Daňový rezident

Absolvent s čerstvě ukončeným VŠ vzděláním bude zaměstnancem ve Švýcarsku na základě pracovní smlouvy na dobu delší více než 6 měsíců. Zároveň je jedním z jednatelů ve společnosti s ručením omezeným v České republice. Jaké povinnosti bude mít z hlediska daňového přiznání, bude za rok 2023 podávat daňové přiznání ve Švýcarsku, nebo pouze v České republice a je povinen si platit zdravotní a sociální pojištění přímo ve Švýcarsku? Trvalý pobyt má v ČR.

Fyzická osoba, daňový rezident České republiky, je zakladatelem společnosti v SAE, plánuje pobírat jako ředitel a) pravidelnou odměnu a b) dividendy (podíl na zisku). Je nějaký rozdíl mezi zdaněním odměny jednatele a mzdy? Jaká výše daní bude v České republice z výše uvedených příjmů splatná podle současné legislativy a s ohledem na aplikaci SZDZ mezi ČR a SAE? Bude mít fyzická osoba dodatečné povinnosti v ČR s ohledem na CFC pravidla?

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Česká OSVČ malíř-natěrač hodlá pracovat v destinaci Gibraltar. Daně v ČR platí v režimu paušální daně. Středisko životních zájmů má dosud v ČR. Pokud by v ČR neměl žádný příjem, musí se jeho daňovým domicilem stát Gibraltar? Existuje s Gibraltarem smlouva o zamezení dvojího zdanění? Nejraději by zůstal daňovým rezidentem ČR a příjmy zdanil v ČR.

Ve společnosti bylo rozhodnuto valnou hromadou, že člen správní rady má obdržet tantiemu – podíl na zisku společnosti. Uvedená osoba není zaměstnancem této společnosti, nepobírá odměnu za výkon funkce a nevlastní žádný podíl na společnosti. Jde o cizince, ale je daňovým rezidentem ČR. Otázkou je, jestli tato výplata podléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění a jak ji správně zdanit. 

Podnikatel fyzická osoba prodává ve stánku nápoje a potraviny. V loňském roce nakoupil zboží v ČR a prodal jej na trzích na Slovensku. Na Slovensku vydělal cca 1 200 000 Kč, z kterých odvedl na Slovensku DPH. Částka, která mu zbyla je cca 950 000 Kč, tou však překročí obrat 1 mil. Kč (jedná se o rok 2022) ČR pro povinnou registraci k DPH. První otázka zní, má povinnost se registrovat i v ČR, když jeho příjmy z prodeje v ČR jsou max. do 100 000 Kč? A jak to bude s vypořádáním daně z příjmu? Kam se zapíše těch 950 000 Kč, jako příjmy zvyšující základ daně, nebo je uvede do peněžního deníku v daňové evidenci a poté do daňového přiznání společně s příjmy v ČR?

Kdybychom zaměstnali občanku Ukrajiny (s dočasnou ochranou), která má 2 děti (žák základní školy + student VŠ), bude možné v tomto případě uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti, popř. za jakých podmínek?

Občan s hlášeným trvalým pobytem v ČR odletěl na pracovní víza na Nový Zéland, kde z důvodů COVID 19 zůstal a pracoval 3 roky a dostal i rezidenturu. Chce přiletět na dobu 4 měsíců do ČR (koncem roku 2023 již bude opět pracovat na Novém Zélandu), tj. méně než 183 dní. V ČR bude po většině svého pobytu zaměstnán nebo si zřídí živnost. Jak je to s rezidenturou? Jak je to s uplatněním odpočtu na poplatníka jak u zaměstnance, tak u podnikající osoby? Krátí se roční nezdanitelná částka na poplatníka dle počtu odpracovaných měsíců? Podává tato osoba daňové přiznání v ČR a jak se zohlední příjmy na Novém Zélandu, které budou po zbytek roku? Pokud bude podávat přiznání v ČR, je nějaký předepsaný způsob doložení příjmů v zahraničí, pokud by se uváděly do přiznání? Pokud by podával daňové přiznání na Novém Zélandu, jakým způsobem prokázat příjem na území ČR u podnikající osoby, pokud by se tyto příjmy uváděly?

