Nemovitosti a daně - strana 15

Pořizujeme FVE, v dodávce je měnič (invertor), panely a kabeláž. Kabeláž půjde do TZ budovy. Zbytek jsme se rozhodli zařadit jako celek. Nejsme si jisti, jakou kategorii majetku zvolit, zda se bude jednat o IN, OH či jinou? A dotaz druhý, je pravda, že pokud bude FVE vyrábět elektriku pro spotřebu v budově, že dle § 26 ZDP se nejedná o samostatný majetek, ale o funkční celek s budovou? 

Společnost od svého dodavatele zakoupila zařízení na základě smlouvy o zhotovení. Zde přijala fakturu dle § 92e zákona o DPH, s přenesenou DPH. Zařízení nějakou dobu provozovala, a následně se ho rozhodla prodat. Bude při prodeji fakturovat standardně s vyčíslenou DPH, a tedy nikoliv dle § 92e? Dále, společnost prodává elektrickou přípojku, kterou pro ni na pevné rozvody v budově odběratele připojil její subdodavatel. Jak bude správně postupovat ohledně režimu DPH? Součástí zařízení byla i montáž, ale bylo to vše sjednáno na kupní smlouvu - je to takto možné? Hraje nějakou roli časová mezera mezi vybudováním této přípojky a odkupem zákazníkovi? Přípojka už od začátku byla vybudována na objednávku zákazníka, ale odprodána mu byla až po roce. Odběratel je plátcem DPH.

Podnikatel, právnická osoba, s. r. o., podniká ve výrobní hale v oblasti zpracování dřeva a dřevěných produktů. Při tom dochází k prašnosti. Proto se rozhodl zakoupit a nainstalovat filtrační jednotku. Pro představu, jde o systém rozvodů, kdy v jednotlivých místnostech nasávají vzduch, ten jde potrubním systém mimo budovu do filtrační jednotky a opět se čistý vrací zpět do budovy. Nevyrábí to teplo ani chlad, byt vizuálně to vypadá podobně jako rozvody klimatizace. Samozřejmě vše je s montáží / pevném spojení s budovou. Prosím o pomoc se zařazením do odpisové skupiny. Nejsem si jistý, zda bude zařízení součástí budovy, a tedy technické zhodnocení, nebo samostatný movitý majetek s odkazem na pokyn D-59.

Občan, rezident ČR, má příjmy v ČR pouze ze závislé činnosti. Na Slovensku si koupil chalupu, kterou doposud používal k rekreaci pro sebe, svou rodinu a kamarády. Nyní bude tuto chalupu pronajímat ostatním osobám. V ČR si zřídí živnost na ubytovací služby. Musí se registrovat k dani z příjmů na Slovensku a podávat tam daňové přiznání a v Česku podat daňové přiznání s vyloučením dvojího zdanění? Nebo bude příjmy z pronájmu zdaňovat jen na území ČR na základě živnostenského listu dle § 7 ZDP společně s příjmy dle § 6 ZDP?

Firma s r. o., neplátce DPH (zdravotnické zařízení), by chtěla koupit v Itálii nemovitost, apartmán za účelem příležitostného pronájmu. Může zařadit do obchodního majetku nemovitost nacházející se v EU a tuto nemovitost odpisovat? Pokud ano, bude pronájem danit v ČR? Nejsou v tomto případě ještě další daňové povinnosti? Firma nepředpokládá, že by překročila za 12 kalendářních měsíců obrat 2 mil. Kč kvůli registraci k DPH. 

Stavební firma má zakázku – dle rozhodnutí schválený stavební záměr – na rekreační objekt stojící samostatně na parcele, která bude vedena jako zahrada. Při fakturaci stavebních prací by chtěla uplatnit sníženou sazbu. Domnívám se ale, že v tomto případě musí být uplatněna sazba základní, ale nerada bych je poškodila, pokud by snížená sazba uplatněna být mohla. 

Jakou sazbu DPH máme použít v případě rekonstrukce prostor pro komerční využití domova pro seniory?

Bytový dům byl původně vlastněn několika vlastníky. V roce 2022 došlo k rozdělení bytového domu na jednotky a k vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy nové jednotky byly rozděleny mezi současné vlastníky. Tímto vypořádáním ale došlo ke změně spoluvlastnických podílů a jeden vlastník musel poskytnout finanční kompenzaci ostatním spoluvlastníkům, protože podlahová plocha přidělených jednotek byla vyšší než původní podíl. Tento vlastník svůj původní podíl odpisoval, protože nemovitost využíval k pronájmu. Bude tato finanční kompenzace, kterou musí zaplatit ostatním vlastníkům, zvyšovat pořizovací cenu současného podílu, nebo se zařadí jako zcela nový majetek, tj. nový podíl a začne se nově odpisovat?

Plátce DPH požadující povolení k průtlaku pod silnicí obdržel od krajského ředitelství silnic daňový doklad s textem „V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. § 25 Vám fakturujeme úplatu za uložení inženýrské sítě do silničního pozemku technologií protlaku v rámci realizace akce“. Dodavatel uplatnil za dané plnění na daňovém dokladu DPH v sazbě 21 %. Je tato sazba uplatněna správně?

Jediný společník s. r. o. (je současně i jednatel) pronajímá část svého domu na kanceláře pro toto s. r. o. Je smluvně dohodnuto měsíční nájemné (stanovené s přihlédnutím na tehdejší obvyklou cenu v místě). Nyní s. r. o. potřebuje snížit měsíční režii (z důvodu menšího objemu zakázek začíná mít nedostatek peněz na účtě na pokrytí všeho). Chtěli bychom dodatkem ke smlouvě snížit nájemné, ale jaké by to mělo účetní a daňové dopady, pokud by se dostalo na nižší než obvyklou cenu? A případně - za jakých daňových i účetních podmínek by bylo možné nájemné po určitou dobu zcela odpustit?  

