Školství - strana 43

Učitel splňuje magisterské vzdělání pro učitelství 1. stupně, má mezinárodní státní zkoušku z AJ – FCE (FIRST CERTIFICATE IN ENGLISH)-UNIVERSITY of CAMBRIDGE. Jakou další kvalifikaci potřebuje pro výuku AJ na 2. stupni ZŠ?

Paní učitelka má vystudovanou Filozofickou fakultu UK, obor marxisticko-leninská filozofie-biologie (na tento obor zní diplom, studium ukončila v roce 1988). Kromě toho má potvrzení z téže fakulty, vydané v roce 1998 na její žádost, že \"vykonala v rámci denního studia oboru biologie tyto dílčí předměty učitelského studia:\" a následuje dlouhý výčet předmětů jako je didaktika biologie, psychologie a pedagogika, pedagogická praxe předmětová apod., tj. předměty, které jsou obvykle součástí učitelského studia. Paní učitelka tvrdí, že z nějakého důvodu se ale v té době státnice z těchto předmětů už nemohly dělat (aby státních zkoušek nebylo moc, protože ona má státnice z marxismu-leninismu, marxisticko-leninské filozofie, dějin filozofie a z biologie) a že toto potvrzení (což je běžný dopis podepsaný proděkankou) ale znamená, že má pedagogickou kvalifikaci a je způsobila k výuce přírodopisu na základní škole nebo biologie na střední škole. Lze paní učitelku v tomto případě považovat za plně kvalifikovanou ve smyslu zákona o pedagogických pracovnících?

Jsme základní škola, nejsme plátci DPH, pořádáme odborné kurzy za účelem zvýšení kvalifikace, nejen pro pracovníky školství. Jedná se o vzdělávací programy v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Kurzy jsou zaměřeny na výpočetní techniku a o jejich absolvování vydáváme osvědčení. Tuto činnost máme povolenou zřizovatelem v doplňkové činnosti, máme na ni vydaný živnostenský list a udělenou akreditaci MŠMT. Budou se výnosy z této činnosti započítávat do obratu pro povinnou registraci k DPH? Nebo se pro nezapočítání do obratu musí jednat pouze o odborné kurzy za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání - viz článek \"Školství a DPH\", od Ing. Marii Mikulecké, ŘÍZENÍ ŠKOLY 6/07?

Jsme Základní umělecká škola (PO) a v současné době se potýkáme s problémem, jak správně posoudit výkon práce na pracovní cestě. Podle zákona o cestovních náhradách je výkon práce pouze činnost sjednaná v pracovní smlouvě, popř. účast na školení za účelem prohlubování kvalifikace. Nejsme si jisti, zda postupujeme správně při posuzování výkonu práce při výjezdech na koncerty. Je výkonem práce i dozor? Správný výklad je nutný pro stanovení doby přesčasů a pro vyplácení příplatků za práci v sobotu a v neděli. Příklad 1: V sobotu se koná koncert mimo místo výkonu práce např. v Šumperku. Dva učitelé a 30 dětí odjíždí v 10.00 hod dopoledne, v Šumperku je zkouška od 11.00 - 12.00 hod, vystoupení 14. - 15.00. Návrat do školy je v 16.00. Cestovní náhrady jsou posuzovány za dobu od 10.00 - 16.00, ale problémem je posouzení výkonu práce u obou učitelů. Je výkonem práce doba od 10.00 - 16.00 (dozor i v autobuse), nebo pouze doba koncertů? V pracovní smlouvě je uveden druh práce učitel - učitelka hudebního oboru. Příklad 2: Dva učitelé odjíždí na výměnný zahraniční zájezd s 20 dětmi. Odjezd je stanoven na pátek v 8.00 hod ráno s příletem do Anglie v 16.00. Od 17.00 mají děti zajištěno ubytování v rodinách (s písemným souhlasem rodičů) v sobotu od 12.00 - 14.30 je zkouška na koncert. Rodina zajistí příjezd na zkoušku o odjezd po zkoušce, program pro děti zajišťuje rodina u které jsou děti ubytovány. V neděli od 14.00 - 16.00 hodin je koncert, učitelé mají děti od 10.00 do 17. 00. V pondělí učitelé i děti mají poznávací zájezd po Anglii od 8.00 do 22.00 a v úterý od 17. 00- 19.00 mají druhý koncert. Ve středu v dopoledních hodinách je pro děti uspořádán zájezd a odpoledne odlétají zpět. Návrat je plánován na čtvrtek ve 2.00 hod. Můžeme výkon práce v sobotu a neděli posuzovat takto? Je výkon práce i let domů když učitelé zajišťují dozor i na letišti a v letadle? 1. učitel: sobota 12.00. - 14.30 - 2,5 hod neděle 10.00 - 12.30, 14.00 - 16.00 - 4,5 hod 2. učitel: sobota 12.00 - 14.00 - 2,5 hod neděle 12.30 - 17.00 - 4,5 hod V pracovní dny je učiteli proplácena pouze pracovní směna 8 hodin bez nároku na přesčas. Dobu koncertů v sobotu a neděli bereme jako výkon práce pro oba učitele, dozor jako výkon práce uznáváme jen 1 učiteli, i když jsou přítomni oba dva. Cestovní náhrady jsou vypláceny za celou dobu pracovní cesty, tj. od pátku 8.00 hod. do čtvrtka ve 2.00 v noci. Příklad 3: Dechový orchestr odjíždí 1. - 10. 6. 2007 na koncertní zájezd do Itálie, který je organizačně zajištěn 4 pedagogy. Žáci i učitelé jsou ubytováni v apartmánech, to znamená, že odpovědnost pedagogů za bezpečnost dětí musí být zajištěna 24 hodin denně. Každý den budou mít žáci koncert a s tím souvisí i zkoušky orchestru. Tato doba bude posuzována jako výkon práce pro všechny pedagogy. Volný čas budou děti pod dozorem učitelů trávit koupáním, výlety aj. činností. Jak posuzovat tuto dobu? A co dozor v noci? Je to výkon práce? Jestliže je to pracovní pohotovost, jak máme proplatit odměnu?

