FKSP, cestovní náhrady - strana 34

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH. Potřebuji poradit v oblasti výše stravného - SRN. Vyplácím našemu řidiči 34 EUR na jeden den, ale zřejmě chybně (45 EUR kráceno o 25 %). V zahraničí pobývá nad 6 hodin, ale ne přes 12 hodin, takže bych asi měla krátit 1/2 sazby. Lze zachovat výši 34 EUR, když horní hranice stravného není stanovena s tím, že bych např. upravila vnitropodnikovou směrnici nebo část stravného oddělila jako kapesné? Jedná se cca o 7 cest v roce.

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví. Dle sdělení našich zaměstnanců nemusí v jiné velké firmě zaměstnanci, kteří mají přidělen vůz také k osobní potřebě, vyplňovat knihu jízd a soukromé jízdy jsou jim účtovány paušálem. Je to možné, je to správně? Pokud ano, jak správně postupovat?

Může být v pracovní smlouvě? \"Místo výkonu práce...\" a zároveň \"místo pravidelného pracoviště pro účely poskytování cestovních náhrad.....\", přičemž místo výkonu práce je Česká republika, místo pravidelného pracoviště Slovenská republika.

Učitelé mají v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce uvedeno město Plzeň. Je to z toho důvodu, že škola má 4 detašovaná pracoviště a učitelé přejíždějí mezi nimi. Po vydání nového ZP a zrušení Pracovního řádu pro pracovníky škol a školských zařízení, jsem s učiteli uzavřela v souladu s § 2 odst. 4 ZP dohodu o jiném místě výkonu práce (na pracovišti jsou učitelé od 7,30 - 14,15, pak je pracovní doba přerušená do 15,15 hodin, poté následuje opět výkon práce, ale na jiném místě /místo bydliště/ tak, aby bylo naplněno penzum plné pracovní doby). V tomto ustanovení je uvedeno, že pokud je práce vykonávána na jiném dohodnutém místě, je to na zodpovědnost a náklady zaměstnavatele. O jaké náklady se konkrétně jedná a je zaměstnavatel povinen tyto náklady proplatit, nebo se jich může zaměstnanec vzdát? Předpokládám, že se v tomto případě nejedná o cestovní náhrady. V komentáři k ZP nejsou tyto náklady specifikovány.

Jsme příspěvková organizace - SOU a naše pracovnice (učitelka odborného výcviku), má v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce \"SOU Sedlčany\". Od 1. 9. 2007 bude se svým souhlasem pracovat jako učitelka odborného výcviku na pracovišti odborného výcviku SOU Sedlčany (školní kadeřnictví), které se nachází v Příbrami. Bude mít nárok dle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce § 152 písm. d) na cestovní náhrady?

Jak se posuzuje přesčasová práce na pracovní cestě? A jak je to v situaci, když zaměstnanec na pracovní cestě řídí služební vozidlo? Je potom zpáteční cesta po stanovené pracovní době, přesčasovou prací? Příklady: 1) Zaměstnanec vykonává funkci servisního technika, který je každý den vysílán zaměstnavatelem na pracovní cestu k výkonu své práce mimo sjednané místo výkonu práce v pracovní smlouvě (většinou je to bydliště). Pracovní doba je stanovena od 6:00 do 14:30 hodin. Vlastní výkon práce trvá v průběhu dne 5 hodin a zbytek stráví jízdou v autě (např. 4 hodiny). Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou ke které náleží prémie - část prémie je stanovena procentem z měsíční mzdy za odpracovanou dobu, část podle počtu servisních zásahů, prodeje náhradních dílů, počtu ujetých kilometrů. Vlastní výkon práce je většinou prováděn ve stanovenou pracovní dobu, tzn. v době od 6:00 do 14:30 hodin, zbytek doby tráví řízením auta, a to i po pracovní době. Do místa bydliště se vrátí např. v 15:30 hodin. Jedná se již o hodinu práce přesčas? A co v případě, že není dostatek servisních zásahů a zaměstnanec vyjede k zásahu např. až v 10:00 hodin. Jaké by bylo nejvhodnější rozvržení pracovní doby? 2) Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu od 7:00 do 15:30 hod., firma ho vyšle na školení, které probíhá v jiném městě a je nucen cestovat např. od 5:00 hod. do 18:00 hod. Samotné školení probíhá od 8:00 do 14:00 hod. Jak se správně vykazuje odpracovaná doba do evidence docházky?

Klient nemá vlastní vozidlo, a to které používá, patří družce tohoto klienta a ta je napsaná i jako majitelka automobilu v technickém průkaze. Silniční daň by podle mě měla zaplatit jeho družka a může si klient psát cesťáky, které si dá do nákladu do podnikání?

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Naše firma získala zakázku cca 150 km od místa podnikání. Zaměstnanci firmy byli přes týden ubytováni v penzionu v místě akce (cca 3 měsíce). Lze úhradu za ubytování zaměstnanců zahrnout do nákladů?

Se svými zaměstnanci jsem uzavřela dohodu, o jiném místě výkonu práce - výkon práce stanoven od - do. Tento výkon práce je na odpovědnost zaměstnavatele a na jeho náklady. Jsem povinna proplácet zaměstnancům náklady spojené s dohodou, nebo se těchto nákladů zaměstnanec může vzdát a nepožadovat jejich proplacení?

Jsme základní škola zřízená obcí, dostáváme příspěvek na provoz od zřizovatele a dotace na mzdy z krajského úřadu. Chtěla bych vědět, jestli cestovní náhrady spojené se služební cestou našich zaměstnanců (např. jízdenky, stravné, nocležné) je možné hradit z dotací poskytnutých krajem (z ONIV), nebo se musí hradit z provozních prostředků?

