Daňový rezident

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 

Česká filmová produkční servisní společnost platí cizincům, zahraničnímu filmovému štábu (ne hercům, umělcům, tam je to celkem jasné viz srážková daň 15%), za poskytované služby na základě faktur. Jsou to osoby z EHS s Intra-EU VAT číslem, jejichž pobyt a příjmem v ČR přesáhne 183 dnů v roce. Daňovými rezidenty jsou stále ve své domovské zemi (v rámci EHS). Jak v tomto případě postupovat a co poradit takovému cizinci, který se přijde zeptat, co má dělat se svými daněmi? Bude si muset takový cizinec v ČR zřídit registraci plátce daně z příjmu, a zahrne do celkových příjmů i příjmy před touto registrací? Zcela konkrétní příklad: občan Maďarska, registrovaný s Intra-EU VAT, maďarský daňový domicil, poskytuje služby českému subjektu (filmová servisní společnosti) na území v ČR po dobu delší než 183 dnů, za poskytnuté služby dostává pravidelnou odměnu od českého subjektu (filmové servisní společnosti). Kde a jak bude odvádět jaké daně?

OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?

Manžel má za rok 2023 příjem jen ze Švýcarska (kde pracuje na základě povolení B-permit). Do července žil s celou rodinou v ČR, od srpna 2023 se celá rodina odstěhovala do Švýcarska. V roce 2023 měl manžel příjem v ČR pouze z DPP za měsíce 11-12/2023 (jen 10 000 Kč). V kterém státě bude zdaňovat celosvětové příjmy? Manželka měla v roce 2023 příjem v ČR v období 1-10/2023 a ve Švýcarsku v měsících 11-12/2023 (také pracuje na základě povolení B-permit). Od srpna 2023 se odstěhovala s dětmi a s manželem do Švýcarska. Lze uplatnit daňové zvýhodnění na děti a školkovné a jak vše vykázat v daňovém přiznání?

OSVČ, fyzická osoba, neplátce DPH, provádí masáže v ČR (má na to pouze živnostenský list, nejedná se o zdrav. zařízení). Tuto činnost bude od dubna 2024 provádět 1 týden v ČR a 1 týden v Německu. V Německu si našel daňového poradce, který bude vyřizovat daně v Německu. Bude ovšem dál rezidentem ČR, středisko životních zájmů bude v ČR. Tomuto OSVČ vedeme daňovou evidenci. Musíme vést i činnost, která probíhá v Německu? Nebo lze vést tyto evidence odděleně a na konci roku převzít od německého daň. poradce pouze příjmy a výdaje a nechat si potvrdit od FÚ v Německu zaplacenou daň. Poté bychom toto zahrnuli do našeho českého přiznání, aby poplatník zdanil celosvětové příjmy u nás a zároveň provedli zápočet daně. Nebo musíme vést i celou daňovou evidenci, včetně veškerých dokladů z Německa podruhé?

Ukrajinec pracuje v ČR, bydlí v ČR s manželkou a dětmi. Nemá status uprchlíka. V rámci ročního zúčtování daně by chtěl uplatnit odpočet na děti a manželku, je to možné? Je způsob prokázání stejný jako u českého poplatníka (rodné listy, čestné prohlášení), případně je potřeba jiný dokument? Nemá povinnost si podat daňové přiznání, ve kterém by si daňové zvýhodnění a slevu uplatnil?

Darujícím je otec občan ČR, obdarovaným dcera, která je občanstvím Italka, ale trvalý pobyt a bydliště má tady u nás v ČR, veškeré příjmy daní tady u nás v ČR, tedy je českým daňovým rezidentem. V případě, že by nemovitost byla v ČR, tak by byl příjem osvobozen, ale nejedná se o nemovitost v ČR, ale v Itálii. Jaké povinnosti obdarované v rámci daně z příjmu vznikají v ČR a případně v Itálii? 

Může si organizační složka v ČR (Anglické společnosti) uplatnit ztrátu z minulých let? 

Zaměstnali jsme Ukrajinku, má dočasnou ochranu, na dohodu o provedení práce na občasný záskok nebo výpomoc. Nepodepsala prohlášení poplatníka, uplatňujeme srážkovou daň. 1) Pokud by se jednalo o nerezidenta, jsme povinni současně s odvodem srážkové daně podávat Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou podle sdělení FS https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/5478_13.pdf ? 2) Bydlí celý rok 2023 v pronájmu v ČR, je držitelem dočasné ochrany. Můžeme ji pro rok 2023 považovat za daňového rezidenta ČR? Pokud ano, jak postupovat příští rok, kdyby v březnu odjela, bude pro rok 2024 považována za nerezidenta? 

Absolvent s čerstvě ukončeným VŠ vzděláním bude zaměstnancem ve Švýcarsku na základě pracovní smlouvy na dobu delší více než 6 měsíců. Zároveň je jedním z jednatelů ve společnosti s ručením omezeným v České republice. Jaké povinnosti bude mít z hlediska daňového přiznání, bude za rok 2023 podávat daňové přiznání ve Švýcarsku, nebo pouze v České republice a je povinen si platit zdravotní a sociální pojištění přímo ve Švýcarsku? Trvalý pobyt má v ČR.

