Daňový rezident - strana 3

Občan Slovenska, rezident na Slovensku chce uzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele s českou s.r.o. a v této smlouvě bude stanovena odměna. Jaké budou odvody z této odměny - zdravotní a sociální pojištění se bude odvádět v jakém státě? Daň bude srážková? Nebo může podepsat Prohlášení poplatníka na slevu na dani?

Česká společnost si objedná u německé společnosti školení, kdy německý lektor ze zahraniční společnosti (právnická osoba registrovaná v DE) přijede do české republiky a školí české zaměstnance. Za tuto činnost vystaví fakturu. Nemusí česká společnost v tomto případě řešit srážkovou daň na službu poskytnutou zahraniční osobou na území ČR? Nebo problematiku DPH, kdy by se německá společnost kvůli tomuto školení musela v ČR registrovat k DPH? 

Pokud nastupuje do zaměstnání v ČR (česká společnost) muž se státní příslušností - Slovensko (občan Slovenska s trvalým pobytem na Slovensku). Je povinen zaměstnavatel řešit jeho rezidenství již při nástupu do zaměstnání - zda je muž rezident ČR či nikoliv? Nebo to bude řešit až při ročním zúčtování či podání přiznání, kdy to bude nutné vědět kvůli uplatnění slev a odpočtů. Jak by správně měla řešit či neřešit daňové rezidenství mzdová účetní a případně kdy (při nástupu, při ročním zúčtování..)?

Muž, neplátce DPH v ČR, jezdí pracovat do Holandska (ve výrobní fabrice pomáhá vyrábět okna a komponenty k nim, provádí tedy „montážní práce“ ,ale nic nemontuje na žádnou budovu, prostě vyrábí okna). Tuto práci mu zprostředkovává firma z Velké Británie a té ji také fakturuje a ona mu ji platí převodem na účet. Kam tyto příjmy zahrnout z pohledu daně z příjmů? Klasicky do přílohy č. 1 do příjmů z podnikání? Muž je daňovým rezidentem ČR, byl tam jednou na 14 dní. A jak je to z pohledu DPH? Vzhledem k tomu, že smlouvu má se společností ve Velké Británii a ta ho také platí, předpokládám, že je místem plnění dle § 9 odst. 1 zákona o DPH Velká Británie, tedy fakturace do třetí země (mimo EU), a tím pádem se nemusí registrovat jako identifikovaná osoba a fakturuje bez DPH. Je to správně?

Slovenský rezident učiní prohlášení poplatníka u českého zaměstnavatele na DPP do 10 000 Kč. Práce bude fyzicky vykonávat v ČR. Bude se z této dohody odvádět zálohová daň (nikoliv srážková), kterou však pokryje sleva na poplatníka a do 10 000 Kč měsíčně bude evidovat bez sociálního a zdravotního. Jediný rozdíl (vyjma přihlášky na ÚP) od českého rezidenta na DPP v tomto režimu, je že mu nemůže při ročním zúčtování uplatnit další slevy (kromě vlastního studia, které však nemá) a nezdanitelné částky, pokud nedonese potvrzení, že jeho daňový domicil je v ČR. Děláme to správně? Pokud by vykonával část práce formou home office ze Slovenska přes internet, tak by se měla srážet srážková daň z těchto odpracovaných hodin v SK podle docházky (a zbytek odpracovaných hodin v ČR klasicky jako výše). A jak by to bylo se sociálním a zdravotním, pokud by část práce vykonával nerezident z home office z Slovenska? Bylo potřeba odvádět nějaké slovenské pojištění, nebo to už se má řešit, i když pracuje z ČR?

V české firmě nastoupil v říjnu na DPP občan z Slovenska (nestudent), práce bude vykonávat fyzicky v ČR. Nemá žádný jiný poměr v ČR ani Slovensku. Jeho vazby jsou nejisté. Učinil prohlášení k dani se základní slevou na poplatníka. Přemýšlíme, zda ho uvedeme ve vyúčtování daně jako nerezidenta nebo rezidenta ČR (skrz přílohu nerezidentů). Jsme domluveni, že zaměstnance začátkem ledna pošleme na FÚ se žádostí o určení rezidence (domicilu) za uplynulé zdaňovací období. Avšak nevíme, zda si má dát žádost o určení domicilu za období říjen až prosinec 2021 (tedy po dobu kdy u nás bude zaměstnán), nebo za období od ledna do prosince 2021. Na FÚ nám poradili, že se domicil určuje i na část roku, po kterou je u nás zaměstnaný. S velkou pravděpodobností, pokud se bude posuzovat říjen až listopad, tak bude rezidenství v ČR (práce a stálý byt), pokud by se to počítalo za celý rok, tak by asi vyšlo Slovensko. Jak funguje určení (ne)rezidenta v takovém případě? Je důležitý celý kalendářní rok k posouzení, nebo jen úsek roku, kdy je u nás zaměstnaný?