Je možno uzavřít ve vlastní firmě dohodu o provedení práce a) se společníkem s. r. o, který jinak pro společnost nepracuje, b) s jednatelem společnosti na jiný druh práce než je práce jednatele (např. jednorázové mytí oken), c) s vlastním zaměstnancem na práci, která není součástí hlavního pracovního poměru (např. sekání dřeva na otop kanceláře)? Je možno k dohodě o provedení práce sjednat jako další ujednání náhradu cestovních výloh např. za použití soukromého vozidla pro práce uvedené v dohodě?

Které náklady je možné považovat za daňově uznatelné, a které naopak ne u společníka s. r. o? Jedná se mi zejména o jednorázovou odměnu, stravné na valnou hromadu.

Fyzická osoba, zabývající se výstavářskou činností je velmi často služebně v zahraničí. Může si do nákladů dávat zahraniční stravné a kapesné ve výši jako zaměstnanci v podnikatelské sféře?

Jsme příspěvková organizace - základní škola, nejsme plátci DPH, účetnictví si vedeme sami. Dotaz se týká nároku na stravné u pedagoga, který je ve škole v přírodě, celodenní stravu má hrazenou fakturou. Má přesto po vyplnění cestovního příkazu nárok ještě na stravné (podle délky hodin pracovní cesty)? Jak je to u školního výletu, kde si pedagog zakoupí jídlo během dne sám a vyplní si cestovní příkaz.

Jsme společnost s ručením omezeným a provádíme montážní práce v tuzemsku i v zahraničí. 1) V § 172 zákoníku práce je uvedeno: bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za dny cesty z České republiky do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a zpět cestovní náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Je možno v případě sjednání místa výkonu práce (pravidelného pracoviště) mimo území ČR poskytnout zaměstnanci a) buď \"pouze\" cestovné do zahraničí a zpět do ČR, b) nebo kromě cestovného do zahraničí a zpět do ČR i diety a kapesné za dobu pobytu v zahraničí? 2) Má vliv doba trvání zahraniční pracovní cesty (např. 1 rok) na daň z příjmů fyzických osob - tzn., zda zaměstnanec platí zálohy na daň z příjmů fyzických osob v ČR, nebo též v zahraničí?

Poskytuje zaměstnavatel za přesčasovou práci v sobotu a v neděli v souvislosti s § 152 písm. c) zákoníku práce v rámci cestovních náhrad i stravné, nebo může poskytnout stravenku? V odborných publikacích se v této souvislosti objevují 2 názory. 1) Stravné se neposkytuje, neboť přísluší náhrada výdajů při cestě v souvislosti s takovou mimořádnou prací, nikoliv za dobu jejího výkonu. (Abeceda mzdové účetní na r. 2007 od firmy ANAG) 2) Zaměstnavatel v rámci této cesty uhrazuje zaměstnanci jízdní výdaje, poskytuje stravné a uhrazuje popř. i nutné vedlejší výdaje, které v souvislosti s touto cestou zaměstnanci vznikly. (Cestovní náhrady od firmy ANAG)

Jsme společnost, která se zabývá zasilatelstvím. V pracovním poměru máme kurýry, jejichž pracovní náplní je rozvoz zásilek, a to i na rozsáhlejším území, např. na území jednoho kraje. Mzda jim byla sjednána již s ohledem na tuto skutečnost. Nechceme jim tedy vedle mzdy vyplácet cestovní náhrady v případě, kdy rozváží zásilky po území, které mají stanoveno jako svoji \"spádovou oblast\". Je možné toto nějakým zákonem přípustným způsobem ošetřit? Je např. možné si v pracovní smlouvě platně sjednat jako pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad území větší než je obec (např. Pardubický kraj)? Také by nás zajímalo, jestli by bylo možno si dohodnout vyloučení použití úpravy obsažené v § 34 odst. 2 zákoníku práce anebo se od ní v dohodě odchýlit?

Je daňově uznatelný náklad, vykazovaný na účtech 512 a 501, jako cestovní náhrady a stravné u členů orgánů v případech: 1) Nakoupené pohonné hmoty do služebního automobilu, kterým jezdí jednatel s. r. o nebo předseda družstva, mají-li uzavřen pracovní poměr s organizací? 2) Stravné na služebních cestách a stravenky za dny, kdy nemají přiznané stravné?

Zaměstnancům účtované firmy je vyplácena cestovní náhrada za PH + kilometrovné. V současné době činí km 3,80 Kč/km. Slyšela jsem, že je-li automobil zařazen do skupiny N1, což je často i automobil \\\"osobní\\\" s různými přepážkami, činí kilometrovné 7,60 Kč/km a silniční daň neplatí správci daně firma, ale majitel vozidla. Předpokládám, že kdyby za majitele automobilu zaplatila silniční daň firma, musela by jednak zaplatit na VS majitele, tedy jeho rodné číslo a jednak by byla taková platba daňově neuznatelným nákladem. Účtovala bych pak stejně na účet 531 (nedaňově) nebo účtuji na jiný účet?

Jde o zaměstnance, který pracuje dlouhodobě v zahraničí, tam onemocní. Vzhledem k zdravotnímu stavu nemůže být hned převezen do ČR, je nějakou dobu v nemocnici a pak v domácím ošetřování v zahraničí. Náleží mu za tuto dobu stravné? My si myslíme, že ne, i když je pořád v zahraničí. V ČR má nárok na nemocenskou.