Fyzická osoba, daňový rezident České republiky, je zakladatelem společnosti v SAE, plánuje pobírat jako ředitel a) pravidelnou odměnu a b) dividendy (podíl na zisku). Je nějaký rozdíl mezi zdaněním odměny jednatele a mzdy? Jaká výše daní bude v České republice z výše uvedených příjmů splatná podle současné legislativy a s ohledem na aplikaci SZDZ mezi ČR a SAE? Bude mít fyzická osoba dodatečné povinnosti v ČR s ohledem na CFC pravidla?

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Česká OSVČ malíř-natěrač hodlá pracovat v destinaci Gibraltar. Daně v ČR platí v režimu paušální daně. Středisko životních zájmů má dosud v ČR. Pokud by v ČR neměl žádný příjem, musí se jeho daňovým domicilem stát Gibraltar? Existuje s Gibraltarem smlouva o zamezení dvojího zdanění? Nejraději by zůstal daňovým rezidentem ČR a příjmy zdanil v ČR.

Ve společnosti bylo rozhodnuto valnou hromadou, že člen správní rady má obdržet tantiemu – podíl na zisku společnosti. Uvedená osoba není zaměstnancem této společnosti, nepobírá odměnu za výkon funkce a nevlastní žádný podíl na společnosti. Jde o cizince, ale je daňovým rezidentem ČR. Otázkou je, jestli tato výplata podléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění a jak ji správně zdanit. 

Podnikatel fyzická osoba prodává ve stánku nápoje a potraviny. V loňském roce nakoupil zboží v ČR a prodal jej na trzích na Slovensku. Na Slovensku vydělal cca 1 200 000 Kč, z kterých odvedl na Slovensku DPH. Částka, která mu zbyla je cca 950 000 Kč, tou však překročí obrat 1 mil. Kč (jedná se o rok 2022) ČR pro povinnou registraci k DPH. První otázka zní, má povinnost se registrovat i v ČR, když jeho příjmy z prodeje v ČR jsou max. do 100 000 Kč? A jak to bude s vypořádáním daně z příjmu? Kam se zapíše těch 950 000 Kč, jako příjmy zvyšující základ daně, nebo je uvede do peněžního deníku v daňové evidenci a poté do daňového přiznání společně s příjmy v ČR?

Kdybychom zaměstnali občanku Ukrajiny (s dočasnou ochranou), která má 2 děti (žák základní školy + student VŠ), bude možné v tomto případě uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti, popř. za jakých podmínek?

Občan s hlášeným trvalým pobytem v ČR odletěl na pracovní víza na Nový Zéland, kde z důvodů COVID 19 zůstal a pracoval 3 roky a dostal i rezidenturu. Chce přiletět na dobu 4 měsíců do ČR (koncem roku 2023 již bude opět pracovat na Novém Zélandu), tj. méně než 183 dní. V ČR bude po většině svého pobytu zaměstnán nebo si zřídí živnost. Jak je to s rezidenturou? Jak je to s uplatněním odpočtu na poplatníka jak u zaměstnance, tak u podnikající osoby? Krátí se roční nezdanitelná částka na poplatníka dle počtu odpracovaných měsíců? Podává tato osoba daňové přiznání v ČR a jak se zohlední příjmy na Novém Zélandu, které budou po zbytek roku? Pokud bude podávat přiznání v ČR, je nějaký předepsaný způsob doložení příjmů v zahraničí, pokud by se uváděly do přiznání? Pokud by podával daňové přiznání na Novém Zélandu, jakým způsobem prokázat příjem na území ČR u podnikající osoby, pokud by se tyto příjmy uváděly?

Klient fyzická osoba, daňový rezident České republiky, pracoval na dohodu o pracovní činnost pro polskou společnost, daňového rezidenta Polska bez provozovny v ČR. Za rok 2022 pracoval vždy jeden den v týdnu v Polsku u klienta a zbylé 4 dny v ČR na home-office. Zaměstnavatel za klienta odváděl pouze pojištění v CZ, neodváděl z jeho příjmu v Polsku ani Česku žádné zálohy na daň. Může klient podat přiznání v ČR a zdanit tento příjem pouze v rámci českého přiznání k dani z příjmu? Pokud ano, tak měl by za rok 2023 odvádět nějaké zálohy na daň v ČR či nikoliv? 

Český občan je v roce 2022 daňovým rezidentem ČR. Před tím dlouho žil na Ukrajině, má tam registrovaný fungující podnik – obdobu OSVČ s 4 zaměstnanci. Příjem z ukrajinské OSVČ je jeho jediným příjmem za rok 2022, který plně zdanil na Ukrajině. Jaké daňové povinnosti vzniknou českému rezidentovi v ČR, jak se vypočte případný základ daně. Vzniknou mu souběžné povinnosti vůči sociálnímu pojištění a zdravotní pojišťovně?

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč.