Dávka nemocenského pojištění

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec odpracuje část směny ( případně celou směnu), následně odejde k lékaři a lékař mu vystaví pracovní neschopnost na celý den? V případě neschopnosti kratší než 14 dnů pro nás není problém dobu vzniku neschopnosti upravit v programu, jak ale postupovat v případě delší pracovní neschopnosti, když (předpokládám) OSSZ rovněž eviduje pracovní neschopnost na celý den? Situaci jsme řešili v souvislosti s nepracovním úrazem: zaměstnanec odpracoval celou směnu, večer si způsobil úraz a odešel na pohotovost, kde mu byla vystavena neschopnost na celý den. Jsme externí mzdová účtárna, situaci jsme tedy řešili až při zpracování mezd. 

Máme v pracovním poměru od r.2023 zaměstnance, který má hrubou mzdu 4.200,- Kč. Je na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek, Na OSSZ byl přihlášen jako klasický zaměstnanec. Nebyl přihlášen jako zaměstnání malého rozsahu. Můžeme i nadále dobrovolně odvádět sociální pojištění i když je pod hranicí 4.499,- Kč nebo automaticky vypadává z sociálního pojištění a pojištění zaplacené od 1/2025 je přeplatkem na OSSZ?

Zaměstnankyně má u zaměstnavatele 2 pracovní úvazky, z toho jeden je zaměstnání malého rozsahu a druhý je klasický úvazek. Nyní čerpá ošetřovné, z klasického úvazku se bude posílat oznámení k žádosti o dávku a zároveň má nárok na náhradu od OSSZ, jak je to ale s úvazkem malého rozsahu, jak se zadá do mezd? Budu do docházky zadávat klasicky nepřítomnost z důvodu OČR, ale nebudu posílat oznámení na OSSZ, protože ani v jednom měsíci nepřekročila 4 500,- Kč? Tím pádem bude v jednom úvazku bez náhrady? 

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na časté chyby při využívání digitálních služeb a zasílání formulářů v rámci eDávek. Jejich správné používání pomůže urychlit vyřízení žádostí o dávky.

Redukce částek denního vyměřovacího základu pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné.

Zásady, které je nutné při výplatě náhrad po dobu pracovní neschopnosti a nemocenského dodržet: Nárok na nemocenské vzniklý v jednom roce se poskytuje podle úpravy v roce vzniku i v dalším roce, pokud nárok trvá, s výjimkou výše dávky s přihlédnutím k novým redukčním hranicím stanoveným sdělením MPSV pro příslušný kalendářní rok. Od 1. 1. 2010 se poživatelům důchodů poskytovalo nemocenské pouze po dobu 63 kalendářních dnů, a to až do 31. 12. 2013. Od 1. 1. 2014 dosud se počet kalendářních dnů poskytování nemocenského změnil na 70. Do této podpůrčí doby se započítávají pouze kalendářní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci náleží nemocenské. Nemocenské se poskytuje ve výši 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény při vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v důsledku činností uvedených v § 29 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. prováděných prokazatelně ve veřejném zájmu (např. záchranné či likvidační práce při požáru, při povodni atd.). – od 1. 1. 2018 na základě zák. č. 148/2017 Sb. V případě dočasné pracovní neschopnosti zaviněné zaměstnancem (viz § 31 zákona č. 187/2006 Sb.) činí nemocenské pouze polovinu stanovené částky. V případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti s úmyslem vylákat dávku (musí být pojištěnci prokázáno), na nemocenské není nárok vůbec. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy dle § 192 ZP; OSVČ a osoby, jejichž vztah se zaměstnavatelem se neřídí pracovním právem (např. jednatelé nebo členové kolektivních orgánů právnické osoby), po tuto dobu nepobírají žádné dávky. Náhrada mzdy náleží pouze tehdy, jsou-li v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti splněny podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je během doby poskytování náhrady mzdy oprávněn kontrolovat, zda práce neschopný zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud zaměstnanec tyto povinnosti poruší, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout; v případě porušení těchto povinností zvlášť hrubým způsobem může namísto snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď.

Zaměstnankyně při nástupu do zaměstnání uvedla jako bankovní účet pro zasílání mzdy bankovní účet svého syna. Tuto informaci nám sdělila. Jedná se o účet vedený u české banky. Sama účet nemá, protože má exekuce. Výplatu chce posílat na tento účet. Mohu zaslat jako zaměstnavatel mzdu na účet, který nám uvedla v dotazníku, ale nepatří zaměstnankyni? V případě nemocenské, je tento účet možné uvést jako bankovní účet pro zasílání nemocenské?

Jak je to s paušální daní u živnostníka? Ted je v první skupině. Má tržby do 1 200 000 Kč. Co když uprostřed roku překročí limit a bude mít více než 1 500 000 Kč? Je potřeba to uprostřed roku hlásit na FÚ a přecházet do jiné skupiny, nebo se to dělá další rok do 11. ledna? A když je živnostník v režimu paušální daně, může pak jít na mateřskou nebo si vzít nemocenskou? Je to v tom zahrnuté? 

Dne 1. 6. 2023 k nám nastoupila do pracovního poměru zaměstnankyně, nyní nám oznámila, že je těhotná, ale chce pracovat co nejdéle to půjde, byť řeší zdravotní problém. 1) Pokud by zaměstnankyně nastoupila na rizikové těhotenství - nemocenskou - a to např.  1. 9. - bude mít nárok na nemocenské dávky (zde není povinnost mít nějaké měsíce odpracovány)? 2) Pokud zaměstnankyně na nemocenskou nenastoupí a nastoupí až na mateřskou - předpokládaný termín nástupu je někdy v říjnu, bude mít nárok na PPM? Je zde nějaká povinnost mít odpracovanou dobu - nějaké měsíce - před nástupem na PPM nebo není? Chtěli bychom jí vyjít co nejvíce vstříc. Před naším pracovním poměrem byla na úřadu práce.

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Zaměstnankyni nevznikl nárok na PPM (nesplnila podmínku doby nemocenského pojištění). Nástup byl původně 17. 1 2023. Nyní tato skutečnost zjištěna, jak postupovat? Jak stanovit období 17. 1. - 5. 3. (den před porodem), od 6. 3. si tedy bude žádat o rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. Jak však překvalifikovat dobu od původního nástupu na mateřskou do porodu? 

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Sociální zabezpečení v České republice (ČR) se skládá ze tří složek. Významná část pojištění připadá na nemocenské pojištění. Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. patří mezi často aktualizované zákony, například jen v roce 2017 byl rozšířen o znění zákonů č. 24/2017 Sb. , č. 99/2017 Sb. , č. 148/2017 Sb. , č. 183/2017 Sb. , č. 195/2017 Sb. , č. 259/2017 Sb. a č. 310/2017 Sb. Obecně bývá spojován víceméně jen s představou úhrad v době přechodné a dočasné nemoci, kdy pojištěnec dostává určitou částku za dobu nemoci. Jeho působnost je však širší, i když se pak týká jen vybraných skupin obyvatelstva nebo specifických případů. V následujícím příspěvku se zaměříme na srážky z mezd na tuto formu povinného pojištění u zaměstnanců, na povinnosti zaměstnavatele a na možnosti pojištění u osob samostatně výdělečně činných.