Internetová platforma

Jak budeme postupovat od 1. 1. 2025 z hlediska DPH při poskytování těchto služeb: Český podnikatel poskytuje přes českou platformu Forendors vzdělávací trénink pro sportovce (trénink, výživa, různá doporučení atd.) Trénink neprobíhá online, ale zákazník koupí pouze záznam. Zákazník je soukromá osoba ze země EU, např. Slovensko. Jedná se o elektronicky poskytované služby? Budeme sledovat limit do 10 000 EUR ročně /v rámci všech zemí EU/, z příjmů do tohoto limitu odvedeme DPH v ČR? Pokud převýšíme limit 10 000 EUR ročně, tak se registrujeme do režimu OSS a DPH budeme odvádět v tomto režimu? Je tento postup správný? Děkuji.

Nepodnikatel (mající pouze příjmy ze zaměstnání) prodával v roce 2024 na Aukru starožitné předměty, staré předměty, které měl v osobním vlastnictví. Nyní mu přišla informace z Aukra, že prodal za rok 2024 více než za 48 000 Kč. Dle DAC7 tato informace přijde i na FÚ. Musí tento nepodnikatel něco danit? Je rozdíl, kdyby prodal do 50 000 Kč příjmů za rok? Jde mu o to, aby si např. prodeje na Aukru v roce 2025 hlídal a nemusel je případně zdanit, jestli by se jednalo o osvobozené příležitostné příjmy (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP]. Uznal by FÚ, že se jedná o osvobození dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP?

E-shop prodává produkty vyráběné na zakázku. Zákazník zasílá úhradu vždy předem, a to buď bankovním převodem, nebo platební kartou. Zákazník nakoupí a uhradí 2. ledna. V tento den e-shop vystaví fakturu s DUZP 2. ledna a fakturu odešle zákazníkovi, ale až 7. ledna. Může takto postupovat? Možná by měl být 2. ledna vystaven doklad k přijaté úplatě a v den odeslání vystavena konečná faktura. Tuto variantu však e-shop neumožňuje. Je možné postupovat dle popisu výše, tj. že konečná faktura bude vystavena s DUZP k datu přijetí platby?

Společnost obchoduje na platformě pro investování do nemovitostí. Jedná se o platformu pro investování do nemovitosti. Investor se může na investici podílet výběrem konkrétní úvěrované nemovitosti z nabídky a zvolenou investovanou částkou. Každý měsíc obdrží výnos z investice nebo i bonus. Společnost tedy nakupuje podíly na úvěry různých nemovitostí. Na výpise z těchto transakcí jsou investované prostředky a dále jsou zde připisovány výnosy a bonusy. Společnost je plátcem DPH. Jsou tyto výnosy a bonusy předmětem DPH? Má z nich být odváděna DPH? Budou vždy v účetním roce vynaložené náklady daňově uznatelné, a pokud za rok bude tato činnost ztrátová, bude celá ztráta daňová?

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

V prosinci jsme spustili webové stránky, jejichž cena je nižší než cena odpovídající zařazení do dlouhodobého majetku. Tyto webové stránky se týkají služby, z níž budou plynout výnosy až v roce následujícím. Máme náklad na výrobu těchto stránek považovat za náklad běžného účetního období - vzhledem k zařazení drobného majetku v měsíci prosinci, nebo časově rozlišit a náklad se bude vztahovat až k roku následujícímu? 

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Mezinárodní spolupráce při správě daní se mezi členskými státy Evropské unie řídí zejména tzv. směrnicí DAC, která je pravidelně novelizována. Několik jejích posledních novel vzbudilo všeobecný rozruch, protože cílilo na zpřístupnění AML informací a dokumentů správcům daně (směrnice DAC 5) a na povinnost oznamovat přeshraniční daňově optimalizační schémata (směrnice DAC 6). Zatím poslední novela, označovaná jako DAC 7, zavádí další okruh automatické výměny informací a vedle toho reviduje další ustanovení směrnice DAC.

Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?

  DAC 7 – aktuální novinky v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní JUDr. Mgr. Michal Tuláček, Ph.D., Ministerstvo financí, oddělení Obecná daňová legislativa Shrnutí Mezinárodní spolupráce při správě...

Finanční správa ČR zveřejnila 11. 10. 2017 na svých internetových stránkách „Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem, jako je například Airbnb a další“, jejímž cílem je seznámit subjekty účastnící se transakcí, v rámci kterých jsou poskytovány ubytovací služby prostřednictvím internetových platforem, s jejich daňovými povinnostmi: