Občanské právo - strana 4

První část článku se zabývá vymezením právního pojmu dílo a pojmového aparátu, který se používá ve výstavbě. Dále se věnuje podstatným částem tohoto smluvního typu a dalším náležitostem smlouvy vč. možného použití smluvních podmínek FIDIC. Posléze se zaměří na práva a povinnosti smluvních stran. V souvislosti s rozvojem průmyslu, s průmyslovou revolucí 4.0 a odstraňováním následků koronakrize lze očekávat rozvoj investic. K tomu bude využíváno smluvního typu smlouvy o dílo. Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ “), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 občan. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “ nebo ObchZ“) s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (ZMO), jehož normativní konstrukce obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO. Aktuálním otázkám smlouvy o dílo se věnuje toto pojednání.

Spolek pořádá akci, kde se platí vstupné. Vybrané vstupné bude použito jako dar na postižené obce tornádem. Spolek je plátce DPH, v případě normálního vstupného na turnaj odvádí DPH. V tomto případě DPH odvádět nebude? Jak se tato transakce zaúčtuje?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Ve svém zařízení máme také byt, který pronajímáme i cizím osobám (ne vlastním zaměstnancům). Nehrozí nám žádné nebezpečí, (např. že se nájemníka nebudeme moci zbavit), když si nájemník uvede adresu naší školy jako trvalé bydliště? Jedná se nám o to, že nájemník platí poplatky za odpad v místě svého trvalého bydliště, které je v současné době jiné (ne u nás). Ale u nás skutečně odpad vytváří a my mu náklady na ně potřebujeme účtovat. Tak by docházelo k tomu, že vlastně bude platit poplatky dvakrát. A to jednou dle svého trvalého bydliště a jednou u nás. Jak tuto situaci vyřešit? 

Příspěvková organizace zřízená městem dostane dotaci od Středočeského kraje na nákup osobního auta ve výši 300 000 Kč. Auto bude stát 380 000 celkem, 300 000 bude transfer a 80 000 budeme platit z vlastních zdrojů. Jaké budou jednotlivé kroky zaúčtování počínaje předpisem dotace do účetnictví a vzorem pro odpisování konče? Příspěvková organizace není plátce DPH. 

Jsme nezisková organizace, zapsaný spolek, neplátce DPH. Vykonáváme jen kulturní činnost, pro kterou byl tento spolek zřízen, tzn. že nevykonáváme jinou činnost, ze které bychom měli příjem (např. pronájem, poskytování reklamy atd.). Veškerý náš příjem je z finančních darů, které dostáváme, dotací od státu na naši činnost a vstupného na kulturní akce, které pořádáme v rámci činnosti našeho spolku. Od zahraničního dodavatele (který má sídlo ve Velké Británii a nemá svoji pobočku v EU), jsme obdrželi fakturu za pěvecké vystoupení tohoto dodavatele na kulturní akci, kterou budeme letos pořádat. Na této faktuře je uvedeno VAT 0. Nevíme přesně, jestli tento dodavatel je plátce DPH nebo nikoli, ale potřebujeme vědět, jestli my jako spolek máme nějak řešit DPH. Je to tak, že v případě, že daný zahraniční dodavatel není plátce DPH, tak DPH neřešíme, v případě, že je plátce DPH, máme si nechat opravit danou fakturu tak, aby ji vystavil s DPH? A když je na faktuře uvedeno VAT 0, máme my nějakou povinnost odvádět DPH z této faktury? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Mám dotaz, jaké datum uvést na protokolu o předání pokladny, skladu a podobně, když stávající pracovník končí pracovní poměr 31. 8. 2021 a nový nastupuje až od 13. 9. 2021. Je však ochoten přijít převzít pokladnu, sklad atd. již 31. 8. 2021. 

