Majetek, odpisy, rezervy - strana 8

Firma s r. o., plátce DPH, vlastní osobní auto vyrobené v roce 2005, zakoupené do firmy v roce 2019. V srpnu 2023 došlo k poškození motoru. Na základě posouzení účelovosti opravy vozidla technikem se firma rozhodla, že opravu nebude provádět a auto odevzdala na autovrakoviště a v TP byl zapsán zánik vozidla. Auto ještě nebylo zcela daňově odepsané za rok 2023 měl být uplatněn odpis ve výši 40 050 Kč. Firma si v roce 2023 uplatní 50 % odpisu a daňová zůstatková cena vozidla bude 20 025 Kč. Může si tuto daňovou zůstatkovou cenu uplatnit do daňových nákladů? 

Firma koupila byt v bytovém domě. Do účetnictví bude potřebovat skrz odpisy rozlišit hodnotu ceny pozemku (který je pod budovou) a samotné bytové jednotky. Pokud je v kupní smlouvě tato cena rozpočtena, tak předpokládám, že lze využít tyto ceny do účetnictví a vstupní ceny skrz daňové odpisy bytu. Opačně pokud tam tato cena ní, tak je bohužel potřeba se k ní nějakým způsobem dopočíst - často se mluví o znaleckém posudku, kde musí být buď poměr cen pozemku a bytu nebo obou vyčíslená cena pozemku a bytu. Tímto znaleckým posudkem se myslí nutně cena zjištěna dle vyhlášky přímo od soudního znalce, nebo stačí využít "odhadce", který určí tržní cenu obou těchto majetku? Je možné určit cenu jiným postupem bez znalce (odhadce) - např. přes cenové mapy na internetu - např. soukromých realitních kanceláří nebo přes inzerce průměrné ceny stavebních pozemků v obci? Jedná se o to, že budova má 10 pater a pozemek má do 10 m2 a administrativně to chceme vyřešit co nejúsporněji.

Pokud bude mít fyzická osoba (podnikatel) nebo s. r. o. ve vnitropodnikové směrnici uvedeno, že drobný majetek do 80 000 Kč nebude evidován a půjde do přímo spotřeby, je nutno mít nějakou evidenci tohoto majetku pro účely kontroly z FU, může ji po poplatníkovi FU požadovat? A je při likvidaci takového majetku (zásoby) nutné mít potvrzení ze sběrných dvorů, že byl např. mobil za odevzdán?

Pro čtenáře předesílám, že tohle je velmi obsáhlé téma pro tlustou knihu, takže v tomto útlém článku pouze nahlédneme pod pokličku. Co tam uvidíme? Nahlédneme do pozemků, staveb, bytů a dalších nemovitých věcí unášených spletitými vířícími paragrafy do všech směrů. Na povrchu jsou zdánlivě nejlehčí kousky, které stačí jen zdanit a vybrat správnou sazbu daně. Speciální podmínky osvobození od DPH tíží zejména starší kusy nemovitostí. Věnovat se budeme také opomíjeným dodáním překvapivě nepodléhajícím univerzálnímu typu daně.

Fyzická osoba (plátce DPH) zdědila po otci (zůstaviteli) starší zemědělské stroje. Hodnota konkrétních strojů byla vyčíslena v notářském zápisu např. na 10 až 50 000 Kč/kus. Dědic je sice OSVČ, ale nekalkuloval, že by majetek chtěl jako FO používat a rovnou stroje přepsal na technických průkazech na své existující s. r. o. Předpokládáme, že díky stáří techniky již byla zůstavitelem dávno zahrnuta v daňových odpisech. Nyní řeší dědic, zda tyto věci do své s. r. o. prodat nebo vložit. Pokud by se jednalo o vklad, tak je možné využít notářské zápisy (místo speciálního posudku) o cenách a v těchto cenách navést do účetnictví do skupiny 02x/413. Bude kromě účetního odpisování možné i daňové odpisování? Zůstavitel sice majetek odepsal, ale vkládající FO tento majetek neodpisovala a rovnou vložila do s. r. o. Bude muset FO dědic při vkladu do své s. r. o. řešit odvod DPH?

