Pracovní právo, mzdy a platy - strana 7

Zaměstnanec odměňovaný mzdou má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) např. 30 hod/týden s tím, že je pevně stanovena pracovní doba v jednotlivých dnech v týdnu (pondělí 7,5 hod, úterý 7 hod, středa 4 hod, čtvrtek 7,5 hod, pátek 4 hod). Občas zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby v daném dni - nejčastěji z důvodu konání školení nebo občas z provozních důvodů. Lze za takové „napracované“ hodiny nad rámec kratší pracovní doby (KPD) poskytnout zaměstnanci náhradní volno v daném měsíci nebo i v dalších obdobích? Např. v dubnu zaměstnanec odpracuje 8 hodin nad rámec sjednané KPD, za duben dostane měsíční mzdu ve standardní výši (= sjednaná měsíční mzda) bez navýšení, tedy jako by odpracoval svůj sjednaný počet hodin, hodiny „navíc“ se pouze zaevidují. V červenci bude čerpat náhradní volno v délce 8 hod - za červenec se mu mzda nebude krátit i přes nepřítomnost z důvodu čerpání náhradního volna. Je takový postup v pořádku?

Náš zaměstnanec nastupuje na otcovskou dovolenou, kterou čerpá ze zaměstnání na HPP. Může pro nám během otcovské a následně rodičovské dovolené občas s něčím vypomoci na základě fakturace případně dohody o provedení práce? Je našim zaměstnancem na HPP, ale mimo to má i živnostenský list a podnikání je pro něj vedlejší činnost. Podniká ve stejném oboru, jako je u nás zaměstnán (zedník), ale případně bychom ho využili i na dohodu o provedení práce v jiné činnosti, pokud by to bylo možné.

Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 

Naše zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou, po ní na rodičovskou dovolenou a zároveň v té době chce docházet do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Je to možné? Může si vydělávat na stejné pozici, z které čerpá rodičovskou, anebo musí mít smlouvu na jinou pracovní pozici? 

Může jednatel, který je zároveň společníkem ve své jednočlenné s. r. o., která se zabývá oborem účetnictví, podepsat pracovní smlouvu na pozici účetní? Nebo je tato kombinace v rozporu se zákoníkem?

Při pracovní cestě zaměstnance často dochází k tomu, že zaměstnanec buď se souhlasem zaměstnavatele použije namísto stanoveného dopravního prostředku vlastní soukromé motorové vozidlo, anebo použije své motorové vozidlo na žádost zaměstnavatele. V článku si ukážeme blíže řešení této situace dle zákoníku práce a následně si rozebereme stanovení základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, které v daných situacích náleží zaměstnanci.

Od 1. 4. 2023 platí některé nové povinnosti zaměstnavatele vůči OSSZ. Přihlašovat se budou také sami zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze nepojištěné osoby a do účinnosti novely jinak z tohoto důvodu nepodléhali nutnosti registrace u ČSSZ. Nyní tuto povinnost mít budou. Znamená to, že pokud zaměstnáváme pouze zaměstnance na DPP, musíme se jako zaměstnavatel od 1. 4. 2023 na OSSZ registrovat?

Předseda bytového družstva, zapsaný v OR, pobírá odměnu za výkon funkce v částce 3 999 Kč/měsíčně. Z této odměny je odváděna srážková daň. Tento stejný funkcionář má s bytovým družstvem uzavřen i pracovněprávní vztah, konkrétně dohodu o provedení práce, v částce 3 500 Kč/měsíčně na obsluhu předávací stanice(topení). Odvádí se z této dohody kromě srážkové daně i zdravotní pojištění?

Může mít zaměstnankyně v době pobírání rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele uzavřenou dohodu o provedení práce na jinou činnost, než vykonává v hlavním pracovním poměru? 

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).

