Daňový rezident

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Dotaz Český rezident má v ČR příjmy jen ze zaměstnání, živnost má přerušenou. Nyní začíná jako fyzická osoba podnikat v Itálii (v jiném oboru, než má českou živnost). Vznikne mu tím nějaká povinnost vůči ČSSZ a zdravotní pojišťovně? Český občan, nepodnikatel, investoval formou participace na úvěru (upvest) do projektu (investiční příležitosti) č. 1 100 000 Kč. V následujícím roce obdržel příjem z tohoto projektu 110 000 Kč a současně investoval do projektu č. 2 50 000 Kč. Je možné k příjmu 110 000 Kč uplatnit v daňovém přiznání vedle výdaje 100 000 Kč (celá investice do projektu č. 1) i výdaj 10 000 Kč z investice na projekt č. 2?

Celou definici stálého bytu, resp. bydliště v České republice, užitou v souvislosti s otázkou rezidentství (§ 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů) nelze bez dalšího automaticky převzít pro aplikaci pojmu bydliště v § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. … Smyslem § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je osvobodit příjem z prodeje, pokud v rodinném domě či bytě poplatník skutečně fakticky bydlel (což zjevně neplatí pro případ posouzení bydliště dle § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů), tzn. měl zde bydliště – centrum svých osobních a rodinných zájmů. Využíval-li tuto nemovitost k jinému účelu, osvobození dle uvedeného ustanovení nelze uplatnit a je třeba u příjmů z prodeje uplatnit obecný časový test (5 let) pro osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Nejvyšší správní soud podotýká, že skutečnost, že je někdo v určité nemovitosti úředně přihlášen k trvalému pobytu, automaticky neznamená, že zde skutečně bydlí. Stejně tak naopak, poplatník, který v určité nemovitosti přihlášen k trvalému pobytu není, může prokázat, že v ní skutečně bydlel a prokázat tak splnění podmínek pro osvobození od daně. To však se stěžovatelce nepodařilo. Nejvyšší správní soud považuje za potřebné korigovat závěry žalovaného potažmo krajského soudu stran vymezení pojmu „bezprostřednosti“. Výklad tohoto pojmu, který zastává žalovaný, potažmo krajský soud, Nejvyšší správní soud nesdílí. Dle žalovaného podmínkou osvobození je mít bydliště v nemovitosti bezprostředně před prodejem, tj. bez zbytečné a neodůvodnitelné časové prodlevy; jestliže tedy stěžovatelka sdělila správci daně, že nemovitost opustila v průběhu září 2018 a kupní smlouva byla uzavřena dne 6. 11. 2018, došlo dle žalovaného k prodeji nemovité věci, která již byla opuštěná a podmínka „bydliště bezprostředně před podejem“ nebyla splněna.

Jsme česká a.s., která má na Slovensku odštěpný závod. Na Slovenku prostřednictvím odštěpného závodu podnikáme a za tímto účelem máme zde zřízené bankovní účty a máme tady i terminované vklady, které patří odštěpnému závodu. Z úroků na terminovaném vkladu nám slovenská banka začala srážet srážkovou daň. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nemůžeme jít podle čl. 11 ale vrací nás to do čl. 7 Zisky podniků. Je správné, že nám banka sráží srážkovou daň z terminovaných vkladů? Jak o ni účtovat na SK a jak v ČR? Bude možné si tuto sraženou daň z úroků na terminovaném vkladu na Slovensku započítat na daňovou povinnost v ČR? Nebo jsme měli doložit bance např. domicil a ona by srážkovou daň přestala uplatňovat ? Děkuji .

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Máme s.r.o., 90% společníkem je GmbH & Co KG v Německu, 10 % společníkem je FO (český rezident), společník GmbH & Co KG je vlastněn 4 fyzickými osobami (německými rezidenty). Podléhá 90% dividenda v souladu s čl. 10 odst 2 pís. b) SZDZ s Německem a v souladu s pokynem D-286 srážkové dani 15%? Dividenda u české FO podléhá 15% , tady je to jasné.

