Pracovní právo, mzdy a platy - strana 237

1. Výchovný poradce na ZŠ bude studovat na VŠ: Studijní programy celoživotního vzdělávání (v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků). Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů - Studium pro výchovné poradce má 3 hod./týdně z úvazku - 450 žáků ve škole (tzn. učí 19 h/týdně). Má nárok na 1 hodinu týdně z normální míry vyučovacích povinností tzn. bude učit pouze 18 hod./týdně? 2. Ředitel školy na ZŠ bude studovat na VŠ: Studijní programy celoživotního vzdělávání (v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků) Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů - Studium pro vedoucí pracovníky učí 5 hod./týdně - 28 tříd a oddělení. Má nárok na 1 hodinu týdně z normální míry vyučovacích povinností tzn. bude učit pouze 4 hod./týdně?

Zaměstnanec si podá žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni 31. 8. 2006. Zaměstnavatel nesouhlasí s tímto datem, ale s datem 31. 7. 2006. Jedná se ještě o dohodu? Co s tím dělat?

Jsme příspěvková organizace, zaměstnanci odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb. Náš zaměstnanec byl po dvou personálních pohovorech písemně upozorněn na neuspokojivé pracovní výsledky, které v domluvené době neodstranil. Podal výpověď, zaměstnavatelem byl na dobu dvou měsíců (výpovědní dobu) převeden na jinou práci. Změnou funkce - pracovního zařazení z místa vedoucího techniky do funkce podřízené - technik údržby obdržel nový platový výměr, kde mu byl zcela odebrán příplatek za vedení, snížen osobní příplatek a proběhlo i přeřazení do nižší platové třídy, tak jak je funkce technika zařazena směrnicí podniku. Platový výměr zaměstnanec podepsal, nyní se však domnívá, že zaměstnavatel pochybil při neoprávněném zařazení do nižší platové třídy. Postupovali jsme správně?

Jak správně čerpat dovolenou u pedagoga, který je u nás ve vedlejším pracovním poměru po dobu školního roku. Má částečný úvazek, přímou vyučovací povinnost provádí pouze dva dny v týdnu. Lze třeba jeden den v týdnu vykazovat jako čerpání dovolené, abychom mu nemuseli po ukončení pracovního poměru k 30.6.2006 dovolenou proplácet? Má zaměstnavatel také povinnost dodržet čerpání 14 dnů dovolené v kuse u takového zaměstnance?

Naše zaměstnankyně plánuje v září letošního roku odejít na mateřskou dovolenou. Chtěla bych vědět, co všechno je třeba udělat z pohledu mezd, tzn. kdo bude vyplácet peněžitou pomoc v mateřství s ohledem k 1.1.2007 (nový zákon o nem.pojištění), jak budu tuto zaměstnankyni vést dále v evidenci, zda ji budu vyplácet nějakou měsíční mzdu, jak to bude s jejím evidemčním listem důchodového pojištění a jaké doklady od ní budu požadovat.

Zaměstnankyně je od 23. 1. 2006 na mateřské dovolené. Za leden 2006 odpracovala 15 pracovních dní. Od 7. 8 bude čerpat dovolenou v délce 20 pracovních dnů. Tato dovolená se bude platit z pravděpodobného výdělku. Pokud hrubou mzdu za 1/2006 podělím počtem odpracovaných dní, pak bude průměr nadhodnocen. Jak vypočítat denní a hodinový průměr?

Dle rozhodnutí zřizovatele se ruší v naší škole k 31. 7. 2006 školní jídelna a bude zřízena výdejna, kterou bude provozovat jiný právní subjekt. Pracovnice ŠJ (ved.) rušící se ŠJ dostala výpověď dle § 46 odst. 1 písm. a) ZP a bude jí ze zákona vyplaceno dvouměsíční odstupné. Protože tato pracovnice 5 let přesluhuje, nastoupí dnem 1. 8. 2006 do starobního důchodu. Zaměstnancům odcházejících do starobního důchodu vyplácíme odměnu při prvním skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod dle § 10 nařízení vlády č. 330/2003 Sb. (odměňujeme podle zákona č. 143/92 Sb. a nařízení vlády č. 330/2003 Sb.). Má tato pracovnice nárok i na odměnu při odchodu do starobního důchodu (o starobní důchod pracovnice zažádala až po obdržení výpovědi)? Domnívám se, že pracovnici bude vyplaceno pouze odstupné.