Rezident ČR, OSVČ, má v Polsku firmu, kde má přes 90 % celoročních příjmů, tím zdaňuje tyto příjmy v Polsku. Ale má formulář A1, tímto platí zálohy na zdravot. a social. pojištění v ČR. Na finanční úřad podává daňové přiznání fyzických osob (daň neplatí - zamezení dvojího zdanění). Z výměřovacího základu vypočítá zdravotní a sociální pojištění. Roční obrat má pod 1 mil. Může v České republice se přihlásit a platit paušální daň?

Každý zná nejvyšší horu Krkonoš a Jeseníků, málokdo ale trefí stříbrné a bronzové kopce těchto pohoří. A podobně je to s novinkami zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), od roku 2021. Asi každý si hned vzpomene na pár zásadních top změn – konec zdaňování superhrubých mezd, dvojnásobný limit hmotného majetku, zpětně uplatnění daňové ztráty, mimořádné odpisy nebo finanční leasing na dvanáct, resp. dvacet čtyři měsíců a paušální daň OSVČ. V jejich stínu se ovšem tísní desítky dalších novinek, které se sice týkají méně poplatníků, ovšem jste-li právě vy jedním z nich, pak je samozřejmě jejich význam pro vás mnohem větší. Pokud jste například fyzická osoba pobírající ze zahraničí kapitálové příjmy (a to zejména ty vyšší), nemělo by vám uniknout, že namísto zdanění progresivní vyšší sazbou daně 23 % je můžete samostatně zdanit nižší sazbou 15 %.

Na české společnosti s ručením omezeným je společníkem jediná fyzická osoba, tedy se stoprocentní účastí, a to občan Ruska, nerezident v ČR. Bylo rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku tomuto společníkovi. Podle § 36 podléhá výplata podílu na zisku srážkové dani 15%. Dále je ale uvedeno v § 36 odst. 1 písm. c), že u nerezidentů činí sazba 35 %, pokud se nejedná o osoby dále vyjmenované. Náš dotaz se tedy týká toho, zda podíl na zisku v tomto případě podléhá sazbě 15 % nebo 35 %. 

Představenstvo společnosti rozhodlo o výplatě dividendy. Dividenda je vyplácena právnické a fyzické osobě. U fyzické osoby vyplatíme dividendu krácenou o srážkovou daň a daň odvedeme. Je potřeba podniknout ještě nějaký další krok? Je potřeba hlásit finančnímu úřadu odvod srážkové daně z dividendy pomocí nějakého formuláře? Jedná se o daňového rezidenta. 

Český občan, rezident ČR, je zaměstnán v Německu u tamní firmy, rezidenta Německa. Německý zaměstnavatel nemá pobočky nebo stálé provozovny v ČR, ani v jiných státech. V průběhu roku je tento náš občan vyslán na krátké (cca 3 – 7 denní) pracovní cesty například do Polska, na Ukrajinu, do Ruska nebo Japonska. Celková doba pracovních cest v součtu nepřekročí 3 měsíce v roce. Německý zaměstnavatel na konci roku vystavil potvrzení, kde je uvedena celková hrubá mzda, celková sražená daň atd. V potvrzení není nikde uvedeno, zda měl zaměstnanec příjmy ze zdrojů na území jiných států, popř. příjmy nezdaněné, osvobozené apod. Částka sražené daně odpovídá celkové výši vykázaných hrubých příjmů. Náš správce daně je toho názoru, že německý zaměstnavatel neměl nárok zdanit v Německu mzdu za dny, které zaměstnanec strávil na pracovních cestách v různých státech a tuto poměrnou část mzdy náš správce daně dodaňuje v ČR. Je postup našeho správce daně správný a jediný možný?

