Investice

Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů nabízí jednoduchý a dostupný způsob, jak mohou drobní investoři efektivně zhodnocovat své úspory a zároveň snižovat riziko. V tomto článku se zaměříme na význam pravidelného investování – jak pomáhá rozložit riziko a postupně budovat stabilní finanční budoucnost. Díky zkušenostem s podílovými fondy předních finančních institucí je možné sledovat, jak investice rostou v horizontu 1 až 5 let, což jasně ukazuje, že systematický přístup k investování se dlouhodobě vyplácí.

Tento článek je zaměřen na účtování dluhopisů z pohledu investora i emitenta, a to primárně podle českých účetních pravidel. Nejprve se zaměříme na bezkuponové dluhopisy a následně i na dluhopisy kuponové. U investorského pohledu bude rovněž naznačen oceňovací přístup uplatňovaný mezinárodními standardy IFRS.

V následujícím příspěvku bychom pokračovali v problematice finančních investic u vybraných účetních jednotek se zaměřením zejména na obce a příspěvkové organizace. V minulém příspěvku s názvem Finanční investice u vybraných účetních jednotek jsme se zaměřili zejména na vymezení jednotlivých případů finančních investic. Nyní bychom se věnovali již účtování jednotlivých případů finančních investic, účetnímu oceňování a také zdanění souvisejících výnosů.

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Jak fyzická osoba zdaňuje kurzový zisk z domluveného forwardového obchodu na směnu měn, např. USD /CZK. Forward je domluven 6 měsíců předem a v okamžiku jeho provedení je kurz vyšší než kurz ČNB a vznikne příjem více než 100 000 Kč. Jak tento příjem fyzická osoba zdaní?

Pokud by zaměstnanec chtěl ukončit penzijní připojištění a celou částku převést na DIP, bude muset dodanit tyto prostředky z důvodu porušení podmínek? Zaměstnanci přispívá i zaměstnavatel. 

Jak zaúčtovat a uplatnit do daňových výdajů zmařenou investici v daňové evidenci? V roce 2021 bylo zaúčtováno geodetické zaměření a architektonická studie. V peněžním deníku účtováno jako nedaňový výdaj – pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku. V roce 2023 byl ještě placen další, nový projekt, účtován stejně jako předchozí. Celkem se jedná o výdaje ve výši cca 71 000 Kč. Tato investice měla mít souvislost s podnikáním fyzické osoby (stavba nemovitosti pro ubytování). V roce 2024 bylo definitivně rozhodnuto, že se v investici nebude pokračovat z důvodu zvýšené ekonomické náročnosti této investice a neposkytnutí úvěru v požadované výši od bankovní instituce. Myslím si správně, že mohu tyto vynaložené výdaje na zmařenou investici proúčtovat do peněžního deníku v roce 2024 na provozní náklady, daňové výdaje formou uzávěrkové operace? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným si objednala tvorbu registračního systému pro vstup na vzdělávání, bylo účtováno na účet 041. Po určité době společnost zjistila, že tento systém nebude vyhovovat a spolupráce s dodavatelem byla ukončena. Společnost si objednala jiný systém, který více vyhovuje jejich požadavkům. Jak s vynaloženými náklady prvního registračního systému na účtu 041, odepsat jako zmařenou investici nebo přičíst k pořizovací ceně nového systému?

Dotaz se týká obchodování s cennými papíry na úvěr (tzv. margin), což je investiční strategie využívaná především aktivními investory. Princip úvěru poskytnutého na obchodování s cennými papíry spočívá v tom, že investor část své investice do cenných papírů financuje z vypůjčených peněz a obvykle ručí nakoupenými akciemi. Za takový úvěr se samozřejmě platí úroky. Otázkou je, zda tyto úroky z úvěru mohou být považovány za výdaj, který lze uplatnit oproti příjmu z prodeje cenných papírů v souladu s § 10 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého u příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.

Klient obchoduje přes Trading 212, jak je to prosím s daněním? Musí se danit i příjem z dividend či z prodeje cenných papírů/měn, pokud tyto prostředky zůstávají stále na účtu platformy nebo jsou dále investovány do jiných investičních nástrojů? Co všechno se dá do daňového přiznání? 