Manžel získal darem od své matky pozemky, načež manžel následně poloviční podíl na těchto pozemcích daroval své ženě. Z toho usuzuji, že dotčené pozemky nejsou součástí SJM. Dále manžel postavil na pozemcích v rámci své podnikatelské činnosti rodinné domy, které prodal. Protože polovinu pozemků vlastnila jeho žena, získala taktéž poloviční podíl na těchto budovách, které tak splynuly s pozemky. Jedná se nyní o daňové dopady u obou manželů. Je-li předpoklad, že nemovitosti nespadají do SJM, správný, pak každý z manželů zdaní polovinu z prodeje. Je správná domněnka, že manžel zdaní příjem v rámci § 7 jako příjem z podnikání a manželka jako § 10 ostatní příjem, protože podnikatelské činnosti se nevěnuje (je na rodičovské dovolené)? Může manželka uplatnit polovinu výdajů, které manžel vynaložil na stavbu nemovitostí v rámci své podnikatelské činnosti? Je možné případně zdanit příjem manželky u manžela? Je správná teze, že prodejem nemovitostí se manžel stal plátcem DPH, zatímco jeho žena nikoliv, neboť samostatně neuskutečňuje ekonomické činnosti?

Právnická osoba prodává fyzické osobě automobil, který měla ve svém obchodním majetku. Celková prodejní cena auta je 400 000 korun. Smluvní strany se dohodly, že cena bude uhrazena v hotovosti ve dvou splátkách a to tak, že první splátka ve výši 200 000 Kč do 31. 8. 2021 a druhá splátka ve výši 200 000 Kč do 30. 10. 2021. Myslím si, že splátky budou muset být uhrazeny bankovním převodem a společnost nemůže ani částečně přijmout hotovostní úhradu, protože celá kupní cena převyšuje limit pro hotovostní úhrady a společnost by porušila zákon o omezení plateb v hotovosti. Je tento závěr správný?

Ke konci roku 2020 nebyl na bankovním účtu příspěvkové organizace zřízené obcí dostatek peněžních prostředků k pokrytí rezervního fondu. Dle všeho, co mám k dispozici a nalezla jsem na internetu, se o fondu účtuje - tedy patrně o časovém nesouladu mezi výnosy a náklady - ve chvíli, kdy je příspěvková organizace ve ztrátě, což nebyla -, nebo i v případě, že není dostatek peněz na účtu k pokrytí rezervního fondu. V roce 2021 na účet dorazily všechny neuhrazené platby, tak se rozdíl dorovnal. O čerpání fondu však v roce 2020 účtováno nebylo - pokud tedy mělo, můžete mi prosím poradit, jak vše opravit, když v roce 2021 je vše již srovnané?

Pokud SVJ i BD sídlí v jednom domě a BD je pověřeno správou pro SVJ, zda musí SVJ zasílat pozvánky na shromáždění, konáli se schůze BD i shromáždění SVJ ve stejný termín. Pokud je mi známo, BD od 1. 7. 2021 nemusí zasílat pozvánky na schůze a stačí tuto pozvánku vyvěsit na domovní nástěnce. Platí stejný postup v tomto případě i pro dané SVJ?

E-shop podle zákona o DPH není povinen vystavovat daňový doklad při prodeji osobám nepovinným dani (českým občanům) nebo nově od 1. 7. 2021 v režimu OSS (slovenským občanům nepovinným k dani). Je nutné z pohledu jiných zákonů (ochraně spotřebitele, občanský zákoník...), vystavit doklad o prodeji (či dodací list apod.) nebo stačí zaslat potvrzení objednávky, kde byl souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami? Zjišťujeme, zda je nutné tedy posílat z účetního SW fakturu vystavenou těmto zákazníkům (osobám nepovinným k dani) kvůli jiným zákonům než je zákon o DPH.

Spolek, jehož hlavní činnost je podpora sportu, pořádání sportovních akcí bude dělat podcasty (rozhovory se sportovci). Tyto uskutečněné rozhovory bude fakturovat sportovnímu svazu. Může být tato fakturace v rámci hlavní činnosti jako propagace sportu?

S firmou uzavřena smlouva o zápůjčce přístroje (s PC spadající do DDHM) do školní jídelny, zároveň od též firmy odebírány potraviny a nápoje. Po určité - smlouvou dané době - odprodej přístroje za zůstatkovou cenu cca 10 Kč. Máme evidovat jako DDHM?

