Majetek, odpisy, rezervy - strana 10

Musí být osobní automobil v technickém průkazu nutně zapsán pod IČ podnikatele, pokud ho chce zařadit do majetku, nebo je dostačující jméno a rodné číslo podnikatele?

Příspěvková organizace má ve vnitřní směrnici stanoveno, že fond reprodukce majetku tvoří až od okamžiku, kdy je dlouhodobý majetek zcela uhrazen. Nyní směrnici upravujeme a nejsme si jisti, jestli je možné ve směrnici stanovit, že fond reprodukce majetku se bude tvořit již při pořízení dlouhodobého majetku, bez ohledu na stav úhrady. Nebude to v rozporu s právními předpisy?

SVJ koupilo na základě kupní smlouvy 3× nebytový prostor, jedná se o tři sklepy. Část kupní ceny SVJ uhradilo z dlouhodobých záloh (500 000 Kč) a na větší část si vzalo SVJ úvěr (2 mil. Kč). V roce 2022 proběhl vklad na list vlastnictví na katastru. Jaké je zaúčtování této situace a jsou odpisy nutné?

OSVČ pronajala do svého jednočlenného s. r. o. osobní automobil od ledna 2023. Nájemné činilo 1 000 Kč denně. S. r. o. má předmět činnosti dopravu. Nyní v 8/2023 bude tato fyzická osoba automobil do s. r. o. prodávat. Fyzická osoba měla toto auto od r. 2021 v obchodním majetku - koupě za 200 000 Kč. Dle § 24 odst. 5 ZDP musí být auto do s. r. o. prodáno minimálně ve výši 111 250 Kč (zůstatková cena - rovnoměrné odpisování, r. 2023 - poloviční odpis)? Je naše úvaha správná?

V roce 2006 na mě otec převedl bez úplatně členská práva a povinnosti v družstvu dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. V roce 2020 jsem smlouvou o převodu vlastnického práva k bytové jednotce získal byt do osobního vlastnictví. Od roku 2023 tuto bytovou jednotku pronajímám dle § 9. Mohu uplatňovat daňové odpisy z ceny stanovené znalcem (v roce 2023) do nákladů?

Je možné i v případě, kdy má zaměstnanec k dispozici služební vozidlo i pro soukromé účely, ale neujede v daný měsíc žádné služební km (používá tedy vozdidlo pouze pro soukromé účely), využít dodanění 1 % vstupní ceny ve mzdě se všemi ostatními výhodami - nekrácené odpisy, opravy jako daňový náklad atd.? Případně, když vozidlo používá jen soukromě dlouhodobě?

V rámci projektu se ve spolupráci sestavuje přístroj na zachycování radioaktivity ve vodě. Komponety, které se pořizují z projektových peněz, jsou mnohdy v částkách vyšších sto tisíc. Domnívám se, že jsou to nákladové položky (nikoliv investice) a teprve po zhotovení a provedení ověřovacích zkoušek by se jednalo o investici. Je to tak?

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému slibu a dluh plně uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Jak mám odepisovat fotovoltaickou elektrárnu instalovanou na střeše domu a garáže? Pořizuje ji OSVČ (ubytovací služby), plátce DPH. Pokud jde o rozdělení na stavební a technologickou část - co se zařazuje do stavební části?

Dopravní společnost pořizuje v roce 2023 tahač formou finančního leasingu (dále jen „FL“). Jelikož v současné době jsou úroky velmi vysoké, chtějí dobu trvání FL zkrátit na cca 36 - 48 měsíců. Jelikož poskytovatel je prvním vlastníkem tahače, navrhl, že jej budou odepisovat dle § 30a po dobu 24 měsíců. V § 21d odst. 2 ZDP je uvedeno, že minimální dobou FL je minimální doba odepisování podle § 30a ZDP. Chápu tedy správně (za předpokladu, že FL doběhne do konce a nájemce pak odkoupí tahač a zahrne do majetku), že v takovém případě je podmínka minimální doby FL splněna a FL bude daňově uznatelným nákladem?

Společnost vlastní ekonomický informační software, který pořídila v roce 2000. Každoročně na něm provádí technické úpravy dle potřeb společnosti. Software se skládá z jednotlivých modulů jako např. fakturace, sklady, saldokonto, účetnictví apod., pořizovací hodnota je cca 2 mil. Kč a je zařazen na jedné inventární kartě. 1/ Vzhledem k tomu, že se jedná o software zařazený dle „starých“ pravidel, je nutné dodržet původní částku 40 000 Kč a neplatí nová hodnota 80 000 Kč? Současně musíme dodržet dobu odpisování dle starých pravidel tedy 18 měsíců? 2/ U nehmotného majetku se technické zhodnocení posuzuje samostatně každý měsíc. Jak tedy posuzovat, pokud se provede např. technické zhodnocení v jednom měsíci na modulu fakturace cca 30 000 Kč, na modulu sklady cca 15 000 Kč? Posuzujeme každé toto dokončené technické zhodnocení samostatně, i když je provedeno na jedné kartě a účtujeme do nákladů, protože nepřekročilo částku 40 000 Kč. Je tento postup správný nebo je nutné tyto částky sečíst?

