Správa daní - strana 90

Správce daně v roce 2011 zahájil kontrolu silniční daně za roky 2008, 2009 a 2010 a DPFO 2008 a 2009. Kontrola byla zahájena jedním protokolem pro všechny výše uvedené daňové povinnosti. V roce 2013 správce daně sepsal zprávu o kontrole silniční daně, projednal jí a kontrolu ukončil. Ve zprávě o kontrole není žádná zmínka o zjištěních na DPFO. Zároveň vystavil platební výměry na daň silniční. Nyní správce daně zaslal „výsledek kontrolního zjištění“ na dani z příjmu a snaží se pokračovat v daňové kontrole jako by nikdy nebyla ukončena.

Prosíme o fundovanou odpověď s odkazy na KOOV a judikáty ohledně přiměřenosti nákladů. Právníci nám vyúčtovali forenzní audit za 2 mil. Kč, který neobsahoval žádná zjištění. Audit smluv, které jsou pro naši podnikatelskou činnost. Postačuje doložit jejich timesheet – detaily časů a popisy činností? Nebo co si máme připravit pro prokázání daňové uznatelnosti?

Měli jsme doposud účetní rok = kalendářní rok, nyní jsme přešli na hospodářský rok. Jak je to prosím se lhůtou, když jeden z účetních roků je zkrácené období (6 měsíců) kvůli přechodu na hospodářský rok? Např. lhůta 3 + 0 pro vyměření daně, úschova dokladů, úschova odpisových plánů atd. (myslím si, že se nám lhůty tímto zkráceným rokem prodlužují, ale nevím jak počítat). Daňové odpisy při zkráceném období (6 měsíců) se musí přerušit (ve zkráceném období nelze neuplatnit, jen účetní odpisy) nebo v jaké výši je zle uplatnit v tomto zkráceném období?

Kdy se musím zaregistrovat na FÚ, když začnu zaměstnávat zaměstnance na DPP, případně na DPČ, bude podepsáno „Prohlášení poplatníka . . . „ tj. bude zálohová daň a výše měsíčních příjmů zaměstnance bude cca do 6 000 Kč, (např. vypočtená záloha = 900 sleva = 2 070) takže se nebude odvádět žádná záloha na daň - záloha po slevě bude nulová. 1. Stanu se plátcem dle § 38c odst. 1) ZDP? Domnívám se, že ne, protože zatím neodvádím žádnou zálohu. 2. Proto se asi nemusím a asi ani nemohu registrovat jako plátce dle § 39b odst. 1) ZDP? 3. Nebudu proto předkládat na FÚ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2013, jestliže zálohy po slevě budou až do konce roku nulové, nebo se bude Vyúčtování podávat nulové? 4. Za plátce se zaregistruji až tehdy až bude prvně záloha vyšší než sleva a budu muset odvést zálohu na FÚ? 5. A nebo se zaregistruji již při zaměstnávání prvého zaměstnance na DPP, přestože neodvádím žádnou zálohu a dle § 38c ZDP nejsem plátce?

Uplatňujeme zrychlené odpisy, je tedy zřejmá jediná správná výše d. odpisů, neboť jsme nepřerušili odpisy. A) uplatnili jsme v minulosti vyšší než správné. Narovnávat neprekludovaná období? Jak zohlednit ZC z prekludovaných období? B) uplatnili jsme nižší než správné – lze v neprekludovaných obdobích vycházet z vyšší než správné ZC? Počítat ZC z nižších d. odpisů v prekludovaných obdobích (pro nás výhodnější?)

1. Úvod Cílem tohoto příspěvku je navrhnout výkladové řešení určitých nejasností týkajících se určení lhůty pro podání daňového tvrzení v souvislosti s ukončením likvidace, a to vzhledem ke stávající...