OSVČ investoval na platformě pro realitní crowdfunding. Za rok 2024 obdržel Výkaz příjmů: výnosy z investic - crowdfunding =13 000 Kč, dále je pod typem výnosů - smluvní pokuty-crowdfunding, zákonné úroky z prodlení-crowdfunding, premium bonusy-crowdfunding celkem za 180 Kč, vklady do peněženky 90 000 Kč a výběry z peněženky 30 000 Kč. Chceme zdanit v § 8 ZDP. Co všechno patří do příjmů dle §8 ZDP? Všechny výnosy z crowdfundingu? Předpokládáme, že vklady a výběry do peněženky nepodléhají zdanění?

Podnikatel (OSVČ) vlastní hotel, u kterého je nutné mít určitý počet parkovacích míst. Proto s městem uzavřel dohodu, že mu parkovací místa poskytne za příspěvek 60 tisíc za jedno místo. Míst je 21, takže jde o značnou částku. Jak tuto investici zařadit z hlediska majetku a lze ji dát přímo do nákladů nebo je nutno ji odepisovat? V jaké odpisové třídě? I když odpis je sporný, místa nebudou ve vlastnictví podnikatele, jen je bude využívat.

Jak správně zaúčtovat projektovou dokumentaci u pronajaté budovy - zajištění zpracování projektové dokumentace pro povolení záměru pro stavební úpravy - jedná se o investici? Nejsem si jistá pokud nejsme vlastníci budovy. 

Společnost v minulosti hospodařila na pozemcích v sousedství soukromého pozemku, na kterém se nachází studna. Na těchto pozemcích již 20 let nehospodaří, hospodaří na nich jiný subjekt. Rozhodnutím soudů byla i přes tuto skutečnost společnost označena vinnou ze znečištění vodního zdroje na soukromém pozemku. Společnost byla odsouzena k vybudování nového vodního zdroje. Předpokládané náklady na jeho vybudování budou 250 000 Kč. Jak bude o nákladech na vybudování nového vodního zdroje účtováno a jak bude tento případ posuzován daňově? 

Účetní jednotka – mateřská společnost (akciová společnost), která je dle zákona o účetnictví klasifikována jako mikro účetní jednotka, má na účtu 061 zaúčtován podíl na zahraniční právnické osobě (s.r.o.), představující 100 % základního kapitálu dceřiné společnosti. Tento podíl byl historicky pořízen za částku 500 000 EUR. K datu 31. 12. 2024 má zahraniční dceřiná společnost záporný vlastní kapitál. V této souvislosti řešíme následující otázky ohledně účetní a daňové úpravy podílu v souladu s českou legislativou, konkrétně zákonem o účetnictví a navazujícími předpisy: 1. Kurzové přecenění Je mateřská společnost povinna podíl na dceřiné společnosti přepočítávat aktuálním kurzem k rozvahovému dni (31. 12. 2024), nebo je možné ponechat historickou pořizovací cenu v eurech bez přecenění? 2. Přecenění podílu Má mikro účetní jednotka povinnost podíl na dceřiné společnosti přecenit ekvivalencí nebo případně tvořit opravnou položku, pokud má dceřiná společnost záporný vlastní kapitál? S ohledem na skutečnost, že mikro účetní jednotky nesmí používat reálnou hodnotu dle zákona o účetnictví, není jasné, zda je v tomto případě tvorba opravné položky povinná či nikoliv. 3. Povinnost auditu Mateřská společnost nemá jiný majetek, než podíl v dceřiné společnosti. Z hlediska auditních kritérií překračuje pouze hodnotu aktiv. Má v takovém případě povinnost podrobit se auditu účetní závěrky, nebo je auditní povinnost vyloučena?