Společnost s. r. o., plátce DPH, má v pronájmu nemovitost – v katastru nebytový prostor určený k podnikání, kde má i nahlášenou provozovnu na všechny obory podnikání (potravinářská výroba, účetní a daňové poradenství) a je zde sídlo s. r. o. Od majitele nemovitosti je v nájemní smlouvě sjednán souhlas s odpisem technického zhodnocení na pronajaté nemovitosti, takže všechno technické zhodnocení uje s. r. o. – nájemce. Dále má s. r. o. pronajatou celou nemovitost v jiném městě – v katastru rodinný dům k bydlení, zde nemá hlášenu provozovnu. V nájemní smlouvě má sjednán souhlas s odpisováním technického zhodnocení nemovitosti. V této nemovitosti má trvalý pobyt jeden zaměstnanec, kterému s. r. o. pronajímá jednu místnost a společně užívané prostory. Tento zaměstnanec zde pracuje. Zpracovává účetnictví pro s. r. o. i pro jiné zákazníky. V domě je prádelna, sušárna pro praní prádla zaměstnanců potravinářské výroby. Je zde archiv účetních dokladů, uloženy zásoby čisticích prostředků, drogistického zboží, kancelářských potřeb pro provoz i hlavní provozovny, parkují zde 3 firemní vozidla (2 v garáži, 1 před garáží). Jsou zde počítány tržby, dělány objednávky na rozvoz zboží z potravinářské výroby. Nedochází zde ke styku se zákazníkem, nedochází zde k poskytování služeb. Nemovitost slouží pouze pro potřeby s. r. o. Firma provádí postupně opravy i technické zhodnocení pronajaté nemovitosti a tyto odpisuje ve výši 100 %, jelikož má nemovitost pronajatu celou. Všechny tyto transakce jsou z důvodu pronájmu části nemovitosti zaměstnanci bez možnosti odpočtu DPH kráceny koeficientem u DPH. Na živnostenském úřadu nám bylo řečeno, že pokud je sídlo s. r. o. v rodinném domě (na katastru určeno k bydlení) a je odtud řízen podnik, tedy vše, co jsme výše uvedli (parkování, praní pro zaměstnance, vedení účetnictví), ale není zde poskytována služba jiným zákazníkům, tak nemusí být zde hlášena provozovna. Nechceme zde hlásit provozovnu a předělávat rodinný dům nebo jeho část na nebytový prostor. Znamená to tedy, že zpracovávat účetnictví, které se týká samotné s. r. o. lze v této nemovitosti z pohledu živnost. úřadu bez zřízení provozovny, ale už zde nelze zpracovávat účetnictví pro klienty s. r. o. fakturované jako provozování živnosti vedení účetnictví, i když zde nedochází k poskytování služeb ani ke styku se zákazníkem? Je nějaká souvislost mezi ZDP, že uplatňujeme náklady, odpisy na této nemovitosti, která není nebytový prostor a není zapsaná jako provozovna? Když není zapsaná, nelze nic uplatnit z pohledu FÚ? Dle našeho názoru z pohledu ZDP, pokud je v nájemní smlouvě souhlas vlastníka s odpisováním technického zhodnocení a slouží k podnikání, tak lze uplatnit odpisy i jiné náklady (provozní náklady, např. energie, krátíme poměrem na bydlícího zaměstnance a s. r. o.). Když dáme sídlo firmy do rodinného domu (nemovitost k bydlení), abychom z pohledu živnostenského úřadu nebyli v rozporu, bude to v pořádku z hlediska finančního i živnostenského úřadu? Nebo je jiný možný postup, aby ale nemusela být v rodinném domě zřízena provozovna?

Plátce DPH chová býky, jalovice, telata, krávy na mléko. Většina zvířat je z vlastního chovu. Pokud přikoupí např. býka v ceně cca 20 000 Kč (býka dokrmí a prodá na jatka) a např. deset krav na mléko (každou v ceně cca 20 000 Kč, je možné výdaje na pořízení zvířat dát jednorázově do nákladů, nebo je třeba odepisovat? Je možné při těchto částkách vždy nákup dobytku dát jednorázově do nákladů?