Probíhá kontrola DPH u s. r. o. za rok 2011, s. r. o. nepřiznala DPH na výstupu u pronájmu automobilu ze Slovenska od plátce registrovaného k DPH na Slovensku, finanční úřad toto DPH na výstupu společnosti dodaní. Je nějaká možnost, aby finanční úřad současně uznal nárok na odpočet DPH, na který má společnost nárok, tedy v rámci kontroly? Prozatím, to odmítá, navrhuje pouze podat dodatečné přiznání k DPH. Jak postupovat, je nějaká možnost se bránit?

Kolik činí úrok z prodlení DPH? Přišla jsem dnes na chybu, DPH mělo být za měsíc 07/2012 vyšší o 3 000 Kč. Podám dodatečné daňové přiznání, zaplatím dlužnou částku a neumím si spočítat úrok z prodlení. Je to skutečně 14,05 % za každý den prodlení, tj. zhruba od srpna 2012 do asi 6. června 2013? Tj. asi 300 dní x 3 000 x 14,5 %?

Firma vystavila fakturu, zaplatila FÚ z této fa DPH. Faktura ale byla vystavená omylem a ani nebyla odeslaná odběrateli, ale účetní se dověděla, až když už byla fa zaúčtovaná a DPH odvedené. Účetní fakturu v účetnictví vystornovala, nevíme ale, jak zaúčtovat u této vystornované fa odvedené DPH. Na vystavené faktuře bylo DPH účtováno MD 311/D343.

Příspěvek se zabývá obsahem výzvy dle § 87 odst. 3 daňového řádu (dale jen d.ř.) ve vztahu k rozsahu daňové kontroly. 1. Úvod Daňový řád předpokládá součinnost správce daně...

1. Úvod Účelem dokumentu je vyjasnit některé aktuální otázky elektronického zveřejňování a ověřování údajů týkající se nespolehlivých plátců DPH a čísel účtů pro realizaci platebního bezhotovostního styku, v souvislosti...

Firma s. r. o. zapsaná v obchodním rejstříku, plátce DPH, chce ukončit podnikání a zrušit s. r. o. Zajímá mě, jakým způsobem máme postupovat. Stav firmy je v současné době následující:1)     Již nepodniká.2)     Nemá žádné neuhrazené závazky ani pohledávky vůči stát. institucím a podnikatelům.3)     Stav hmotného majetku (staré nefunkční kopírovací stroje, odepsané 168 000 Kč).4)     Stav zboží neprodejné – 94 000 Kč.5)     Stav finančních prostředků - 24 000 Kč.6)     Nemá žádného pracovníka ani závazky vůči pracovníkům.7)     Základní jmění 100 000 Kč závazky vůči společníkům 141 000 Kč rez. fond 10 000 Kč., a HV suma ztráta 142 000 Kč.8)     Aktiva a pasiva = 118 000 Kč.

Společnost s. r. o. půjčí v dubnu 2012 svému jedinému společníkovi (a zároveň jednateli) půjčku 500 000 Kč. Půjčka bude splácena měsíčními splátkami ve výši 100 000 Kč od března 2013. Ve smlouvě o půjčce je sjednáno, že jde o bezúročnou půjčku. Podle pravidel o půjčkách mezi spřízněními osobami musí společnost zdanit úrok v obvyklé výši, i když byla půjčka bezúročná? Pokud ano stačí pouze zvýšit základ daně nebo musí vzniknout závazek za společníkem z titulu úroků a musí společník úroky skutečně společnosti splatit? Lze půjčku splácet hotově, když dlužník i jediný statutární zástupce věřitele jsou stejná osoba? Lze případné úroky splácet hotově (při respektování Zákona o omezení plateb v hotovosti)? Má v takovém případě správce daně právo požadovat další důkazy, že fakticky ke splacení došlo, když pokladní doklad pokládá za nevěrohodný? Jaký další důkaz v takovém případě předložit? Má správce daně právo požadovat po poplatníkovi prokázání původu peněz na splácení půjčky?

Společnost s ručením omezením dostala v roce 2011 rozhodnutí o poskytnutí provozní dotace. Na základě tohoto zaúčtovala přiznanou částku do výnosů. V roce 2011 byla při žádosti o platbu dotace o 100 000 Kč snížena. Jakým způsobem účtovat a daňově tuto skutečnost řešit? Je nutno podat dodatečné přiznání?

