Nájemné

Rodiče mi darovali dům. V domě rodiče stále bydlí. Část domu rodiče pronajímají, ale smlouva o pronájmu zní na mé jméno, neboť jsem jeho vlastníkem. Rodičům částku z nájmu nechávám na přilepšenou. Sama jsem zaměstnaná a vůbec mi nedošlo, že bych příjem z nájmu vlastně měla zdanit já (roční příjem za pronájem je cca 60 000) a že bych si měla podat DPFO. Je možné do budoucna udělat s rodiči nájemní smlouvu (do 20 000 Kč, abych nemusela podávat daňové přiznání) s povolením, že to mohou podnajmout a rodiče by si udělali podnájemní smlouvu s podnájemci např. na těch 60 000 Kč ročně? Chápu správně, že já bych pak při příjmu do 20 000 Kč nemusela podávat daňové přiznání a rodiče by si podali daňové přiznání, kde by dali do příjmů 60 000 a výdajů výši nájemného ode mě, nebo mohou použít 30 % výdajový paušál? Danili by to též v § 9 ZDP? 

Nájemní vztahy jsou jedny z nejčastějších právních vztahů v obci – obec jako každá jiná právnická osoba v rámci nakládání se svým majetkem může majetek prodat, darovat, půjčit či s ním jinak disponovat. Častým způsobem dispozice obce s majetkem je právě nájem. Cílem příspěvku je poskytnout úplný a přehledný pohled na nájem, pokud je jednou ze smluvních stran obec. Zaměříme se na právní regulace, které obce dodržují při uzavírání nájemních smluv, a na to, jak mohou tyto smlouvy prospět jak obecní pokladně, tak i místní komunitě. Prozkoumáme specifické právní mechanismy, které se uplatní, když je obec jednou ze smluvních stran, a vysvětlíme výhody i úskalí, které tento proces obnáší.

Naše s. r. o. platí nájem za movitou věc v ČR. Pronajímatelem je rakouská společnost (nespojená osoba). Odvedeme srážkovou daň 5% dle čl. 12 smlouvy o ZDZ? DUZP na fakturách je 30. 12. Bude součástí vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně do r. 2025 nebo bude patřit do vyúčtování r. 2026? Jedna faktura je za nájem a jedna za přepravu movité věci do ČR. Bude se odvádět srážková daň i z faktury za přepravu movité věci srážková daň? 

Může zaměstnanec pronajmout zaměstnavateli osobní automobil bezúplatně? Nejsou vůči sobě v žádném vztahu. Plynuly by z toho nějaké návazné povinnosti či daňové dopady, když je plnění bezúplatné, např. nutnost založení živnosti zaměstnancem apod.?

Tento článek se zaměřuje na klíčový aspekt nového systému – bytová podpůrná opatření, která zahrnují bydlení s ručením, podnájemní bydlení a podporované obecní bydlení. Tato opatření nejenže poskytují rozmanité možnosti pro osoby ohrožené bytovou krizí, ale také motivují soukromé vlastníky nemovitostí k aktivnímu zapojení do systému, čímž rozšiřují dostupné kapacity pro ty, kdo nejvíce potřebují stabilní a bezpečné bydlení.

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci, má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

Nájemce se dohodl s pronajímatelem (fyzická osoba - OSVČ, daňová evidence, plátce DPH) na předčasném ukončení nájmu. Pronajímatel souhlasil za podmínky, že bude ze strany nájemce uhrazeno odstupné. Odstupné bude ve výši kauce, která byla uhrazena před začátkem nájmu, tudíž dojde k zápočtu kauce s odstupným. Jak bude na toto odstupné nahlíženo z hlediska DPH a DPFO na straně pronajímatele? Bude se jednat o protiplnění za „poskytnutou službu“ za možnost předčasného ukončení nájmu, a tudíž bude podléhat DPH? A jak to bude u DPFO, bude se jednat o zdanitelný příjem podléhající DPFO?

Podnikatel, s.r.o., pracuje jako IT specialista. Sídlo podnikání má kanceláři, ale často pracuje i z bytu, kde bydlí. Je možné vyčlenit v bytě, kde bydlí jednu místnost, kterou bude využívat pro podnikání? Může dát na nákladů část nájmu, případně energie?

