Expertní odpovědi

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupí druhou polovinu nemovitosti . Celou nemovitost bude pronajímat . Kdo musí zdanit příjmy z pronájmu 1) manžel se stane výlučným vlastníkem celé nemovitosti po nákupu druhé poloviny 2) jednu polovinu vlastní manžel (dědictví) a druhá odkoupená polovina je v SJM? Předpokládám, že je důležité vlastnictví při pronájmu nemovitosti a určení kdo má tento pronájem zdanit (zda manžel nebo manželka). Je irelevantní, že příjmy z pronájmu jsou považovány za zisk a spadají do SJM dle občanského zákoníku.

Jsme a. s., která prodala své výrobky polské firmě. Tato firma následně přestala komunikovat a pohledávku neuhradila (více než 365 dnů po splatnosti). Polští zákazníci iniciovali v Polsku soudní jednání podobné tomu našemu insolvenčnímu. Ředitel naší společnosti vypovídal na policii. Mohu k této pohledávce vytvořit daňovou opravnou položku, i když česká firma není přihlášena u polského soudu? Má česká společnost možnost se u polského soudu přihlásit k insolvenčnímu řízení?

Pokud máme zaměstnance, který mění kontaktní adresu třeba každý měsíc, budeme muset u takových zaměstnanců neustále zjišťovat kontaktní adresu a neustále hlásit v JMHZ do registru zaměstnanců každou změnu? 

Nepodnikatel, neplátce DPH, má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1 000 Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v § 9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu v 12/2025 doplatil (právní účinky vkladu 12/2025) a stane se vlastníkem nemovitosti. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude od 1/2026 pronajímat. Vstupní cenou bude pořizovací cena při nabytí vlastnictví. Odkdy můžeme zahájit odpisování – již za rok 2025? Jestliže se rozhodneme a vložíme nemovitost až v 1/2026 do „obchodního majetku“, tak začneme odpisovat prvním rokem v roce 2026 z pořizovací ceny?

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?

OSVČ má v pracovním poměru 2 zaměstnance (oba jsou na plný úvazek). Jeden je invalidní a druhý je již rok nemocný. Nyní žádá o invalidní důchod. Předpokládáme, až až mu bude přiznán invalidní důchod, tak firma (OSVČ zaměstnavatel) bude mít víc jak 50% invalidních zaměstnanců - bude 100 % - dva invalidní zaměstnanci. Odkdy přesně můžeme snižovat zdravotní pojištění o odpočet z vyměřovacího základu (letos 15 749 Kč), když budeme firmou, která splňuje více než 50 % osob se zdravotním postižením. Např. nám dodá rozhodnutí v únoru 2026, kde mu bude přiznána invalidita od 15. 12. 2025. Předpokládáme, že nemusíme uzavírat dohodu s Úřadem práce, a přesto máme nárok na odpočet z VZ. Je naše úvaha správná?

Platí nová informační povinnost zaměstnavatele i pro cizí zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni v ČR už několik let, nebo jen pro ty nově nastupující?

Zaměstnanec byl na DPN v r. 2025 148 pracovních dní / 1184 hodin. Pracovní poměr končí 18. 11. 2025. Za rok 2025 odpracoval 472 hodin a není splněna podmínka pro uznání 20 týdnů pracovní neschopnosti jako odpracované doby. Jeho nárok na dovolenou v r. 2025 bude 46 hodin (472/40 = 11,8  × 200/52 = 45,38). Zaměstnanec však v r. 2025 už vyčerpal 136 hodin dovolené, tzn. že přečerpal o 90 hodin. Musí zaměstnavatel dovolenou za DPN krátit? Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci vracení částky za přečerpanou dovolenou? Jak je to s odvody a daní za přečerpanou dovolenou?

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Jaký bude nárok na dovolenou, když zaměstnanec byl nemocný od 15. 1. 2025 do 27. 11. 2025 a ted už bude pracovat do konce roku 2025. Nárok je 25 dnů, pracovní doba 37,5 hod/týdně?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme zboží od polského dodavatele a na faktuře bylo uvedeno české DIČ. Zboží jsme následně vrátili a dodavatel nám vystavil opravný daňový doklad, avšak s polským VAT (NIP), nikoli s českým DIČ. Je prosím tento postup správný a možný? 

