Správa daní - strana 89

Nejsem si jista, zda počítám správně lhůty dle § 38 r, odst. 2 ZDP. Poplatník měl v roce 2009 ztrátu. DP podal v roce 2010. Další roky vč. roku 2013 má zisk. Část ztráty uplatnil v roce 2010 při podání DP v roce 2011, za rok 2011 ztrátu neuplatnil a zbytek ztráty uplatnil v DP roku 2012, které podal v roce 2013. Je správná domněnka, že je na uplatnění ztráty 5 let, tedy do 31. 12. 2014 a bez ohledu na to, které roky byla ztráta uplatněna může správce daně kontrolovat VŠECHNY ROKY 2009 až 2014 včetně kdykoliv do 31. 12. 2017 (3 letá lhůta od 1. 1. 2015)? Které nejstarší období může správce daně kontrolovat daň z přidané hodnoty (u měsíčního plátce), když nejsou s poplatníkem žádné problémy, žádné výzvy, daně platí řádně a k vysokým výstupům nemá na DPH skoro žádný vstup?

Je možné podat přiznání za rok 2010 do konce března 2014? Podle § 148 daňového řádu tříletá lhůta počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání a dnem, kdy se daň stala splatnou. Na FÚ tvrdí, že lhůta skončila 31. 12. 2013. Za rok 2010 byla ale lhůta pro podání do 31. 3. 2011, tak by lhůta pro podání měla končit 31. 3. 2014. Jak to tedy je?

Převzala jsem si daňovou evidenci nového klienta. Při inventarizaci majetku jsem zjistila, že nemá v evidenci majetku vůz, který pořídil v roce 2009 v pořizovací ceně cca 650 000 Kč, ale minulá účetní mu ho nezařadila do evidence majetku. Tedy ani neuplatnila žádné daňové odpisy. V nákladech roku 2010, 2011, 2012, 2013 jsou doklady související s provozem vozidla. Řádně byla hrazena i Silniční daň. Klient se chystá tento vůz prodat. Dotaz: Mohu na základě provedené inventury vůz zařadit do majetku? V jaké hodnotě? Mohu na vůz uplatnit odpis pro rok 2013 z jaké hodnoty? Jak postupovat při prodeji v lednu 2014? Do výnosů přijde prodejní cena vozu, ale lze v daňové evidenci uplatnit zůstatková cena majetku, tedy neuplatněné odpisy?

Poplatník daně z příjmů fyzických osob podal dne 31. 3. 2008 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007. Správce daňovou povinnost vyměřil konkludentně k 31.3.2008.Žádné jiné úkony do prosince 2010. Dne 10. 12. 2010 byla tomuto poplatníkovi doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2007. Žádáme vás o stanovisko, do kdy běží lhůta pro stanovení daně v tomto případě. Zda ji určujeme dle ust. § 47 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., a běží tedy od 31. 12. 2010 nová lhůta do 31. 12. 2013 a nebo dle § 148 odst. 2 zák. č. 280/2009 Sb, daňový řád se lhůta pro stanovení daně prodlužuje od 31. 12. 2010 o jeden rok, to znamená do 31. 12. 2011. Není nám jasné, co znamená v § 264 odst. 4 zák. č. 280/2009 Sb. Tato věta :„Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“

Poplatník daně z příjmů fyzických osob podal dne 31. 3. 2008 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007. Správce daňovou povinnost vyměřil konkludentně k 31.3.2008.Žádné jiné úkony do prosince 2010. Dne 10. 12. 2010 byla tomuto poplatníkovi doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2007. Žádáme vás o stanovisko, do kdy běží lhůta pro stanovení daně v tomto případě. Zda ji určujeme dle ust. § 47 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., a běží tedy od 31. 12. 2010 nová lhůta do 31. 12. 2013 a nebo dle § 148 odst. 2 zák. č. 280/2009 Sb, daňový řád se lhůta pro stanovení daně prodlužuje od 31. 12. 2010 o jeden rok, to znamená do 31. 12. 2011. Není nám jasné, co znamená v § 264 odst. 4 zák. č. 280/2009 Sb. Tato věta :„Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