Prosím o vysvětlení, jak správně uplatnit daň z dividendy zaplacené v zahraničí. Jde o situaci, kdy poplatník vlastní akcie evidované u Patria Finance s tím, že jde o vlastnictví většího množství akcií v řádově malých objemech. To znamená, že připisované dividendy se také pohybují v nízkých číslech. Patria vystavuje roční přehled vyplacených dividend vč. zaplacených srážkových daní. Podle § 38f odst. 5, 8, 10 má poplatník možnost uplatnit daň zaplacenou v zahraničí (do výše sjednané v Mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění) ve svém daňovém přiznání, a to pro každý stát jednotlivě. Otázka zní: Jak rozdělit správně vyplacené dividendy podle jednotlivých států? Podle ISIN US, DE, IE, CH, JP, FR, a to v součtu za jednotlivé trhy? Jak použít přepočet kurzu, zda skutečně sraženou výši, jak je uvedeno v ročním přehledu vč. použitého kurzu, nebo přepočítávat jednotným kurzem? Předpokládejme, že většinou se jedná o srážkovou daň z dividendy ve výši 15 % (vyjma DE 26 % a CH 34 %), to znamená přepočítat dividendy na 15 % v CZK, protože díky kurzu se přepočet i sražených 15 % daní na CZK často liší? Samozřejmě uplatnění srážkové daně je možné pouze do výše daně sražené. Rozdíl pak je možné uplatnit v dalším roce jako náklad podle § 24 odst. 2 písm. ch).

Klient se trvale zdržoval ve Španělsku od části roku 2018 do září 2020. V roce 2018 přerušil živnost odevzdal v ČR daňové přiznání. Nyní od října 2020 obnovil živnost a bude také podávat v ČR daňové přiznání. Je možné klienta považovat za rezidenta ČR pro část roku 2020 a do formuláře uvést pouze příjmy z jeho živnosti, tedy neuvádět zahraniční příjmy ze závislé činnosti v Španělsku? Trvalý pobyt má v ČR. V roce 2019 nepodával daňové přiznání (závislá činnost španělsko) Bohužel žádné potvrzení ohledně španělského příjmu od zaměstnavatele ani od jejich úřadu momentálně nemá.

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Cizinec – daňový rezident ČR má adresu hlášeného pobytu v Hradci Králové. Svou adresu má také na Slovensku v Breznu. Jakou adresu uvede na ř. daňového přiznání 09-15 – Adresa místa pobytu v den podání přiznání? Uvede dále také adresu, kde se obvykle zdržoval na ř. 16-21, nebo nikoliv? Pokud by cizinec adresu hlášeného pobytu neměl, jakou by uvedl – tu na Slovensku nebo kde se obvykle zdržoval? A vyplnil by obě adresy na ř. 16-21 a 09-15 či pouze jednu? Byl by stejný postup u rezidenta i nerezidenta?

Cizinec - daňový rezident ČR má adresu hlášeného pobytu v Hradci Králové. Svou adresu má také na Slovensku v Breznu. Jakou adresu uvede na ř. daňového přiznání 09-15 - Adresa místa pobytu v den podání přiznání? Uvede dále také adresu, kde se obvykle zdržoval na ř. 16-21, nebo nikoliv? Pokud by cizinec adresu hlášeného pobytu neměl - jakou by uvedl tu na Slovensku nebo kde se obvykle zdržoval a vyplnil by obě adresy na ř. 16-21 a ř. 09-15 či pouze jednu? Byl by stejný postup jak u rezidenta a nerezidenta?

V předchozím příspěvku o zdaňování ovládaných zahraničních společností, který vyšel v čísle 11/20, byla pozornost věnována základnímu právnímu rámci problematiky CFC pravidel. Pokračování článku je zaměřeno na modelové situace, s jejichž využitím jsou objasněny jednotlivé kroky aplikace pravidel a jejich řešení. Článek vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) byly implementovány články 7 a 8 Směrnice ATAD (směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, z angl. Anti Tax Avoidance Directive). S účinností od 1. 4. 2019 tak česká legislativa zná tzv. CFC pravidla (z angl. Controlled Foreign Corporation – kontrolovaná zahraniční společnost). Tato pravidla se týkají českých ovládajících společností, které mají své ovládané společnosti v zahraničí. Tento článek specifikuje základní právní rámec a je východiskem pro článek navazující, který prezentuje modelové situace a jejich řešení. Vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.