Daňový rezident - strana 2

Zaměstnavatel zaměstnává dvě ženy s ukrajinským státním občanstvím, obě utekly před válkou a u zaměstnavatele jsou zaměstnány od dubna 2022. Jedna žena žije v ČR s dětmi i manželem, oba pracují a jejich děti chodí do školy a na Ukrajinu se neplánují vrátit. Druhá žena zde žije s dětmi, které navštěvují základní školu a její manžel plní brannou povinnost na Ukrajině, tento Ukrajinec pouze několikrát navštívil svou rodinu v ČR, načež tato rodina netuší, zda se všichni vrátí na Ukrajinu. V roce 2022 obě ženy uplatnily pouze slevu na poplatníka. Je možné, aby v roce 2023 uplatnily slevu na děti? Obě mají dvě děti. Bylo by nejlepší požádat příslušný finanční úřad o vystavení potvrzení k daňovému domicilu k určitému datu? Pokud by finanční úřad vystavil např. k datu 5. 4. 2023 potvrzení, že jsou ženy z Ukrajiny daňovými rezidenty, mohou i v následujících měsících uplatňovat slevu na děti, nebo jak toto nejlépe řešit? Co kdyby uplatnily slevu na děti např. do května a pak by odešly zpět na Ukrajinu, musely by daňové zvýhodnění za rok 2023 vracet?    

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnost v ČR (dva HPP) a každý rok má povinnost podat daňové přiznání. V roce 2022 daňový rezident pracoval víkend v Bratislavě a nyní dostal od slovenského zaměstnavatele: Potvrdenie o zdanitelných prijmoch. Je zde úhr vyplatených príjmoch: 95. Čiastkový základ daně 95 a uhrn preddavkov na dan: 18,05 (Jsou to částky v eurech). Je tento postup správný při zpracování českého přiznání? Na ř. 31 uvede rezident částky ke zdanění včetně přepočteného zahraničního příjmu (ten přepočte Jednotným kurzem 24,54 Kč/EUR). Dále pak vyplní přílohu č. 3 a na řádku 311 uvede příjmy pouze z ČR (tedy po vynětí). A dále ještě vyplní seznam, kde uvede zahraničního zaměstnavatele, Slovensko, daň v EUR a v KČ (přepočtenou Jednotným kurzem) a přepočtené příjmy do Kč. Jakou částku přepočtenou uveden do přiznání - jak zaokrouhlenou, resp. do toho seznamu, tj. částku 2 331,3 - zaokrouhlenou na 2 332 Kč nebo 2 331 Kč? To samé jakou uvede částku přepočtené daně - na celé Kč zaokrouhlené nahoru nebo dolů? Děkuji za objasnění této problematiky.

Slovenská s. r. o., daňový rezident SR, poskytuje IT služby české obchodní korporaci. IT služby představují jednak služby vykonávané vzdáleně ze sídla s.r.o. v SR, tak služby, které vyžadují fyzickou přítomnost zaměstnanců slovenské s.r.o. v ČR, v provozovnách české obchodní korporace umístěné v různých místech ČR. Přítomnost zaměstnanců v ČR je různě dlouhá, na základě požadavku, zjednodušeně v rozsahu 3-5 dní měsíčně. Zaměstnanci slovenské s.r.o. vyřeší požadavek (tj. např. opravu IT techniky, dodání a instalaci IT techniky, montáž datové kabeláže apod.) a stahují se zpět do sídla s.r.o. na Slovensku. Mohla by v tomto případě slovenské s.r.o. vzniknou povinnost danit některé své příjmy v ČR?

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

V ČR daníme 15% srážkovou daní a podáme oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Může společnost s.r.o. vyplatit podíl na zisku bez danění a daňový rezident Slovenska zdaní vyplacený podíl ve svém daňovém přiznání v SK sazbou 7%? 

