Občanské právo - strana 6

Členové veřejně prospěšné společnosti - spolek, jejíž hlavní činností je organizování kulturní a sportovní činnosti v obci, zajišťují jednotlivé akce taká na své soukromé náklady. Jedná se o použití soukromé techniky k promítání filmů, dovoz občerstvení soukromým autem a další. Spolek si může ve svých směrnicích stanovit určitou náhradu pro členy spolku spojenou se zajištěním akcí. Pokud by hradili náklady za požití soukromého vozidla, musí se stát spolek plátcem silniční daně? Spolek žádný majetek nevlastní. Tyto náhrady by byly pro členy spolku zároveň osvobozeny od daně z příjmu. 

Jsme střední škola, zřízená krajem, který požaduje provedení auditu účetní závěrky. Musíme mít ověřenu závěrku za rok 2021 auditorem. Kdy oslovit nějakou firmu, kdy v průběhu roku? Stačí třeba v druhém pololetí 2021?

Koncem minulého týdne prošel Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR návrh tzv. pandemického zákona, konkrétně zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID 19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který by předběžně měl nabýt účinnosti dne 1. 3. 2021.

Nezisková organizace - spolek - obdržela různé druhy služeb zdarma, např. právní kanceláři poskytla zdarma své služby, Zároveň pro spolek pracovali dobrovolníci bez jakékoliv odměny. Měl by spolek hodnotu těchto služeb vyčíslit a zaúčtovat např. u právních služeb MD 518/D 643, případně hodnotu dobrovolnické práce MD 521/D 643 nebo není potřeba o tomto účtovat?

Měli bychom a příp. na jakém řádku danit (nebo jsme osvobozeni) peněžní dar od neziskové organizace (výhra)? Výhru jsem zaúčtovala na rezervní fond a z něj pak část vyčerpala, zbytek se vyčerpá letošní rok. Domnívám se správně, že jelikož účtujeme také dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., nemusíme ji danit (MD 511/D 321, MD 413/D 648 zaúčtovaná FAP). 

Kam zařadit drobný dlouhodobý hmotný majetek v Přehledu o majetku a závazcích? Jedná se konkrétně např. o sportovní pomůcky s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale levnější než 40 000 Kč. Je možné vykazovat je v poli č. 6 - Zásoby?  Doplňující otázka: Ovšem já jsem neměla na mysli vykazování DDHM v daňovém přiznání ale ve výkazu "Přehledu o majetku a závazcích" dle Příloha č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb. Prosím tedy o upřesnění, zda DDHM lze vykazovat pod 06 Zásoby? Nebo zda, pokud se tedy jedná už o majetek vzatý do používání ho do zásob zahrnout nelze - a pak " kam s ním" :-)? Vychází mi pouze 09 - ostatní majetek.

Jsme dodavatelem zboží převážně do základních škol a mateřských školek, kde jsou zřizovatelem převážně obce, MŠ je příspěvkové organizace apod. Týká se posun hranice odepisování hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč i obcí, příspěvkových organizací apod.? 

Je možno považovat za rodinný závod dle § 700 občanského zákoníku spolupráci bývalých manželů (jsou rozvedení, ale žijí spolu a vedou společnou domácnost) s jejich zletilým synem (ten má svoji vlastní domácnost) a rozdělovat z tohoto titulu příjmy syna dle § 13 na matku i otce (15 000 Kč/měsíc)? Oba bývalí manželé mají kromě spolupráce se synem i své vlastní živnosti s příjmy v § 7 a platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Zažádala jsem Státní pozemkový úřad o směnu pozemků. Směna byla schválena, ale byla jsem vyzvána k dodání Geometrického plánu s povolením stavebního úřadu na rozdělení pozemku. Pozemek mnou nabízený do směny je veliký a tak jsem samozřejmě nabídla jen část svého pozemku. Proto to rozdělení. Nyní mám však problém, že pozemek je sice plošně velký, ale je úzký a tak nejde udělat cesta k zadnímu pozemku. Stavební úřad říká, že povolení na rozdělení pozemku může dát jen v případě, že bude na oba pozemky přístupová cesta z veřejné komunikace. V současné době ale stejně na můj pozemek není přístup z veřejné komunikace. část cesty je sice města, ale větší část je dnes již soukromých vlastníků, čili na pozemek, který chci dělit není přístup z veřejné komunikace. Je nějaká možnost, aby dle zákona mi bylo umožněno, za účelem směny pozemků se SPÚ, můj pozemek rozdělit? 