Na začátku smluvního vztahu s dodavatelem (CCS) jsme v předchozích letech složili vratnou zálohu (depozit) ve výši 66 000 Kč. Tato částka byla zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314. Nyní smluvní vztah končí a dodavatel nám bude uvedenou zálohu vracet. Příjem bude zaúčtován na účet 221 se souvztažností na účet 314 jako zúčtování pohledávky. Potřebuji si ujasnit, zda se tato vratka poskytnuté zálohy posuzuje obdobně jako např. přeplatek minulých let, tedy zda si je jako OSS nesmíme ponechat, nezvýší nám rozpočet, nelze je použít jako zdroj výdajů a musíme je odvést jako příjem státního rozpočtu anebo zda jde o vlastní prostředky organizační složky státu, které byly dodavateli dočasně poskytnuty a po jejich vrácení zůstávají organizační složce. Podle principů vyplývajících z vyhlášky č. 410/2009 Sb. je zúčtování pohledávky pouze změnou struktury aktiv a nepředstavuje výdaj ani přeplatek minulých let. Domnívám se tedy, že vratka zálohy nepodléhá odvodu do státního rozpočtu. Nepodařilo se mi však dohledat metodické stanovisko či interpretaci MF ČR, která by tento závěr výslovně potvrzovala. Pokud existuje metodický výklad, stanovisko Ministerstva financí, případně jiný dokument, který tuto problematiku upravuje nebo potvrzuje, prosím o jeho uvedení. 

Klient pořídil ojetý vůz v Itálii v režimu – Povaha transakce: N5 (režim ziskové přirážky/DPH není uvedena na faktuře). Budeme postupovat dle speciálního režimu, který je pro tuzemská plnění náplní zejména ustanovení § 13 odst. 3 písm. b), resp. § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle nichž zde dochází ke dvěma fiktivně samostatným – nicméně samozřejmě věcně vzájemně závislým zdanitelným plněním, a to: 1. Dodání zboží komitentem (prodávajícím) komisionáři a 2. Dodání zboží komisionářem třetí osobě (kupujícímu) nebo ve vztahu k pořízení z JČS v klasickém reverse charge? 

Je povinné zveřejňovat ve sbírce listin i rozhodnutí jediného společníka o výplatě podílu na zisku? 

S. r. o., plátce DPH, prodávající zboží přes eBay konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a hlavně konečným zákazníkům do třetí země (USA), řeší možnost zrušení registrace k DPH, když roční obrat bude cca 1,5 mil. Kč? V souvislosti s prodejem přes eBay přijímá faktury od eBay (VAT DE...). Občas koupí nějaké zboží z Číny přes AliExpress.Vznikne povinnost registrace při prodeji zboží konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a také konečným zákazníkům do třetí zeměPokud by s. r. o. prodávala zboží také osobám povinným k dani v EU i třetí zemi. Je v tomto případě povinnost registrace k DPH? Obrat pro DPH nepřekročen.V jakém jiném případě je povinnost registrace k DPH při prodeji zboží do EU a mimo EU, když nebude překročen 2 mil. Kč roční obrat pro DPH? Pokud je možnost zrušení registrace k DPH a ta bude zrušená, jaké následují pro společnost povinnosti v této souvislosti?

Česká s. r. o., IO, poskytuje službu na nemovitosti v DE, DE plátci DPH. Myslíme si, že budeme vystavovat fakturu v režimu RCH, místo plnění je v DE. Do jakého řádku v DPH zahrneme tuto službu a podává se i souhrnné hlášení?

Společnost pronajímající nebytových prostor chce uzavřít pronájem se společností registrovanou v jiném členském státě EU (konkrétně Německu), prozatím bez provozovny. Může nájem podléhat DPH dle § 56a odst. 3 po novele od 1. 7. 2025? Nezakládá se provozovna automaticky pro německou společnost, pokud se pronajme prostor a pak tedy nesplňujeme podmínky, že jde o společnost bez provozovny v tuzemsku?