Zaměstnavatel má ve firmě na hlavní pracovní poměr zaměstnaného zaměstnance od 1. 4. 2022 dosud. Jedná se o Ukrajince. Vyhodnotili jsme, že je od tohoto data daňový rezident ČR a chtěli bychom udělat roční zúčtování, kde bychom dodatečně uplatnili daňové zvýhodnění na dítě. Od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 pobíral příjmy na Ukrajině. Máme tedy brát, že do 31. 3. 2022 je daňovým nerezidentem a od 1. 4. 2022 je daňovým rezidentem ČR? Před změnou domicilu dítě uplatňovat nebudeme a po změně rezidence (příjmy má pouze ze závislé činnosti od nás) uplatníme dańové zvýhodnění tedy 9 měsíců. Je to takto správně? Myslíme si, že by vlastně vůbec nemělo být roční zúčtování provedeno a Ukrajinec by si měl sám podat daňové přiznání na FÚ. Zde by ale už musel doložit i příjmy z Ukrajiny a provést metodu prostého zápočtu nebo využít vynětí zahr. příjmů ze zaměstnání na Ukrajině, což je dost problematické. Tak jaká je nejlepší možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Zaměstnanec je z Ukrajiny, má tu dočasné vízum (strpění), od 15. března pobývá v ČR s celou rodinou, středisko životních zájmů má v ČR, byt na Ukrajině mu Rusové zničili. Domnívám se, že má nárok na 9/12 slevy na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b ZDP (od dubna). Bude se pro uplatnění slevy na manželku do příjmů manželky počítat i humanitární dávka poskytnutá § 6 zákona č. 66/2022 Sb., zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace? Pokud ano, jen humanitární dávka na ni nebo i na děti? Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c ZDP bude také uplatňovat za 9 měsíců (od dubna)?

Německá společnost GMBH je v ČR zaregistrovaná jako plátce DPH. Toto plátcovství má jediný cíl, a to zjednodušení celního řízení a rychlejší přístup k nadměrnému odpočtu DPH, kdy německá GMBH nakoupí s místem dodání v ČR zboží, uplatní nárok na odpočet DPH a bezprostředně, následně poté dochází k vývozu zboží mimo EU. Německá GMBH zde v ČR nemá žádnou kancelář, žádné sklady(nákup a následný prodej je v rámci stejného kamionu), žádné zaměstnance, vše se řídí z Německa. Zde v ČR má pouze externího celního deklaranta a externí účetní, která podání přiznání k DPH. Toto probíhá již déle jak rok. Otázka zní, vzniká německé společnosti na území ČR stálá provozovna a tím i povinnost vést zde účetnictví a podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob?  

Fyzická osoba (do konce roku 2022 rezident ČR a zároveň plátce DPH, který své vozidla pronajímal dlouhodobě na území ČR právnické osobě podle paragrafu 9), od roku 2023 se stane rezidentem Dubaje a zůstane plátcem DPH na území ČR a tyto vozidla v ČR chce i nadále krátkodobě pronajímat na území ČR. Jaké to má dopady do DPH a daně z příjmů, pokud to pronajme fyzickým osobám (nepodnikatelům), fyzickým osobám (podnikatelům) či právnickým osobám, vzhledem k jeho změně rezidenství?

Ukrajinský podnikatel nám vystaví fakturu za práci na stavbě v ČR, a někteří fakturu za úklid v provozovně naší firmy v České republice, jsme právnická osoba s. r. o., plátci DPH v ČR. Musíme těmto podnikatelům, kteří mají IČ v ČR, srazit srážkovou daň? Teoreticky, když by nám předali, že mají doklad z FÚ, že se jim daň nemusí zadržovat, nemusíme zajišťovat srážkovou daň?

Firma (plátce DPH) pronajímá dlouhodobě parkovací místa. Jak je to s daní z příjmů právnických osob a s daní z přidané hodnoty, pokud dlouhodobě pronajme parkovací místo na stání osobních vozidel občanovi (fyzické osobě), nerezidentovi ČR, rezidentovi Dubaje? Bude DPH ve výši 21 % a jak to bude s daní z příjmů?

Jak probíhá případné zdaňování příjmu, když pan XXX měl pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v USA, a zároveň pracuje v ČR? Co se děje s daněmi v USA, předpokládám, nám budou muset potvrdit Američani, ale co je ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zda to bude něčemu podléhat u nás (daň, pojištění)? Jak postupovat v případě DPFO?

Jsme zapsaný spolek, který bude pořádat taneční soutěž na území ČR, kdy soutěžící budou hodnocení odbornou porotou, kdy jednotliví porotci jsou fyzické osoby nepodnikatelé a dáme jim odměnu za daný výkon na třídenní soutěži. Odměnu dáme do výše 10 000 Kč na základě smlouvy o dílo a tento příjem je pro porotce zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tito porotci jsou lidé z ČR, z EU a ze třetích zemí. Lze takto postupovat a neplyne nám daňová povinnost u porotců z EU a třetích zemí jako např. srážková daň atd.?

Pokud by student byl OSVČ (živnost volná – programování) a žil cca 9 měsíců v roce v Holandsku, bude tam jako student daňovým rezidentem? Všechny příjmy bude mít z ČR, programovat bude samozřejmě z Holandska. V Holandsku pracovat nebude. rodiče a místo trvalého bydliště studenta zůstávají v ČR.