Elektronizace postupů orgánů veřejné moci, Zákon o právu na digitální služby, změny v oblasti doručování a elektronických podpisů, nová regulace online služeb. To vše rozebereme 18. února na konferenci IT mezi paragrafy s předními odborníky na daná témata. Konference proběhne ONLINE.

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy z rozšíření rozsahu, nebo vypořádání společného jmění manželů. Není zde u tohoto ustanovení odkaz na žádnou omezující lhůtu ani na občanský zákoník. Občanský zákoník však stanoví, že lhůta na vypořádání SJM po rozvodu je 3 roky. Pokud fyzické osoby (bývalý manžel a bývalá manželka) se na základě dohody o vypořádání SJM vzájemně vyrovnají až po lhůtě 3 let stanovených občanským zákoníkem, má tato skutečnost vliv na předmětné ustanovení daně z příjmů? Čili znamená to, že pokud nedodrželi lhůtu stanovenou občanským zákoníkem, vznikla by jim povinnost po této lhůtě zaplatit daň z příjmů z vypořádání SJM? Jak jsem uvedl, v zákoně o daních z příjmů žádná omezující ustanovení lhůtou není, ani zde není odkaz na občanský zákoník ani v pokynu GFŘ D-22 jsem k tomuto ustanovení nic nenašel. 

Společnost chybně poslala peníze na cizí účet (měla zaplatit přijatou fakturu dodavateli, bohužel si spletla účet a zaslala peníze jinam). Tuto chybu oznámila bance a policii, je to ve vyšetřování. Pokud nebudou peníze vráceny, je možno tuto částku např. daňově odepisovat jako pohledávku? (víme, komu byly peníze zaslány, víme částku - cca 250 000 Kč, zřejmě nevymůžeme zpět).

Máme dvě neziskové organizace - jedno je zájmové sdružení právnických osob, které je zakladatelem obecně prospěšné společnosti. Tyto dvě neziskovky si mezi sebou poskytnují peněžní zápůjčky bezúročné (někdy poskytuje zápůjčku zakladatel do ops, jindy zase o. p. s. půjčuje zakladateli). Chtěla bych se zeptat, zda by v tomto mohl být nějaký daňový problém (jako dodanění cen obvyklých, získání bezúplatných příjmů). 

Zatím jsem vždy účtovala náklady na jízdné (kromě firemních vozů s knihami jízd) v rámci vyúčtování pracovní cesty na 512. Mám teď doklady od klientky, která využila taxi službu pro cesty po Praze. Místo výkonu práce je Praha. Nejedná se tedy o služební cestu. Lze zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů bez vyúčtování pracovní cesty? Stačilo by případně vypsat tabulku s datumy jízd taxi a účelem cesty - např. vypsat jednotlivá jednání nebo návštěvu pobočky banky apod.? Jako obdobu knihy jízd? DPH neřeším, je neplátce, jen daňovou uznatelnost nákladů. Jedná se o neziskovou organizaci, ale to by asi na odpověď nemělo mít vliv. 

Dceřiná společnost zapůjčila v roce 2020 bezúročně peníze do mateřské společnosti. Celkem se jedná o 500 000 Kč, které mateřská společnost použije na běžné provozní výdaje (bankovní poplatky, poradenské služby, atp.). Má tato transakce nějaké daňové dopady, ve smyslu úpravy základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob? A to z pohledu mateřské i dceřiné společnosti?