Společnost F si koupila od společnosti S vozidlo. Společnost F uzavřela se společností S smlouvu o splátkovém prodeji. K pořízení došlo v roce 2021. Společnost F vozidlo odepisovala od roku 2021 doposud (říjen 2023). Jednalo se o splátkový prodej, kdy pořizovateli vozidla je poskytnut prodejcem i úvěr a je také podepsána smlouva o zajišťovacím přechodu vlastnického práva. Jelikož se dlužník - společnost F – dostala do finančních potíží a přestala vozidlo splácet, bylo jí auto odebráno. Obdržela daňový doklad, dobropis. Na tomto daňovém dokladu je odkaz na původní nákupní fakturu. Dobropisem je logicky snížena původní kupní cena vozidla a zrušeny tak budoucí splátky dle podepsaného splátkového kalendáře. Jelikož společnost F má vozidlo zařazeno v majetku již před dvěma lety a vozidlo odepisuje, ptáme se, jak správně zaúčtovat tento daňový doklad na snížení původní kupní ceny v případě odebrání vozidla. Při odebráním vozidla společností S došlo k přechodu vlastnického práva zpět na ni, tj. na původního majitele. Vozidlo společnost F vyřadí, nejprve doúčtuje účetní zůstatkovou cenu. Domníváme se, že na účet 551, jelikož se nejedná o prodej. Je relevantní uplatnit v tomto případě v přiznání k dani z příjmů právnických osob také zůstatkovou cenu daňovou? Na které účty zaúčtovat dobropis obdržený ve společnosti F při odebrání vozidla a ukončení jeho splátkového prodeje? Je správné zaúčtování účetní zůstatkové ceny odebraného vozidla na 551? Je relevantní uplatnění také daňové zůstatkové ceny v roce odebrání vozidla?

Firma pořídila vertikální zelenou stěnu (green wall) do kanceláře. Pořizovací cena je 100 000 Kč. Do které odpisové skupiny tento majetek zařadit?

Do jaké odpisové skupiny zařadit svařovací stůl PROFI vč. příslušenství v pořizovací ceně 395 000 Kč? 

Společnost s r. o. má pronajatou nemovitost (komerční prostor – prodejnu) od fyzické osoby –nepodnikatele. Pokud na této nemovitosti nájemce provede technické zhodnocení, konkrétně venkovní elektrickou roletu na okno, a toto zhodnocení bude v částce do limitu dle zákona o dani z příjmu (cena do 80 000 Kč), je potřeba pro zahrnutí do daňových nákladů společnosti souhlasu majitele s provedením technického zhodnocení, pokud tedy nebude technické zhodnocení odpisováno? Je potřeba nějak takové „technické zhodnocení“ do limitu v případě ukončení nájmu vypořádávat z hlediska daně z příjmu na straně nájemce? Předpokladem je, že nebude požádována náhrada výdajů po pronajímateli, pouze se bezúplatně tato úprava přenechá majiteli.

Společnost A vložila část podniku do Společnosti B. Součástí převáděného majetku byla, kromě jiného, budova, kanalizace, horkovod, komunikace, venkovní osvětlení a sadové úpravy, které byly ve Společnosti A evidovány pod samostatnými inventárními čísly. Nabyvatel vkladu Společnost B použila pro ocenění nabytých složek podniku metodu na základě jednotlivého přecenění vkladem nabytých složek majetku znalcem. U vyjmenovaného majetku však nestanovil znalec 6 přeceněných hodnot, ale uvedené majetky považoval pro ocenění za jeden majetek. Je možné, aby Společnost B zaúčtovala a evidovala namísto 6 jednotlivých majetků pouze budovu, jejíž součástí jsou další zmíněné majetky? Z daňového pohledu bude Společnost B pokračovat v odpisování z původní ceny. Pokud však bude Společnost B v účetní evidenci majetku evidovat pouze budovu, v jejíž hodnotě budou i majetky, které původně Společnost A evidovala a odpisovala zvlášť, jak se k tomu postavit daňově – (a) vytvořit si samostatný daňový registr a evidovat budovu, kanalizaci, horkovod, komunikaci, venkovní osvětlení a sadové úpravy jako samostatné majetky a uplatňovat daňové odpisy z každého jednotlivého majetku, přestože účetně už to bude jen jeden majetek, nebo (b) uplatnit daňové odpisy pouze z původní hodnoty budovy a u zbývajících kusů majetku, které se po ocenění staly de facto součástí budovy, daňové odpisy neuplatňovat, protože účetně to po vkladu je jeden majetek?

Společnost s r. o. plánuje výstavu nové výrobní haly, zhotovila na svém pozemku el. přípojku za 1,2 mil Kč. Můžeme tuto přípojku zařadit do odpisové skupiny č. 4? Pokud ano, kdy můžeme přípojku zařadit a odpisovat? Platí stále pokyn D-22 v tom, co je a není součástí budovy? 

Do jaké odpisové skupiny zařadit čelní nakladač M3 a vysokozdvižný vozík? V minulosti bych zařadila do 2. odpisové skupiny, ale již jsem se setkala s názorem o 3. skupině. 

Máme situace, kdy dochází k zavedení např. stroje do majetku pro předváděcí účely a školení. V nějakém časovém okamžiku se stroje obměňují - dochází tedy k prodeji těchto strojů. Může nastat situace, kdy se neprodá stroj, jako celek, ale jen některá část (jsou části, které si zákazníci konfigurují dle svých potřeb a ne vše se jim tedy hodí...). Jak tedy postupovat v těchto případech? Dojde k vyřazení stroje z majetku (doúčtují se oprávky do výše PC na účet 541), vystavená faktura (účet 641). Co udělat s částí stroje - díly, které nám zůstávají – navést do skladu zboží a za jakou cenu?

