Zdravotní a sociální pojištění - strana 3

Zaměstnavatel obdržel od obchodníka místo úhrady faktury za provizi poukázky, které rozdal zaměstnancům ve výši 5 000 Kč na jednoho zaměstnance. Jde o poukázky, za které lze koupit oblečení, potraviny. Jedná se mi o to, zda se musí odvést daň, sociální a zdravotní jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. 

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

OSVČ chce ukončit podnikání k 28. 2. 2024. Má možnost podat daňové přiznání za rok 2023 + 2 měsíce 2024 jako účetní jednotky, nebo musí podat DPFO za rok 2023 a samostatně za 2 měsíce roku 2024 včetně samostatných přehledů pro OSSZ a ZP za roky 2023 a 2024?

Zaměstnankyně má nastoupit 1. 12. do pracovního poměru po rodičovské dovolené. Vzhledem ke skutečnosti, že její pracovní pozice byla zrušena, chce se s ní zaměstnavatel domluvit na ukončení pracovního poměru k datu 3. 12. dohodou, ale s odůvodněním, že je to z důvodu § 52 odst. c) ZP (nadbytečnost). Se zaměstnankyní je domluveno, že dostane 5násobek odstupného (ze zákona by měla nárok jen na 3násobek). Prosím o upřesnění, zda bude či nebude odstupné ve výši 5násobku podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Zaměstnankyně odpracuje v prosinci jen 2 dny po 6 hodinách. Její měsíční hrubý výdělek dle smlouvy je 18 000 Kč/měsíc a úvazek 30 hodin týdně. Podobná pracovní pozice ve firmě již není, nárokové odměny ve firmě nejsou. Jak stanovím průměrný výdělek pro účely odstupného a stanovení čistého průměrného výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti.

Přijali jsme zaměstnankyni na DPČ OD 1. 11. 2023. Je vedená na úřadu práce a tam jí povolili DPČ. Bude pracovat pouze 4 hod. denně. Výdělek cca přes 8.500 Kč za měsíc. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Budu přihlašovat každý měsíc zpětně, nebo ji přihlásím hned, protože vím, že bude mít mzdu více než 4000 Kč? Když je na úřadu práce, je zároveň i pojištěnec státu, tak budu dopočítavat zdravotní pojištění?

I když je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “), stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru, představují dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se tyto dohody od sebe odlišují. Rozhoduje tedy nejvýše přípustný rozsah počtu hodin nebo pracovní doby, ve kterých lze na tyto dohody – práci nebo činnost – vykonávat. Rozsah prací je třeba v dohodách sjednat. Takovou formu ujednání může představovat například nejvýše sjednaný rozsah (třeba maximálně 280 hodin) u dohody o provedení práce nebo jen do výše poloviny stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti, což indikuje, že na základě takové dohody lze práci konat i v rozsahu menším anebo budou práce podle ujednání vykonávány v konkrétně dohodnutém rozsahu. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se dohoda uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Zaměstnanci byl přiznán předčasný starobní důchod od 31. 12. 2022 v srpnu 2023. Výplata starobního důchodu nenáleží. Podle jiné odpovědí na tomto webu je zaměstnavatel povinen zpětně oznámit zdravotní pojišťovně změnu pod kódem D a pro zaměstnance neplatí od 31. 12. 2022 minimální vyměřovací základ. Bude zaměstnavatel kód D vykazovat také na ELDP od 31. 12. 2022, tzn. že musí na OSSZ zaslat nový ELDP za rok 2022? Jaké jiné změny nastanou v souvislosti se sociálním pojištěním?

Česká s. r. o. chce dát 8 000 Kč zaměstnancům jako vánoční bonus. Je zapotřebí tento bonus přidat ke mzdě a spočítat mzdu celkem s bonusem a zdanit? Odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

Jakok občan, vlastním chalupu. Tuto chalupu jsem chtěla pronajímat (jako svoji vlastní k rekreačním účelům), protože bych musela mít ŽL a být OSVČ, to jsem nechtěla, a proto jsem to začala řešit přes firmu (s. r. o.), kde také jsem vlastník a jednatel. Máme firmu s manželem společně. S. r. o. pronajímá chalupu k rekreačním účelům, inkasuje peníze za pronájem, ale náklady spojené s energií, vodou, hypotékou, jsou psány na mě jako občana a já vše platím. Takže já mám náklady, s. r. o. má příjem. Ráda bych tyto náklady, které jsou spojeny s ubytovacími službami, evidovala v s. r. o. Všechny příjmy z pronájmu jsou příjmem s. r. o. Jak mohu uplatnit výdaje na energie, vodu, odpady, úroky z hypotéky, do daňových nákladů? Smlouvy s dodavateli jsou uzavřeny (historicky) na mou osobu, jakožto vlastníka objektu. Objekt je využíván pouze k podnikatelským účelům, krátkodobý pronájem – ubytovací služby. Jak jsem uvedla, bydlím cca 30 min od chalupy, také na vesnici. Objekt k soukromým účelům nevyužívám. Jednoznačně náklady na energie jsou spotřebovány pro ubytovací služby. Je prokazatelné, že všechny náklady jsou spotřebovány v souvislosti s ekonomickou činností.  Jsou daňově uznatelné náklady na opravu (po hostech) chalupy, když chalupa není v majetku firmy?

Zaměstnavatelé se ve zdravotním pojištění potýkají i se situací, kdy zaměstnanec bez omluvy přestane docházet do práce, přičemž komunikace s tímto zaměstnancem je v lepším případě hodně problematická, v horším případě minimální nebo žádná. Zaměstnavateli tak nezbývá než vykazovat zaměstnanci po určitou dobu neomluvenou absenci, což může z hlediska délky trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v práci časem přerůst (nejen ve zdravotním pojištění) v docela vážný problém. V tomto pojednání se v podmínkách zdravotního pojištění a pracovního práva zaměříme výhradně na problematiku neomluvené absence, nebudeme se tedy věnovat poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci.

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Chybně jsem dvakrát zadala nemoc u zaměstnance v 8/2022. Jak bych měla postupovat při opravě v roce 2023, kdy jsem na chybu přišla. Jde o opravu hrubé mzdy, VZP, OSSZ mzdy přeplatek nemoci a opravu vyloučených dob na ELDP. 

Pokud příjem v zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podléhá odvodu pojistného, má tímto osoba vyřešené své zdravotní pojištění. Může si zaměstnanec zaplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele v situaci, kdy příjem zúčtovaný na dohodu účast na zdravotním pojištění nezakládá?

Za poživatele všech důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak a priori nemusejí přispívat platbami do tohoto systému. Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.

Z hlediska řešení pojistného vztahu (pojištění u zdravotní pojišťovny) je pro pojištěnce ideální být zaměstnancem, protože veškeré povinnosti plní ve zdravotním pojištění primárně zaměstnavatel. To znamená, že zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance u té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna, a platí pojistné podle zákona. Zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Není však úplně pravdou, že pokud je pojištěnec zaměstnán, tak se ve zdravotním pojištění nemusí o nic starat.

Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?