Klient fyzická osoba, daňový rezident České republiky, pracoval na dohodu o pracovní činnost pro polskou společnost, daňového rezidenta Polska bez provozovny v ČR. Za rok 2022 pracoval vždy jeden den v týdnu v Polsku u klienta a zbylé 4 dny v ČR na home-office. Zaměstnavatel za klienta odváděl pouze pojištění v CZ, neodváděl z jeho příjmu v Polsku ani Česku žádné zálohy na daň. Může klient podat přiznání v ČR a zdanit tento příjem pouze v rámci českého přiznání k dani z příjmu? Pokud ano, tak měl by za rok 2023 odvádět nějaké zálohy na daň v ČR či nikoliv? 

Český občan je v roce 2022 daňovým rezidentem ČR. Před tím dlouho žil na Ukrajině, má tam registrovaný fungující podnik – obdobu OSVČ s 4 zaměstnanci. Příjem z ukrajinské OSVČ je jeho jediným příjmem za rok 2022, který plně zdanil na Ukrajině. Jaké daňové povinnosti vzniknou českému rezidentovi v ČR, jak se vypočte případný základ daně. Vzniknou mu souběžné povinnosti vůči sociálnímu pojištění a zdravotní pojišťovně?

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč. 

Zaměstnavatel zaměstnává dvě ženy s ukrajinským státním občanstvím, obě utekly před válkou a u zaměstnavatele jsou zaměstnány od dubna 2022. Jedna žena žije v ČR s dětmi i manželem, oba pracují a jejich děti chodí do školy a na Ukrajinu se neplánují vrátit. Druhá žena zde žije s dětmi, které navštěvují základní školu a její manžel plní brannou povinnost na Ukrajině, tento Ukrajinec pouze několikrát navštívil svou rodinu v ČR, načež tato rodina netuší, zda se všichni vrátí na Ukrajinu. V roce 2022 obě ženy uplatnily pouze slevu na poplatníka. Je možné, aby v roce 2023 uplatnily slevu na děti? Obě mají dvě děti. Bylo by nejlepší požádat příslušný finanční úřad o vystavení potvrzení k daňovému domicilu k určitému datu? Pokud by finanční úřad vystavil např. k datu 5. 4. 2023 potvrzení, že jsou ženy z Ukrajiny daňovými rezidenty, mohou i v následujících měsících uplatňovat slevu na děti, nebo jak toto nejlépe řešit? Co kdyby uplatnily slevu na děti např. do května a pak by odešly zpět na Ukrajinu, musely by daňové zvýhodnění za rok 2023 vracet?    

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnost v ČR (dva HPP) a každý rok má povinnost podat daňové přiznání. V roce 2022 daňový rezident pracoval víkend v Bratislavě a nyní dostal od slovenského zaměstnavatele: Potvrdenie o zdanitelných prijmoch. Je zde úhr vyplatených príjmoch: 95. Čiastkový základ daně 95 a uhrn preddavkov na dan: 18,05 (Jsou to částky v eurech). Je tento postup správný při zpracování českého přiznání? Na ř. 31 uvede rezident částky ke zdanění včetně přepočteného zahraničního příjmu (ten přepočte Jednotným kurzem 24,54 Kč/EUR). Dále pak vyplní přílohu č. 3 a na řádku 311 uvede příjmy pouze z ČR (tedy po vynětí). A dále ještě vyplní seznam, kde uvede zahraničního zaměstnavatele, Slovensko, daň v EUR a v KČ (přepočtenou Jednotným kurzem) a přepočtené příjmy do Kč. Jakou částku přepočtenou uveden do přiznání - jak zaokrouhlenou, resp. do toho seznamu, tj. částku 2 331,3 - zaokrouhlenou na 2 332 Kč nebo 2 331 Kč? To samé jakou uvede částku přepočtené daně - na celé Kč zaokrouhlené nahoru nebo dolů? Děkuji za objasnění této problematiky.

