Občanské právo - strana 7

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Dostali jsme finanční dar na účely školství a k podpoře školních aktivit – finančních nákladů na soutěž středních škol ve stavbě Stirlingova motoru. Dar jsme dostali zásluhou pana učitele, který se touto soutěží se žáky zabýval. Je možné z těchto účelových prostředků uhradit i cestovné a náhrady za stravu pro žáky, kteří se soutěže zúčastnili? Případně může se těmto žákům z výše uvedeného daru zaplatit i další občerstvení, případně nějaké odměny – dárky? Poraďte, jak můžeme výše uvedený dar plně využít pro daný účel?

Provedli jsme technické zhodnocení se souhlasem vlastníka na najaté nemovitosti. Mimo jiné byl také instalován kamerový systém, klimatizace, kotel. Veškeré rozvody těchto systémů jsou přičteny v rámci TZ a budou odepisovány, kamery, klimatizace a kotel jsou vedeny jako samostatný majetek a odepisovány samostatně. Setkali jsme se teď s názorem, že dle § 506 odst. 1 občanského zákoníku jsou také tyto samostatné věci ve vlastnictví vlastníka budovy, protože jsou spjaty s budovou a tvoří s ní jeden celek. Nemáme prý nárok ani na odpisy, protože odpisovat může jen vlastník. Bylo by prý možné využít § 508 občanského zákoníku a zapsat výhradu k těmto věcem do katastru. Setkali jste se prosím s podobným problémem a je tomu skutečně tak, že i když jsme veškerou techniku financovali, tak na ni nemáme okamžikem spojení s cizí nemovitostí vlastnické právo? 

Ná zaměstnanec má čistou mzdu 22 045 Kč a 3 vyživované osoby. Má hradit výživné 6 500 Kč, ale srážky ze mzdy vycházejí na 4 333 Kč a zbytek mu musí zůstat. Částka 4 333 Kč nepokryje celé výživné. Jak se taková situace řeší? 

Jsme nezisková organizace a obdrželi jsme nadační příspěvek od Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Příspěvek je určen na vzdělávání pracovníků. Realizace příspěvku je pomocí úhrady faktur za supervizi a odborné kurzy, které jsou fakturovány na nadaci, která je proplatí. Pouze konečný příjemce jsme my. Můj dotaz je: mám náklad účtovat na 518-Školení, nebo na 549-Ostatní neinvestiční náklady? Nebo jak zaúčtovat, když jsme neobdrželi peníze ani faktury psané na naší firmu? 

Hlavní činností spolku je placena výběrem členských příspěvků. Každý rok je výběr členských příspěvků nižší než náklady na hlavní činnost, a tak to také bylo částečně financováno prostředky z vedlejší činnosti dle § 20 odst. 7. V roce 2020 jsou však kvůli koronaviru různé akce (hlavní činnost zrušeny, ale členské příspěvky se vybraly v plné výši. To znamená, že výběr členských příspěvků bude vyšší než náklady na hlavní činnost. Bude nutné tento rozdíl za rok 2020 nějak zdanit? A jakým způsobem se „zdaní“ uplatněná částka dle § 20 odst. 7 za rok 2019? Protože se za rok 2020 vlastně nepoužije. Je to uvedeno na řádce 251 daňového přiznání?

Zjistila jsem, že účetní - podnikající podle živnostenského zákona, tj. živnost "činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence" nemá oprávnění zpracovat a podávat za klienta žádná daňová tvrzení. Hrozí takové účetní postih ze strany živnostenského úřadu za provozování živnosti bez oprávnění? Může toto živnostenský úřad postihovat, když činnost daňových poradců, kterou musí mít ten, kdo chce podávat daňová přiznání, není podnikáním podle živnostenského zákona? Pokud daňový subjekt dá plnou moc účetní k podání daňového přiznání datovou schránkou účetní, tuto plnou moc finanční úřad přijme, znamená to tedy, že účetní podepisuje a tedy přijímá zodpovědnost za správnost daňového přiznání místo daňového subjektu? Nebo jde pouze o odpovědnost za podání/odeslání přiznání. Jde o přiznání k dani silniční, daň z příjmu fyz. osob a DPH. Účetní podává daňové přiznání jako zmocněnec.

Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?

Společnost podepíše s dárcem darovací smlouvu na kulturní projekt, přičemž splatnost darované částky je půl roku. Částka je připsána na účet obdarovaného za čtyři měsíce. Mezitím je realizována část kulturního projektu. Je možno náklady na projekt, které jsou uhrazeny před datem připsání částky na účet obdarovaného, zaúčtovat jako čerpání tohoto daru?Nejedná se o podnikatelský subjekt, ale o neziskovou organizaci (OPS), která dar účtuje do fondu 911. Jak je to v případě, kdy je podepsána darovací smlouva, ale částka dorazí na účet až poté, co jsou uhrazeny některé výdaje kulturního projektu. Zda jsou náklady na kulturní projekt čerpané před datem přijetí daru (a současně po podepsání smlouvy), např. z půjčky, uznatelným čerpáním tohoto daru. Konkrétní případ - máme kulturní projekt, máme podepsanou darovací smlouvu, ale víme, že dárce uvolní finance až za delší dobu a potřebovali bychom část projektu realizovat co nejdříve, třeba i z půjčky do doby, než dar dorazí na účet.