V článku si odpovíme na otázku, jaké jsou rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu hmotného majetku, který je zařazen v obchodním majetku a který naopak v hmotném majetku zařazen není. Rovněž si ukážeme, jaký je rozdíl mezi ubytováním a nájmem nemovité věci z hlediska zařazení příjmů ke zdanění.

Fyzická osoba, neplátce DPH, vlastní nemovitost, kterou pronajímá právnické osobě - s.r.o., plátci DPH. Může s.r.o. provádět opravy nemovitosti, kdy mu bude dodavatel fakturovat v přenesené daňové povinnosti, §92, tzn. s.r.o. bude odvádět DPH a zároveň nárokovat odpočet DPH ? Může s.r.o. pak tyto náklady na opravy nemovitosti bez DPH započítávat na platby nájemného fyzické osobě (neplátci DPH) ?

Pronajímatel se dohodl s nájemcem na základě podepsaného dodatku nájemní smlouvy na 15.letém prodloužení této smlouvy s tím, že nájemce provede významné úpravy a doplnění vybavení na najatém nemovitém majetku. Dle. čl 3.2.1.: Pronajímatel uhradí nájemci motivační platbu na úpravy a vybavení, které jsou nezbytné nebo vhodné pro účely užívání prostor dle smlouvy. Tato motivační platba bude v max. 50% takto vzniklých nákladů, kdy tato motivační platba nepodléhá DPH a DPH k ní nebude připočtena. Dle této smlouvy a odst. 3.2.2. :Pronajímatel zaplatí nájemci motivační platbu dle čl. 3.2.1. tohoto dodatku do 30 dnů od obdržení písemné výzvy nájemce. K výzvě dle předchozí věty tohoto čl. nájemce přiloží příslušnou fakturu, přičemž faktura nájemce nebude nijak navýšena. Opravdu dle výše uvedeného tato motivační platba nepodléhá DPH a faktura, kterou vystavím jako nájemce, bude bez DPH? Nebo je třeba uplatnit jiný postup dle zákona? 

Za příjmy fyzických osob z nájmu se považují: a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, b) příjmy z nájmu movitých věcí, pokud se nejedná pouze o příležitostný nájem. Za příjmy z nájmu nemovitých věcí nelze považovat příjmy z ubytování poskytovaného různými internetovými platformami (např. Airbnb). Za příjmy z nájmu se také nepovažují příjmy z pronájmu obchodního majetku. Tyto příjmy je nutno zdanit jako příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Článek se zaměřuje na specifika daňového řešení finančního leasingu v roce 2025: Bylo zrušeno daňové uznání splátek pro finanční leasing drobného majetku, který se nyní řídí obecným pravidlem pro uznatelné výdaje podle účetnictví nebo daňové evidence. Nájemné je výdaj při úhradě, pokud poplatník vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Úplata u finančního leasingu se uznává, pokud je předmět leasingu v obchodním majetku. U poplatníků s daňovou evidencí se uznává poměrná část splátky za období. Pokud poplatník nesplní podmínky pro finanční leasing, může být úplata uznána jako výdaj jen tehdy, pokud je majetek zařazen do obchodního majetku a cena za nabytí splňuje podmínky ZDP . U bezemisních vozidel pořízených mezi 1. 1. 2024 a 31. 12. 2028 lze odepsat až 100 % vstupní ceny za 24 měsíců. U vozidel pořízených mezi 1. 1. 2020 a 31. 12. 2023 platí dřívější pravidla pro mimořádné odpisy. U vozidla kategorie M1 v rámci finančního leasingu je daňový výdaj omezen částkou 2 000 000 Kč. Pokud je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby, postupuje se podle § 24 odst. 6 ZDP . Výdajem je pouze poměrná část úplaty, která odpovídá skutečně zaplacené částce nebo době leasingu. Lhůta pro stanovení daně u finančního leasingu je obvykle 3 roky od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nebo od okamžiku, kdy se daň stala splatnou. Může být prodloužena o 1 rok při podání dodatečného přiznání nebo rozhodnutích o stanovení daně, přičemž maximální lhůta pro je 10 let.

