Domácnost

Zaměstnankyně má 4 děti, 2 děti z předešlého vztahu, na ty uplatňulje slevu na dani. Se současným přítelem má další 2 děti, kde uplatnuje slevu na děti on. Celkem má tedy 4 děti ve své péči, jaké pořadí těch dětí mám uplatnit. Nynější přítel uplatňuje ty své dvě děti v pořadí 1. a 2., jí tedy zbývá pokračovat, nebo když je to z přecházejícího vztahu, bude mít slevu také v pořadí 1. a 2.?

Muž a žena, nesezdaní, pouze pár žijí ve společné domácnosti. Partnerka má jedno dítě ve věku 17 let (Viktor) a partneři dále spolu mají druhé dítě ve věku 9 let (Jonáš). Partnerka si uplatňuje Viktora jako první dítě a Jonáše jako druhé dítě. Pokud by Jonáše uplatňoval partner, uplatnil by si jej jako druhé dítě (22 320 Kč), nebo by si jej musel uplatnit jako první dítě (15 204 Kč), když on sám žádné další nemá?

Náš zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na vnoučata, která žila ve společné domácnosti a jejich rodiče neměli dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Dne 29. 12. 2025 změnili rodiče i vnoučata trvalé bydliště. Je možné v prosinci 2025 uplatnit daňové zvýhodnění prarodičem? Může udělat zaměstnavatel vyúčtování daně za rok 2025 nebo si musí zaměstnanec (prarodič) podat daňové přiznání? 

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

Klientka má dceru ve věku 14 let. Dceru má po rozvodu svěřenou do své péče. V létě dcera odešla žít trvale k otci, od té doby se táhnou soudy o svěření do péče. Dcera žije s otcem v jeho domácnosti, k matce zajede jednou až dvakrát do měsíce, vrátit se domů k matce odmítá. Může si matka uplatnit celý rok zvýhodnění na tuto dceru, protože je soudem svěřena do její péče, nebo si může uplatnit pouze měsíce, kdy s ní prokazatelně žila ve společně hospodařící domácnosti?

Do 30. 6. 2018 uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů . Dne 30. 6. 2018 se konala svatba a od 1. 7. 2018 bydlí dcera již s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani (§ 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů ). Novomanželé tedy bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Podle § 21e zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poplatník uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši … (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ). Otec dceru však nadále finančně podporuje (hradí náklady na její potřeby). Existuje zákonná možnost, aby otec na dceru nadále uplatňoval daňové zvýhodnění? Na danou problematiku existují v odborné veřejnosti různé názory, podle jedněch má otec právo nadále daňové zvýhodnění uplatňovat, protože stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s manželem v rodinném domě s jeho rodiči. Jak vlastně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů a § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ?

Jednou ze slev, o kterou můžou poplatníci – fyzické osoby – snížit svou daňovou povinnost, je sleva za umístění dítěte. Poprvé takto mohli postupovat v roce 2014.

Každý poplatník – fyzická osoba – může snížit (při splnění zákonem stanovených podmínek) svou daňovou povinnost o některou ze slev (ev. o některé ze slev) na dani uvedenou v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Jedná se o základní slevu na poplatníka, slevu na manželku (manžela), slevu na invaliditu prvního nebo druhého stupně, slevu na invaliditu třetího stupně, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na studenta, slevu za umístění dítěte a slevu na evidenci tržeb. V následujícím textu se budu věnovat problematice uplatnění slevy na manželku (manžela) v praxi.