V roce 2006 na mě otec převedl bez úplatně členská práva a povinnosti v družstvu dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. V roce 2020 jsem smlouvou o převodu vlastnického práva k bytové jednotce získal byt do osobního vlastnictví. Od roku 2023 tuto bytovou jednotku pronajímám dle § 9. Mohu uplatňovat daňové odpisy z ceny stanovené znalcem (v roce 2023) do nákladů?

Společnost s r. o., plátce DPH, vlastní rozsáhlé nemovitosti, které dále pronájímá a vytváří tak tím společnosti zisk. Nemovitosti ovšem stojí na pozemcích, které společnost nevlastní. Majiteli pozemků tak hradí nájemné. Společnost má tři společníky, fyzické osoby, pro které byla zřízena „Smlouva o zřízení služebnosti výlučného užívání komunikace, inženýrských sítí a budov i pro právní nástupce“. Cílem této smlouvy je zajištění možnosti výlučného užívání komunikace a inženýrských sítí ve vlastnictví společnosti (vlastníka), dále zajištění možnosti výlučné užívání staveb ve vlastnictví společnosti (vlastníka). Veškeré tyto služebnosti zřizuje vlastník bezúplatně. Jaké povinnosti plynou z hlediska daní oprávněným ze služebnosti (jde o společníky povinné osoby)?

Město vybuduje kanalizaci. V podmínkách dotace je, že tuto kanalizaci musí vložit do VAK a to do jednoho roku. Nepeněžitý vklad bude následovat po kolaudaci. VAK začne provozovat kanalizaci po předání, zkušební provoz atd. Samotný vklad se opozdí z technických důvodů, různé schvalovací procesy. Vloženo bude do jednoho roku od kolaudace dle podmínek SFŽP. Např. kolaudace v červnu, v červnu předáno VAKu, vklad v prosinci. Při budování kanalizace bude stavební firma fakturovat městu v RPDP, město DPH odvede a udělá si nárok na odpočet. Po kolaudaci bude následovat vklad, kdy město odvede DPH, vystaví VAKu daňový doklad, VAK zaplatí DPH a tuto zahrne do přiznání k nároku na odpočet. Je tento postup správný? Není problém v tom, že VAK začne provozovat kanalizaci dříve, než dojde ke vložení?

V pronajímaném bytě jsme odmontovali starou kuchyň a truhlář zhotovil novou. Je možné toto zahrnout jednorázově do nákladů, případně za jakých podmínek? 

Jako alternativní a záložní zdroj pro výrobu jsme nechali zbudovat připojení na propan butan. Jedná se o potrubí, které vede do objektu, nádrže máme v nájmu. Jak zařadit toto propojení? Domnívám se, že se jedná o technické zhodnocení budovy, do které je potrubí vedeno. 

Plátce DPH provádí malířské práce či drobné stavební úpravy u starších panelových domů pro SVJ. Ti nejsou plátci DPH. Jakou sazbu daně z přidané hodnoty bude plátce DPH uvádět na fakturách za: 1) malířské a stavební práce provedené v prostorách garážového stání v podzemních prostorách domu; 2) stejné práce provedené v garážích patřících SVJ, ale stojících mimo dům; 3) stejné práce provedené v prostorách domu, které SVJ využívá k pronájmu restaurace, kadeřnictví apod.?

Zákon o daních z příjmů obsahuje několik ustanovení, která se zabývají osvobozením příjmů z prodeje nemovitých věcí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o ustanovení § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP . Současně § 4b odst. 2 ZDP obsahuje možnost uplatnění tzv. podmíněného osvobození příjmů nesplňující podmínku pro přímé osvobození těchto příjmů, které je podmíněné vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, pokud poplatník oznámí správci daně získání těchto prostředků.

Jsme firma, která má pronajaté prostory ve výrobních budovách a zhotovíme na střeše fotovoltaiku pro snížení nákladů na energii. My jsme majiteli transformátoru, proto musí být fotovoltaika na náklady naší firmy s tím, že majitel budovy nám dá povolení na výstavbu fotovoltaiky. Součástí projektu je požadavek, aby byl výpočet statika na budovu, zda udrží budova fotovoltaiku. Má být náklad za službu výpočtu statika vyfakturován na majitele budovy, nebo na naší firmu jako součást nákladu na nový hmotný majetek fotovoltaiky?

SVJ, neplátce DPH, vyhrálo soudní spor s vlastníkem bytu. SVJ bylo zastupováno advokátem, plátcem DPH. V usnesení soudu byly vyčísleny náklady řízení 10 200 Kč + DPH 2 142 Kč s tím, že je má prohraná strana uhradit k rukám advokáta - ten si celou částku ponechal a započetl na fakturu za své služby. Advokát vystavil SVJ fakturu na předem dohodnutou částku 9 652,17 vč. DPH, z celkové ceny odečetl pouze vysouzené náklady 10 200 Kč. Je správné, že advokát na faktuře neodečetl i vysouzenou DPH a nezvýšil tak částku, kterou má poslat na účet SVJ? Pokud SVJ zaúčtuje do pohledávek vysouzenou částku včetně DPH ve výši 12 342 Kč a odečte od ní fakturovaných 10 200 Kč, zůstane mu v pohledávkách neuhrazených 2 142 Kč. V případě, že je fakturace advokáta v pořádku, jak má SVJ zlikvidovat zbytek pohledávky?

Naše společnost vypracovala projektovou dokumentaci na fotovolataickou elektrárnu na rodinném domě. Faktura bude vystavena ve snížené sazbě DPH, nebo v základní sazbě?