Nezisková organizace (NO) neplátce DPH se stala identifikovanou osobou z důvodu, že má reklamu na facebooku. V následujícím roce nakoupila zboží (sportovní materiál) z EU přes e-shop. Musí organizace přiznat z tohoto zboží DPH v ČR, i když dodavatel zaplatil DPH ve státě EU? 

Jsme a. s., náš obchodní partner (OSVČ) v únoru 2021 zemřel. Máme vůči němu závazek - neuhrazenou fakturu za leden. Můžeme ji uhradit na účet uvedený na faktuře, i když v době úhrady faktury již náš partner nežije? Nebude účet již zablokovaný? Nebo máme čekat, že se pohledávka OSVČ vůči naší společnosti bude řešit v rámci dědického řízení a obrátí se na nás notář? Tento obchodní partner nám poskytl na základě smlouvy nějaké služby ještě v únoru, než zemřel. Fakturu nám neposlal. Jak postupovat u tohoto závazku?

Existuje prosím nějaký jednodušší způsob výplaty odměny než na DPP? Jedná se mi konkrétně o činnost dobrovolníků a jejich jednorázovou odměnu. Působí na různých akcích pořádaných spolkem (např. soutěže - pomocný organizátor, plesy - šatnářka) . Případně jaké jsou limity, povinnosti z daňového hlediska a odvodů SP a ZP na straně "zaměstnance" a "zaměstnavatele"? 

Založen spolek za účelem pořádání letního dětského tábora (14 dní během prázdnin). Jiné aktivity spolek nevykazuje. Tábora se účastní kolem 100 dětí, pobyt 14 dnů. Od března přímá zálohy na tábor. Jsou tyto zálohy osvobozeny od DPH a nebo si musí spolek hlídat limit pro obrat 1 mil. Kč?

Nezisková společnost, neplátce DPH, má v majetku starší stavbu, kterou bude nyní za pomoci dodavatele renovovat a nově ve stavbě vzniknou bytové jednotky. Je předpoklad, že cca 70% plochy budou menší bytové jednotky určené pro sociální bydlení (trvalé bydlení) a cca 30% by měly být prostory pro kanceláře. První dotaz je, s jakou sazbou má fakturovat dodavatel stavebních prací? Může fakturovat vše s 15% sazbou DPH? Druhý dotaz, je důležité, jak je stavba zapsaná v katastru nemovitostí ? Je to problém, když zatím není zapsaná jako stavba pro bydlení? 

Babička vlastní dvougenerační domeček. Jsou zde dvě bytové jednotky s jedním hlavním vchodem. Je možné, aby nechala přepsat celý RD na svou jedinou dceru a zároveň si zde nechala zřídit věcné břemeno? Musí být přesně věcné břemeno vymezeno jako např. byt, který zahrnujeme 3 pokoje v přízemí + celou zahradu? Jde o to, aby bylo jasné jaké místnosti může maminka užívat, aby nedošlo k tomu, že např. jeden byt se zahradou dcera pronajme a babička se pak již na zahradu nikdy nedostane. Musí být přesně vymezeno ve smlouvě, resp. někde na katastru věcné břemeno nebo se vztahuje na celek jako RD a pak jde jen o to, koho k sobě a do jakých místností babička pustí?

Manžel zdědil po svém dědečkovi rodinný dům. Tento dům je tedy ve výhradním vlastnictví manžela. Nyní spolu manželé tento rodinný dům opravují - kupovali nová okna, zateplují ho, předělávají rozvody atd. Některé věci platí manžel ze svého účtu a fakturace je na jeho jméno. Jiné věci ať už nákup a montáž oken, movité věci do RD kupuje manželka na své jméno a platí ze svého účtu. Pokud by došlo k rozvodu - bude mít manželka nárok na polovinu toho, co do RD manžela spolu investovali? Ať už by se jednalo např. platby manžela z jeho účtu nebo platby manželky ze svého účtu. Každý má svůj účet na své jméno. Byly by opravy, resp. movité věci děleny na polovinu bez ohledu na to z čího účtu a na jaké jméno byla vystavena faktura? Děkuji za vysvětlení společného jmění manželů a využití případných peněz.