Zaměstnáváme účetní, která zpracovává celkovou mzdovou a účetní agendu, je zařazena do 10. platové třídy a má středoškolské vzdělání - gymnázium s ekonom. zaměřením a věk je do 40 let. Je u nás zaměstnána od roku 1997. Od 1. 1. 2004, kdy začalo platit nařízení vlády č. 330/2003 Sb. a § 14 - kdy se nemusela stávajícím zaměstnancům přepočítávat praxe z důvodu přechodu na 16 platových tříd jsme účetní zařadili do 10. platové třídy. Vztahuje se zde či nikoliv, že když nesplňuje vzdělání na 10. platovou třídu, může zde být zařazena jen po dobu 4 let a měla by začít studovat, nebo se zde vztahuje i na toto již zmíněný § 14 nařízení vlády a účetní může být v této třídě déle než 4 roky? Žádám o podání informace a popř. kde by mohla začít studovat - bydlí v okolí Benešova.

Počítá se do čisté mzdy pro účely srážek také odměna za pracovní pohotovost? Ing. Alena Chládková v publikaci Mzdy a personalistika v praxi (číslo 2/2005) tvrdí, že ano, JUDr. František Muška v časopise PaM - Práce a Mzdy Odvody bez chyb, pokut a penále (číslo 7/2006) tvrdí, že ne. Jak je to správně?

Naše zaměstnankyně nastoupila v lednu 2002 na mateřskou dovolenou, v červenci 2002 na rodičovskou dovolenou. Po té do práce nenastoupila, protože od prosince 2005 nastoupila opět na mateřskou dovolenou. Nyní v červenci 2006 jí mateřská dovolená končí a nastoupí na rodičovskou dovolenou. Vznikne jí nárok na dovolenou za kalendářní rok, nebo na její poměrnou část? Z jakého průměru by se v tomto případě náhrada za dovolenou počítala?

Reklamní agentura (český subjekt - s. r. o.) najala české studenty s místem bydliště v ČR na dohodu o provedení práce s místem výkonu práce SRN (fotbalové mistrovství světa) a mzda bude vyplácena v EUR. V případě potřeby hodlá zaměstnat na dohodu o provedení práce i německé občany. Jak postupovat při zpracování mezd u českých a německých státních příslušníků? Jedná se o tyto otázky: 1. Uzavření pracovněprávního vztahu (lze použít stejný vzor dohody o provedení práce pro české i německé občany /přeložený do němčiny/?). Jaké formality je nutné vyřídit, aby se dodržela legislativa ČR a SRN? 2. Zavedení pracovníků do účetního systému pro zpracování mezd - v evidenci české firmy budou vedle českých občanů i občané němečtí? 3. Zpracování mezd a jejich zdanění. Dohodnutou částku v EUR předpokládám přepočítat a vést v systému v CZK. Jak postupovat při odvodu srážkové (resp. pokud se přesáhne částka 5 000 CZK zálohové) daně? Odvést českému státu daň jak za české, tak za německé občany? Musí německý občan prokazovat v SRN svůj výdělek a jeho zdanění v ČR, nebo jeho výdělek se bude zdaňovat v SRN? Jaké další dokumenty o výdělku a sražené dani předat německým občanům? 4. Budou němečtí pracovníci (resp. výše jejich mzdy) uvedeni v ročních výkazech - Vyúčtování srážkové daně odvedené zaměstnavatelem a Vyúčtování daně z příjmů odvedené zaměstnavatelem? V jakých dalších ročních výkazech musí být dále postihnuta skutečnost, že německým občanům byla vyplácena českým subjektem mzda?

Dotaz se týká výpočtu dovolené při dlouhodobé nemocenské. Zaměstnanec nastoupil na hlavní pracovní poměr 1. 6. 2005, odpracoval 19 dní a pak byl od 20. 6. 2005 - 8. 5. 2006 nemocen. Po nemoci nastoupil 9. 5. 2006 a opět pracoval do 11. 6. 2006 a je opět nemocen do 25. 6. 2006. Nastoupí do práce 26. 6. 2006. Chceme s ním ukončit pracovní poměr k 30. 6. 2006. Na kolik dní dovolené má nárok?