Slovenská s. r. o., daňový rezident SR, poskytuje IT služby české obchodní korporaci. IT služby představují jednak služby vykonávané vzdáleně ze sídla s.r.o. v SR, tak služby, které vyžadují fyzickou přítomnost zaměstnanců slovenské s.r.o. v ČR, v provozovnách české obchodní korporace umístěné v různých místech ČR. Přítomnost zaměstnanců v ČR je různě dlouhá, na základě požadavku, zjednodušeně v rozsahu 3-5 dní měsíčně. Zaměstnanci slovenské s.r.o. vyřeší požadavek (tj. např. opravu IT techniky, dodání a instalaci IT techniky, montáž datové kabeláže apod.) a stahují se zpět do sídla s.r.o. na Slovensku. Mohla by v tomto případě slovenské s.r.o. vzniknou povinnost danit některé své příjmy v ČR?

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

V ČR daníme 15% srážkovou daní a podáme oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Může společnost s.r.o. vyplatit podíl na zisku bez danění a daňový rezident Slovenska zdaní vyplacený podíl ve svém daňovém přiznání v SK sazbou 7%? 

Zaměstnavatel má ve firmě na hlavní pracovní poměr zaměstnaného zaměstnance od 1. 4. 2022 dosud. Jedná se o Ukrajince. Vyhodnotili jsme, že je od tohoto data daňový rezident ČR a chtěli bychom udělat roční zúčtování, kde bychom dodatečně uplatnili daňové zvýhodnění na dítě. Od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 pobíral příjmy na Ukrajině. Máme tedy brát, že do 31. 3. 2022 je daňovým nerezidentem a od 1. 4. 2022 je daňovým rezidentem ČR? Před změnou domicilu dítě uplatňovat nebudeme a po změně rezidence (příjmy má pouze ze závislé činnosti od nás) uplatníme dańové zvýhodnění tedy 9 měsíců. Je to takto správně? Myslíme si, že by vlastně vůbec nemělo být roční zúčtování provedeno a Ukrajinec by si měl sám podat daňové přiznání na FÚ. Zde by ale už musel doložit i příjmy z Ukrajiny a provést metodu prostého zápočtu nebo využít vynětí zahr. příjmů ze zaměstnání na Ukrajině, což je dost problematické. Tak jaká je nejlepší možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Zaměstnanec je z Ukrajiny, má tu dočasné vízum (strpění), od 15. března pobývá v ČR s celou rodinou, středisko životních zájmů má v ČR, byt na Ukrajině mu Rusové zničili. Domnívám se, že má nárok na 9/12 slevy na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b ZDP (od dubna). Bude se pro uplatnění slevy na manželku do příjmů manželky počítat i humanitární dávka poskytnutá § 6 zákona č. 66/2022 Sb., zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace? Pokud ano, jen humanitární dávka na ni nebo i na děti? Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c ZDP bude také uplatňovat za 9 měsíců (od dubna)?

Německá společnost GMBH je v ČR zaregistrovaná jako plátce DPH. Toto plátcovství má jediný cíl, a to zjednodušení celního řízení a rychlejší přístup k nadměrnému odpočtu DPH, kdy německá GMBH nakoupí s místem dodání v ČR zboží, uplatní nárok na odpočet DPH a bezprostředně, následně poté dochází k vývozu zboží mimo EU. Německá GMBH zde v ČR nemá žádnou kancelář, žádné sklady(nákup a následný prodej je v rámci stejného kamionu), žádné zaměstnance, vše se řídí z Německa. Zde v ČR má pouze externího celního deklaranta a externí účetní, která podání přiznání k DPH. Toto probíhá již déle jak rok. Otázka zní, vzniká německé společnosti na území ČR stálá provozovna a tím i povinnost vést zde účetnictví a podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob?  

Fyzická osoba (do konce roku 2022 rezident ČR a zároveň plátce DPH, který své vozidla pronajímal dlouhodobě na území ČR právnické osobě podle paragrafu 9), od roku 2023 se stane rezidentem Dubaje a zůstane plátcem DPH na území ČR a tyto vozidla v ČR chce i nadále krátkodobě pronajímat na území ČR. Jaké to má dopady do DPH a daně z příjmů, pokud to pronajme fyzickým osobám (nepodnikatelům), fyzickým osobám (podnikatelům) či právnickým osobám, vzhledem k jeho změně rezidenství?