Účetnictví - strana 4

Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat. 

Po přečtení skartačního řádu a mnoha článků o skartaci daňových dokladů si nejsem jistá zda jsem vše pochopila správně. Jde mi o účetní jednotku s.r.o., plátce DPH. Tato jednotka chce provést skartaci daňových dokladů z roku 2012, včetně účetní závěrky, bankovních výpisů, atd.. Daňové doklady a bankovní výpisy z tohoto roku předpokládám, že může nechat fyzicky zlikvidovat. Na to si sjedná společnost, která zajistí fyzickou likvidaci a vystaví doklad o provedení skartace. Jak to bude s účetní závěrkou s.r.o.? Může taktéž nechat fyzicky zlikvidovat, nebo se musí obrátit na místně příslušný archiv a tam nejprve zažádat, zda může i toto postoupit k fyzické likvidaci? Nebo lze již rovnou vše postoupit ke skartaci? U účetní jednotky proběhla v roce 2015 kontrola správce daně za rok 2013. Má i toto nějaký vliv, na archivaci a následnou skartaci?

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Nový zákon o účetnictví zavádí pojem účetní závěrka jako obecný termín, čímž sjednocuje terminologii a usnadňuje výklad právních předpisů. Zároveň rozlišuje dva typy účetní závěrky, a to individuální účetní závěrku (sestavuje se za jednu účetní jednotku) a konsolidovanou účetní závěrku (sestavuje se za uskupení konsolidovaných entit (mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

Konsolidovaná účetní závěrka je důležitá zejména pro potřeby vnějších uživatelů. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Česká republika je zemí dceřiných společností, a proto je nutná větší transparentnost. Nová právní úprava se tak snaží zohlednit rovnováhu mezi zájmy vnějších uživatelů konsolidované účetní závěrky a zájmem účetních jednotek nebýt zbytečně zatěžován administrativními požadavky.

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Navrhovaný zákon zachovává povinnost inventarizace pro účetní jednotky. Vnímá ji jako klíčovou součást vnitřního kontrolního systému pro zajištění řádného vedení účetnictví. Inventarizace slouží ke kontrole věcné správnosti účetnictví, a je tak důležitým nástrojem pro splnění požadavku na poctivé a věrné zobrazení a pro zajištění spolehlivosti účetních informací.

Společnost vyňala z pořizovací ceny budovy, soubor předmětů, které jsou v souladu s pokynem GFŘ D-59 (k § 26) – konkrétně jde o dopravní značení, orientační tabule v garážích, dodání hasičských přístrojů, značení únikových vchodů apod. za celkovou hodnotu 617 000 Kč (jednotlivě nepřesahují částku 80 000 Kč pořizovací ceny) – účtujeme jako o souboru movitých věcí na účet 022 a použijeme pro tento soubor časový odpis – účetní = daňový odpis (doba odpisování dle směrnice 36 měsíců) je to správný postup? V případě, že budeme chtít ze souboru v průběhu odpisování vyřadit jen část předmětů např. kvůli jejich poškození, jak spočítám zůstatkovou cenu těchto předmětů (budu vycházet z pořizovací ceny – odpisy do doby vyřazení?) a odpisy u zbylých nevyřazených předmětů daného souboru budu počítat jakým způsobem?

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -

Společnost v rámci výstavby nové budovy určené k pronájmu vyjmula z pořizovacích nákladů na dokončení této nemovitosti nákup movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok (konkrétně jde o nábytek: lavice, stoly, židle, zrcadla na pověšení na zeď, PC vybavení (klávesnice, optické moduly) v celkové hodnotě 334 tis. Kč (žádná z těchto věcí nemá pořizovací cenu za 1 ks větší než 80 000 Kč). Jaké máme možnosti účtovat/odpisovat tento soubor - 1. VARIANTA jde o účetní soubor tj. společnost si stanový časový odpis např. na dobu 3 let a daňové odpisy se budou rovnat účetním? nebo 2. VARIANTA společnost nechce tento soubor odpisovat, pouze časově rozliší náklady na pořízení souboru na období dle její směrnice na 3 roky tj. účtování v roce pořízení celá faktura: 381/321 a část této faktury v roce pořízení k 31. 12. přeúčtována 501/381 a v dalších 2 letech to stejné, tak abych účet 381 postupně rozpustil do nákladů?

Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082? 