Vybudovali jsme chodníček ke hřišti a oplotili stávající hřiště. Bude se jednat o zhodnocení hřiště, nebo o samostatné stavby? 

Společnost s r. o. je vlastníkem bytového domu, ve kterém provozuje ekonomickou činnost-instalatérství. Zároveň v domě pronajímá byt fyzické osobě (osvobozené nájemné). Nájemník požádal majitele bytového domu o souhlas, zda by mohla mít jako místo podnikání jeho společnost s r. o. místo podnikání v bytovém domě na stejné adrese, na které nájemník bydlí. Jaké povinnosti a jaká rizika plynou, pokud majitel bytového domu (společnost s r. o.), dá souhlas nájemníkovi s místem podnikání na adrese bytového domu?

Dnem 1. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb. , kterým se mění trestní zákoník , trestní řád a některé další zákony (dále jen „novela 333/2020 Sb. “), který přinesl zdánlivě kosmetické změny trestněprávních předpisů, ovšem v širších souvislostech nepochybně změny poměrně zásadní. Pojďme si ty nejpodstatnější změny, které mají samozřejmě přesah i do trestního práva daňového, ve stručnosti představit.

1/ Dle § 1177 občanského zákoníku je osoba, která přenechá svůj byt k užívání jiné osobě, povinna nahlásit SVJ jméno a bydliště této osoby v "nájmu". Bohužel jeden právní názor je, že musí nahlásit adresu dle občanky a druhý názor je, že může nahlásit adresu, kde se bytová jednotka, kde je v "nájmu", nachází. To pak podle nás ztrácí smysl tohoto paragrafu. Také nám bylo řečeno, že jako výbor SVJ nemáme nárok na to, abychom nějak zkontrolovali, zda se ten dotyčný jmenuje tak, jak byl nahlášen. Takže když nahlásí nepravdivě například Josef Vonásek, Horní-Dolní, tak to musíme vzít jako hotovou věc. 2/ Příspěvek na vlastní správu domu se stanovuje ve stejné výši pro všechny bytové jednotky v SVJ bez ohledu na podíly, velikost. Účtuje se výsledkově. Patří sem odměny výboru, poštovné, právník, účetní. Ale patří sem i pojištění domu, když by se tato položka měla určovat podle podílu. To by pak ten příspěvek nebyl stejný pro všechny bytové jednotky.

V r. 2018 byl v. v. i. zakoupen software - 3 ks v hodnotě 34 000 Kč. Software byl jako multilicence uložen na server a zaúčtován na účet 518 Služby evidované v operativní evidenci. V r. 2020 byl pořízen upgrade k tomuto softwaru, a jelikož se upgrade prodává v minimálním množství 5 ks, byly ještě dokoupeny 2 ks softwaru. Celková hodnota 5 upgrade + 2 softwaru je 39 000 Kč bez DPH (48 000 Kč včetně DPH). K těmto 5 položkám je dodána povinná technická podpora na 1 rok v částce 11 000 Kč. Předpokládám, že povinná technická podpora je služba a bude účtována do nákladů. U dokoupení 2 ks softwaru a 5 ks upgradu (jedná se o multilicenci, je umístěno na serveru s možností vzdáleného přístupu). Jedná se o technické zhodnocení? Jelikož není software používán v rámci ekonomické činnosti, nemůže naše instituce nárokovat odpočet DPH. Pořizovací/vstupní cena je tedy 48 000 Kč. Naše instituce pořizuje majetek z fondu reprodukce majetku. Bude účtováno: MD 013/D 321, MD 916/D 901 (Fond reprodukce majetku/základní jmění) a následné odpisy po dobu 18 měsíců: MD 551/D 073, MD 901/D 916. Je tento postup správný?

Náš spolek sdružuje členy se zájmem o podporu vzdělávání v určitých oblastech. Spolek se rozhodl podpořit vydání knihy, která pojednává o těchto oblastech vzdělávání. Knihu bude vydávat vydavatelství, které pak bude i majitelem výtisků a bude zajišťovat distribuci knih. Zisk z jejich prodeje bude ziskem vydavatelství. Náš spolek obdržel dar na podporu vzdělávacích činností. S vydavatelstvím jsme se dohodli, že vydání knihy podpoříme tak, že budeme hradit faktury za činnosti potřebné k vydání knihy (překlad z němčiny, úpravy textů, design knihy apod.). Je v pořádku, že budeme hradit práce pro jinou firmu, ze kterých nebude náš spolek mít žádný hmotný užitek?