Naše společnost má v majetku administrativní budovu včetně skladů. V budově jsou 2 plynové kotle, které slouží k vytápění, stáří 29 let. Letos bychom chtěli kotle vyměnit, opět by se jednalo o 2 plynové kotle. Jsou však samozřejmě novější, modernější, kondenzační. Jeden kotel bude stát cca 60 tisíc Kč bez DPH, celková výměna přijde na cca 250 tisíc Kč bez DPH. Musí se vše udělat podle nových předpisů, nové vyvložkování komínu, napojení a jiné práce související? Kotle budou umístěny na stejném místě, výkon bude stejný. Mohu tuto výměnu účtovat přímo do nákladů jako opravu? Myslím, že zde k žádné změně ani modernizaci nedochází. 

Fyzická osoba zahájila podnikání. Bude provozovat dopravu. Vlastní dodávku, která má v TP uvedené rodné číslo majitele. Na dodávce provádí úpravy a bude ji užívat k výdělečné činnosti. Od 1. 9. má přidělené IČO. Musí se změnit v TP rodné číslo na IČO?

Fyzická osoba vlastní 10 let bytovou jednotku. Následně ji dva roky pronajímá jako fyzická osoba. Po 13 letech se rozhodne, že bytovou jednotku vloží jako nepeněžní vklad mimo základní kapitál do svého s. r. o. Soudní znalec ocení a jako nepeněžení vklad je vloženo do s. r. o. v ceně, která je násobkem ceny původní pořízené nemovitosti. Je tak vytvořena zcela nová „účetní“ hodnota, která se odpisuje 30 let, roční náklad, odpis proti příjmům z pronájmu. V budoucnu valná hromada rozhodne, že část vkladu mimo základní kapitál bude vyplacena. Proti hodnotě se použije jako náklad cena pořízení, a tedy výsledná 15% daňová povinnost  bude nulová. Je prostým oceněním znaleckým posudkem při vkladu do s. r. o. je vytvořena nová hodnota? 

Právnická osoba přechází v r. 2023 na hospodářský rok, přechodné období je kratší než 12 měsíců, 1. 1. - 30. 9. 2023. Dne 18. 9. 2023 prodali automobil, jehož zůstatková cena je 920 000 Kč. Na účet 541 zaúčtuji jen poloviční, nebo celou výši zůstatkové ceny a vyřadím ho z majetku? U majetku zařazeného v odpisové skupině 2, kde podle odpisového plánu uplatňuji měsíční daňové odpisy, budu také odpisovat jen 50% výši měsíčních odpisů? 

Společnost si nechala na ploché střeše instalovat FVE, konstrukce FVE je položená na střeše a je zatížena betonovými dlaždicemi, tudíž tato konstrukce není pevně spojena s budovou. Bude i v tomto případě součástí stavby, a bude tedy zařazena v 5. odpisové skupině? Popř. lze tuto konstrukci považovat za samostatnou movitou věc a pokud ano, tak v jaké odpisové skupině?

V následujícím příspěvku bychom rozebrali základní aspekty finančního a operativního leasingu zejména z daňového, ale i právního a účetního hlediska. Z pohledu daně z příjmů je finanční leasing upraven v § 21d zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Finančním leasingem se pro účely daně z příjmů rozumí přenechání hmotného majetku vlastníkem k užití uživateli za úplatu, a to za v této úpravě stanovených podmínek. To znamená, že pokud má jít o finanční leasing, musí se jednat o přenechání hmotného majetku, nikoliv nehmotného. Co se rozumí hmotným majetkem, je vymezeno v § 26 ZDP , platí tedy, že pokud přenechaný majetek nebude majetkem výslovně uvedeným v § 26 odst. 2 ZDP , nejedná se o finanční leasing – ten se pro účely ZDP vztahuje pouze na hmotný majetek odpisovaný podle ZDP , nikoliv na majetek, který není hmotným majetkem, a nikoliv na majetek, který není odpisován podle ZDP . Uvedenou novelou byl dále jako související a navazující úprava do § 21d ZDP doplněn nový odst. 6, na základě kterého finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování.

České pojmenování není tak výstižné jako slovenské – nehnuťelnosť, nebo anglické – immovable assets. „Nemovitost“ méně zjevně vyjadřuje stěžejní charakteristiku těchto věcí hmotné, dokonce velmi hmotné povahy – že je nelze přemisťovat, pomineme-li zázraky moderní techniky umožňující přesouvání kostelů nebo nechtěně přemístění staveb povodní, vichřicí… Protože si hotovou nemovitost – přesněji nemovitou věc – nelze jednoduše koupit v obchodě a odnést na svůj pozemek a současně bývají velmi drahé, jsou přímo předurčeny k nájmu. To je právní institut umožňující nemovitou věc, nebo jen její vymezenou část, využívat pro potřeby osobě, která ji nevlastní (nájemci), a to za poměrně malý peníz (nájemné) ve srovnání s její tržní hodnotou. Je nasnadě, že s nájmem nemovitostí je spojena pestrá paleta účetních i daňových témat, na která proto spíše jen mrkneme…