Nemovitosti a daně - strana 5

Nepodnikající osoba od roku 2019 pronajímá byt koupený v roce 2018, po celou dobu pronájmu uplatňuje skutečné výdaje, ale byt dosud neodepisovala. Za rok 2023 by chtěla v rámci skutečných výdajů uplatnit i odpisy. Bude v roce 2023 uplatněn odpis ve výši prvního roku nebo to bude odpis ve výši pátého roku, když celou dobu uplatňovala skutečné výdaje? A jaká cena bude použita pro odepisování nemovitého majetku?

Společnost se rozhodla k rekonstrukci svých výrobních budov (zateplení, renovace oken atp.) pro zlepšení jejich energetické náročnosti. Společnost po dokončení rekonstrukce zařadí tyto práce jako technické zhodnocení budov a začne odepisovat se zvýšené vstupní ceny. Společnost uzavřela s bankou smlouvu o zvýhodněném úvěru, ve které je specifický článek, že za dosažení energetické úspory (kterou musí bance následně prokázat Ověřovacím energetickým posudkem-tento je nutno bance předložit do šesti měsíců od doby uplynutí tří let od ukončení projektu) může od banky dostat Finanční příspěvek. Předpokládám, že o tomto příspěvku bude účtováno jako o investiční dotaci, tedy o částku tohoto příspěvku dojde ke snížení pořizovacích cen prací (resp. technického zhodnocení budov)? Ve smlouvě je specifikováno, že Finanční příspěvek bude přiznán a vyplacen na základě Žádosti společnosti o přiznání a výplatu, poté co bude realizace projektu ukončena s nejzazším termínem podáním žádosti společně s předložením Ověřovacího energetického posudku. Mezi okamžikem ukončení projektu (zařazení do majetku a započatí odepisování) a okamžikem podání žádosti o Finanční příspěvek může vzniknout časová prodleva. Je správná moje úvaha, že k vykázání pohledávky z titulu dotace (a souvztažně ke snížení pořizovací ceny) může dojít (v duchu interpretace NUR I 14) až v okamžiku „nezpochybnitelného nároku na dotaci“, tedy až v okamžiku, kdy (a zda se vůbec) společnost rozhodne o Finanční příspěvek zažádat? Respektive, kdy bude bankou přiznán? Jak by se dle Vašeho názoru v tomto případě správně postupovat? Je správný postup zařadit majetek a začít odepisovat v době ukončení projektu a o pohledávce (snížení pořizovací ceny) až následně (např. následující účetní období) v okamžiku, kdy se společnost rozhodne podat žádost a banka ji schválí? V případě vyplacení Finančního příspěvku bude vyplacen v jedné částce bez nějaké podrobnější specifikace. Technické zhodnocení a projekt se týkal tří budov (tedy tří různých druhů majetku). V jaké výši by se měla tedy snížit pořizovací cena jednotlivých budov? Je možné toto určit např. v poměru nákladů na technické zhodnocení jednotlivých budov? Nebo jaké kritérium by bylo vhodné pro rozdělení dotace?

Jak zaúčtovat tento případ: úroky placené do zahraničí 10 % a zahrnutí do PC nemovitosti: úroky z úvěru za rok 2023: 400.000 Kč zaúčtuji MD 04200/ DAL 379 srážková daň 379/342 40.000 Kč. Je to správně?

Jednou ročně mě vyplatí zemědělská společnost nájemné za můj pozemek, který obdělávají. Tento příjem podléhá zdanění podle § 9 pokud podávám přiznání k dani z příjmů FO za jinou ekonomickou činnost podle živnosti? Mám příjmy podle § 6 a podle § 7 ZDP a příjem za pole je 2 800 Kč. Pokud budu muset zdanit nájemné v § 9 ZPD, tak mohu uplatnit výdej 30% paušál nebo zvažuji , že nyní když daň z nemovitostí je zvýšená, mohu si uplatnit výdej daň z nemovitostí za to pole? Podle toho co bude výhodnější. Nechápu však, že pokud je někdo jen zaměstnaný a má pouze příjmy podle § 6 ZDP, tak takový příjem nezdaňuje, ale pokud podávám přiznání, že mám příjem podle § 6 a § 7 ZDP, tak nájemné v částce 2 800 Kč musím zdanit. 