Prosím o potvrzení zdanění nájemného dle § 9 ZDP, v obou případech pronajímatel využije paušální výdaje. 1) FO pronajímá bytovou jednotku, v nájemní smlouvě je sjednaná úhrada za nájem a zálohy na služby SVJ, které pronajímatel nájemci vyúčtuje. FO daní pouze nájemné bez ohledu na způsob úhrady (zda nájemce hradí ve dvou platbách nebo nájem i zálohu sloučí do platby jediné). 2) FO pronajímá bytovou jednotku, ve smlouvě je celková cena včetně služeb, které pronajímatel nájemci nevyúčtuje. FO daní celkovou částku včetně služeb. Pokud platí výše uvedené, jaký § zákona č. 586/1992 Sb. tyto situace řeší?

Sourozenci vlastní nemovitost, z které jim plyne nájem. Každý z nich vlastní ideální polovinu - spoluvlastnický podíl 50 %. Mohu uplatnit na tyto příjmy paušální výdaj ve výši 30 % v případě, že rozdělím příjmy jinak než dle spoluvlastnického podílu (na základě dohody poplatníků, např. příjmy 80 % a 20 %)? Nebo lze rozdělit příjmy jinak než dle spoluvlastnického podílu jen v případě použití skutečných výdajů? Mohu tyto podmínky měnit pro každé zdaňovací období jinak?

Jediný společník s. r. o. a zároveň jednatel pronajímá kancelářské prostory své firmě. Jeho příjmy tvoří jednatelská odměna, vyplácená měsíčně (dle § 6 ZDP), dále nájemné od s. r. o. (z toho mu vyplývá povinnost podat přiznání). Elektřinu a internet má smluvně na sebe jako soukromou osobu a za to fakturuje firmě: 1) elektřinu, což je čistá přefakturace na základě ročního vyúčtování od dodavatele (s.r.o. má svůj elektroměr) a 2) internet - dle měsíčních faktur od dodavatele fakturuje na s. r. o. 85 % celkové částky. Jiné příjmy nemá. Mají být i tyto fakturované částky za internet a elektřinu zdaněny/obsaženy v jeho soukromém daňovém přiznání?

Právnická osoba uzavřela nájemní smlouvy na skladový software. Nájemní smlouva je uzavřena na 5 let s tím, že může být tato doba se souhlasem obou stran prodloužena. Po ukončení nájemní doby nemůže společnost program využívat. Při ukončení nájemní smlouvy se ale mimo předchozí smluvní ujednání smluvní strany dohodly (písemně), že si společnost program odkoupí, resp. že si koupí příslušnou licenci. Vzhledem k tomu, že kupní cena bude velmi nízká je otázka, zda je nutné nějakým způsobem testovat kupní cenu, jako je tomu u hmotného majetku - § 24 odst. 5 ZDP. 

Pronajímatel se poprvé s nájemcem vzájemně dohodl dle nájemní smlouvy na placení nájemného dle splátkového kalendáře. Doposud měl v nájemních smlouvám placení a odvádění DPH dle vystavení řádných daňových dokladů - faktur. Pokud tedy pronajímatel nebude účtovat o faktuře za nájem účetním zápisem 311/602 a bude DPH odvádět k datu dohodnutého DUZP ve splátkovém kalendáři a k tomuto dni vystavovat jen interní daňový doklad pro odvod DPH z nájemného budeme účtovat 315/602 a DPH - 343/602?

Jak máme jako vlastník bytu postupovat s vyúčtováním energií (elektřina, plyn), když nájem končí posledního září a vyúčtování od dodavatelů energií obdržíme až v únoru 2025. Jak máme vyúčtovat vodu, když od majitele domu dostaneme vyúčtování až v 03/2025 a vždy je tam nějaké navýšení proti skutečné spotřebě (rozdíl mezi stavem od vodáren a jednotlivými vodoměry)? Do jakého termínu se musí energie a voda vyúčtovat? K čemu lze využít přijatou kauci a do kdy se musí vrátit?