Případně jaké? Díly, které při opravě neupotřebil, přivezl zpět dodavateli do EU. Dodavatel nám vystavil dobropis na tyto nepoužité díly. Požaduje od nás vystavení dodacího listu na tyto díly. Můžeme přijmout dobropis, kde opět nemáme žádný důkazní prostředek, o přepravě vrácených dílů dodavateli do EU? Je nutné mít důkazní prostředek?

Mám povinnost stát se identifikovanou osobou, pokud poskytuji služby dentální hygieny pro polskou zubní ambulanci (i když činnost dentální hygieny je v ČR osvobozena od DPH)? 

V rámci ubytování je možnost si na pokoji zakoupit drobné občerstvení (brambůrky, oříšky, čokoládu, paštiku, sušenky). Jaká sazba DPH se na tyto potraviny vztahuje? Bude stejná sazba DPH použita i v restauraci, která toto drobné občerstvení prodává např. k pivu?

Společnost s r. o. uhradila fakturu za službu přijatou z EU vystavenou v USD, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Tuto fakturu uhradila z českého účtu, kde je uveden kurz, který použila banka. Jaký kurz mámě použít pro přepočet (denní kurz nebo kurz, který použila banka)? Pokud platíme přijaté faktury z EU v EUR, tak používáme účet vedený v EUR. 

Provozuji e-shop v ČR jako neplátce DPH, občas na tomto e-shopu nakupují i Poláci. Mám povinnost stát se identifikovanou osobou? Děkuji.

Od 1. 1. 2024 platí nově dle  § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, že dnem uskutečnění plnění je zároveň i datum vystavení faktury u energií. Jak to bude za měsíc 12/2024, když faktury od ČEZu za elektřinu,plyn a teplo budou mít DUZP např. 10. 1. 2025, tak chápu, že DPH se uplatní v 1/2025, ale jde mně o náklady vzniklé za 12/2024, dříve DUZP bylo např. 31. 12., takže náklady se účtovaly do daného roku. Za mě náklady vzniklé v prosinci dle časové a věcné souvislosti, by se měly účtovat do r. 2024, kdy vznikly, ale vůbec si tím novým zněním zákona nejsem jistá. Protože se u nás jedná o poměrně velké náklady a ovlivní se tím výsledek hospodaření, proto mě to zajímá. A jak budeme my fakturovat nájemcům energie za 12/2024? DUZP a vystavení faktury za energie budou např. 10. 1. 2025, ale datum účetního případu bude 31. 12. 2024, tak aby výnosy vzniklé za prosinec šly do r. 2024 nebo až do r. 2025?

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 

S jakou sazbou DPH vystavit fakturu u provize za zprostředkování pronájmu družstevního bytu/bytu v osobním vlastnictví/komerčního prostoru?

Klient nakupuje zboží od firmy v Lotyšsku (impregnant), má sklad v Německu. Prodal zboží v Německu a Rumunsku. Obchod v nákupu a prodeje mimo ČR. Do kterých řádků v přiznání DPH mám dát DPH z přijatých a vydaných faktur za zboží a přepravní služby tohoto zboží? Týká se tohoto obchod EORI nebo INTRASTAT?

Vznik společnosti s r. o. dne 1. 11. 2023, plátce DPH od 20. 2. 2024. 1) Společnost zaplatila zálohu v prosinci 2023 ve výši 100 000,- na nákup automobilu, který bude dodán během roku 2024. Musím uplatnit DPH ze zálohy v prvním přiznání k DPH za únor, nebo lze uplatnit celé DPH z konečné faktury? 2) Společnost nakoupila v roce 2023 drobný majetek > 10.000,-, na dokladu samozřejmě neuvedené DIČ. Mohu uplatnit DPH z těchto dokladů > 10.000,- v prvním přiznání k DPH? Nebude problém v kontrolním hlášení? Popř. je potřeba žádat o opravné doklady, kde bude již uvedené DIČ? 

Firma s r. o. chce ukončit registraci k DPH. Splňuje podmínky pro ukončení registrace jen chci ověřit nákup pozemků. Pozemky byly nakoupeny v roce 2017 od občana a při nákupu nebyla uplatněna DPH, tím pádem se DPH ani nebude odvádět. Důvodem nákupu pozemků bylo na těchto pozemcích vybudovat bytový komplex. K tomuto záměru ovšem nedošlo a již nedojde. V souvislosti s tímto záměrem vynaložila spoustu nákladů, které jsou zaúčtovány na účtě 042 a byl u nich uplatněn odpočet DPH. Má uplatněný odpočet DPH u těchto nákladů nějaký dopad při ukončení registrace plátcovství DPH?

1. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z Německa od dodavatele s VAT DE . Má plátce vyměřit DPH jako u pořízení zboží s nárokem na odpočet? Poté zboží odešle do Německa zboží (fólie) k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. 2. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z České republiky od dodavatele s DIČ CZ. Má pořizovatel nárok na odpočet? Zboží (fólie) jsou přepraveny do tuzemska a poté odeslány do Německa k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. Výrobní stroj bude po otestování instalován v ČR. 

Jsme s. r. o., plátce DPH, a naší činností je výroba promo staveb na dočasné eventy nebo veletrhy, podia, zahrádky, vybavení do gastro provozů, mobilní bary, atd. Vše dodáváme s montáží a instalací. Vždy se jedná o sezónní záležitost nebo pouze na daný event. Bude se jednat o přenesenou daňovou povinnost podle § 92e ZDPH? Nebo by se jednalo o přenesenou daňovou povinnost pouze tehdy, kdyby to bylo nainstalované k nemovitosti? 

Bod 2 přílohy IV směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům, které podmiňují uplatnění snížené sazby daně z přidané hodnoty na služby opravy a renovace soukromých bytů a obytných domů tím, že dotyčné byty a domy jsou ke dni provádění těchto prací skutečně užívány jako obydlí.

Článek 183 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty má být vykládán v tom smyslu, že: osoba povinná k dani má nárok na to, aby její vnitrostátní daňový úřad zaplatil úroky z prodlení při nadměrném odpočtu daně z přidané hodnoty, pokud tento daňový úřad tento nadměrný odpočet nevrátil v přiměřené lhůtě. Způsoby uplatnění těchto úroků patří do procesní autonomie členských států, která je vymezena zásadami ekvivalence a efektivity, přičemž vnitrostátní pravidla týkající se zejména okamžiku, od kterého se mají počítat případně dlužené úroky, nesmí vést k tomu, aby osoba povinná k dani byla zbavena přiměřené náhrady za ztrátu. způsobenou opožděným vrácením uvedeného nadměrného odpočtu.

Některým zákazníkům poskytujeme "freshservis", tzn. že pokud jim u nějakého námi dodaného zboží projde expirace, mají nárok nám ho vrátit a my jim na to vystavujeme 100 % ODD. Ozvala se účetní od zákazníka a rozporuje sazbu DPH na ODD. Trvdí, že ODD má být s 15% dle původní fakturace. My se však domníváme, že v tomto případě nemají pravdu - expirace totiž prošla až v roce 2024, vrácené zboží bylo vyzvednuto řidičem 16. 1., toto máme i jako DUZP a ODD tedy se sabou 12 %. Pro úplnost ještě dopnlňujeme, že info o původním dokladu v těchto případech nelze nikdy doplnit přesně, protože zákazník si nějakou položku s jednou expirací může objednat na několika dokladech a v ten moment není průkazné, ze které dodávky vrácené zboží pochází.