OSVČ německý občan v paušálním režimu ukončí v ČR k 1.10.2022 podnikání, od toho data bude v ČR nerezidentem a bude pracovat v Německu na hlavní poměr a z ČR se odstěhuje. Doposud je v paušálním režimu, vzniká mu po ukončení podnikání v ČR podat přiznání a přehledy za rok 2022 ?

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Naše agentura (s.r.o.) zajišťuje pro německého odběratele umělecké vystoupení šermířské skupiny. Šermíři jsou OSVČ a s naší agenturou spolupracují na základě smlouvy o provedení uměleckého výkonu. Po návratu z představení naší agentuře vystavují faktury na smluvený honorář. Německý odběratel nám oznámil, že z honoráře šermířů odvede v Německu daň (17,5%) a na sraženou daň nám vystaví jedno hromadné potvrzení. Takže my budeme německému odběrateli fakturovat smluvně dohodnutou částku (tu také uvedeme do souhrnného hlášení k DPH), ale na účet dostaneme o 17,5% menší částku. A k tomuto chybějícímu rozdílu dostaneme jedno hromadné potvrzení, vystavené německým odběratelem (nikoliv německým správcem daně). My pak následně našim šermířům vyplatíme o 17,5% nižší honoráře, než bylo smluvně domluveno. Otázkou je, jak naši šermíři při zpracování svých daňových přiznáních prokáží sražení daně v Německu, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění. Český zákon o dani z příjmů v §38f říká: (5) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně.  Máme se spokojit s potvrzením o sražení daně v Německu vystaveným naším odběratelem, anebo máme požadovat, aby náš odběratel zajistil potvrzení od německého finančního úřadu? A pokud bude zajištěno potvrzení od německého finančního úřadu, bude stačit jedno hromadné, které si naši šermíři nakopírují a přiloží ke svým přiznáním, anebo máme požadovat, aby každý šermíř dostal potvrzení od německého správce daně vystavené na své jméno (německému odběrateli samozřejmě dodáme tabulku s osobními údaji šermířů a výší honoráře každého z nich).

Firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a pouze obchoduje na portálech s přepravou. V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Nákup a prodej přepravy je uskutečňován s marží se subjekty z EU+GB. Na nákladové straně má firma kromě faktur přijatých za přepravu od přepravních společností (nebo spedičních firem) i provizní faktury od nerezidentů ČR (právnické osoby), které fakturují za zprostředkování obchodu (hledání zákazníka nebo dopravce z jejich země) a jsou nezbytným dodavatelem, aby mohla firma propojovat např. zákazníky firmy z (ESP, FR, DE, GB) a dopravce z východní Evropy. Kromě toho občas využije při této příležitosti právní kancelář z tamního státu v případě sporu. Otázkou je, zda je u dodavatelů-nerezidentů ČR (tj. dodavatel přepravních služeb, poskytovatel provizních služeb při zprostředkování obchodu, nebo právní kancelář řešení sporu) nevzniká povinnost pro naši firmu dle § 22 ZDP a souvisejících – sražení či zajištění daně při platbě do zahraničí? Uvažujeme, že povinnost žádných srážek či zajištění daně u těchto plnění není, protože dodavatelé nepůsobí fyzicky na území ČR (přepravy jsou zpravidla mimo ČR, zprostředkovatel (právnická osoba) shánějící dopravce nepůsobí na území ČR, ale na území svého tamního státu a komunikuje online, právní kancelář je dle místa sporu – často dle působnosti portálu s přepravou nebo přepravce, pokud se řeší nějaký spor).

Rezident Dubaje má příjmy z pronájmu movitých věcí na území ČR. Kde musí tyto příjmy přiznávat?

Fyzická osoba (rezident ČR) má příjmy u banky podléhající srážkové dani 15%. V současně době si vyřizuje rezidenství v jiné zemi (konkrétně v Dubaji), podmínkou pro vydání daňového domicilu z Dubaje je mimo jiné splnění podmínky zdržení se v dané zemi 180 dní v roce. Daňový domicil tedy bude vydán ze zpětnou platností po uplynutí tohoto časového období a splnění dalších podmínek. Pokud tedy domicil bude vydán a doložen bance bude banka žádat o vratku této srážkové daně a následně bude tato daň vrácena fyzické osobě, která je nově rezidentem Dubaje. Musí být tato dodatečná vratka srážkové daně čili příjem, který fyzická osoba (rezident Dubaje) obdrží nutný pro další přiznání pro účely daně z příjmů v ČR, pokud už tu není rezidentem?