Zaměstnanec - obchodní zástupce má v pracovní smlouvě z 01. 02. 2008 sjednanou dohodnutou mzdu a dodatky v průběhu let specifikovaný výpočet prémiové složky k této mzdě ve vazbě na dosažené obraty. Mohu v případě neodpracované doby v daném měsíci (svátek, nemoc, OČR, dárce krve) měsíční mzdu (tj. základ sjednaný ve smlouvě plus prémie dle dodatku ve vazbě na obrat obchodního zástupce) krátit a řádně hradit např. svátek náhradou? Zaměstnanec tvrdí, že by tento postup musel být jednoznačně sjednán ve smlově, což není. Pro mě z logiky věci vyplývá, že např. v případě nemoci nebudu hradit zaměstnanci plnou měsíční mzdu, ale mzdu vypočtenou jako součet základu daný smlouvou a prémiovou složku dle dodatku k této smlouvě poměrově náležející k odpracované době a zákonnou náhradu za prvních 14 dní PN. Zdůrazňuji ještě jednou, že tento postup není ve smlouvě nijak specifikován.

Zaměstnanec dostal výpověď k 28. 2. 2023 s dvouměsíční lhůtou a třemi odstupnými platy z důvodu zrušení pracovního místa (zaniklo celé středisko). Tento zaměstnanec 16. 2. 2023 zemřel (není pracovní úraz). Má nárok na odstupné a případně jaké?

 Naší kolegyni se od 1. 3. 2023 mění typ úvazku a to tak, že od 1. 1. 2023 do 28. 2. 2023 měla plný pracovní úvazek s 8hodinovou pracovní dobou (5 dní v týdnu) a od 1. 3. 2023 má poloviční pracovní úvazek s 4hodinovou pracovní dobou (5 dní v týdnu). V naší firmě máme stanovenou roční výměru dovolené na 5 týdnů. Jaký má naše kolegyně celkový nárok za rok 2023?

Započítává se při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely Ohlášení plnění povinného podílu OZP i prokurista a jednatelé, kteří mají pouze Smlouvu o výkonu funkce, a nejsou tedy v pracovním poměru dle zákoníku práce?

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec používá služební auto, jede v místě sídla firmy na úřad a zaplatí parkovné. Musí být vypsán cestovní příkaz? Musí být vypsán cestovní příkaz i v případě, že by parkovné bylo hrazeno firemní kartou?

Skončení pracovního poměru úředníka se řídí ustanoveními zákoníku práce stejně jako v případě jakéhokoliv jiného zaměstnance. S postavením zaměstnance – úředníka jsou však spojena jistá specifika a ta se týkají i skončení pracovního poměru. Upozornění na odchylnosti v právní úpravě týkající se skončení pracovního poměru úředníků jsou předmětem tohoto příspěvku.

Pokud zaměstnanec nastoupí na směnu v 6:00 hod, v 9:00 hod odejde k lékaři, vrátí se na pracoviště ve 12:00 hod, tak nemusí čerpat přestávku na jídlo a pracuje do 14:00 hod? A pokud ji nebude čerpat, tak má vlastně ještě přesčas 0,5 hod? Máme stanovenou přestávku na jídlo a oddech od 10:00 do 10:30 hod a týdenní pracovní dobu 37,5 hod. 

Jsme základní škola (příspěvková organizace - zřizovatel město) a dobu školních prázdnin jsou naplánovány rozsáhlejší stavební úpravy přímo v kuchyni školní jídelny. Jelikož se jedná o plánovanou překážku, je zaměstnavatel povinen přidělit zaměstnancům náhradní práci. Jak postupovat, když zaměstnanec tuto práci odmítne?

Dne 3. 12. 2022 jsme přijali na pozici asitenta pedagoga učitele s úvazkem 0,25. Smlouva byla uzavřena do 31. 1. 2023, neboť jsme s určitostí počítali s tím, že od 1. 2. 2023 přeřadíme tohoto zaměstnance na pozici učitele za kolegyni, která odchází v tomto termínu na mateřskou dovolenou. V původní smlouvě byla sjednána zkušební doba na 25 kalendářních dní. Je možné v tomto případě prodloužit zkušební dobu? Pokud ano, o kolik dní?