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Jako zaměstnavatel jsme zrušili dne 7. 9. 2020 pracovní poměr bez udání důvodu zaměstnanci ve zkušební době s určením ukončení pracovního poměru ke dni 30. 9. 2020, přičemž pracovní poměr vznikl 1. 7. 2020 na dobu určitou do 31. 12. 2020 a den 30. 9. 2020 je poslední den zkušební doby. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal 11. 9. 2020. Dne 29. 9. 2020 jsme obdrželi oznámení o počátku pracovní neschopnosti zaměstnance (od něj samého i od lékaře). Za jaké období náleží zaměstnanci náhrada za pracovní neschopnost od zaměstnavatele a kdy je v tomto případě ukončen pracovní poměr?

Příspěvková organizace v roce 2019 skončila se ztrátou, jelikož neměla ani v rezervním fondu žádné prostředky ke krytí této ztráty. Ztráta v roce 2020 zůstává v rozvaze na účtu 432 minusem. V srpnu 2020 organizace obdržela od zřizovatele finanční prostředky vysloveně určené ke krytí ztráty. Jak správně účtovat?

Jak zaúčtovat poskytnuté slevy, slevové kupony či akce 2+1 zdarma. Jsme škola, příspěvková organizace, účtujeme způsobem B, nejsme plátci DPH. Uvedu příklady: na faktuře je uvedena cena materiálu/majetku se slevou např. 10 %. Na slevu od prodejce nemáme darovací smlouvu, na faktuře je pouze vyčíslení uvedeného procenta slevy, či cena před slevou a po slevě (vč. výše poskytnuté slevy). Příjem faktury za materiál po slevě 10%: 45 Kč - MD 501/D 321, zaúčtování výše slevy 5 Kč - MD 501/D 649. Příjem faktury za nástěnku (evidence DDHM) po slevě 10 %: 4500 Kč - 558/321, zaúčtování výše slevy 500 Kč - 558/649, evidence majetku DDHM ve výši 5000 Kč - 028/088. Jsou takovéto postupy správné? Pokud ano, postupovat takto i v případě poskytnutých slevových kuponů např. ve výši 100 Kč či akce 2+1 zdarma? - např. faktura 3000 Kč za nástěnky 2+1 zdarma – cena jedné nástěnky je 1000 Kč, nebo 1500 Kč? V jaké ceně nástěnky zaúčtovat a zaevidovat do majetku? Pokud uvedený postup správný není, jak promítnout v účetnictví poskytnutí slev? 

Lze jen těžko odhadovat, jak často se v praxi právních zástupců a jejich klientů objevuje problematika sporů s bankami či nebankovními poskytovateli úvěrů (dále jen „finanční instituce“) a např. agendy platebního styku. Jistým indikátorem toho, že se jedná o rozsáhlou a velmi důležitou oblast, ze které vyvěrají různé sporné situace, by mohly být statistiky o zadlužení domácností 1) spotřebitelskými úvěry, úvěry na bydlení (dále jen „hypotéky“), a zejména pak závratné počty lidí v exekucích, jež mají velmi často svůj prapůvod právě v nějakém zdánlivě velmi výhodném spotřebitelském úvěru. Předmětem tohoto příspěvku je nástin toho, jak může právním zástupcům (či samotným spotřebitelům) při hájení práv jejich klientů proti finančním institucím napomoci zpracování návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem.

Žadatel má v pronájmu prostor k podnikání (Živnost - MO prodej), kde majitelem nemovitosti je z 1/3 matka a ze 2/3 cizí soukromá osoba. S každým má žadatel uzavřenou smlouvu o nájmu samostatně a každému samostatně platí dohodnutý měsíční nájem. Má nárok žadatel na dotaci - COVID - nájem? Chce dotaci uplatnit na nájem pro soukromou osobu (2/3 vlastník) Nebo je zde problém spřízněných osob, i když neuplatňuje dotaci na nájem poskytovaný matce? 

Dobrovolníci, členové a předseda spolku zaměřeného na sportovní a taneční aktivity dětí , nejsou za svou činnost spolkem nijak odměňováni. Jaké daňové dopady má tato situace na spolek, jeho členy, dobrovolníky včetně předsedy v následujících situacích: 1) V případě bezplatného výkonu funkce předsedy spolku a bezplatného vedení sportovních kroužků pro děti jeho členy případně dobrovolníky je potřeba jejich bezplatnou práci „ocenit“ a v účetnictví spolku ji zachytit, a to v podobě výnosů a současně nákladů (např. jako dar tomuto spolku ve výši této bezplatné aktivity a na straně druhé jako náklad v podobě bezplatné práce? (Zatím toto není nijak v účetnictví spolku zachyceno.) Případně jaké je možné jiné řešení této situace? 2) Pokud tento spolek pořádá sportovní soustředění na horách pro děti, dobrovolníci, členové a předseda spolku opět za svou činnost nejsou nijak odměněni, ale je za ně plně uhrazena doprava, ubytování a strava spolkem. Má tento fakt nějaké daňové dopady pro dobrovolníky, členy spolku a předsedu, když tedy nevystupují v pozici zaměstnanců spolku?