Jsme úplná základní škola a provádíme doplňkovou činnost - poskytování školských tělovýchovných služeb -výuku plavání škol v učebně plavání, kterou máme ve své správě. Nejsme zaregistrováni jako Plavecká škola. Zaměstnáváme ve 12. platové třídě učitelku tělesné výchovy, která na část úvazku 0,4 vykonává funkci učitelky ve škole (14 hodin přímé práce a 11 hodin nepřímé) a 0,6 úvazku (15 hodin) vykonává funkci vedoucí bazénu. Pokládáme si otázku, zda i tato práce na bazéně by neměla být přepočítávána na přímou a nepřímou. 2) Protože nejsme plavecká škola, ale v Rejstříku zaregistrováni jako učebna plavání, ptám se, jestli je někde dáno, jakou kvalifikaci musí mít člověk, který v dopoledních hodinách vyučuje žáky škol plavat. Zatím zaměstnáváme tyto vyučující jako pedagoga volného času (2.16.4 v katalogu prací), nemají VŠ. Můžete mi sdělit, kde by se bylo možno obrátit s podobnými dotazy?

Jsme příspěvková organizace, zřízená ÚSC, jsme plátci DPH. Žáci jezdí na školní výlety, faktura za dopravu je vystavena na adresu školy a je zaplacena z bankovního účtu. Žáci hradí fakturu za dopravu v plné výši do pokladny školy. Lze účtovat přijatou fakturu na pohledávku, nebo se musí účtovat na účet 518 a příjem od žáků do pokladny na účet 602/649?

Dodavatelé nám začínají posílat faktury pouze elektronickou cestou, nemáme faktury v papírové podobě. Faktury se zapíší do knihy faktur a zpracují naším účetním programem, výsledkem je účetní doklad, který tiskneme. Stačí pouze tato evidence? Co vyžaduje zákon o účetnictví a případná kontrola z finančního úřadu (DPH, daň z příjmů)?

Jsme základní škola, příspěvková organizace, nejsme plátci DPH. Součástí školy je také školní jídelna, která vaří pro důchodce na základě hostinské činnosti. Jsme povinni od 1. 1. 2008 zakoupit registrační pokladnu, když tržby za obědy důchodců se nezapočítávají do obratu pro DPH (dle auditora školy). Důchodci platí obědy v hotovosti v pokladně školní jídelny.

Jsme základní škola zřízená obcí, dostáváme příspěvek na provoz od zřizovatele a dotace na mzdy z krajského úřadu. Chtěla bych vědět, jestli cestovní náhrady spojené se služební cestou našich zaměstnanců (např. jízdenky, stravné, nocležné) je možné hradit z dotací poskytnutých krajem (z ONIV), nebo se musí hradit z provozních prostředků?

Jak správně účtovat turistické a lyžařské kurzy? Od dětí vybereme zálohu na kurz do pokladny, část té zálohy z pokladny předáme pedagogickému dozoru na zakoupení jízdného pro děti. Při skončení kurzu, pedagogický dozor vyúčtuje jízdné pro děti a vrátí do pokladny přeplatek. Poté přijde faktura na ubytování a stravování pro děti. Poté se provede závěrečné vyúčtování a dětem se vrací přeplatky nebo doplácí.