Může se za vyhovující paragrafu 4b ZDP považovat splacení hypotéky na chatu (rekreační objekt), ve které klient trvale bydlí? Chatu prodal, peníze použil na splacení hypotéky a zároveň koupil i novou chatu, kde opět bude trvale bydlet. Oficiální trvalý pobyt ale na staré chatě neměl (na nové již mít bude). Nicméně ve svém daňovém přiznání si uplatňoval úroky z hypotéky na tuto starou chatu, podepsal prohlášení na FÚ, že tam bydlí (a skutečně tam bydlí).

Musí se podat daňové přiznání FO za rok 2023, pokud se jedná o příjem z pronájmu zemědělské půdy, pachtovného, důchodce, který pobírá pouze starobní důchod a pachtovné za rok 2023 bylo v celkové výši 35 000 Kč? Jak by to bylo v případě FO, zaměstnanec na HPP a pachtovné za rok 2023 bylo v celkové výši 11 000 Kč?

Provozovatel domova pro seniory nechal realizovat úpravu okolí domova. Součástí jsou terénní úpravy - odkopy a přesuny hmot (o objemu 23m3 za 21 tis. Kč), odvodnění svahu (za 14 tis. Kč) a realizace kamenné zídky (skládané, ne betonované, bez betonového základu) v délce 30m (za 140 tis. Kč). Je některá z těchto úprav stavbou, nebo je lze účtovat jako běžný provozní náklad?

OSVČ, plátce DPH, vedoucí účetnictví převedla z osobního vlastnictví do obchodního majetku v roce 2008 nemovitost. Nyní chce nemovitost převést z obchodního majetku do osobního vlastnictví. Musí nějak vypořádat DPH? Připadně jak? Pokud by se plátce rozhodl nechat majetek v obchodním a proběhlo by technické zhodnocení s odpočtem DPH. Jaký by to mělo případný vliv na vypořádání DPH, pokud by chtěl majetek převést do osobního vlastnictví? Je nějaká lhůta, po které by DPH nemusel vypořádat? Nebo nějaká hranice výše investice na technické zhodnocení?

Pronajímatel ukončil s nájemcem nájemní smlouvu. V rámci ukončení nájmu se strany vzájemně dohodly, že nájemce zaplatí částku 1,2 mil. Kč za to, že zajistí pronajímatel odstranění stavebních úprav, které tam nájemce prostavěl a se souhlasem pronajímatele odpisoval tyto úpravy. Je nutné mít znalecký posudek, pokud tam zůstali nějaké stavební úpravy, které se nebudou odstraňovat a využije je nový nájemce - pak o výši úprav vyčíslených v posudku zvýšit pořizovací cenu budovy, ve které se prostor nachází? Jak je to s účtováním částky 1,2 mil. Kč - 648.xxx? a jak budeme účtovat proti tomu bourací práce za odstranění stavebních úprav - 511.xxx?

Klient, fyzická osoba vlastní jako jediný majitel rodinný dům. Neznám přesné parametry, ale prostory k bydlení jsou minimální. První patro pronajímá jako ubytovnu a přízemí jako restauraci, takže většina domu je využívána k podnikání, ale ne mého klienta. Má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2024? 

Syn dostal darem - otec na něj převedl - byt v květnu 2022. Nyní je otec, kvůli nemohoucnosti, v DD. Syn v předmětném bytě nebydlí, ani nemá trvalé bydliště. Uvažuje o prodeji bytu. Jak to bude se zdaněním příjmu za prodej?

Klient získal darem byt od nepříbuzné osoby. Má vypracované dva posudky od znalce - odhad tržní ceny a dále odhad ceny zjištěné dle vyhlášky. Kterou cenu má uvést do přiznání k dani z příjmů: tržní nebo vyhláškovou? 

Klient si koupil pozemek, jedná se o ornou pudu, je to tak v katastru. Staví tam dům. Zatím to není dostavené. Je potřeba udělat přiznání z nemovitosti už teď, nebo až se dům dostaví? 

Zpracovávám účetnictví pro OSVČ, která má přijmy výhradně z pronájmu §9 ZDP. Pronajímá nemovitost - prodejnu potravin, vedeme daňovou evidenci, plátce DPH. V rámci této činnosti má v majetku zahrnuto osobní vozidlo, které používá v plném rozsahu k ekonomické činnosti a při jeho pořízení byl uplatněn odpočet DPH v plné výsi. V roce 2023 se stala dopravní nehoda. Vzhledem ke stavu vozidla po nehodě bylo vyřazeno z evidence OSVČ prodejem s DPH a do nákladů zahrnuta zůstatková cena vozidla. Všechny tyto příjmy a výdaje jsou vedeny pod § 9 ZDP. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo pojištěno i havarijně, poskytla pojišťovna ještě v roce 2023 pojistné plnění ve výši 300 000 Kč. Nejsem si jistý, zda zařadit tento příjem do § 9 nebo zda je správně uvedeení pojistného plnění pod § 10 ZDP bez dalších výdajů. Nevím, jak by tuto situaci posuzoval FÚ, kdy budou příjmy v § 9 vyšší o 300 Kč s porovnám k odvodům DPH a základu daně za rok 2023. 