Je možno si odečíst v daňovém přiznání k DPPO zaplacenou srážkovou daň v Německu (strana 6, Tabulka I.). (Jelikož jsme neměli vyřízený tzv. Freistellung /izolatérské práce v Německu) - odběratel odvedl Německému Finančnímu úřadu 15% srážkovou daň. Můžeme si tuto zaplacenou daň započíst jako částku daně zaplacené ve státě zdroje, o níž lze snížit daňovou povinnost metodou prostého zápočtu?

Máme rakouskou firmu, který má v CZ založen odštěpný závod, český zaměstnanec, který pracoval doposud výhradně na území CZ a jeho mzda tak šla k tíži tohoto odštěpného závodu bude nově významnou dobu své pracovní doby pracovat pro svého zřizovatele v Rakousku, kde bude pomáhat implementovat nový software. Z tohoto titulu jsme dostali kladné rozhodnutí od českého finančního úřadu, která nám povolilo neodvádět zálohu na daň za dny v měsíci, kdy pracovník pracuje v Rakousku (zde je mu část mzdy zdaňována rakouskou daní z příjmů). V čem ale váháme je jak rozdělit ostatní plnění pro zaměstnance - např. zaměstnanec čerpá dovolenou, zaměstnanec dostane bonus, náhradu za sick-day apod. - můžeme tyto zúčtované příjmy rozdělit v poměru podle počtu dní, kdy zaměstnanec byl v CZ? 

Klient vykonával po část roku 2025 činnost jako OSVČ v České republice. Od poloviny roku 2025 uzavřel smlouvu v Kataru, kde bude pracovat jako zaměstnanec v závislé činnosti, minimálně po dobu 2 let. Ode dne nástupu do pracovního poměru do konce roku 2025 uplyne 184 dní, po tu dobu tedy bude klient pobývat v Kataru, i když v průběhu tohoto období plánuje krátkou dovolenou v ČR, po které se zase vrátí do Kataru spolu s rodinou. V Kataru bude klient bydlet v pronajatém domě, v České republice má vlastní byt, který minimálně v r. 2025 nebude pronajímat, bude ho využívat v případě cest do ČR. Bude pro r. 2025 klient stále daňovým rezidentem ČR, vzhledem k tomu, že mu v ČR zůstal k dispozici byt, v souladu s čl. 4 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Katarem? Pokud bude daňovým rezidentem ČR, jakým způsobem bude danit příjem ze závislé činnosti z Kataru za r. 2025, popřípadě za další roky? V případě, že by byt v ČR od r. 2026 dlouhodobě pronajal a neměl ho tedy v ČR k dispozici pro svoje případné návštěvy, a v Kataru pracoval po celý rok 2026, bude možné považovat ho za daňového rezidenta Kataru?

Česká s.r.o. v likvidaci bude vyplácet podíl na likvidačním zůstatku jedinému společníkovi - fyzické osobě - rezidentovi SRN. Podíl na likvidačním zůstatku bude zdaněn dle §36 odst. 1b) ZDP 15% srážkovou daní. Je to tak správně? Nebo smlouva o zamezení dvojího zdanění stanovuje něco jiného? Platí, že základem daně je podíl na likvidačním zůstatku snížený o nabývací cenu obchodního podílu. Vztahuje se nás povinnost podat "Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí" dle §38da ZDP?

Je povinnost podávat "hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou" pokud byly vyplaceny podíly fyzické osobě - daňovému rezidentovi, nebo se tento formulář týká jen nerezidentů? 