Fyzická osoba v roce 2012 od ledna do července byl zaměstnán v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele. Dle pracovní smlouvy měl hrubou mzdu 20 000 Kč/měsíčně. Vyplaceno mu bylo nahodile v průběhu roku 2012 2 x 18 000 Kč tj. celkem 36 000 Kč v hotovosti. Zbytek mzdy včetně odstupného zaměstnavatel zaměstnanci dluží. Zaměstnavatel je nekontaktní a nereaguje ani na výzvy státních orgánů (Úřad práce případ uzavřel s tím, že firma je nekontaktní a proto nemohou provést kontrolu), ale zatím není v likvidaci. Zaměstnanec nedostal potvrzení o příjmech, výplatní listy ani žádné podklady pro určení výše mzdy. Zaměstnanec neví, zda mu byla v zaměstnání uplatňována sleva na poplatníka, ale podepsal prohlášení v minulosti. Správce daně tvrdí, že nemůže nijak pomoci. Zaměstnanec podal výpověď pro neplacení mzdy a od srpna 2012 podniká jako fyzická osoba. Má tedy povinnost podat daňové přiznání. Jakým způsobem a v jaké výši zohlednit v přiznání příjmy ze zaměstnání? Má se dopočítat ideální mzda z hrubé mzdy ve smlouvě tu zdanit? Má se zdanit pouze vyplacená mzda 36 000 Kč? Pokud ano jak se určí základ daně ze závislé činnosti? Jakým způsobem se správci daně prokáže výše základu daně ze závislé činnosti, když kromě pracovní smlouvy neexistuje žádný záznam?

OSVČ- vedoucí daňovou evidenci uplatnil v roce 2011 ve svém daňovém přiznání k dani z příjmu FO skutečné výdaje. Teď se do toho znovu ponořil a zjistil, že kdyby v roce 2011 uplatnil výdaje paušálem, vydělal by na tom 65 000 Kč. Rozhodl se proto, že udělá dodatečné daňové přiznání a tuto změnu tam promítne. (Pozn. k 31. 12. 2010 neměl vykázané pohledávky, závazky, zásoby ani zůstatky rezerv - tzn. že by se ho netýkala následná úprava rozdílu mezi příjmy a výdaji předešlého roku). Vím, že § 7 uvádí, že způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit, ale jak je to s výdaji skutečnými? Prosím vás, můžete mi poradit, jestli mu v jeho počinu zákon nějak brání? Já se domnívám, že ne, a že klidně může toto dodatečné přiznání udělat, ale nevím to 100%. Co může po té ze strany finančního úřadu očekávat?

Je ještě v průběhu března 2013 možné podat dodatečné přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2009?

Firma s. r. o., plátce DPH. V prosinci loňského roku vystavila daňový doklad. Daňový doklad byl vystaven a zaúčtován ve správné výši, došlo ale k chybnému přenesení údajů do daňového přiznání k DPH, jak v základu daně, tak v dani. Byla odvedena vyšší daň, než měla být. Zákazník obdržel správný daňový doklad. Chybu jsme zjistili až po podání daňového přiznání letos. Jak toto opravit. Zda podat dodatečné daňové přiznání za prosinec na nižší daňovou povinnost nebo v řádném přiznání za leden odvést méně s tím, že se o chybu z prosince sníží základ a daň za leden. Nejedná se o velkou částku, cca 2 000 Kč na dani při běžné daňové povinnosti cca 80 000 Kč. V případě, že by bylo správné podat dodatečné daňové přiznání, ale firma by to nechtěla takto řešit a v řádném přiznání za leden by odvedla o uvedenou částku méně, hrozí jí nějaký postih od správce daně?

Příspěvek se zabývá problémem, který vznikl od1.1.2013 s účinností zákona č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky. Územní pracoviště jsou svojí povahou vnitřními organizačními jednotkami orgánů finanční správy,...