Firma s r. o., plátce DPH, fakturuje jiné firmě s. r. o., neplátci DPH, přípravné zemní práce na výstavbu rodinných domů. Jedná se přímo o rovnání terénu, čištění a jiné zemní práce. Jakou výši sazby DPH v tomto případě použiju?

1. Fyzická osoba koupila nemovitost na hypotéku část je určena k bydlení část jako sklad. Podniká jako OSVČ vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. Teď chce nemovitost vložit do obchodního majetku (bude bydlení pronajímat a sklad využije pro obchod). Na základě čeho může vklad provést? Musí být nějaký zápis, nebo si nemovitost vloží do obchod. majetku a začne odepisovat? Cena majetku bude rovna pořizovací ceně? Co se týká hypotéky, když není na IČO, může si dát splátky do nákladů? 2. Pokud by se rozhodla např. po 6 letech dům z obchodního majetku vyřadit. Na základě čeho nemovitost vyřadí – musí být nějaký zápis či smlouva? Jak je to s DPH, když je OSVČ plátcem DPH, ale nemovitost koupila do osobního vlastnictví a pak až zařadila do obchodního majetku? Jak je to s odpisy, když dojde k vyřazení z obchodního majetku, může si je za daný rok uplanit, pokud vyřazení provede k 31. 12. daného roku? 3. Má převod nebo vyřazení nemovitosti do nebo z obchodního majetku vliv na daň z příjmu? Jedná se o zdanitelný příjem?

OSVČ od ledna 2023 podniká v režimu paušální daně. Jako soukromá osoba v roce 2022 nakoupila 3 pozemky (nebyly a nejsou v obchodním majetku). V roce 2023 všechny tyto pozemky prodala, a to takto: 1. pozemek - nákup v roce 2022 za 3.600.000 Kč, prodej r. 2023 za 3.900.000 Kč. Provize za prodej 180.000 Kč. 2. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.500.000 Kč. 3. pozemek - nákup v roce 2022 za 2.230.000 Kč, prodej společně s pozemkem č. 2 v r. 2023 za 3.800.000 Kč. Provize za prodej pozemků 2 a 3 je 121.000 Kč. 1. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2023? 2. Bude muset danit příjem z prodeje některého z pozemků nebo se příjmy a výdaje/náklady sčítají za všechny prodané pozemky? Pokud bude muset podávat daňové přiznání, jak toto bude vypadat?

Fyzická osoba koupila nemovitost na hypotéku do osobního vlastnictví. Zároveň podniká jako OSVČ. Když by chtěla využívat nemovitost k podnikání a nechtěla by je vložit do obchodního majetku, může si udělat nájemní smlouvu mezi sebou? Nebo může vlastní majetek využít k podnikání, aniž by ho měla vložený do obchodního majetku? Jak je to pak s náklady na opravu nemovitosti, může si je jako OSVČ uplatnit?

Potřebuji si ujasnit, zda mohu úroky z úvěru na výstavbu výrobní haly dát do nákladů a nebo musí být součástí pořizovací ceny nemovitosti? Dočetla jsem se, že se může účetní jednotka rozhodnout. To znamená, že pokud dám do nákladů, nemůže mi to správce daně zpochybnit, že by to mělo být součástí stavby? 

Firma bude prodávat pozemky a stavbu svého sídla a skladu. Prodej stavby sídla a skladu splňuje podmínky pro osvobození dle § 56/3 zákona o DPH. Jak je tomu s osvobozením pozemků ? Prodávají se následující pozemky : A- pozemky zastavěné zmíněnou stavbou , B- pozemky přiléhající ke stavbě, na nichž je parkoviště(zpevněná plocha, která byla zbudována někdy v minulosti, ovšem zápis v katastru nemovitostí byl učiněn až v r. 2017 a pozemky C- s porostem trávníků a oplocením. Je možné všechny tyto pozemky A, B i C chápat jako funkční celek se stavbou sídla a skladu a osvobodit je rovněž dle § 56/3 ?