Je logické, že u věci zastupitelné, jako jsou peníze, stěžovatelka po jejich smísení nemůže konkrétně určit, na jaký účel vynaložila finanční prostředky získané emisí dluhopisů. Pro Nejvyšší správní soud zůstává klíčové, že z okolností nastalých ve stěžovatelčině případě plyne (nebylo vyvráceno), že emise dluhopisů měla sloužit k uskutečnění tvrzených výdajů (investic). Pokud tedy byla získána určitá suma finančních prostředků (100 mil. Kč), přičemž minimálně stejný objem finančních prostředků byl následně vydán za účelem dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů (investice do nového vybavení, koupě pozemku atd.), má Nejvyšší správní soud za to, že je prokázáno, že získané peněžní prostředky byly za tímto účelem vynaloženy. Proto úroky z dluhopisů, kterými byly finanční prostředky získány, jsou daňově uznatelnými náklady ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů . Nejvyššímu správnímu soudu se rovněž jeví jako naprosto racionální shromažďovat finanční prostředky s předstihem před samotnou realizací záměru. Jestliže krajský soud stěžovatelce vytýká, že v okamžiku získání finančních prostředků neprobíhala žádná závěrečná jednání o nákupu pozemku, jedná se o požadavek, který je nepřípustně striktní. Daňové subjekty by tím byly nuceny nejprve téměř uzavřít např. kupní smlouvu, aby teprve posléze mohly začít zajišťovat finanční prostředky na celou transakci, což by je často stavělo do velmi nejisté situace.

Provoz na realitním trhu se v letošním roce relativně zvýšil. Skupinové nákupy nemovitostí a nárůst ceny a atraktivity malých bytů dominují trhu. Pokles úrokových sazeb oživil trh, ale úvěry na bydlení stále neodpovídají ekonomické realitě. Diskutuje se o garanci nájemného od státu a význam ESG standardů pro budoucí projekty.

Zaměstnanec na dohodu o provedení práce pobírá měsíční odměnu do 10 tis. Kč hrubé mzdy (je srážena pouze 15 % daň z příjmů). K tomu mu zaměstnavatel poskytl zaměstnanecký benefit ve výši 20 tis. Kč na dovolenou. Je možné, aby zaměstnavatel poskytl zaměstnanci ještě příspěvek na DIP v jednorázové výši 50 tis. Kč, aniž by byl tento příspěvek zatížen odvody na straně zaměstnavatele i zaměstnance a u zaměstnavatele se jednalo o daňově uznatelný náklad?

Rád bych se informoval o správném postupu účtování klientských vkladů, které společnost spravuje a převádí brokerovi. Společnost Producor, a.s. vede více bankovních účtů, z nichž některé slouží pro vklady klientů. Firma funguje pouze jako správce a tyto prostředky právně náleží klientům, přičemž jsou následně převáděny na investiční platformy. Mám následující dotazy: 1) Dle mého, je vhodné vést tyto bankovní účty podrozvahově, aby peníze klientů byly vedeny odděleně od majetku firmy. Avšak jaké jsou účetní předpisy nebo doporučení pro tento případ? Pokud by byl účet veden podrozvahově, jak správně zaúčtovat vklad klienta na bankovní účet? Například: vklad klienta na BÚ = 221.400 (analytika pro bank.účet sloužící pro vklady klientů) / ???? pozn. nebo vést tyhle bank. účty jen zvlášt mimo účetní software, a nikde jej neevidovat ve výkazech Rozvaha, VZZ, příloha atd.. Byla i myšlenka, že tyto bankovní účty, na které jsou vklady klientů uloženy, vést v hlavní knize, se zaúčtováním = příjem vkladu klienta na BÚ (221.400) / závazky vůči klientům (379) a následný přesun prostředků k brokerovi (379) / (221.400)? Nicméně by se tohle ale promítlo do rozvahy společnosti jako součást pasiv...což si nemyslím, že je správné.

Zažádali jsme o připojení odběrného místa k distribuční soustavě. Platíme podíl nákladů spojených s připojením a se zajištěním příkonu. Protože částka je nad 40 000 Kč zajímá mě, zda se jedná o službu, nebo o investici. Pokud by se jednalo o investiční výdaje, bude se odepisovat společně s budovou nebo samostatně?