Jsem ředitelka ZŠ a MŠ, celkem 8 oddělení (5 tříd, 1 oddělení škol. družiny, 2 oddělení MŠ). Dle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. mám povinnost odučit 10 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že jsme malá škola, jsem zároveň metodik ICT. Jaké školení či studium musí absolvovat metodik ICT a zda 2 hodiny práce metodika ICT mohou být hodinami nadúvazkovými (škola do 150 žáků), pokud budu učit 10 hodin týdně.

Ráda bych se zeptala na výklad § 32 odst. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. V něm se uvádí, že „Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) nejdéle po dobu pěti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá a toto studium úspěšně ukončí..“ Byla jsem na školení, kde nám bylo sděleno, že od 1. 1. 2010 nesmí na škole působit pedagogický pracovník bez potřebné kvalifikace, bez ohledu na to, kdy do pracovního poměru nastoupil, tedy že dnem 31. 12. 2009 uplyne ona pětiletá lhůta. Jinde jsem se setkala s názorem, že je možné zaměstnat pedagogického pracovníka bez potřebné kvalifikace kdykoliv v průběhu 5 let od nabytí účinnosti zákona, takže nejzazší hranice, kdy bude možné pedagoga bez potřebné kvalifikace ještě zaměstnat, s tím, že zahájí do pěti let studium, je 31. 12. 2009.

Odstupujícím zaměstnancům jsme vyplatili po dohodě odstupné 30 000 Kč v hotovosti. Částka nebyla zadána do mzdového účetnictví a nebyla z ní odvedena daň. Jakým způsobem toto odstupné dodanit, abychom vyhověli požadavkům finančního úřadu?

Kontrolní orgán rozporuje výši příplatku u třídního učitele, který jsem stanovil na základě rozsahu práce na 600 Kč, z toho důvodu, že tento pracovník má pouze poloviční pracovní poměr jako učitel (další polovinu má jako trenér). Kontrola tvrdí, že veškeré hodnoty jsou v předpisech vázány na plný pracovní úvazek, a že tedy při polovičním úvazku je maximální výše příplatku za třídnické práce 400 Kč. Výklad, který zastávám já (a celá řada kolegů) je, že zvláštní příplatek je vázán na činnost a není rozhodující velikost úvazku. Není přece možné, aby odváděl jen polovinu třídnických povinností.

Může organizace pracovníkům zaměstnaných na Dohodu o pracovní činnosti vyplácet kromě mzdy za odpracované hodiny také mimořádné nebo cílové odměny?

Příspěvková kulturní organizace zřizovaná krajem - postupuje organizace v uvedených případech správně? a) Pracovník má pevnou pracovní dobu, podle § 10 zákona o platu mu za přesčas náleží hodinová část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku (v tomto případě pondělí a úterý) příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Zaměstnavatel preferuje přednostně poskytnout náhradní volno - jak postupovat, jestliže se zaměstnanec nechce dohodnout na čerpání náhradního volna, jestliže je zaměstnavatel nabízí? Platí zde přednost proplacení před náhradním volnem? b) Jak postupovat v případě, že pracovník má 4 týdenní pružnou pracovní dobu, práce přesčas je mu nařízena na sobotu - je správný postup zaměstnavatele, že poskytuje náhradní volno a příspěvek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku? Je správné poskytnout náhradní volno i vedoucímu oddělení (bere příplatek za vedení) nebo nemá nárok na náhradní volno, protože v jeho platu je již přihlédnuto k přesčasové práci v rozsahu 150 hodin a náleží mu jen příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku?

Ve firmě byl zaměstnán důchodce, který v průběhu roku 2005 ukončil pracovní poměr dohodou. Nyní při Ročním zúčtování záloh nám program vygeneroval pokladní výdajový doklad pro tohoto bývalého zaměstnance s určitým obnosem. Jsme povinni ze zákona mu tuto částku vrátit nebo pouze když o ni dotyčný písemně požádá? Dotyčná osoba se zřejmě odstěhovala, neboť na námi známé adrese si nepřebírá poštu. Jak, či co upravuje účtování právnické osoby - občanské sdružení?