V účetní závěrečné 2012 nebyla dohledána část platby pohledávky. V roce 2013 se zjistilo, že je pohledávkách zaplacená, ale chybné zaúčtovaná. Přenesena daňová povinnost byla opravena tím, že byl podán nový výpis z evidence a podáno dodatečné DP k DPH na daný měsíc řádek 25 minusem. Jelikož se jedná o nevýznamnou částku, nechceme podávat dodatečné DP k DPPO za rok 2012 a částku nechat až na případnou kontrolu FÚ. Máme za to, že na daň nižší podávat DP nemusíme. Můžeme nechat pohledávku jako nevyřízenou, a nebo máme vyrovnat proti kapitálu?

Společnost s. r. o. byla postižena červnovou povodní. V této věci bylo vydáno rozhodnutí o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události na základě rozhodnutí ministra financí. Společnosti vznikla z titulu povodní škoda cca 3 mil. Kč. Na tuto škodu má společnost zpracovaný znalecký posudek s vyčíslením škody. Společnosti za rok 2013 vznikne daňová povinnost 3 mil. Kč. Společnost zaplatila na zálohách k dani z příjmů 2 mil. Kč Jak uplatnit rozhodnutí o prominutí úhrady? Zda se od celkové daňové povinnosti nejdříve odečte vzniklá škoda, tj. společnosti vznikne z titulu zaplacených záloh přeplatek 2 mil. Kč, nebo rozhodnutí čistě řeší doplatek, tj. daňová povinnost 3 mil. Kč mínus zálohy 2 mil. Kč, tj. zbývá k úhradě 1 mil. Kč a až na tento 1 mil. Kč se vztahuje prominutí, což by bylo značně nespravedlivé vůči poplatníkům, kteří hradí vyšší zálohy na daň z příjmů?

S. r. o. vykázala v daňovém přiznání k DPPO za rok 2012 daňovou ztrátu ve výši 460 000 Kč. V listopadu roku 2013 společnost zjistila, že do účetnictví nebyly nezahrnuty výnosy ve výši 10 000 Kč. Pokud se s. r. o. rozhodne nepodat dodatečné daňové přiznání za rok 2012, ale výnosy zahrnout do roku 2013, jaké mu hrozí postihy? V celku jasný je výpočet penále ve výši 1 % z částky doměřené daně, je-li snižována daňová ztráta. Není nám však jasný způsob výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně. Pokuta 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení by se počítala z celkové vyměřené ztráty (tj. 450 000 Kč) nebo pouze z nepřiznaného rozdílu (tj. 10 000 Kč)? Je možný ještě nějaký jiný postih za nepodání dodatečného daňového přiznání?

Novela zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen „ZDPH“) účinná od 1. ledna 2013 přinesla do zákona § 109 odst. 3, podle kterého příjemce zdanitelného...

Musí fyzická nebo právnická osoba oznámit správci daně veškeré bankovní účty, které souvisí s podnikáním? Naše banka zakládá k podnikatelským účtům i tzv. spořicí účet, ze kterého nelze provádět běžné platby, ale pouze si tam převést prostředky z podnikatelského běžného účtu a nechat je tam úročit. Je nutné i tento spořicí účet oznámit správci daně? Jak je to např. i s termínovanými vklady a jinými obdobnými formami zhodnocování finančních prostředků, kdy tento produkt sice má číslo účtu, účtujeme o něm, ale není to účet určený k provádění běžných plateb?

Fyzická osoba (občan ČR), podniká v ČR jako OSVČ. O listopadu 2013 bude zaměstnán v Saúdské Arábii u tamní společnosti, kde bude i žít (minimálně zbytek roku 2013 a celý rok 2014). Podnikání v ČR nepřeruší a bude ho nadále jako OSVČ provozovat prostřednictvím zaměstnanců, případně spolupracujících osob. Z pohledu daně z příjmů tak bude rezidentem Saúdské Arábie. Podle našeho názoru bude zdaňovat příjmy z podnikání (z ČR) v tuzemsku a celosvětové příjmy pak v Saúdské Arábii. 1)      Je potřeba na finanční úřad oznámit změnu rezidenství? 2)      Jak to bude v tomto případě se sociálním a zdravotním pojištěním, tzn. kde a z jakých příjmů se bude odvádět?