Faktura přijatá vystavená dne 2. 1. 2024 s DUZP patří do salda dnem vystavení - 2. 1. 2024, do nákladů se vztahuje k období r. 2023. Do nákladů vždy proúčtováváme interním dokladem. Takto je to dle mého názoru v pořádku. Je nějaká možnost tuto situaci vyřešit jiným způsobem? Pro účely vedení sledujeme náklady z pohledu manažerského, tudíž by potřebovali, aby faktura byla v období se kterým souvisí, tzn. v r. 2023. Dle mého názoru by zde být neměla, závazek vzniká dnem vystavení faktury tedy v r. 2024. 

Sociální podnik (podnikající fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku) v letošním roce čerpá tzv. provozní úvěr v programu S-podnik od Národní rozvojové banky. Tento úvěr je bezúročný a čerpá se postupně na základě zaslaných daňových dokladů. Jedná se o faktury za materiál, který souvisí s projektem, na jehož základě byl úvěr schválený. Splácení poskytnutého úvěru pak bude probíhat v pravidelných měsíčních splátkách. Zahrnuje se tento provozní úvěr při čerpání do příjmů podléhajících dani?

Leasing je jedno z účetně-daňových témat, o kterých toho bylo napsáno již mnoho. Píší se o něm články, bakalářské i diplomové práce, v podnikových financích se počítá tzv. čistá výhoda leasingu (srovnávající finanční leasing a úvěr). A jak se zdá, téma leasingu bude i v blízké budoucnosti stále hojně popisováno. Proč? Protože po mnoha letech, kdy česká účetní legislativa v tomto směru ustrnula, se (konečně) posouváme blíže k mezinárodním účetním standardům IFRS.

Jak nastavit a správné účtování zpětné cese postoupených pohledávek factoringové společnosti? Společnost má uzavřenou smlouvu s factoringovou společností a své pohledávky společnosti postupuje. Factor pohledávku přijímá do svého vlastnictví, v případě neuhrazení pohledávky odběratelem po uplynutí regresní lhůty se na základě smluvního ujednání vrací pohledávka zpět do účetnictví postupitele. Vyřazení pohledávky (zaúčtované na 311/601) účtujeme výsledkově, tzn. přes 546/311 a výnos z postoupené pohledávky 315/646. V případě zpětné cese jsme účtovali zpět přes výsledkové účty mínusem, tzn. - 546/611 a -315/646. Auditor se nyní přiklání při zpětné cesi účtovat rozvahově přes 311/315. Jsou možné obě varianty, anebo v případě zpětné cese má společnost zůstat u rozvahového účtování přes účty skupiny 3?

Dobrý den, firma chce poskytnout multisport kartu jak zaměstnancům, tak i dodavatelům na IČO. Víme, jak účetně/daňově řešit zaměstnance. Ale jak je to u ičařů, je to vůbec možné? Mohla by být karta Multisport pro firmu daňově uznatelná, kdyby se „ičařům“ faktury přefakturovávaly?

Zaměstnancům nově od roku 2024 poskytuje firma příspěvek na dovolenou ve výši 6 000 Kč/rok. A můj dotaz spočívá v tom, jestli má zaměstnanec přinést do firmy podklady k platbě/zálohovku/fakturu k proplacení, kde budou údaje firmy jako odběratele, anebo mohou být na dokladu údaje zaměstnance a bude to v pořádku? A co když bude zájezd na 10 000 Kč například a firma poskytuje jen 6 000 Kč? Zaplatí to celé firma a zaměstnanec firmě pošle 4 000 Kč ze svého? anebo firma zaplatí opravdu jen poskytovaných 6 000 Kč a zaměstnanec si doplatí 4.000 Kč na zájezd sám? A poslední dotaz. Jak by se tento poskytnutý benefit účtoval u zaměstnavatele? Když bychom tvořili ze zisku nějaký fond na tyto účely, na účet 427, tak by se zmíněná platba účtovala 427/221? 

Nezisková organizace přijala finanční dar, který používá v sociální oblasti, když využívá k nákupu věcí pro sociálně potřebné, pak má doklad. Někdy předává také hotovost sociálně potřebným. K tomuto výdaji z darů nemá žádný doložený doklad. Jak doložit tento výdaj? Podpis výdajového dokladu většinou není možný kvůli nečekaným situacím. 

Montážní firma s r. o. montuje potrubí pro jiné společnosti, v době prací si na té stavbě, kde pracují, oplotí kus toho stavebního pozemku, kde mají svoje stroje. Nakupí si betonové plotové desky a pak nakoupí službu - postavení plotu. Jak naúčtovat nákup desek na plot a tu službu, protože po dokončení prací toto betonové oplocení firma zlikviduje jako podkladový materiál pro stavbu cest. Nechá je tedy objednavateli, pro kterou zakázku dělá. Jak zaúčtovat?

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele - uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony? Děkuji.