OSVČ plátce DPH, vede daňovou evidenci. V lednu 2023 pořídil nový vůz do podnikání. Dodavatel vozu vyřídil na úřadě registraci vozidla a za službu si naúčtoval 500 Kč. Bude částka 500 Kč odpisována spolu s novým vozem, anebo se bude jednat o jednorázový výdaj a 500 Kč si OSVČ může uplatnit najednou?

Firma má najatý areál od pronajímatele FO - skladovou halu včetně plochy kolem, která slouží jako příslušenství haly - tj. parkoviště, odkládací plocha na materiál, příjezd pro nákladní vozidla a logistiku haly. Firma se rozhodla zpevněnou plochu (asfalt, beton) generálně za svoje náklady opravit (Souhlas pronajímatele bude mít). Bude to probíhat tak, že stavební dodavatel kompletně strhne starý poškozený asfalt, srovná povrch a natáhne novou vrstvu asfaltu či betonu (investice za víc než 1 mil. Kč). Přemýšlíme jak to kategorizovat - jestli se jedná o nový majetek na najatém areálu nebo technické zhodnocení staré zpevněné plochy nebo oprava. FO, která je pronajímatelem tohoto areálu neeviduje žádnou majetkovou kartu původní zpevněné plochy. I přes to si myslíme, že nový majetek (stavba) na najatém areálu to není, protože již v areálu zpevněná asfaltová plocha vždy byla, tak se přikláníme k technickému zhodnocení zpevněné plochy (odpis v 5. odpisové skupině) NEBO opravě. Pokud by došlo k technickému zhodnocení najatého majetku, tak by se odpisovalo v 5. odpisové skupině a potřebovali bychom souhlas s provedením a odepisováním TZ od pronajímatele? Uvažujeme správně, že se může jednat o opravu nebo TZ najatého majetku? Kde může být hranice mezi opravou a technickým zhodnocením v tomto případě? Co je třeba splnit, aby to bylo opravou?

OSVČ, plátce DPH, vlastní více než 10 let nemovitost, kterou má v obchodním majetku a provozuje v ní obchod. Nyní se OSVČ rozhodla, že nemovitost vyřadí z obchodního majetku a daruje ji dceři. Dcera následně, po nějaké době, nemovitost vloží do s.r.o. – mimo základní kapitál a bude pokračovat ve stejné činnosti, tj. provozovat obchod. Dotazy: 1. DPH - vyřazení nemovitosti z obchodního majetku se podle § 13 odst. 5 ZDPH považuje za dodání zboží za úplatu a měla by být odvedena DPH z ceny obvyklé. Lze využít v tomto případě osvobození podle § 56 ZDPH a tuto transakci nedodaňovat? 2. Daň z příjmů – u FO (dcery) se bude jednat o osvobozený příjem, pouze podá na příslušný FÚ Oznámení o osvobozených příjmech v souladu s § 38 písm. v) ZDPH. 3. Vklad do s.r.o. – bude možné předmětnou nemovitost daňově odepisovat? Vstupní cenou bude v souladu s § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena určená podle zvláštního právního předpisu? Nebo musí s.r.o. pokračovat v odpisech - § 30 odst. 10 ZDP? Ustanovení § 27 písm. j) – majetek vyloučený z odepisování se vztahuje pouze na skutečnost, kdyby dcera začala jako FO s tímto majetkem podnikat, nebo by tento majetek začala pronajímat?

Dobrý den, podnikatel FO, který vede daňovou evidenci, zakoupil rybník. Plocha rybníku se neodepisuje, odepisuje se pouze stavební část - v tomto případě hráz. Součástí kupní smlouvy je i koryto vodního toku, které je vybudované uměle a je vydlážděno kamenem. Jako druh pozemku je v katastru nemovitostí uvedeno, že se jedná o vodní plochu. Bude se koryto vodního toku odepisovat - pokud ano, v jaké odpisové skupině, nebo se jedná o stejný případ jako rybník, který se neodepisuje? Pokud se jedná o stavbu, ta se vždy zařazuje do dlouhodobého majetku bez ohledu na výši vstupní ceny?

Fyzická podnikající osoba, vedení účetní evidence, bude kupovat karavan, a to jak na pronájem, tak i na přespávání při vzdálenějších montážích. Bohužel karavan bude vyrobený až příští rok (2024). Je nějaká možnost, aby se odpisy, výdej, záloha, rezervy atd. mohly uplatnit již za rok 2023? 

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci nakoupila vozidlo za 150 000 Kč, uplatněn poměrný 50% nárok na odpočet DPH, protože vozidlo bude z 50 % používáno k podnikání. 50% je pod hranicí odpisování 80 000 Kč. Má se uvést tato 50% hodnota i na ř. 47 DPH, i když je nižší než 80 000 Kč? A mají se uplatňovat 50% odpisy, nebo protože je nákladová hodnota pod 80 000 Kč, může se dát do nákladů?