OSVČ provádí služby za provize pouze České pojišťovně - zprostředkovává pojištění a také penzijní připojištění. Výdaje uplatňuje paušálem, výdaje uplatňuji ve výši 40 % z příjmů jako podnikání podle zvláštních předpisů. Nyní jsem slyšela názor, že zprostředkování penzijního připojištění se provozuje na základě živnost. zákona (také má živnost. list na zprostředkování obchodu a služeb) a mohlo by se u těchto provizí uplatňovat paušální výdaj 60?. Pokud tomu tak je, je také možné zřejmě podat dodatečné přiznání k dani z příjmu za minulý rok.

Je možné, aby fyzická osoba, která má příjem z pronájmu dle § 9 ZDP, dala finanční dar - sponzoring (a snížila tak až 10 % ze základu daně) neprofesionálnímu sportovci, studentovi VŠ, aby tuto částku uplatnil na pronájem tenisové haly a zaplacení tenisového trenéra. Jedná se o vztah mezi dárcem a darovaným ve skupině I.

PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN S ROZPOREM ve věci názoru účetního řešení případu 1. Úvod a vymezení problémů Cílem tohoto příspěvku je sjednocení názorů na účetní a daňový postup při realizaci rozhodnutí...

Daňový subjekt, plátce DPH, podal v řádném termínu daňové přiznání k DPH za 7. měsíc 2013, kde vznikl nadměrný odpočet. Správce daně nadměrný odpočet v zákonné lhůtě a ani po jejím uplynutí nevrátil, nezahájil postup k odstranění pochybností podle § 89 DŘ, ale zahájil (ještě ve lhůtě pro vrácení nadměrného odpočtu) přímo daňovou kontrolu podle § 85 a násl. DŘ (nutno dodat, že správce daně za předchozí zdaňovací období zahájil postup na odstranění pochybností, který není ještě ukončen). Otázka je, zda je vůbec možné na nevyměřenou daň zahájit daňovou kontrolu a z jakého důvodu, resp. na základě jakého ustanovení DŘ správce daně nadměrný odpočet nevrací, tzn. zda je uvedený postup správce daně v souladu se zákonem.

Daňový subjekt měl od roku 2011 trvalé bydliště s místní příslušností v působnosti samostatného Finančního úřadu A. Požádal o delegaci k Finančnímu úřadu B a bylo mu vyhověno. V letošním roce došlo ke změně organizační struktury Finančních úřadů, kdy z FÚ A i B se stala územní pracoviště. A i B se nachází v rámci jednoho nově zřízeného Finančního úřadu. Nyní se subjekt přestěhoval a místní příslušností spadá pod územní pracoviště C, které se však opět nachází v územní působnosti toho samého Finančního úřadu. Jen pro doplnění Úz.pr.A je organizačně řízeno úz.pr.B. Daňový subjekt je místně příslušný ke všem daním u jednoho správce daně. Dotaz: jak se chová popsaná situace s delegací nyní? Delegace automaticky zanikla se změnou organizační struktury fin. úřadů k 1. 1. 2013 nebo musí být nějak administrativně zrušena? Pokud má být administrativně zrušena, tak z úřední povinnosti správce daně nebo na žádost poplatníka? Má na přesun spisu na úz.pr. C delegace nějaký vliv. Jaký má být zákonný postup v popsané situaci?

Příspěvek se zabývá způsobem sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností zejména z hlediska jeho projednání s daňovým subjektem. 1. Úvod Daňový řád pojímá postup k odstranění pochybností jako jeden...

Při odštěpení sloučením je společnost A a. s. rozdělovanou a společnost B s. r. o. je nástupnickou. Rozhodný den byl stanoven na 1. 8. 2013. Předpoklad zápisu do obchodního rejstříku je během října 2013. Obě společnosti vedou účetnictví a jsou registrovány k DPPO, DPH, sil. dani, sráž. dani a dani ze závislé činnosti. Jaká všechna daňová přiznání a v jakém termínu musí obě společnosti podat na FÚ v souvislosti s odštěpením sloučením?