Jako škola využíváme možnosti informovat veřejnost o činnostech školy prostřednictvím školního časopisu, a to i způsobem veřejné roznášky, tedy do schránek občanů. Neodporuje tento způsob informování veřejnosti nějakým způsobem právním předpisům?

Žádám o stanovisko ohledně přijímacího řízení. Domníváme se, že školský zákon nepočítá s variantou přijetí žáka ze sekundy osmiletého gymnázia do prvního ročníku šestiletého gymnázia. Je naše úvaha správná?

Protože si nejsme zcela jisti, jakou aprobaci přesně musí vyučující mít na konkrétní předměty a vedeme o tom neustálé spory (ani vyhlášky a zákon nám toto neujasnily na 100 %), obracím, se na Vás s žádostí. Přikládám seznam vyučujících ve 3 oblastech - je zde vždy uvedeno jejich dosavadní studium, jejich pracovní zařazení, případně věk nebo datum narození. Žádám o doplnění, co si tito učitelé musí dostudovat, aby byli plně aprobovanými. JAZYKY 1. učitel (40 let), má VŠ magisterské studium, aprobaci branná výchova - tělesná výchova, státní jazykovou zkoušku z ANJ (základní, příp.všeobecnou). Učí na SŠ anglický jazyk. 2. učitel (40 let), má VŠ ekonomického směru, DPS na odborné předměty na SŠ, státní jazykovou zkoušku z NEJ (základní, příp. všeobecnou). Učí na SŠ německý jazyk. 3. učitel (35 let), má SŠ, nyní studuje Bc (Gastro zaměření), má státní jazykovou zkoušku z angličtiny. Vyučuje na SŠ anglický jazyk. 4. učitel Mgr. (listopad 1955), má aprobaci ANJ- CJL pro ZŠ. Učí na SŠ angličtinu. Praxe- 30 let. 5. učitel (r. září 1956), má SŠ potravinářského směru, má DPS pro MOV. Vyučuje na SŠ anglický jazyk a dělá výchovnou poradkyni. Praxe v oboru - jako MOV - 8 let, potom učitelka ANJ (k 1. 1. 2007 14,5 let) 6. učitel má VŠ ekonomického směru, státní jazykovou zkoušku Cambridge. Vyučuje na SŠ ANJ 7. učitel má gymnázium, všeobecnou jazykovou zkoušku z angličtiny a základní jazykovou zkoušku z francouzštiny. Vyučuje na SŠ angličtinu a francouzštinu. 8. učitel (Mgr.), má aprobaci CJL - DEJ na SŠ, všeobecnou jazykovou zkoušku z francouzštiny. Učí na SŠ francouzštinu a italštinu (žil dlouhou dobu v Itálii). 9. učitel (36let), má VŠ magisterské studium, aprobaci německý jazyk - dějepis pro ZŠ, učí německý jazyk a dějepis na SŠ. EKONOMIKA 1. učitel (r.1951), má VŠ ekonomického směru, nemá DPS. Vyučuje předměty ekonomické, občanskou nauku, lázeňství, cestovní ruch a průvodcovství. 2. učitel má VŠ zemědělskou, fakultu provozně-ekonomickou, DPS na odborné zemědělské předměty. Učí ekonomické předměty. Je aprobace dostatečná? GASTRO 1. učitelé (1962, srpen 1957), mají SŠ gastronom. směru, nyní studuje Bc - sociální pedagogika. Vyučuje na SŠ gastronomické předměty. 2. učitel (srpen 1957), má SŠ gastronom. směru, nyní studuje Bc - gastronomický obor. Vyučuje na SŠ gastronomické předměty. Nemá DPS. 3. učitel (35 let), má jen SŠ gastronom. směru, vyučuje na SŠ gastronomické předměty. 4. učitel má SOU s maturitou gastronomický obor, učí teoretické odborné předměty na SŠ, je učitelem odborného výcviku. Pokud má učitel vystudován učební obor s maturitou, bere se jako dostatečně kvalifikovaný pro práci učitele odborného výcviku, kde je požadován výuční list? 5. učitelé (rok narození 1947, 1948), mají SŠ hotelovou, jeden z nich má DPS pro MOV. Praxe v oboru 10 let. 6. učitel (Mgr), má SŠ potravinářskou, Bc. - pedagogický poradce, VŠ - sociální pedagogika, DPS pro MOV. Učí na SŠ odborné předměty gastronomického oboru a je výchovným poradcem. 7. učitel má SŠ potravinářského směru, studuje Bc. - sociální pedagogika. Učí na SŠ gastronomické předměty. Bude po ukončení Bc. studia tohoto směru a DPS plně aprobován? 8. učitel ( JUDr.), má SŠ hotelovou, Universita Karlovu - právnická fakulta, DPS pro OV. Vyučuje na SŠ gastronomické předměty. Další dotazy: 1. Lze studovat jazyk dálkově? Co určuje aprobaci - předměty na vysvědčení ze SŠ nebo na vysvědčení o státní zkoušce na VŠ (nebo obojí) nebo předměty na vysvědčení o DPS? Např. učitel má SŠ gastronomického směru a VŠ ekonomického. K čemu má vlastně aprobaci? K předmětům gastronomickým nebo ekonomickým? Nebo to určí až DPS? 2.Lze vůbec učit bez DPS? 3. Jaká je nutná aprobace pro výuku těchto předmětů: zeměpis cestovního ruchu, lázeňství, průvodcovství, cestovní ruch?