Česká s.r.o. pronajímá automobily slovenské firmě, měsíčně vystavuje faktury, ale slovenská firma je platí nepravidelně. Faktura za 12/23 + faktury za 1-6/24 byly zaplaceny v 10/24 a za 7-12/24 zaplaceny v 5/25. Srážková daň na Slovensku odvedena v měsících zaplacení faktur, potvrzení o sražené dani máme. 1.otázka - může Česká s.r.o. v DPPO 2024 započítat sraženou daň i za fakturu 12/23 uhrazenou až v 10/24 ? 2.otázka - bude tato faktura vstupovat do ř.4 "příjmy dosažené ve státě zdroje" v příloze DPPO (tabulka I přílohy č.1 II.oddílu), budou se uvádět výdaje do ř.5 "související výdaje" resp.náklady související s touto fakturou (daňové odpisy, pojištění, silniční daň atd) za 23/12 ? 3.otázka - je správný předpoklad, že sraženou daň v 5/25 lze započítat v DPPO 2024, protože do data podání DP byla daň zaplacena

Český plátce (s.r.o.) pronajme (vyčlení) své sesterské společnosti na Slovensku (s.r.o.) zaměstnankyni občanku Slovenska (rezidentka ČR na základě daňového domicilu), která pro slovenskou společnost povede účetnictví. Místo výkonu práce bude mít v ČR (v české společnosti). Česká společnost bude mít na svou zaměstnankyni mzdové náklady, odvede ZP a SP, zákonné pojištění, poskytne stravenkový paušál. Je možné tyto náklady související se mzdou a odvody přefakturovat slovenské společnosti a případně v jedné částce? Nebo je nutné uzavřít mezi sebou smlouvu o pronájmu zaměstnance?

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?

Klient má jednatele (občana Slovenska) se smlouvou o výkonu funkce. Zároveň ve firmě pracuje i na HPP. Účetní software takto pána eviduje jako dvě „karty v personalistice“ a k HPP se staví jako k rezidentovi, a ke smlouvě o výkonu funkce jako k nerezidentovi. Z HPP se odvádí zálohová daň a z výkonu funkce srážková (tak odsouhlaseno i finančním úřadem). Měsíčně se posílá přehled o výši příjmů ze zahraničí. Je toto rozdělení na srážkovou a zálohovou správně? 

Máme klienta, který od 3/2024 žije ve Španělsku, nemá zde žádný příjem jako zaměstnanec ani z podnikání. Tento klient má v ČR trvalé bydliště a dostupný byt, kde se ovšem zdržuje zcela výjimečně (nesplní 183 dní), avšak dle definice životních zájmů se domníváme, že je rezidentem ve Španělsku. Zároveň klient vlastní aktivní živnost založenou v ČR (plátce DPH), jejíž hlavní činností je digitální IT služby. Na své IČ v roce 2024 fakturoval převážně klientům v EU (Finsko, Španělsko), zároveň si platil zálohy na SP a ZP u českých institucí. Nyní by chtěl zpracovat DPFO, ale domnívám se, že by vše měl provést dle španělských zákonů a zaplacené zálohy v ČR mu tedy propadnou. 

Čl. 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou (SZDZ) stanoví: „Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 této smlouvy, který je umístěn ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Český daňový rezident prodal nemovitost umístěnou na Ukrajině. Bude tento příjem uváděn v českém daňovém přiznání? Pokud ano, kde má být tento příjem v daňovém přiznání uveden a má být vyloučen ze zdanění v České republice (pokud ano, jakým způsobem)?

Firma si pro své zahraniční zaměstnance, Filipínce, pronajímá ubytovnu, ve které mají zahraniční zaměstnanci přechodné ubytování. Každý zaměstnanec hradí měsíčně 1 500 Kč. Celkové roční náklady na pronájem ubytovny jsou cca 1 147 000 Kč a příjem z nájmu od zaměstnanců je cca 386 000 Kč ročně. Jaké jsou daňové dopady: zráta mezi náklady za nájem ubytovny a výnosem z nájmu je u zaměstnavatele daňově uznatelná a zda se zaměstnanců netýká žádné dodanění? Bez těchto zahraničních zaměstnanců by firma nemohla zajistit plynulý chod výroby.