S nastávajícím koncem roku 2020 považuji za vhodné se v obecné rovině zpětně zamyslet nad stavem platné legislativy v České republice za poslední desetiletí, ale taktéž nad fungováním obecné soustavy soudů či orgánů státní správy.

Zahájení daňové kontroly dle novely daňového řádu 2021 – Revoluce ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období – Vliv vykázání a možného uplatnění daňové ztráty na běh lhůty pro stanovení daně – Možnost ukládat opakované sankce za dlouhodobé porušování daňové povinnosti

Moje teta a strýc žili již 50 let na Slovensku. Strýc zemřel. Děti nemají. Teta zůstala sama – je sestra mé maminky – obě se narodily u nás v ČR a teta se přestěhovala před 50 lety na Slovensko. Kdo má ze zákona nárok na dědictví po strýci, resp. tetě – podle našeho českého nebo slovenského zákona? Nyní kolem majetku tety „začali kroužit“ staří známí kamarádi a příbuzní. Strýc měl bratra, který nežije, jeho děti, neteř a synovec, ano. Nyní by měla v dědictví získat všechno teta. Nebude-li sepsána závěť, kdo má nárok na dědictví po tetě? Teta měla jednu sestru, mou maminku, která již nežije. Strýc měl bratra, který také již nežije. Bratr měl dvě děti, které žijí na Slovensku. Jaká jsou pravidla v daném případě pro dědictví? Má nárok na dědictví po tetě a strýci jak větev z ČR (tedy neteř a synovec, či např. manžel tetiny sestry), tak i neteř a synovec ze strýcovy strany na Slovensku?

Může spolek darovat finanční prostředky jinému spolku? Pokud ano, existují nějaké omezující podmínky v jakých případech to nelze?

Společnost s r. o. vlastní několik vozidel, jsou na tuto společnost i zapsána (v TP jakožto vlastník uvedena s. r. o.), vozidla jsou standardně zanesena do majetku firmy, kde se odepisují. Na prac. cesty využívá vozidla jednatel s. r. o. nebo zaměstnanci. Jednatel, který založil s. r. o. smluvně, sjednává u většiny vozidel povinné ručení (u některých i havarijní pojištění) na svoji fyzickou osobu, taktéž toto pojistné hradí ze svého soukromého, nefiremního b. ú. Provádí takto kvůli úspoře, neboť je značná (pokud by pojistil vozidla na PO, tzn. na svoji s. r. o., pak cena za pojištění by byla proti pojištění na FO mnohem vyšší). Logicky se aktuálně neuplatňuje veškeré shora uvedené pojištění do nákladů firmy (když nezní smlouvy k pojistnému na firemní IČ a když jednatel vede/hradí pojistné soukromě). Ostatní náklady za vozidla se z firmy hradí standardně, tedy se i uplatňují do nákladů této společnosti (PHM, opravy...). Otázkou je, jakým se vystavuje firma případně rizikům, když pojistné za vozidla není smluveno a hrazeno za ni? Provotně možná právně-bezpečnostním rizikům? Nejspíš kvůli odpovědnosti z bezp. provozu na pozemních komunikacích, např. v rámci dopravní nehody, kdy nehodu příkladmo způsobí ve firemním voze zaměstnanec s.r.o. - pak by snad měla být uvedena jakožto účastník nehody firma se kterou se dále nehoda bude řešit a dále příp. řidič, který způsobil nehodu, kterým by byl hypoteticky zaměstnanec (řízení ohledně nehody by se tak vedlo s firmou, popř. zaměstnancem, nikoliv tak s FO). Další riziko by nejspíš mohlo vyvstat v rámci účetnictví a daňové agendy s.r.o. - je povinností jednatele, resp. dané společnosti vést a hradit za vozidla firmy pov. ručení (havarijní poj.) z firemních finančních prostředků, když je firma vlastníkem vozidla? Je toto příp. legislativně někde upraveno, že je tato záležitost povinností firmy?