Jsme speciální základní škola (příspěvková organizace). Provozujeme i školní družinu řádně zapsanou v rejstříku. Jsme tedy primárně škola, ale z dikce školského zákona možná i školské zařízení. Z téhož zákona vyplývá pro ředitele povinnost vydat školní řád (škola), nebo vnitřní řád (školské zařízení). Vydávám tedy já jako ředitel školní řád, vnitřní řád, nebo oba (i když drtivá většina věcí je pak duplicitních)?

Lze poskytnou studijní volno pracovníkovi, i když s ním nebyla sepsána dohoda o poskytování pracovních úlev a hmotném zabezpečení? Jedná se o pedagogického pracovníka, který si doplňuje vzdělání na základě § 7 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících.

Dcera našeho zaměstnance studuje jednoletý kurz cizích jazyků s denní výukou pro absolventy středních škol od září 2006 do června 2007 po první maturitní zkoušce. Hlásí se znovu na vysokou školu, pokud začne studovat od září 2007, předpokládám, že bude mít otec nárok na daňové zvýhodnění na dítě i po dobu prázdnin. Jak by to ale bylo, kdyby dále nestudovala, má nárok na daňové zvýhodnění na dítě po dobu prázdnin jako po střední škole (pokud nebude celý měsíc pracovat nebo nebude nahlášená na úřadu práce)?

Jaký typ vzdělání si musí doplnit učitel 2. stupně ZŠ praktické, který v roce 1986 absolvoval studium speciální pedagogiky pro vychovatele a složil státní rigorózní zkoušku, je tedy nositelem titulu PaedDr. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. získává učitel kvalifikaci studiem speciální pedagogiky pro učitele. Co tedy musí již zmíněný pracovník dostudovat?

Prosím o konzultaci k posouzení adekvátnosti odborné kvalifikace učitelky na naší střední škole. V r. 1991 ukončila studium na PF ve studijním oboru učitelství pro 1. stupeň základní školy se zaměřením na teorii vyučování výtvarné výchovy, v r. 2005 absolvovala doplňující studium zaměřené na učitelství odborných předmětů ekonomických - dokladem je vysvědčení o pedagogické způsobilosti k vyučování odborným předmětům ekonomickým na středních školách, viz příloha. Paní učitelce je 44 let, 16 let vyučuje na středních školách. Má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou a nyní se domáhá změny pracovní smlouvy na dobu neurčitou, neboť má za to, že doplňujícím studiem získala nejen pedagogickou, ale i odbornou způsobilost k výuce odborných předmětů na středních školách, tudíž dle jejího názoru splňuje § 9 odst. 2 a současně i § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Domníváme, že učitelce chybí odborná způsobilost k výuce odborných předmětů, navíc pedagogickou způsobilost získala již absolvováním pedagogické fakulty v r. 1991, kdy jí byl přiznán titul doktor pedagogiky - PaedDr.

Jak správně postupovat při odhlášení žáků, kteří končí maturitou nebo závěrečnou zkouškou, na sociálním a zdravotním pojištění? Podle školského zákona, přestává být žák žákem školy dnem následujícím po dni vykonání závěrečných zkoušek nebo maturitních zkoušek, ale VZP to odmítá s tím, že jsme povinni žáky registrovat do 31. 8.

Jsme škola zřízená městem. Lze hradit z prostředků dalšího vzdělávání školné na pedagogické fakultě, kde si zaměstnankyně zvyšuje kvalifikaci tím, že studuje učitelství anglického jazyka pro 1. stupeň? Její původní vzdělání je magisterské - učitelství pro 1. stupeň ZŠ. V případě, že ano, musíme sepsat dohodu o zvýšení kvalifikace a tyto prostředky jí zdanit? Bylo by možné uhradit školné z prostředků od zřizovatele (pro nás obec)?